intueri
komentáře u knih

Výborný reportážní rozbor dvojí tragédie.. Capote mistrně, dynamicky a čtivě nahlíží na obě strany "téže mince" - obětí a pachatelů otřesné vraždy. Přestože samotný čin, jeho vyšetřování i vynesení rozsudků proběhlo již před půl stoletím, aktuálnost"pozůstalých"palčivých otázek je trvalá.. Šlo nějak nelogickému zločinu, kde zločinci své oběti předem neznají a ani s nimi nic nesdílí zabránit? Existuje "typická" psychopatologie zločinců takových činů? Je trest smrti "správným" a "oprávněným" trestem?


Další kniha paní Borské - další zajímavý, málo známý a nelehký "životopis". Baví mě až reportážní styl autorky, dějepisná a místopisná fakta i výpovědi svědků..
Zároveň opět smekám před jedním z Velkých Čechů - doktorem Hamzou! Díky jeho odvaze, zvídavosti, neúnavné pracovitosti, osvíceným názorům a často navzdory nepřejícným reakcím okolí, byla spousta životů zachráněna, vnesena spousta novinek do terapie, vyřešena spousta sociálních problémů i spousta lidí kulturně a edukačně obohacena. Navíc Luže-Košumberk jako odborná léčebna funguje dodnes..:)


Strašně skvělá práce - tohle slovní spojení tady "sedí doslovně"... Jak se z dítěte během chvilky stává malý dospělý? Kdy končí hra a začíná boj? Co jim válka "vzala" a "dala"?
Autorka s velkou poctivostí a přesahem zpracovala neuvěřitelně těžké téma, ve kterém nevynechala vlastní babičku nebo syna Hanse Franka, děti Nikkei (japonská diaspora v USA) v internačních táborech, židovská ghetta, sirotčince a dětské domovy, lágry na dálném Sibiři, pracovní tábory v Německu, ale i osudy dětí v odboji při Varšavském povstání či při sovětském tažení na Berlín... Děkuji, že jejich (ne)dětství nezůstane zapomenuto...


Opravdu neobyčejný soubor rozhovorů s domácími a zahraničními osobnostmi nad uběhlými událostmi posledního století i vizemi do budoucna..
Debaty jsou rozděleny do čtyř kapitol: 1. Orientace; 2. Evropa, Izrael a islám; 3. Český svět; 4. Rusko a my. A často právě ta nejkontroverznější témata nechávají autoři znít z různých názorových ´táborů´.. Rozhodně doporučuji k přečtení.


Tak jako Rilian jsem - díky názvu? - čekala od knihy krapátek jiný obsah.. Přestože je nakonec ´100 hodinová válka´ rozebrána jen v jedné kapitole, zklamaná nejsem.. Kapuściński mě prostě baví a jeho novinářský "pel-mel" od válečných prožitků z Afriky, Latinské Ameriky a Blízkého Východu 60.-80. let až po subjektivní vypsání se z útrap reportéra na cestách mě, jako obvykle, přišpendlil ke knize i obohatil o spoustu historických zajímavostí.


Naprosto skvěle napsaná reportážní kniha! Smoleński se "zlatnickou přesností a umem" přikládá životní příběhy na misku vah Palestiny a další na misku Izraele.. Závěrem dosáhne naprosté rovnováhy protinázorů a čtenář náhledu, jak těžce jsou ovlivněny běžné životy obyvatel obou zemí a že problém není vůbec černobílý - možná ani ne "šedivý"..


Příjemná, čtyřgenerační rodinná sága osvětlující Japonsko-Korejské vztahy z období 1910-1989. Název knihy - Pačinko - pod sebe shrnuje jako uvozovky celý rodinný osud těchto korejských příbuzných...dramata okupace a uprchlictví, náhodná setkání i příležitosti, rychlé zvraty od štěstí ke smutku, životní výhry formou mezilidských vztahů či práce, ale i životní prohry zakončené hořkostí a smrtí..
Provoz pačinko heren v Japonsku byl převážně doménou přistěhovalých Korejců. Odrážel jejich chudobu (nedostatek vzdělání, pracovních příležitosti, beznaděje z návratu domů, opovržení Japonci) i bohatství (peníze a moc nabyté z hazardu, návaznost na jakuzu-tradiční japonskou mafii) a zrcadlil jejich postoje (hrdost, machismus, tradiční uspořádání rolí žen v rodině i společnosti, silnou potřebu zabezpečení svých blízkých, kolektivní pocity emigrantů)..


