Hzjena komentáře u knih
Milá kniha, která mě překvapila svou plynulostí, nevtíravým dějem a celkovou lehkostí knížek pro mladší čtenářstvo.
Bohužel má i pár záporů, které ji satanžel srážejí zbytečně dolů byť to není na první pohled/poslech znát. Jedním z nich je že až moc balancuje na hranici žánrů děti/dospívající mládež... Pokaždé když jsem už už myslel že by mohla být pěknou YA fantastikou srovnatelnou třeba s Harrym, nebo nevimpročtakopěvujícím Percy Jacksonem, tak to autorka zabije těžkotonážnímy infantilnímy pasážemy vhodnými pro opravdu malé děti, aby zase v následující kapitole rozvíjela děj spíše k dospívajícímu publiku.... Škoda
Druhý zápor, který podle mě knihu hodně limituje je její tvrdý feminismus. Ano, tak nějak jsem tušil, že je kniha spíše pro dívky, ale v půli druhé knihy mi došlo, že jediné mužské charktery které se v knihách objevují jsou tyrani, alkoholici, upíři a samozřejmě nechutní smilníci, kteří ani čarodějky nesmí přitahovat, protože to jsou hermafroditky a k ničemu vlastně muže nepotřebují.... To jako vážně?
Opravdu si myslím, že nebýt tak těžkého prosazování ženství mohla by kniha sklízet úspěchy v mnohem širším spektru čtenářů, protože nápad je to povedený s lehce edukativním podtónem.
Zjistil jsem, že na Daberta musí mít člověk náladu. Není totiž klasickým detektivem ale ,,řešičem problémů", proto jeho sebevědomé až místy arogantní chování nesedne každému. Taktéž autorova záliba v jachtingu se zde a i v pozdějších knihách rýsuje více, než by bylo průměrnému nejachtaři záhodno. Mě osobně to nevadilo, ale věřím že například ženám to musí přijít, jako strašlivá pruda :D.
Jak už psali mnozí, příběh je rozdělen na tři části, přičemž první (ochrana Blanchartové) byl pro mě jen balast a odrazový můstek pro zbývající dva. Panu Niedlovi lze vyčíst ledas co, ale nikdo mu nemůže upřít to, že dokáže udržet čtenářovu pozornost. Děj krásně plyne a velkým autorovým trumfem je jeho schopnost skvělé výpravy při častém cestování hlavního hrdiny. Všiml jsem si že tohoto faktu si je pan Niedl moc dobře vědom a většina jeho hlavních hrdinů neposední na jednom místě :)
Celkově jsem se dobře bavil a nebýt té frašky s Blanchartovou dal bych 4 hvězdy.
Moje první seznámení s autorem a musím dát zapravdu některým komentářům o prvním Dabertovi jako o ,,zatím,, asi nejslabším (Plavbu jsem ještě nečetl/neposlouchal) dílu série.
Zpočátku byl děj dost roztříštěný a celkově neměl čtenář moc možností poznat charaktery a jejich pohnutky hlouběji. Prostě jsem se s hlavním hrdinou a jeho motivy nedokázal sžít...
Pravdou také zůstává, že časem začne Dabert působit trochu "bondovským" dojmem, ale opravdu jen lehce. Bylo až úsměvné, když mi bylo okamžitě jasné jak/kde to dopadne, jakmile se na scéně objevil tu který ženský charakter :D (ale to odbočuji).
Abych jen nehanil, je to v celku dobře našlápnutá série. Mě osobně se líbí (hlavně v pozdějších dílech) celková všestrannost Dabertových znalostí, kterou dokázal autor dávkovat, tak aby byly poznatky zajímavé, ale aby nezačaly nudit. Zatím je celá série, za mě, lepší průměr (a stoupá :D)
(SPOILER) Hned z počátku musím strhnout body za očividné vykrádání Nekroskupu a Stranger Things... Nebo spíše, že se to autor ani nesnažil maskovat. Taktéž se hodně komentářů zmiňuje o dlouhém začátku. Mě osobně by ani nevadila délka, ale způsob jakým se autor snaží držet čtenáře v nevědomosti (kvůli budoucím twistům nejspíše), který se bohužel míjí účinkem a kvůli kterému jsem se nedokázal v cítit do hlavní hrdinky.
