IvčaKraťaska
komentáře u knih
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Tahle PODIVNOST mě absolutně nadchla! Backman je moje hvězda už delší dobu a pořád mě nepřestává bavit a překvapovat. Nejpozději na 120. stránce každému dojde, že tohle není jen příběh o loupeži, prohlídce bytu, rukojmích, blbcích nebo mostu. Jak to jen autor dělá, že brnká na ty správné struny a čtenář má pocit, že vše o čem čte, se dotýká právě jeho..??
Hana
Alena Mornštajnová
Za mě průměr. Nenadchne, neurazí. Téma mnohokrát popsané, nic převratného, úchvatného. Takhle vysokému postavení v žebříčku tedy vážně nerozumím.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Přestože se kniha díky perfektním rozhovorům může číst rychle, četla jsem velmi pomalu, knihu několikrát odložila, přemýšlela o tom, co jsem právě přečetla a nechala si čas než budu pokračovat. Doporučuji přečíst každému kdo má pocit jak špatně se v této zemi máme, jak moc nás omezují roušky nebo nás ovládá Babiš. Kdyby jen polovina z toho co se dočtete byla pravda.. tak u nás je ráj.
Introvertka v hlučném světě
Deborah Tung
Můj první komiks. Líbí se mi forma, obsah i černobílé zpracování. A nejvíc se mi líbí, že čtu vlastně o sobě :). Je super vědět, že v tom člověk není sám. Knihu dám prolistovat manželovi, věřím, že mu to pomůže ještě vic mě pochopit. Bylo to stručné a trefné, zůstane v mé knihovně.
Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
Bavila jsem se. Nehledejte v tom nic příliš hlubokého. Je to na odlehčení všeho co s sebou přináší rodičovství.
Spolubydlící
Beth O’Leary
Je mi líto, ale nedočetla jsem. Život je asi krátký na to číst špatné knihy. Asi jako každého mě zaujal především nápad příběhu dvou spolubydlících co spolu sdílí byt, ale nepotkají se, pouze si píší vzkazy. A to mě skutečně chvíli bavilo. Nakonec jsem se ale ani přes tento nápad nedokázala do knihy začíst. Po 140 stranách mě prostě neoslovilo nic jiného než ten lístečkový vztah. Pokud chcete ušetřit čas, stačí přeskočit na poslední stránky a zjistíte, že to dopadne přesně tak jak očekáváte.
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Velmi poutavé a obohacující čtení! Obdivuji jak jednoduše se dá mluvit o složitých věcech. Bude se dobře číst i každému někdo nemá o neurochirurgii žádnou povědomost. Tím, že je kniha psaná jako rozhovor má velmi rychlý spád. Líbí se mi vyobrazení pana doktora především jako člověka se všemi cnostmi i neřestmi. Je až neuvěřitelné v kolika oborech/zájmech může být člověk takto úspěšný.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Stala se z ní jedna z mých nejoblíbenějších knih. Jde o pohled na svět člověka, který po ztrátě své milované osoby již nemá chuť žít. Celý život měl své zásady a představy o tom, jaký by měl život být. Ove se zdá být dobrý chlap. Možná se mě příběh tolik dotýká proto, že naráží na jednu z mých největších obav. Jak by šel život dál kdyby všichni na kterých mi záleží již nebyli? Líbí se mi jak se v příběhu vrací ke svým vzpomínkám, člověk si pak přejde z fáze kdy ho Ove strašně štve až k tomu, že má toho mrzouta vážně rád.
Příběh Arthura Truluva
Elizabeth Berg
Dýchala na mne krásná ,,Ove" atmosféra. V celku prostý příběh, ale je na něm něco, co ve vás probouzí víru v dobro, v lidskost. Úžasně milé postavy. Děkuji, budu si muset autorku více proklepnout.
Zázraky jsou logické
Lucie Šilhová
Vsadím se, že takhle ,, doktorku Kateřinu" neznáte! Vřele doporučuji.
Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
Velmi silný příběh. Kniha přečtená za jeden den. Autorku a celou její rodinu velmi obdivuji. Vnímám tuto její výpověď jako syrové vyprávění bez příkras, jako příběh neobyčejně obyčejné ženy, která prošla něčím co může potkat kohokoli z nás. Vše jsem jí věřila a moc jí do budoucna fandím. Naplňuje své heslo - každý kdo bloudi, nemusí být ztracen.
Kniha je prokládána úryvky z Facebooku a zápisky z deníku, čte se opravdu jedním dechem. Vřele doporučuji všem co mají rádi osobní příběhy ze života skutečných inspirujících lidí.
David Hecl: Mluví k vám kapitán
Martin Moravec
Krásná exkurze do života pilota. Trochu mě mrzelo, že když kapitán vyprávěl nějakou zajímavou historku, autor se nedoptával dál, ale položil otázku z úplně jiného soudku. Jako zvědavou ženskou, by mě často zajímalo, jak historka pokračovala dál, jak to celé dopadlo. Ale to by kniha byla asi dvakrát taková :)
Poslední aristokratka
Evžen Boček
K přečtení knihy mě přivedla upoutávka v kině na stejnojmenný film. Chtěla jsem si nejdřív přečíst knihu a pak se podívat na film. Na film ani nedošlo. Bylo na mě až příliš oddechové čtení. Druhou část knihy jsem stále čekala kdy už mě něco ohromí a on byl najednou konec a nic mne neohromilo. Zajímavý nápad, ale posléze dost nudný děj. Do další se určitě pouštět nebudu.
Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik
Kdyby takových duchovních bylo více, určitě by bylo i více věřících. V boha nevěřím, ale přesto potřebuji víru v něco vyššího, v hodnoty a domnívám se, že přečtení této knihy mě možná trochu nasměrovalo.
V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
Tim Marshall
Poučné, jen si to musím přečíst ještě několikrát.
Nejšťastnější miminko v okolí
Harvey Karp
Já tuhle americkou tvorbu stylem vše zopakujeme 10x ať je kniha větší prostě nemusím.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Můj první "koncentrační" příběh...
Přemýšlím, do jaké míry celému příběhu věřím. Kladně hodnotím, že to ve mně vyvolalo emoce, místy intenzivní emoce.
Alchymista
Paulo Coelho
Jedna z prvních knih, které jsem četla. Příběh zajímavý, ale žádné hlubší poselství jsem si z něho nevzala. Jako pohadku-oddychovku jsem na ni nedávno narazila jako na audioknihu, kterou jsem si pustila k uklízení, proč ne.
Deník japonské manželky
Veronika Ageiwa
Náhled do každodenního života v dosti odlišné kultuře. Příběh vyprávějí češka Veronika a její japonský manžel. Popisují stejné události, každý z jiného pohledu. Příjemné, oddychové a obohacující čtení. Doporučuji.
*Věděli jste, že když v Japonsku zemřete stráví s vámi v domě vaše rodina ještě celou noc? Nebo, že ani jako těhotnou vás muži nepustí v dopravním prostředku sednout? A nebo že je v japonské kultuře zvykem, že starší platí za mladšího?
Později budu asi pokračovat čtením knihy Suši v duši, která je tentokrát o Slovence v Japonsku.
PS: krásná obálka podtrhující atmosféru knihy!
Spermie v kelímku
Ivana Kulhánková
Super! Když mi knížka dorazila, říkala jsem si jak je malinká a doufala jsem, že nebudu ošizena a ochuzena. A byla skvělá. Čím dál tím víc si oblibuji knížky, kterým předcházel blog. Tohle je docela stručné, ale perfektně věcné a vtipné vyprávění holky, která prochází obdobím zakládání rodiny. Autorka podle píše přesně tak jak mluví, což přidává na dojmu, že vám to celé vlastně vypráví kamarádka. Doporučuji. I těm, kterých se téma úplně netýká.