Je to celkem předvidatelná rovnice: milé čtení + krásné ilustrace = Pavel Čech
Knížečku jsem věnovala jako svatební přání, takže zase dělá radost mladým zamilovaným..:)


Čtivé osudy zabalené do poetiky, s vkusně převázanou mašlí romantiky. Dvě historicky vzdálené tragédie celkem zajímavě propojí něco krásného a křehkého - šál s aksamitníky.. Co víc si ke čtení na letní dovolenou přát :)


Výborné, neotřelé, jak poznamenává petrarka72 - tragikomické dílko..:) Celkem zábavným způsobem do sebe nasajete povědomí o tom, jak to "chodí" u tureckých bezprizorných (vyvrhelů společnosti, kteří mají i svůj vlastní hřbitov) v kulisách islamského tradicionalismu. Celých 10 minut a 38 vteřin spolu s vyhasínající činnosti mozku Leily "přičicháváte a ochutnáváte" vzpomínky na její dětství, na život v Istanbulu a jejích 5 úžasných přátel.
Ano, přátelé jsou rodina, kterou si člověk vybírá sám - díky těmto propletencům vztahů může pak přežívat i v tak "tekutém" prostředí, jakým je Istanbul a osvobodit se v "jeho vodách" i po smrti..


Výborné nahlédnutí do kultury, která bývala kdysi součástí i našich měst a čtvrtí. V jeruzalémské Mea Šearim, obývané charedim - nejultraortodoxnějšími židy, se doslova zastavil čas. Dodržování prastarých židovských zákonů, předpisů a tradic.. Chudobná a těsně uzavřená komunita.. Nezájem o dění v okolním světě a nesouhlas s existencí státu Izrael.. Dojem kontrastů ještě umocní černobílé provedení fotografií s krátkými popisky. Kniha je rozdělená do kapitol zobrazujících a výstižně líčících jednotlivé židovské svátky i život žen společenství, do kterého se autorka kousek po kousku snažila pronikat a několik let jej dokumentovat. Určitě doporučuji - k prohlédnutí si i přečtení!


Očekávala jsem více detailů z proběhlé tragédie i života po ní.. Nakonec však dávám plný počet hvězdiček za Sadačin příběh a odkaz celé knihy: Na špičce pomníku symbolické atomové bomby v Zahradě míru v Hirošimě se tyčí postava Sadako Sasaki, ulitá z bronzu. V rukou vztažených k nebesům drží zlatého jeřába. Pomyslete na své děti! Neříkejte, že je moudřejší nevypravovat dětem o tom, co se stalo! Není to moudřejší! Neboť kdo nezná nebezpečí, zahyne v něm.


Výborný reportážní počin ze života a hlavně "lovu" na jednoho z nejslavnějších narkobaronů! Film jsem neviděla, ale knižní napětí, dobře zpracovaná fakta a odsýpající děj předčily moje očekávání.. Překvapil mne "osobnostní profil" Pabla, stylizujícího se do Robina Hooda s životní filozofii: stříbra nebo olova.. A zároveň je zajímavé pročíst se nejhorším obdobím v dějinách Kolumbie - násilí, únosy, vraždy, bombové útoky, nebetyčná korupce a výklad práva, jak se komu hodí.. To za přečtení nebo zhlédnutí filmu rozhodně stojí!


Úplně sváteční čtení - velmi krásná a milá kniha - obálka jak ručně dělaná, stránky z křídového papíru, barevné i perokresbou vyvedené ilustrace, výborný překlad...Samotný obsah je barvitým vyprávěním rodáků maloměsta Cučiury o jejich kultuře, zvycích, profesích, úmorné práci a životu, ale i zábavě minulého století.
Člověk při tom pochopí, že ne nadarmo jsou dnes Japonci se svou pracovitostí, smyslem pro detail a ohledem k tradicím i předkům průmyslovou velmocí.