Celkově to na mě působilo místy šroubovaně, jednání některých postav nelogicky a záměrné zastírání a utajování faktů opačným dojmem, než který měl autor nejspíše v plánu. Konec byla taktéž spíše přepnutá, přegradovaná a na sílu vykonstruovaná megashow, než-li osudy splétající a správně gradovaný finiš...
P.S: Osobně nemám rád když přebal knihy vyspoileruje celkový děj ještě dřív než čtenář knihu otevře, což je až překvapivě častý neduh knih (Svědectví od Kinga, Hořící most od Flanagana atd. atd....), ale na druhou stranu mystifikace na přebalu téhle knihy je taktéž zavrženíhodná!
Původně jsem chtěl dát jen tři hvězdy, ale nemůžu...
Samozřejmě mnozí co zde píší, že ve druhém díle se děj rozvláční, přibyde pár zbytečných postav a časová osa se stává mírně chaotickou mají pravdu. Taktéž jsem měl občas problém uvědomit si kdy se odehrává to co právě poslouchám a přisuzoval jsem to mé nepozornosti (poslouchám většinou v práci jako audioknihu). Jak už jsem psal u jedničky tento styl výpravy není můj šálek kávy. Možná kdyby šlo jen o jednu knížku, ale takto se v tom trochu ztrácím. Proto musím dát za pravdu uživateli groula, ale zase na druhou stanu má pravdu i uživatel Mikulík a neméně trefný je i komentář uživatele cca... Chápeme? Hodně záleží jestli se vám Kronos trefil do žánru/nálady/času atd.
Mě osobně se to celkově líbilo moc i když uznávám že tento díl je ,,nejslabší,,. Trochu se zde vybarvily postavy, dějové linky se prohlubují a čtenář má možnost náhledu i z druhé strany, což má bohužel za následek že děj jako takový se moc neposune. Ale jediné co bych opravdu vytkl jsou přehnané heroické pasáže (krom finále na konci série), které působí dost moc... :D
Každopádně trpělivost růže přináší
Budu upřímnej.....Už když jsem viděl přebal této knihy na audiotéce, tak mi naskakovaly osypky. Ale jak se říká ,,nesuď knihu podle obalu"
No tak tuhle knihu lze soudit podle obalu.....
/Trefný komentář uživatele biki/
Asi takhle, kdybych to četl ve fyzické podobě věřím že z této knihy odkapává testosteron, který zavání po klišé na sto honů.
Hlavní hrdina (viz přebal) je macho potetovanej plešatej alfa samec, chlastá macho Jacka Denielse , vlastní macho metalovej bar, nosí macho hodinky, hraje na bicí a poslouchá Metallicu, protože tohle přece macho týpci dělaj... To jako vážně?
Jestli ale na druhou stranu byl autorův záměr vytvořit takto šablonovitý, kýčovitý, klišovitý a dogmatický charakter, tak smekám a ve stoje aplauduji. Bravo!
Satanžel když člověk pomine Larsovo popisy macho chlapáctví zjistí že je to celkem plochý charakter, kterej sám o sobě neustále omílá jakej je to macho borec a přitom se chová jako macho tupec co si pro prachy hrábne do zadku a vytáhne si jím páteř....
Děj je tragicky předvídatelný (každý i opravdový policista by podezříval toho kdo za tím vším stojí, jen Larsovi to trvá úmornou třetinu knihy) a ani ne moc originální. Bývalí kolegové mu bez problému vyzrazují tajné informace, vůdci gangů podávají pomocnou ruku, prostě normálka.
Ale abych na Larse nekydal jen hnůj, tak jsem se místy i dobře bavil a některé autorovi postřehy byly trefné, což ale pořád neobjasňuje tak vysoké hodnocení, které kniha má. Musím se přiznat že mě to dost děsí, páč jsem si myslel že plnej počet hvězd tomu napálí maximálně tak osoby se svaly místo mozku, nebo navlhlé ženy :D
P.S: Za ten konec a Daniela by autor zasloužil ,,sto kokotou do riti a hrdzavou kotvu do chrbta!"
Jak už psali mnozí, dlouho čekáte, tak si jako čtete/posloucháte a z ničeho nic to začne zapadat do sebe... Mě osobně tenhle způsob výpravy moc nevyhovuje páč většinou poslouchám audio verze a pak stačí chvilku nedávat pozor a musím neustále přetáčet. Nicméně stejnak si kniha žádá druhé čtení, protože už víte která bije a užijete si jí hned od začátku.
