Isew
komentáře u knih
Spočítej hvězdy
Lois Lowry
Je znát, že Dánsko nebylo přímým sousedem Německa a vojáci wermachtu se tam chovali přece jen trochu jinak, než například v naší zemi. To, že se Dánům podařilo skoro všechny dánské židy dostat do neutrálního Švédska jsem nevěděla. Velmi oceňuji koordinovaný odboj, který Němce a jejich psy, i s pomocí látky v kapesníku, oblafl. I to, že Švédsko nabídlo potřebným svou pomoc a například se podílelo i na již zmíněné těkavé látce. Velmi zajímavý pohled na válku z jiného úhlu pohledu.
Brněnské nevěstky
Naďa Horáková
Pokud někdo porovnává autorku s Vondruškou, tak jen v tom, že se jedná o historickou beletrii. Vondruška je autor, který používá stále stejné šablony a jeho knihy jsou zaměnitelné. Od autorky znám zatím jen tuto knihu, tak nemohu porovnat a jen si přeji, aby to tak nebylo v budoucnu i u ní. Už to, že (na rozdíl o výše zmíněného autora) zločiny vyšetřují rychtáři, kteří nejsou hloupí a svému řemeslu rozumí, je potěšitelné. Přeji autorce, aby si uchovala tento standard a nesklouzla do vod, kterými nyní pluje pan Vondruška. Kniha je velmi čtivá a reálie doby jsou vykresleny velmi zajímavou formou.
Kaktus
Sarah Haywood
No nevím, já jsem pointu ani závěr na začátku hned neuhádla a vlastně mě nenapadají žádné indicie, které by k jejímu uhádnutí vedly. U mě tedy moment překvapení nastal. Hrdinka je nezávislá, hrdá a soběstačná. Nikoho v životě nepotřebuje, stačí si sama. Jenže ono je někdy docela fajn se k někomu přitulit. Příjemné oddychové čtení.
Obrázky z moderních československých dějin (1945–1989)
Jiří Černý
Skvělý exkurz do našich novodobých dějin. Jen bych vytkla to, že číhošťskému faráři Toufarovi a jeho osudu byly věnovány asi dvě věty a bratřím Mašínům a jejich gangu 16 stránek. Alespoň jsem se ale bez patosu a sentimentu dozvěděla, že to byli obyčejní vrazi a snahu o jejich adoraci vážně nechápu. Jsem ráda, že tato kniha, v tak přístupné formě, vyšla. Dám ji přečíst svým dětem. A ukáži jim historické knihy z období socialismu (které jsem si ponechala). Jen tak pro porovnání a ukázku, jak se dá historie manipulovat. A třeba se za pár let budou tyto staré socialistické učebnice znovu hodit. Našlápnuto k tomu máme.
Po strništi bos
Zdeněk Svěrák
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Viděla jsem film a nic ve mně nezanechal. Poslechla jsem si knížku načtenou přímo autorem a efekt byl úplně stejný. Hodně rušivé byly kraťoučké kapitoly. Povrchnost stříká jak z filmu, tak z knížky. Půjdu asi hodně proti proudu, ale tahle knížka se dle mého vůbec nepovedla.
Tajemství abatyše z Assisi
Vlastimil Vondruška
Road trip do Santiago de Composela. A protože v žádném road tripu není o vzrušující momenty nouze, není ani tady. Sem tam nějaká vražda a na konci tajemství, které se v žádném případě nikdo nesmí dovědět. S historickými nepřesnostmi ve Vonduškově díle počítám. Je to fabulace a tak k ní i přistupuji, i když si myslím, že s ohledem k lidem, kteří se o historii nezajímají, je to trestuhodné. Ale třeba to někoho přiměje zajímat se o danou dobu i jinde. S čím však mám velký problém, je to velké tajemství. Jestli si dobře vybavuji, tak to velké tajemství bylo psáno latinsky. To Sherlocku Holmesovi z doby Přemysla II. nedošlo, že apoštolové latinsky neuměli? Že je to jasný podvrh? Vím, že je to fabulace a nikdy nic takového neexistovalo, ale v knize se s tím jedná jako s faktem, tak k tomu tak i přistupuji. SPOILER Co opravňuje jakéhosi bezvýznamného úředníčka z Českého království, tak důležitý dokument zničit? Jen proto, že si myslí, že to tak bude lepší? Má patent na všechno? Začínám k Oldřichovi z Chlumu pociťovat jakousi nechuť.
Vražedná pomsta
Suzanne Collins
Druhý díl byl stejně strhující jako první. Vůbec mi nevadily myšlenkové pochody Katniss. Naopak. Krásně si o ní lze udělat plastičtější obraz. Oceňuji to, že to není prvoplánová hrdinka, která všechno zvládne a ještě je okouzlující a všichni ji milují. Katniss je upřímná, náladová, umíněná, nerozhodná, otravná. A jaká jiná by měla být? Vždyť je jí 17 let. Styl psaní mi vyhovuje. Nenašla jsem hluchá místa a pořád jsem byla v napětí.
