i.stefany komentáře u knih
Eva Benett je pro mě neznámou autorkou. Její "nočník" mi zapůjčila kolegyně a musím říct, že udělala dobře. Není to nijak vysoká literatura, ale pobaví, vyloudí úsměv a někdy i dotlačí k zamyšlení, jak by se člověk zachoval ve stejné situaci... I když v podstatě kniha není příběhem, je složená z různých střípků, prožitků, postřehů a pocitů, užila jsem si ji. :-)
Psychologicky laděná česká detektivka. Hodnotím knihu jako povedenou, líbila se mi zápletka, temné ponuré prostředí, místy až s hororovými prvky a především domněnky a pátrání kamarádek po tom, proč vlastně Lída zemřela... Když si zpětně promítám indície, měla jsem něco tušit, ale tentokrát jsem měla úplné temno. Musela jsem dočíst až do konce, abych se dozvěděla, jak to bylo. A takhle to mám ráda, napínavé až do finále.
Přestože je čas adventní, neškodí se trochu odreagovat od předvánočního shonu. Vybrala jsem si k tomu další z cest Ládíka Zibury a musím říct, že je to opět milé a srdečné vyprávění o lidech z dalekých zemí a prolitých hektolitrech lihovin :-), koneckonců, kdo z nás na dovolené nepije? Pobavila jsem se.
Dokud se budeš smát je volné pokračování Stanice odložených lásek, kde se opět setkáváme s hrdinkami z malé vesničky Stamice. Tentokráte se ocitáme po roce 2002, z dívek se staly zralé ženy s rodinami. Jaké byly další osudy Kamily a její kamarádky Ilony, která jí zmizela na spoustu let ze života?
Výborná detektivka z prostředí věhlasné univerzity v Cambridgi. Policistka Lacey Flintová se v přestrojení za studentku vydává pátrat po záhadných sebevraždách mladých dívek. Děj je velmi záhadný a přitom napínavý, jediný problém jsem měla s mužskými postavami. Musela jsem si poprvé v životě napsat kdo je kdo. Ale to jen proto, že jsem četla s přestávkami. Velmi povedené.
Obecně povídky moc nemusím, ale pana Svěráka mám velmi ráda, proto jsem sáhla po jeho Nových povídkách. Neudělala jsem chybu. Soubor devíti povídek napsaných s jemným a laskavým svěrákovským humorem mne moc potěšil.
Geniálně zpracovaná kniha na stokrát obehrané téma, "jak chudá holka ke štěstí přišla", ale tahle se opravdu hodně povedla. Tento zdařilý psychothriller je prošpikovaný lží, závistí, násilím, mocí, luxusem, bohatstvím, prostě vším, o čem se dobře čte. Pro mě to byla jedna z nejlepších knih v poslední době a rozhodně doporučuji.
Téma příběhu jako takové mě bavilo, ale to zpracování... Rozvleklé, zbytečně natahované, tím příběh ztrácel na napínavosti a chvílemi i nudil. Škoda, dalo se z toho vymámit víc.
Příběh provází velmi silná témata, nicméně si myslím, že minimálně polovinu problémů si mohla hrdinka ušetřit, kdyby přijala pomoc někoho z těch, kteří jí podávali pomocnou ruku. Celkově bych řekla, že to bylo až přehnané a nereálné, ale četlo se to dobře.
Kniha by mohla mít daleko větší potenciál. Střípky z cestování po Panamě a Salvádoru, místní obyvatelé, kultura a příroda, exotické recepty, to všechno je velmi lákavé a zajímavé, kdyby to ovšem autorka podala trochu jinak. V tomto provedení na mě kniha (sice s krásnou obálkou), působila jako takový kočkopes. Ani cestopis, ani kuchařka, zato dost intimností, na které asi nikdo v takové knize není zvědavý.
Mlsná huba je typický produkt paní Váňové. Od nejpodivnějších jmen hlavních postav, přes jejich charakterové rysy a vlastnosti, propracovaný děj a nečekané rozuzlení. Tak jako ve všech jejích knihách jsou i zde postavy kladné i záporné, naivní i mstivé a dokonce i moudré. Příběh se svižně čte a baví vás.
Výborný, napínavý a nesmírně čtivý psychothriller. Příběh je napsán tak lišácky, že něco odhadnete, něco tušíte a s něčím vůbec nepočítáte !!! Dokonale falešné, a proto jasných 5*.
Tak já vlastně nevím, co k tomu říct. Kniha je čtivě napsaná, ale očekávala jsem spíše větší zaměření na biatlon jako celek. Na lidi kolem něj, zákulisí, přípravy, tréninky, závody. Mediální humbuk o tom, že se dozvíme, jak to ve vrcholovém sportu chodí se vlastně přetavil v Gábinin životopis okořeněný vyprávěním o první lásce, prvním sexu, pochybnostech o manželovi... Některé pasáže myslím byly pro nás čtenáře zbytečné.
Překrásný druhý díl rodinné ságy z Nového Zélandu. V tomto díle mají hlavní prostor vnučky babičky Gwyn a Helen. Musím říct, že i jejich příběh byl velmi poutavý, o napínavé a dramatické zápletky není nouze, a jsem moc ráda, že mě čeká ještě třetí díl. Dalších krásných 700 stran. :-)
Příjemné a odpočinkové vyprávění o pěší pouti do Jeruzaléma. Kniha je napsána s lehkostí a vtipem, dýchá z ní svoboda, pohoda a radost a nechybí ani autorovy postřehy o sobě samém. Knížka je doplněna pěknými obrázky. Líbila se mi.
Moc pěkně vystavěný příběh o hledání jedné rodiny, jejíž kořeny sahají až do období nacismu. Osudy postav na mě působily lidsky a uvěřitelně a s každou jsem soucítila. Kniha je psaná formou krátkých kapitol a nenechá vás vydechnout. Tohle byla další kniha, která ve mě zanechá hluboký otisk.
Tak já jsem pořád na rozpacích... Kniha se věnuje tématu obludných a nebezpečných sociálních sítí, jejich síle a moci, jejich anonymitě a zároveň vaší ztrátě soukromí. Je děsivé, co všechno se může stát s pomocí těchto médií a tuším, že se asi i děje. Zpočátku jsem byla napnutá a příběh mě bavil, ale s blížícím se koncem už jsem byla docela otrávená, a všechno mi to přišlo už tak nějak přes čáru... 3+
Jednoduchá, předvídatelná česká detektivka, která ve vás nic nezanechá. Je to jen rychlé nenáročné čtení. Chybělo mi napětí, náboj, zápletka, prostě to, co vás žene číst dál a dál. Nakonec jsem dočetla, ale žádný požitek se nekonal.
Docela dobré téma pro detektivní příběh s nečekanými zvraty a zápletkami. Začátek se mi zdál napínavý, prostředek táhlý a konec trochu překombinovaný, ale i tak jsem strávila několik příjemných večerů s touto knihou.
I když z dnešního pohledu není na popisované době nic chvályhodného, mám retro ráda a často se k němu vracím. Paní Simona naprosto vtipně a nenásilně vylíčila pocity a emoce dospívající dívky v době přímo plastové. Myslím, že podobně jsme se cítili všichni narození v této fázi naší historie. :-)