Celkově je to dobrý počin až na pár odpustivších detailů (například proč Dóner nepoužíval létající cihly místo toho aby vytvářel složitě celé ulice, nebo proč nenechával lidi uvízlé v chodníku atd. atd.). Všimnul jsem si už u Mety, že co se týče nadpřirozených schopností dostává se autor na tenký led a moc se v tom raději nepitvá a zaměřuje se spíše na jednotlivé charaktery, akci a děj jako takový, což na druhou stranu zvládá bravurně. I když sem tam z toho byla cítil lehká šablonovitost.
Každopádně když budete mít trpělivost, tak vám ji kniha oplatí vskutku dobrou četbou/poslechem. Doporučuji
P.S: Jen některá ta jména to mě vohrň .... ale to je nepodstatné :D
Musím dát 5 hvězd, nemohu jinak....Já tak skoupí na plný počet (páč nemohu např. k Pánovi prstenů, nebo Zelené míli posadit jen tak nějaké dílo že) .
Jak už psala jaroiva ,,Grand finále celé trilogie" a já se pod její komentář mohu podepsat.
,,Jestli sis milý čtenáři myslel, že tvoje fantazie, abstrakce a celkový nadhled byli napnuté do krajnosti, musím tě zklamat. Tento třetí a podle mě nejlepší díl série posune stavidla tvojí představivosti do míst, o kterých jsi ani nevěděl že je máš"
Hz
Chvíli jsem se bál přiznávám, že už to bude pro mě neuchopitelné, ale autor naštěstí věděl kdy přestat a krásně spojil osudy, lásky a ztráty. Posledních pár stránek jsem dočítal/doposlouchal s lehkým pocitem neskutečna, svírání v krku a těžkosti v břiše. Přiznávám, nějakou chvilku mi trvalo než jsem to celé strávil. Není zde žádný happy end, nebo naopak, jen poselství, jen důkaz obrovského nadhledu a rozsahu autora. Smekám
Pokračování Problému tří těles nezklamal, ba naopak. Jestli byl první díl prosycen nepoznaným v očekávání věcí budoucích, tento díl čtenáře nenechá na pochybách, že ta budoucnost přijde....a bude temná.
Pro někoho bude Temný les možná trochu rozvleklejší, ale mě osobně se to líbilo právě tak jak to autor dávkoval. Když si čtenář už už říká ,,Tak teď jim to nandáme.." Přijde studená sprcha. Atmosféra je hustá až dusivá a po každém nezdaru ještě ztěžkne. Pokaždé když už jsem si říkal, že nemůže přijít nic horšího, že mě autor nedokáže více odrovnat, se přistihuji jak s otevřenou pusou kroutím hlavou a bojím se číst/poslouchat dál.
V celku to jak autor nastínil způsoby jakými se lidstvo vypořádává s krizemi, bylo opravdu povedené. Vůbec rozsah jeho znalostí lidské psychiky a sociologie hraničí s genialitou. Způsoby jakými nám jsou předkládávána osudová rozhodnutí a jejich následky je bravurní.
Tak toto bylo opravdu hard sci-fi, při kterém musí mít čtenář jistou trpělivost, klid při čtení/poslechu a hlavně otevřenou mysl. Trochu jsem se bál, protože je to teprve má druhá zkušenost s hard sci-fi (první byl Kvantový zloděj, který byl na mě příliš hard...) a moje akademická léta už jsou pěkných pár dní za mnou (a ani nebyla příliš úspěšná :D ), ale naštěstí je vše polopaticky servírováno, takže i méně akademicky vzdělaný čtenář vše v pohodě pochopí.
Musím ale smeknou jak obrovský přesah toto dílo má. Začátek je opravdu malinko pomalejší, protože nenápadně připravuje čtenáře na to všechno co mu časem autor hodí na hlavu, a že je toho opravdu hodně (poslední kniha je tak abstraktní, že jsem při dočítání pociťoval lehkou úzkost a závrať, ale to předbíhám).
V průběhu všech tří knih děj skáče časovou osou , proto je důležité pamatovat si postavy a dějové zvraty, protože jejich rozsah a dosah se táhne všemi třemi díly. Za mě je to opravdu povedený počin, ze kterého mi ještě teď naskakuje husí kůže.
