IreneP
komentáře u knih
Upálené
C. J. Tudor
Tohle se autorce zase povedlo. Z mého hlediska lepší než Jáma i Kříďák. Méně nadpřirozena, více zločinu. Chapel Croft je nový Midsomer. :-) A doporučuji i audioknihu. Čte Jitka Ježková a velice dobře.
Lolita
Vladimir Nabokov
Lolitu jsem znala jako film s Jeremy Ironsem, teď jsem si ji poslechla jako audio na Českém rozhlase. Ovšem zjistila jsem, že je dost zkrácená, takže jsem vytáhla z knihovny i vydání tištěné a přečetla ji. No, je to psané tak jako poeticky a milostně, ale je to jen a pouze o sexuálním zneužití nevlastní dcery (a zneužití matky v jiném smyslu slova). Že byla Lola už zkušená, když ji dostal? Ale prosím vás, opravdu je to omluva? Co nemám taky ráda je závěr s Q. Ano, jsem ráda, že jsem se nakonec k přečtení dostala, protože Lolita je napsaná mistrně. Tématem je mi ale odporná stále.
V lesích
Tana French
(SPOILER) Knížku jsem poslouchala jako audioknihu a měla přes 20 hodin. Uteklo to jako voda. Líbilo se mi, že si autorka vystačila s jedinou vraždou. Poslední dobou mě už unavuje trend desítek vražd a nejlépe i popisu různého mučení, takže jsem ocenila poklidné tempo vyprávění. Hlavní pár vyšetřovatelů (později trio) mě bavil, líbily se mi nejprve jejich legrácky a později i jiné vztahy, které na pracovišti mohou postupem doby nastat. Byla jsem ráda, že se autorka tolik věnovala jejich minulosti, že jsem mohla poznat, co mají odžito a z jakého prostředí pocházejí, co je utvářelo. Protože to zase dost ovlivňovalo, jak se chovali během vyšetřování. A archeologické vykopávky! To je moje, takže ty jsem si užila taky. Mám i výtku. Tedy opravdu hodně mě zklamalo, že jsem se nedozvěděla, jak to bylo s dětskými přáteli vyšetřovatele Ryana. Chápu, že i v životě se člověk prostě všechno nedozví, ALE tady mi to přišlo trochu jako podraz na čtenáře. Od autorky mám ještě Temnou zahradu, kterou si nechávám na seznamu k přečtení. Neboť V lesích se teď řadí mezi moje oblíbené detektivky.
Marta spí
Romy Hausmann
První polovina zmatená - mnoho postav a příběhů, které spolu (zatím) nesouvisí a tak zvláštně napsané, že to člověka nijak nevtáhne po příběhu. Ovšem okolo té poloviny se to naštěstí láme, vše se dává pomalu dohromady a děj se zrychluje. Je to i tak dále všechno hodně zamotané s novými a novými kotrmelci v ději. Konec je docela předvídatelný. Znám lepší knihy. Pokud máte delší seznam TBR, tuhle s klidem v duši můžete oželet.
Dokonalá smrt
Helen Fields
Mám tuhle sérii moc ráda, už se těším na další díl. Příběh opět nezklamal, několik případů se rozbíhalo všemi směry, aby byly pěkně ukončeny.
Vězněná
Pavel Renčín
Pěkně napínavá a zajímavá knížka. Inspirace známými šumavskými skutečnými krimi případy je zřejmá, ale to vůbec nevadí. Hutná atmosféra, násilí, ale ne přehnané, dobré zakončení. Jen zpočátku jsem byla docela zmatená z linky pana učitele, ale i to krásně zapadlo do děje.
Samota Christlhof
Veronika Rubínková
Velice milé překvapení! Mám vlastně jen jedinou výtku, že se vyprávění mezi dobami velice střídalo a mně to místy mátlo. Jinak je příběh samoty Christlhof (Pohádka) vyprávěný ve 3 dějinných obdobích (třicetiletá válka, konec 19. stl. a 90. léta 20. století) pěkně vystavěný, mysteriózní. Postavy sympatické, uvěřitelné.
Anna z ostrova
Lucy Maud Montgomery
Anna studuje na univerzitě a zamiluje se, stejně jako i její dávné i nové přítelkyně. Moc se mi líbí, jak je to vše podané. Ano, je tam romantika, ale také se to vše drží při zemi. Je to docela realistické na dobu vzniku a žánr. A postavy jsou opravdu krásně vykreslené, uvěřitelné a jako živé, ačkoli se v ději třeba jen mihnou. A je tam humor i snění. Paráda.
Závěje
Marit Reiersgård
Příjemná detektivka ze severu, kde se autorka obešla bez série vražd a komplikovaného týrání obětí, a přesto dokáže udržet pozornost čtenáře. Přečetla jsem ji skoro na jeden zátah.
Priepasť
Jozef Karika
Od knížky jsem čekala tajemno, napětí, pocit strachu, nějaká ta známá místa a tajemné "postavy". Dostala jsem všeho vrchovatě. Mě ty pocity zmatení na plošině i pod plošinou v napětí udržovaly, mátly a vtahovaly. Ne, není to mistrné dílo hororu, ale mě Karikovy knihy sedí.
