Isew komentáře u knih

Klášternímu madrigalu by slušil podtitul Chceš přes držku? Pokud se mi někdy v budoucnu knížka vybaví, tak spíš pod tím podtiluem. Je vážně chytlavý. Včera mi manžel něco řekl (v dobrém) a já mu bez rozmýšlení odpověděla chceš přes držku drahý manželi? Ten jeho pohled stál za to. Nevadilo mi, že to není kriminálka. Moc se mi líbilo, že pod nařízení Selbru (které nikdo z poddaných nikdy neviděl) se dalo schovat cokoli. Třeba to někdy využiji. Třeba podle nařízení Selbru je o všední dny zakázáno žehlit. Nebo. Podle nařízení Selbru je zakázáno žehlit o víkendech. To bude sladký život a celá rodina bude chodit zmuchlaná. Ale co dělat. Je to podle nařízení Selbru.

5 31.12.2017

Výborný nápad. Na poměrně malém prostoru se nachází překvapivě velké množství informací. S každou další odkrytou částí pyramidy se dostáváte k dalším zajímavostem o starověkém Egyptě. Nejen, že máte vizuální vjem z krásných ilustrací, ale můžete si sáhnout a postupně odkrývat další tajemství.

1 29.12.2017

Po dočtení ve mně zůstala tak trochu pachuť. Ne, že by ta trilogie byla špatná, to zase úplně ne, ale ... co tedy vlastně. I nejmenší záblesk naděje autor okamžitě zabil. Pořád se divím, jak přes tolik neuvěřitelné smůly, která se hlavním hrdinům NEUSTÁLE lepila na paty, vůbec dokázali dojít ke konci. Neustále v kritickém ohrožení života. Jako špetka koření by to asi fungovalo, ale když je to pořád, tak si na to člověk zvykne a bere to jako normu. Jo, zase umírá, ale oni ho z toho zase dostanou ... Hm ... Jo dostali ... Tak a jdeme dál .... zase to vypadá bledě .... ha ... je mi to jedno .... začíná to být monotónní ... Fajn, tak to zvládli. Pokud autor chce gradovat atmosféru, musí šetřit s ohrožením a ne to házet plnými hrstmi. Pak se to přejí a efekt se nedostaví. To vidím jako největší negativum této trilogie.

10 19.12.2017

Jsem maximálně spokojená. Mám Jiřího Adama z Dobrotína radši než supermana Oldřicha z Chlumu. Tady Jiří Adam řešil svůj první případ jako mladíček. Poklidně a logicky ubíhající děj. Žádné zvraty a podivné vyústění. Žádné deus ex machina. Pachatelé byli velmi brzy známi. Jak je ale usvědčit? Příjemná víkendová jednohubka.

4 04.12.2017

Nejoblíbenější kniha mého tatínka, tudíž přečteno v rámci čtenářské výzvy. Jako dítě jsem chodila kolem rodinné knihovny, kde se vyjímalo krásné vydání Švejka. Další vydání, ohmatané a v né příliš ideálním stavu, měl tatínek v ložnici u postele. Jako malé mi něco málo předčítal. Říkal ale, že jsem nezažila vojnu, tak ho nepochopím. Jedna z mála věcí, se kterou s ním nesouhlasím. Lidská blbost je věčná a je jedno, jestli ji někdo na vojně zažil na vlastní kůži nebo ji zažil jinde. Tatínek miloval i film, jen litoval, že tam není jeho oblíbená postava jednoroční dobrovolník Marek. Mně tam nechybí. Marek je vlastně takový jiný Švejk. Oba ukecaní jak rádio. Ale mile. Hašek byl bohém, ale tolik historek, co sypal z rukávu, to je obdivuhodné. Když najednou román skončil, bylo mi smutno, protože bych klidně pokračovala ještě dalšími a dalšími díly. I když musím přiznat, že postupující Haškova nemoc se na posledním díle podepsala. Neměl takový švih, ale to je pochopitelné. Jsem ráda, že kvůli výzvě jsem Švejka dala celého (ne jen fragmenty, jak dříve). Za nějakou dobu mi nebude vadit, že si ho dám ještě jednou.