Nic moc...
Většinou dávám u povídkové knihy 3hvězdy (jakože průměr... protože většinou je jedna povídka horší, druhá lepší atd.), tady musím jít o hvězdu dolů, páč takové mrhání dobrým tématem jsem dlouho nezažil. Ano jedna či dvě povídky nebyly špatné, ale většina stála za prd. A to ani nemluvím o tom, že povídku Pláž jsem poslouchal minulý měsíc v knize Studené světlo hvězd...:/
Poslední dobou mi přijde že je Kotleta v každém poledním menu, místo občasných drahých večerních minutek. Že by docházeli peníze, či nápady? Každopádně když jeho jméno vidím v knihkupectví/audiotéce, už zdaleka ne pokaždé běžím si tu knihu pořídit. Ne že by to někdy byl můj top autor českých brakovek (na Kulhánka nikdo nemá....), ale byl to jeden z mých oblíbenějších (když teda pominu jeho sexuální scény, které cpe skoro do všech knih a ze kterých mívám osypky).
Ehmm.... Tentokrát musím jít proti proudu...
Jednička byla taková svěží, zábavná byť místy lehce škrobená a v celku čtivá/poslouchatelná. Dvojka už ve mě trochu vyvolávala pocit dvojkovitosti. Nevím jak to přesně popsat, protože oba díly jsou skoro stejné jak obsahově, tak stylisticky, ale něco mi tam chybělo. Možná hlubší přesah, nějaké to vlákno osudu (když už tam je ta přadlena osudu že..), které by se nenápadně táhlo dějem. Ano je tam sem tam nic neříkající šplecht a tom malém fakanovi co ho zachránili, ale nikterak čtenáře neutvrzuje v tom, že to bude mít budoucí dohru....
Satanžel jsem se několikrát přistihl, že neposlouchám děj a myslím na něco jiného :/ . Asi bych raději četl/poslouchal popisy postav a okolí, než do jaké díry Marig- chtěl jsem říct Minangar zase zasunul kolík (divím se že už dávno neumřel na nějaké breberky, když má cca 150 partnerek ročně a ještě k tomu ve ,,středověku,,), nebo jak moc cudný a stydlivý je ten náš chrabrý a udatný bojovník (trochu moc klišé i na mě). O té naroubované a vykonstruované lásce mezi Marig-sakra, Minangarem a Milwou- teda Gaiou, raději ani nemluvím....
Pořád je to dobré čtení/poslech, jen mě osobně tam chybí něco hlubšího co by drželo knihu pohromadě. Takto to na mě působí plitce a jednotlivé povídky mi vyšumí do ztracena, jakoby si autorka vždy jen sedla ke kompu, nalila kafe a řekla si ,,Áááchh tak kudy asi dneska protáhnu ty dva moje ,,hrdiny?,,"
Ano, překvapivě dobré scífko, ke kterému bych se nedostal, kdyby nebylo zdarma na audiotéce, přiznávám bez mučení :D
Zpočátku mi to sice hodně nebezpečně připomnělo Avatara, ale naštěstí to hned po začátku přešlo. Má to všechno co by člověk hledal u dobrého sci-fi. Dobrou atmosféru, zdařilé popisy zbraní, hrdinské výkony, vývoj hlavního hrdiny i trochu té lásky byť s hořkosladkou chutí. Hlavní hrdina je sympoš kterého si možná nezamilujete, ale rozhodně se nestane, že by se vám nelíbil.
Dal jsem autorce ještě šanci... Město v oblacích je o něco lepší než Zřídla, ale jen mě utvrdilo v mých názorech.
Opět, byť trochu klišovitý, ale dobrý nápad, který ale tak nějak nefunguje. Hlavní postava mi z počátku připomněla clerika tetragramatonu z Equilibria, kdy emoce pozbývající bojovník slepě vykonává vůli svého pána. Satanžel se hrdina začal chovat jako že jednou jo, jednou ne. Vůbec se čtenář nedozvěděl jeho vnitřní pohnutky a nějaký duševní progres. To u mě mělo za následek, že jsem nevěděl jestli hrdinovi fandit, nebo ho nemít rád....