Ticho
Sára Saudková
Dobrá česká detektivka. Slovo perverzní v anotaci bych vyškrtla. Ano, zejména major Oldřiška se sexu opět náruživě oddává, ale napsané je to takových jazykem, že bych to nechala číst i dítě. Ovšem nejméně kvůli 3 scénám to dětem do ruky nepatří. Nikdy by mě nenapadlo, že číst krimi o ukrajinských a slovenských dělnících atd. mě bude bavit. Ale bavilo. A není to jen o nich. A ty věty! Ne, Saudková jimi určitě bude někoho děsně štvát, ale když to přijmete, tak se jimi i Oldinými vejšplechty opravdu pobavíte. Zajímalo by mě, kam na ta spojení chodí. :-)
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Tři jablka spadlá z nebe jsem poslouchala jako audioknihu, která je opravdu dobře připravená. Myslím, že i díky ní je moje hodnocení vysoké. Ta opuštěná arménská vesnička a její vesměs staří obyvatelé se svojí nelehkou historií mi přirostli k srdci. Vyprávění nepostrádá krušné osudy a drsné momenty, vždyť už začátek člověk docela zaskočí. Je to vše ale podané tak laskavě a všichni tak odevzdaně přijímají svůj osud, že ty špatné věci s nimi člověk přijímá smířeně a s nadějí. Knížka mě potěšila a nabila pozitivními pocity. A to je někdy sakra potřeba.
Strašení v Rookwardu
Darcy Coates
Tentokrát mě Darcy mile překvapila a potěšila tím, že je vypravěčem muž a také tím, jak si Amy zahrávala s jeho myslí. Párkrát mě nachytala, a proto řadím Rookward k těm lepším. Co mi vadí, to jsou příliš sladké konce. Jinak mi tedy postava Guye byla docela nesympatická, ale to nebránilo tomu, abych se v noci hezky zlehka bála. Ano, jsou to knížky spíš pro náctileté, ale pro duševní odpočinek jako dělané.
Hladový lán
Andrew Michael Hurley
Temné jako krajina kolem toho domu. Smutné, jako neúrodný lán a mrtvý synek. A bizarní jako ..... kostra zajíce. Myslím že po přečtení budete mít na zajíce úplně jiný pohled.
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Poslouchala jsem jako audioknihu a kdybych ji četla, nedočetla bych. A to mám předchozí knížky autorky moc ráda. Nějak jsem se nedokázala do příběhu ponořit. Skoro všechny postavy jsou nepříjemné a zvláštní. Má to své důvody, ale já s žádnou nedokázala najít společnou notu, zajímat se o její osud. Postrádala jsem nějaké napětí, jak v minulosti, tak v současné lince. Těch peripetií bylo až moc, do knihy vložená další kniha atd. Tentokrát zklamání.
Klaun v kukuřičném poli
Adam Cesare
Čte se snadno, ale to proto, že je to jen obyčejná vyvražďovačka bez nápadu i nějaké myšlenky, pro mě i bez překvapení.
Dvacet tisíc mil pod mořem
Jules Verne
Poprvé jsem se pokoušela o tuhle verneovku asi ve 12 letech, to jsem za sebou měla s nadšením Dva roky prázdnin a Patnáctiletého kapitána. Nepřečetla jsem ani 80 stran, pro mě to byla nuda k uzoufání. Znovu jsem se k ní dostala teď, po více než 30 letech. A bohužel, JE to nuda k uzoufání. Vlastně nevím, proč ji vydávat. Skoro nemá děj, ničím nepřekvapí, postavy jsou dost nesympatické - kapitán Nemo je tedy opravdu duševně narušená osobnost. Jakési morální poselství tam je, ale tak moc schované pod zbytečnými slovy, že se člověka ani nedotkne. Prostě tohle není knížka pro mě. A jsem si jistá, že už ani pro moje děti. Není se tam s kým ztotožnit, navíc i myšlenkově jsme trochu jinde. Opravdu mi vadilo to lovení a mrzačení mořských tvorů, ač jsem se sebevíc snažila si říkat, že to je holt dobovka. Ne, ne a ještě jednou ne. Kdyby tahle verneovka zmizela v hlubinách stejně jako ponorka Nautilus, nebyla by to žádná škoda. A ještě k vydání od Dobrovského - nechat jen minimálně upravený sto let starý překlad tedy atraktivnosti nepřidá. Palec dolů.
Paní Hemingwayová
Naomi Wood
O životě Ernesta Hewingwaye jsem nic nevěděla (tedy jen o úplném konci) a anotace nečtu, takže knížka pro mě byla velkým překvapením. Už z obálky mě mohlo trknout, že paní Hemingwayová nebude jen jedna, ale netrklo. Protože jsem poslouchala audioknihu, která má obálku úplně jinou. Takže jsem byla překvapená, že příběh jeho života vypráví několik jeho manželek. Knížka mi rozšířila obzory, výborně se poslouchala a bude patřit mezi těch pár, na které určitě hned tak nezapomenu.
Elementálové
Michael McDowell
Napínavé, pomalé, plíživé strachy a děsy. Horko, vedro, malátnost, ospalost v izolaci mezi mořem a pískem pomalu pohlcujícím vše. A vidiny. Nebo ne? Výborně zpracované téma a la strašidelný dům. Řadím po bok Domu na kopci, to jest na špici.
InTyMně
Markéta Lukášková
Příjemně napsané autobiografické vzpomínky na dětství v devadesátkách plus s malým přesahem skoro do současnosti. Přála bych si, abych uměla podobně zpracovat svůj život.