12 30.11.2017

Zatím jedna ze dvou nejlepších knih o přežití co znám. Je velmi obsáhlá a osobně jsem přeskakovala kapitoly, které nevyužiji. Poměrně nerada cestuji do zahraničí (jen když mě někdo donutí), tak doufám, že mi ztroskotání na poušti nehrozí. Zato se dá nádherně využít v našich podmínkách. Rozdělávání ohně, hledání a filtrace vody, stavba přístřešku .... S malými zálesáky zkoušíme mnoho dovedností, které jsou v knize uvedené. Snad jen jednu malou výtku. Na obrázku při rozdělávání ohně ručně nebo lukem je dřívko, kterým se "šmrdlá" (lepší výraz mě teď nenapadá) je zašpičatělý. To by poměrně dobře nešlo. Tento způsob je založený na tření. A určitě se mnohem víc tře plochý konec než zašpičatělý. Ale to je jen malá výtka jinak výtečné knihy.

10 14.11.2017

Brilantní kniha. Nelehké téma psané s lehkostí. Jsem z knihy nadšena a zařazuji do své knihovny. Už jen pro to, aby si ji jednou mohly přečíst mé děti. Kdo ví, jak bude dnešní doba líčena v budoucnu. Historii píší vítězové. S ohledem na současný povolební splín mám obavy. Už jsme to párkrát zažili. Kdo se nepoučí z historie, může snadno chyby opakovat.

9 27.10.2017

Perlorodky je kniha pro mládež. Přesto bych očekávala asi trochu víc reality. SPOILER Socialistické zřízení a jeho pařáty jsou v knize vykresleny poměrně věrně, ale přesto si myslím, že přes všechny kamarády, které Vojta měl, by adopce nemohla proběhnout takto a vůbec ne tak rychle. Nemám s adopcí sice osobní zkušenosti, ale alespoň z knih vím, že je to velmi zdlouhavý a hlavně papírově náročný proces. Ivan by asi také nemohl jen tak na prázdniny (i když s vědomím ředitele i policie) být u Vojty. Jak by chybějící dítě vysvětlil případné kontrole? Trochu to vidím jako matení dětí. Vždyť stačí jen utéct z dětského domova, stopnout správného týpka, který je sice v nemilosti režimu, ale má hodně kamarádů a všechno je v pohodě. Bylo by fajn, kdyby to takhle i ve skutečnosti mohlo být (zvlášť pro mnoho dětí v dětských domovech), ale realita je poměrně jiná. Indiáni z Větrova mi přijdou věrnějším otiskem doby.

4 29.09.2017

Co dodat, gan112 popsal vcelku přesně mé pocity. Námětem mi to připomínalo Válku s mloky od Karla Čapka. Jen to bylo mnohem nudnější, neobjevnější a tam, kde Čapek varoval, Vercors vítá. K tomu, aby se Tropiové integrovali do společnosti se vlastně ani zabránit nedalo. Pokud by byli přijati mezi lidský druh, tak se s ním mělo tak zacházet a měli všechna práva jako lidé. Pokud by nebyli přijati mezi lidský druh, byli by využíváni jako levná pracovní síla a znovu by byli součástí lidské společnosti. To, co mi nechybí u Čapka, tak tady hodně schází. Pokud řeknu a, tak by bylo dobré říci i b. Takto je to pro mě neukončené.

1 25.09.2017

Slova, slova, slova. Upovídané, nudné. Tři dny přemýšlím, jestli to dám dál. Nedám. Jsou zajímavější knížky, které na mě ještě čekají.