Celkově je děj postaven celkem vachrlatě a jen příslib politiky s velkou záhadou jej z boků podpírají. Opět jakmile přichází na scénu ta vědecko-fantastická část, je cítit že se autorka dostává na tenký led. Na druhou stranu, když přijde na řadu část s mezilidskými vztahy, tak je autorka pevnější v kramflecích a čtenáře to opět chytne. Proto mě to utvrzuje v tom, že by autorka měla změnit žánr.
(SPOILER) Už nějakou dobu chodím okolo paní Sněgoňové a čím dál víc se mi v ruce objevuje její jméno na knize povídek, nebo jako spoluspisovatel, tak jsem si řekl že zkusím nějakou její knihu.
Bohužel tato její kniha mě moc nenadchla.... Nejen že postavy byly ploché a chovaly se nelogicky jen proto, aby se posunul děj, který prosím pěkně byl děravý jak státní rozpočet, ale měl jsem celou dobu pocit, že autorka měla určitou představu a nechala tou představou postavy vláčet a jak už jsem říkal, chovat se nelogicky a ne-uvěřitelně. Díky to tomu jsem se ani s jedním charakterem nedokázal sžít a ke konci mě ani v podstatě nezajímalo jak to skončí.
Celkově to bylo myšleno dobře (skupina něčím ,,vyvolených,, lidí řeší peripetie...), ale zpracování už se nepovedlo. Neměl jsem ten wow efect, kdy hlavní hrdina získá nějakou ,,schopnost,, a později zjistí, jak moc velkou cenu za to vlastně zaplatí. Výše zmiňované postavy se nechovali a nejednali, jako by to tak mělo být... Celková premisa zřídel které se musejí hlídat, přičemž oni jsou to zlo? Podle toho se postavy měly chovat sobecky a vypočítavě jako upíři, ale vykresleny byly jako rytíři, kteří se ještě chovají hloupě.
Mám podezření, že by paní autorka nejraději psala růžovou knihovnu, ale mocí vervo se snaží prosazovat na poli sci-fi a fantasy.
Ano ano, jak už mnozí psali, určitá podoba se Zaklínačem se nedá zapřít. Nejen kombinací hlavních postav, ale taktéž formou, kdy povídka střídá povídku a vytvářejí tak celek. Když se dokonce na scéně objevila bardka, tak jsem měl pocit dejavu, jako bych zas proháněl Geralta po ulicích Novigradu (kdo hrál hru pochopí) .....ach ty vzpomínky :D
Po delší četbě čtenář/posluchač zjistí, že autorka byla ovlivněná nejen Zaklínačem, ale i třeba Hraničářovým učněm, Eragonem atp. Mě osobně se to líbí. V celku povedené fantasy z ruky českého autora vždy potěší. Na druhou stranu mi pořád vrtá hlavou proč tomu nechci dát 5 hvězd. Nevím čím to je. Nevím co přesně bych vytkl abych si svůj názor obhájil... Možná se mi to zdát až příliš škrobené, jak se autorka snažila dosáhnout vážnosti svého díla, možná špatně dávkovaná surovost/krvavost (v místech kde by bylo třeba přitlačit, je to zbytečně liknavé až lehce infantilní a naopak).... Opravdu nevím.
Každopádně je to dobrá kniha/knihy a mohu je doporučit (v audio verzi je to ještě o úroveň lepší díky skvělému panu Medunovy. Nebýt jeho výbornému přednesu, možná bych dal jen 3 hvězdy....)
Na jednu stranu byl děj propracovanější a reálnější. Na stranu druhou přibylo pár zbytečných postav, místy to bylo zbytečně přeslazené, nebo natahované a všechny postavy (až na záporáky ofc) byly gay friendly, nebo byly samy homo :D ( kterých nebezpečně přibylo).
Obsahově je to dost podobné prvnímu dílu, jen je to trochu temnější. Líbila se postava Danielova otce, která byla... někteří z nás moc dobře vědí :(
Překvapivě mě trochu vadilo jak moc velká absence sexuality mezi dospívajícími chlapci, kteří se z počátku pořád ,,omuckávají,, nastala a s jakou samozřejmostí se oba hrdinové s touto rolí sžili. No pořád lepší méně než více, ale to že si neřekli že se milujou mi přišlo až moc. Pak mě napadlo, že si to třeba autor nechává na další díl.
(SPOILER) Velmi výstižné komentáře od bukiet a Snoopi...