Císařovna
Roman Bureš
Jsem teprve v polovině, ale to je jízda. Jestli chcete někomu pod stromeček dát knížku, tak tohle je ta nejlepší volba. Už hodně, hodně dlouho, jsem nečetla nic lepšího. Pořád nechápu vydavatelství, které má mezi svými autory takový poklad, že ho dokáže tak neuvěřitelně zazdít. Žádná propagace. Pokud bych cíleně nečekala na vydání, tak o něm ani nevím! No nic, jdu číst dál, letos asi oželíme cukroví. Čtu Císařovnu - nestíhám.
Pohádky se zvířátky (8 pohádek)
Vladimír Sutějev
Jednoduché, srozumitelné příběhy s poučením. Krásné obrázky, které doplňují text. Úvodní příběh o kachňátku a kuřátku si mé dcery zamilovaly. Je tak jednoduchý, že si ho samy hrály před spaním. Jedna byla kuřátko, druhá kachňátko. Já také... vždy, když to slyším, vybaví se mi kuřátko, které vše opakuje po kachňátku, až ho to dovede do nebezpečí. Líbil se mi příběh o kouzelné hůlce, která vlastně až tak kouzelná nebyla. I o houbě, která dokázala schovat neuvěřitelné množství zvířátek před deštěm. Hezké, neotřelé a milé.
Kočičí životy
Eda Kriseová
I když si už za pár let nebudu pamatovat všechny detaily z této knihy, myslím, že ve mně bude vzpomínka na četbu rezonovat. Má smysl stále se vracet k minulosti, ke kořenům, nebo žít přítomností a hledět do budoucnosti? Má smysl hledat a potkávat blízké, se kterými jsme se z nějakého důvodu v životě minuli? Nepřinese to víc škody než radosti? Není lepší uchovávat si vzpomínky než být konfrontován s realitou? Pradědeček hlavní hrdinky přijel na Volyň hledat štěstí a bohatství. Jeho potomci se v průběhu války, po válce i po sametové revoluci vraceli do země, kterou znali jen z vyprávění a měli ji velmi zidealizovanou. Střet s realitou byl tvrdý. Tvrdá byla i realita těch, kteří po válce na Volyni zůstali pod vládou SSSR. Velmi čtivě napsaná kniha, která nutí k zamyšlení.
Vandrovali vandrovníci
Adolf Branald
Na půdě jsem vyhrabala krabici starých knih. A v ní byla i zaprášená, omšelá kniha bez obalu. Adolf Branald hm, jeho Dědeček automobil nebyl špatný. Vandrovali vandrovníci, to mi nic neříkalo. Tehdy jsem netušila, jak úžasný poklad držím v ruce. Dceři byly dva měsíce a já ji ve stínu ořešáku četla pohádky. Začala jsem jí číst Vandrovniky místo pohádek. Potřebovala jsem změnit na chvíli žánr. A dceři byl zatím obsah tak nějak jedno. Zpočátku nic moc, ale později jsem se přistihla, že Vandrovníky čtu, i když dcera spinká. Dočetla jsem ji jedním dechem. Už tenkrát jsem se rozhodla, že tuto knihu jednou svým dcerám přečtu znovu, až budou větší a budou z toho něco mít. Těším se na to a myslím, že i ony budou nadšené stejně jako jsem byla já. Knihu jsem zařadila po poličky mezi mé knižní poklady. Čas od času se zalíbením pohladím její omšelý hřbet.
Nadaný žák
Stephen King
(SPOILER) Anotace mě málem odradila. King je nevyzpytatelný a téma koncentračních táborů a vyprávění o nich mohl pojmout jakkoli. Nakonec mé představy o ději byly oproti knize značně přehnané. King má příjemný styl psaní. Dokáže vtáhnout do děje a nedělá moc zbytečných odboček. Téma je zajímavé a nosné. Právě ti nadaní a chválení žáci mohou v sobě skrývat i temnou stránku. Jako Todd. Škoda jen, že se King nepustil do trochu hlubšího profilu Todda. Chybělo mi podhoubí. Jak je možné, že se z něho už v dětství stal zvrácený kluk? Stejně tak, jak nevěřili jeho rodiče, že by mohl být špatný, tak ani já nevím, kde se stala chyba. Narodil se tak? Stalo se mu něco v dětství, co ho ovlivnilo? Nechce se mi věřit, že by k tomu nebyl nějaký důvod, který mi ale v knize zůstal utajen. Někdo může namítnout, že se tak změnil po setkání s Kurtem Dussanderem, ale to si nemyslím. Už to v něm bylo. Copak nějaký normální kluk by vydíral válečného zločince výměnou za to, že mu bude povídat o hrůzách, které prováděl v koncentráku? Dussander ho odhadl přesně. Bylo to v něm, ale proč? To mi King neřekl a za to dávám hvězdičku dolů.