4 21.09.2017

Přečteno s osmiletou dcerou. Byla nadšená, stejně tak i já. Přemýšlela jsem u toho, jak hodně se změnila doba. Nevím, jak by dnes dopadl Rikitan, kdyby oslovil dva malé hochy, scházel se s nimi a pozval je na výlet. Dřív mi to nepřišlo divné, teď dost. Dcera na to sama upozornila a říkala, že je to nebezpečné. Že by sama s nikým cizím nikam nešla. Divná doba. Strach nás obstoupil a bojíme se jeden druhého. Předem čekáme od cizích špatnost. Dřív si děti hrály samy, dnes jsme dětem stále za zády a dohlížíme, jestli se jim něco špatného neděje. Tudíž asi těžko polezou na strom a rozbijí si koleno, proběhnou močůvkou a budou nelibě páchnout pár dní, vyválí se ve skelné vatě nebo polezou na stoh a bude je to všude škrábat. Mně by to chybělo, ale ony ani neví, že o něco přichází. Alespoň, že jsou tady Foglar, Seton a probouzí v nich touhu po dobrodružstvích.

22 18.09.2017

Žádné velké okolky, od začátku vás to vtáhne do děje. Popisy omezené na nezbytné množství. Žádná vata a zbytečná výplň. Všechno je tak rychlé. Rychlé tak, že jsem byla překvapená, že to už končí. Většina postapokaliptických románů má společnou myšlenku a to, že největším nebezpečím pro lidstvo je lidstvo samo. A jestli toho využijí květiny, zvířata nebo jiný druh ...

31 18.09.2017

Asi bych po knize nesáhla, pokud by ji tak nevychválila Chytuš (díky za doporučení). Obálka mě nezaujala a název je takový nijaký. Zkrátka nic, co by mě mělo chytit. A to je podle mě chyba. Protože uvnitř knihy je neuvěřitelně napínavý a čtivý příběh. Pořád se mi v hlavě honí, o co horší byl Marek, který překládal agitační německé texty do češtiny než dělník, který vyráběl každodenně munici pro wermacht? Oba byli nádeníci. Proč autor Markovu překladatelskou práci považuje za něco mnohem horšího a proč i ostatní v knize jím pohrdají? Zvlášť ti, kteří také sloužili Němcům v továrnách? A soudruh tajemník, ten stál za to. Vždycky když se objevil na scéně, se mi zvedl tlak.

8 01.09.2017

Jako malá jsem Foglara milovala a přečetla jsem všechno, co se mi od něj dostalo do rukou. Tahle kniha mě v dětství úspěšně minula a jsem za to vlastně i ráda, protože je hodně slabá. SPOILER Jirka Dražan se nudí, na první pohled ho zaujme nějaký chlapec, a aby se mu přiblížil, dá se dohromady s pochybnou partou. Celou dobu ví, že to není správné, ale něco ho pudí k tomu, aby s nimi dělal lumpárny. To trvá více než 3/4 knihy. Pak dojde k seznámení s Láďou a chlapci jsou kamarádi na život a na smrt. Ihned. Podívají se do očí a ví, že to tam je. Modrý život a jeho hodnoty jsou neskutečně odbyté. Nerozvinuté a uspěchané. Přátelství mezi Láďou Vilemínem a Jirkou Dražanem není standardní (nechci se vyjadřovat explicitně). Př.
"Jiřím teď zmítaly různé přepodivné pocity, jaké nikdy dříve neznal, a jejich původcem byl Láďa Vilemín."
"A Jiří na něm mohl oči nechat, když ho viděl tak cvičit, pružného, se svalnatýma nohama, které se poslušně a úžasně lehce zdvihaly, před rychle se točícím švihadlem."
Takových perliček je tam víc.
Poslední věta zní: "A modrým životem žil stále. (Jirka)" Ale to neodpovídá jeho povaze. Doma se sám nudí, chce akci. Nejdříve tou akcí byli sígři z Přístavní čtvrti, pak svalnatý, opálený a krásný Láďa Vilemín, ale když odjel, tak už žádná dobrodružství nechtěl? Nevěřím.