Bohužel jsem si prošel něčím podobným jako Daniel, jen na základní škole, proto jsem měl vysoká očekávání, ale ....
Zpočátku to vypadalo slibně (když teda přivřu oči nad do očí bijící slepotou studentů, když dva kluci píšou o tom samém, ale ne společně...), ale hned jak se dva v podstatě neznámí chlapci začali na pokoji objímat jsem začat tušit spíše červenou knihovnu pro dívky, nežli román ze života. Škoda že autor sbližování dvou chlapců více nepropracoval, celkově by to působilo mnohem realističtěji. Raději se ani nebudu vrtat v tom, že Kit opravdu celou dobu, než se dali dohromady, netušil že je Daniel gay? A to že Daniel nepřestoupil na jinou školu, nebo že taková nebetyčná šikana (a vlastně zločin, když mu bylo 13... ehm ehm) neměla dohru jsem nepochopil ani na druhý poslech...
Pomyslný hřebík do rakve reality autor zatloukl gayPro malým městečkem ,,Idylkovem,, (což vám potvrdí každý gay, že je naprostá blbost... čím menší město, tím je to horší. Šikana ve škole, šikana v práci, šikana mezi homofóbními přáteli, vzdálenějšími příbuznými atp.) Kdyby kniha skončila tragicky, tak bych možná i přese vše výše zmiňované dal 5 hvězd...
Abych jen nehanil, tak se mi líbilo, že jsem byl ušetřen sexuálních scén. Kupodivu ani mě se nelíbí do jakých detailů autoři LGBTQ+ zbytečně zabíhají. Zatím jsem četl jen Lynn Flewellingovou a viděl pár šounen anime, ale štve mě, že většinou po hezké romanci přijde v podstatě softporno. Kvůli tomu nás pak ostatní vidí jak nějaké úchyláky :/
Takový trochu clicbait irl (žádný konkrétní Kyša se nekoná....)
První co mě napadlo po dočtení bylo, že se krvavá kotleta (která mě osobně neuchvátila, protože jsem z ní silně cítil Kulhákovské koření, ale se špatným dávkováním) již dosti propekla na pánvi české literatury, ztratila šťávu a těsně před tím než by se úplně spálila raději propůjčila svojí příchuť novým brambůrkům od Bohemie...
Celkově se mi povídkové knihy hodnotí špatně, už jen z toho důvodu že si většinou pořádně nepamatuju jaká byla první po předčtení poslední. Vždy mám chuť hodnotit průměrem, protože rozepisovat se jednotlivě o každé z nich je zdlouhavé a jsou tu jiní kteří si na tom ujíždí.
Každopádně souhlasím s uživatelem JirkaTob v tom, že také netuším proč mají L3g3ndy tak vysoké hodnocení. Jedna dvě povídky byly lehce nadprůměrem, ale zbytek byl těžký průměr (což osobně považuji za úspěch jestliže to psali ,,nejmladší autoři české fantastiky")
(SPOILER) Nedávno jsem četl Orwellův 1984 a trochu jsem se bál, že se mi to bude plést. Na(ne)štěstní jsem se obával úplně zbytečně....
Jak už tady mnozí psali, z nějakého nepochopitelného důvodu autor rozdělil knihu na 2 části a časově je prohodil. Což by nemuselo být špatné kdyby autor eskaloval příběh v minulosti a budoucnost by byla jen ,,třešnička na dortu,,. Takto jsem byl dost zklamán a hlavně jsem nepřišel na to proč to autor udělal. Bylo to jako začínat sex orgasmem... prostě se ptáte PROČ?
Jinak byla kniha čtivá, klasická zápletka okolo paranormálních schopností utlačovaného hlavního hrdiny zabalené do nacistického utlačování v celku s tragickým dějem plným sebeobětováním a hrdinství. Bohužel toto vše se odehraje v první polovině knihy, která vás tímto vyšťaví a následující prequel se ve stínu událostí budoucích (alespoň pro mě) stává plytkým thrillerem/dramatem o kterém víceméně vím jak dopadne z předchozí četby...
Kniha špatná není, ale na mě osobně tato převrácená taktika nefungovala a naopak jsem se musel nutit do dočtení a konec mě nijak extra nevzal. Prostě by u mě fungovalo mnohem lépe, kdyby byla kniha chronologicky správně.