Faja
Petra Stehlíková
Něco málo z tajemství bylo objasněno. Některé motivy postav také, ale všeobecný pochvalný jásot sdílet nemohu. Drzost hlavní postavy je čím dál otravnější. Jede se stále jako přes kopírák. Sérii doposlouchám, ale prvotní nadšení vyprchalo.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Škoda, že jsem si nepřečetla varování Rudany dřív. Z nějakého důvodu jsem si myslela, že čtvrtý díl je poslední, tak jsem se pustila do poslechu. Nemám moc ráda série, které nejsou ukončené. Během doby, než bude další díl, úspěšně zapomenu co bylo v těch minulých. No nic, stalo se. Moje chyba. První díl se mi líbil. Zejména začátek byl strhující. Pak, s odchodem s patnáckou, začal knize docházet dech. Vlastně se tam nic moc nedělo. Také mi nesedí názvy, pořád v nich mám slušný zmatek. Naprosto nepravděpodobné mi přišlo, že holka, která je celý život vychovávaná v poslušnosti a strachu o život, je neustále drzá na nejmocnějšího muže krajiny, který jak se ona obává, ji může okamžitě zabít.
Salome
Oscar Wilde
Jako by to ani nepsal Oscar Wilde. Bonmotů je minimum. Chvílemi sice probleskne břitký humor, o což se stará hlavně Herodes a někdy Herodias (jeho žena), ale na Wildea je to nečekaně vážné. To ale neznamená, že by to bylo špatné. To vůbec ne. Naopak. Je to strhující drama od začátku do konce.
Čtyřlístek: Muž z budoucnosti
Ljuba Štíplová
Skvělý, promyšlený příběh, který neměl slabá místa. Škoda, že když se vybíral námět na druhý z filmů, nebyl tento příběh vybrán. Je komplexní a vtipný. Čtyřlístek v nejlepší možné formě.
Železná rukavice
František Niedl
Celá série o Ondřeji z Rohatce nabízí ještě vnořený bonus, který nevím, jestli je úplně žádoucí. To, co v prvním díle bylo milým připomenutím, zde bylo naloženo měrou vrchovatou. Je to shrnutí nejdůležitějších událostí ze série Rytíři z Vřesova. Znovu mi to připomnělo, že mě tato série zdaleka nebavila tolik, jako série o Ondřejovi z Rohatce. Je zde rozhodně méně krve, méně boje, žádné napichování a podobných kratochvílí. No dobře, zpátky k tomuto dílu, Ondřej se setkává s Janem Lucemburským. I když to zpočátku nevypadá dobře, nakonec vše dopadne tak jak má. Jan si však vymíní, že se s ním Ondřej zúčastní jeho dalších tří válečných tažení. Nechci se tady tahat za triko, ale asi vím, o čem bude poslední díl.
Limonádový Joe
Jiří Brdečka
Mám moc ráda pana Brdečku. Jeho styl humoru a filmy, které byly natočeny podle jeho scénářů. Proto mě překvapilo, že kniha Limonádový Joe je jiná. Upovídaná, chvílemi strhující, chvílemi nudná, napěchovaná postavami, které se někdy jen mihnou a zmizí, některé se vrací. V knize se objeví snad všechna slavná jména divokého západu. Miluji film a považuji ho za jeden z vrcholů české kinematografie. Je napěchovaný hláškami a vtipnými momenty. Jsem docela ráda, že film byl touto knihou pouze inspirován.
Strnadův efekt
Jan Kotouč
Líbil se mi Byrokrat. Jeho úvahy a motivace. Měl dostat víc prostoru. Akční hrdina z hnědouhelné pánve. Jak jiné s porovnáním s těmi nabouchanými a vycvičenými akčními hrdiny. Když jsi zkrátka jediný kdo může, tak musíš. Ke konci to trochu ztrácelo dech, ale konec vše napraví.
Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) / Tři muži na toulkách
Jerome Klapka Jerome
Nenapadá mě víc typicky anglická kniha než jsou Tři muži ve člunu. Pohoda konce devatenáctého století anglických mužů vyšší střední vrstvy z knihy úplně sálá. Obyčejný příběh o cestě tří kamarádů a psa lodí po řece Temži se stane základnou pro mnohé příběhy ze života. Projdeme se nekončícím labyrintem, zjistíme, jakým poměrem je nejlepší hodnotit úspěchy rybolovu, a že jediná nemoc, která netrápí anglického hypochondra, je sklon k samovolným potratům. Pohodová knížka na pohodové večery.