Prostě nemáte na výběr-čtete dál a dál, i když litujete, že víte víc a víc..A na konci knihu pořád držíte, protože nechápete, protože to není konec-to není minulost, ale denní realita, která mimochodem před hodinou problikla v hlavních zprávách, jako zcelá neutrální info o migrantech, kteří stále překonávají Mexicko/USA hranici..
Sám autor (hluboce se skláním před odvahou a nasazením) je vám průvodcem na neuvěřitelné cestě hmatatelného strachu, zla, násilí, sadismu a smrtí, kde člověk bez toho"správného"pasu a financí nemá ani hodnotu dobytka..Představí vám nehostinná mexická prostředí džunglí, železnic, pouští, odlehlých rančů, nevěstinců, vesnic duchů a měst zločinů, zdí, drátů, divokých vod a Bestií..Seznámí vás bez rozdílů se všemi účastníky - uprchlíky, převáděči, bandity, únosci, drogovými karteli, policisty, pohraničníky, úředníky, humanitárními pracovníky..a jejich příběhy..
"Platí váš kojot výpalné..? Jestli neplatí, Pámbů mu pomáhej."


Už jsem´nedočkavě´vyhlížela a dočkala se - další africká dobrodružství nezklamala.. :) Opět kvituji skvělý design knihy, ukázku historických map na vnitřní straně přebalu a samozřejmě nesamozřejmou bohatou fotodokumentaci..
Velmi se mi líbil historický úvod o cestovatelích-průkopnících a povšechně příběhy z míst, kde je turistika téměř neznámým pojmem.. S tím souvisí i pro mě ´nejsilnější čtenářský zážitek´- a to Somálsko...Martine, empatizuji a klobouk klopím...
Pár ´klasických´nešvárků by se v dílku znovu našlo, ale klady vysoce převyšují, takže závěrem udávám plný počet hvězdiček :)


Příjemné setkání se zajímavou ženou.. Nalákala mě rozebíraná témata, ale hvězdičku ubírám za častější opakování stejné látky. Taky skládám pochvalu za fajnovou předmluvu P.Pitharta..


Není to "lonely planet", ale to je v pořádku, protože splňuje, co v anotaci slibuje.. Zajímavé zážitky z cest a lidských i zvířecích setkání, tipy kol kolem cestování, hezký barvitý jazyk i myšlenky, atraktivní fotografie.. Souhrnem: příjemné čtení pro milovníky cestování :)


Krásné, barvité a neradostné vylíčení "údělů" nicotnosti a bolesti žen v Číně, před dvěma stoletími.. Druhou stranou téhle "úděsné mince" jsou ale hluboká, podporující a celoživotní ženská přátelství i společenství, která v dnešní době nenacházíme..


Takže druhé knižní a opět jedinečné setkání s Martinem na cestách :) Znovu oceňují skvělou grafiku a fotky - jen mapky mi tentokrát v úvodu kapitol chyběly (seskládány hromadně na vnitřních stranách desek nejsou tak přehledné). Oproti prvnímu dílu působí cestopis celistvě, protože má svůj´začátek a konec´včetně krásné pointy - splnit si svůj dětský sen - vidět na vlastní oči Petru a nakonec i celou Hedvábnou stezku..
Potěšila mě spousta kulturních, zvykových i historicko-politických informací a zajímavosti.. Ale největší radost mi udělala střední Asie a Kavkaz! Díky pracovním vízům zdravotníka a pobytům jsem se celkem lehce dostala do zemí Blízkého východu, ovšem střední Asie a Kavkaz je pro mne stále ještě´velkou tajemnou´, proto autorovi velmi děkuji za parádní sondu..
Hvězdičku bohužel zase musím ubrat za opakující se nešvar a to opakování (v textu, v souhrnu, v popisku fotek) a´odbyté´Turecko (opravdu není třeba popisovat každou památku v Istambulu, ale jen Hagii Sofii a Pudding shop si nezaslouží..).