9 25.08.2017

Koukám, že půjdu proti proudu, ale mě se ta knížka nelíbila. Byla psaná prvoplánově. Nebyl v ní život. Příběhy na efekt. Krásně ze života starších lidí umí psát David Walliams. Tam mu to věřím. Tady ne. Je možné, že existují starší lidé, kteří si plní své sny, to je skvělý námět, ale zpracování mě vážně nenadchlo.

4 23.08.2017

Trochu jsem se obávala konce a očekávala jsem něco tak neobjevného, jako že se Martin po zásahu bleskem probudí v nemocnici z komatu a všechno byl jen sen. Autorka mě vyvedla z omylu. Konec byl, stejně jako celá knížka, zajímavý. Nejsem cílová skupina, přesto jsem si to užila.

3 21.08.2017

Knížka o první půlce prázdnin v malé vsi kousek od Prahy v osmdesátých letech minulého století. Mám z ní rozporuplné pocity. Líbí se mi, že děti o prázdninách běhají venku, čtou knížky a zažívají malá dobrodružství. Nelíbí se mi, že hlavní hrdinka za každou dětskou vylomeninu byla tvrdě trestaná. V 80tých letech jsem byla dítě, tak vím, že to bylo běžné a nikdo se nad tím příliš nepozastovoval, ale v kontextu dnešní doby se mi to nečetlo dobře. Hlavní hrdinka je automaticky s trestem smířená. Ale stejně jde a udělá další zakázanou věc. Přesně je vidět, že takovéto tresty nefungují. Dnes děti takto trestané nejsou (alespoň v mém okolí), přesto takový banální příběh asi nezažijí, protože mají mobily, youtubery a minecraft. Je jiná doba, ale já bych v dnešní době být dítě snad ani nechtěla.

3 21.08.2017

Poslední díl. Konec. Už teď je mi smutno, že to nepokračuje. Ale nemělo by jak. Příběh se uzavřel. Pokud někdo tento díl považuje za slabší, tak já ne. Je jiný. Už v něm nejsou Hladové hry, ale hry o budoucnost. Autorka nám Katniss vykreslila do té míry, že se její rozhodování dalo předpokládat, přesto když u popravy vyletěl šíp a trefil tu správnou osobu, vykřikla jsem JO! Celý třetí díl jsem si říkala, že i kdyby povstalci vyhráli, bude to cesta k lepšímu? Nepřichází po jednom tyranovi náhodou tyran další? V minulosti to tak mnohokrát bylo. Někdo může tento díl považovat za příliš upovídaný. Já jsem ráda, že se ozřejmila minulost a pohnutky mnoha zúčastněných. Pak vše dávalo smysl. Skvělá série.

10 19.08.2017

Druhý díl byl stejně strhující jako první. Vůbec mi nevadily myšlenkové pochody Katniss. Naopak. Krásně si o ní lze udělat plastičtější obraz. Oceňuji to, že to není prvoplánová hrdinka, která všechno zvládne a ještě je okouzlující a všichni ji milují. Katniss je upřímná, náladová, umíněná, nerozhodná, otravná. A jaká jiná by měla být? Vždyť je jí 17 let. Styl psaní mi vyhovuje. Nenašla jsem hluchá místa a pořád jsem byla v napětí.

6 19.08.2017

Film jsem neviděla a ani nechci. Nemám ráda, když mi někdo jiný vytváří svět, který mám už vytvořený ve svých představách. Kniha byla strhující. Poslouchala jsem ji jako audioknihu. Nevěděla jsem, co od ní čekat, ale takovou nálož jsem vážně nečekala. Od první kapitoly mě chytla a nemohla jsem se odpoutat. Skvělé.

7 16.08.2017