IvetB komentáře u knih

Nevím jak vás, ale mě vždy po dočtení dobré knihy zachvátí smutek. Kvůli tomu, že už je konec a že se s postavami z knihy už nesetkám. Alespoň co se týče Backmanových knih. Tady byla Britt-Marie je příběh plný vtipu, nádherné ironie, srdcebolů a smutku, ale i odvahy postavit se tomu všemu co se člověku děje, čelem. A někdy prostě stačí, aby lidé věděli, že tady jste...

22 27.05.2016

Začala jsem filmem. Ten film mě dostal a viděla jsem ho snad desetkrát. Zbožňuju ho, jeho atmosféru. A pak jsem dostala knihu. A nějaký ten měsíc mi ležela na poličce. Až přišla její chvíle. Ta kniha mě pohltila. Asi je to i tím, že kniha prohloubila zážitek z filmu. Popis myšlenkových procesů a pocitů postav, které ve filmu unikají, nebo jsou naznačeny pouze nepatrně. Nádhera, křehkost a pomíjivost života.

"Žijeme svoje životy, děláme co děláme, a pak jdeme spát - jak je to prosté a obyčejné! Několik nás skočí z okna nebo se jde utopit či spolyká hrst prášků; podstatně víc je těch. kteří zemřou při různých nehodách. A většinu z nás, obrovskou většinu těch ostatních, pomalu sežere nějaká nemoc nebo - když máme velké štěstí - sám čas. Útěchu nám může poskytnout jediné: tu a tam nějaká hodina, během níž náš život - navzdory obecné nepřízni osudu a planým nadějím - propukne naplno a poskytne nám všechno, o čem jsme kdy snili, ačkoli všichni (snad s výjimkou dětí, ale možná i včetně nich) víme, že po těchto šťastných hodinách nevyhnutelně přijdou docela jiné, mnohem temnější a obtížnější. Ale přesto pečujeme o svou obec, vítáme každé nové ráno a především - víc než cokoli jiného - doufáme, že se nám těch blažených hodin dostane co nejvíc."

18 17.08.2017

Nejlepší kniha od Murakamiho, kterou jsem zatím četla. Hm.. s tímhle autorem je to složité. Nejde říct, že buď autora zbožňujete, nebo jej nenávidíte. Záleží to na vnitřním nastavení člověka. A buď vám kniha v daný čas sedne a nebo ne. A tahle kniha mi sedla hodně.

Krásná a náročná kniha.. Na čtení člověk musí mít čas. Občas stojí za to knihu jen tak zavřít a o myšlenkách v ní zapsaných jen tak přemýšlet. Některé pasáže se mi zaryly do duše celkem hluboko.

"Z tisíce zkušeností, které učiníme, zformulujeme do slov nejvýš jednu. Mezi všemi těmi němými zkušenostmi jsou skryty i takové, které našemu životu nepozorovaně propůjčují tvar, barvu a melodii."

14 01.02.2017

Mornštajnová je skvělá vypravěčka. V knize je popsán osud jedné rodiny na pozadí historických událostí a to, že je v ní neskutečné množství postav rozhodně není na škodu. Všechno do sebe zapadá a vše má svůj smysl. Výborná knížka.

12 30.05.2020

Ove se zdá jako neskutečně protivný a nabručený dědek. Jenže jak příběh pokračuje, začne se vám vrývat pod kůži. A do srdce. Už dlouho jsem nečetla něco tak dojemného a citlivého. Ano, pár kapesníčků na konci padlo...

12 24.04.2016

Těžko hodnotit. Absurdní drama v celé své kráse. Prvních pár stran jsem se to snažila chápat, což byla velká chyba. Ale pak jsem se tím nechala jen tak unášet a knihu dočetla s úsměvem na tváři. Kapitán od hasičů opravdu nemá chybu :D

12 14.03.2016

Backmana mám prostě ráda. A myslela jsem si, že Oveho už nic nepředčí. Tak to jsem se teda mýlila. Tohle je krásná kniha. Těžké životní osudy, ale kniha se čte s takovou lehkostí.. Skvěle vykreslené postavy, krásný děj. Určitě si ji přečtu znova, po čase. A už teď se na to těším.

11 11.09.2020

"Možná víc řeže samota, kterou pociťujeme ve společnosti ostatních, než když jsme odkázáni jen sami na sebe."

Výborná kniha o hledání sebe sama a o vyrovnávání se s minulostí. Sami si určujeme svou budoucnost, pokud neustrneme v netečnosti a pohodlí. Prostě se jen rozhodnout.

11 06.05.2020

Nádhera. O životě, o smysluplném životě, radosti, přátelství a lásce.
"Smrtí končí život, ne přátelství."

10 03.05.2020

Klasika plná decentního humoru a ironie.

10 04.07.2017

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. První, kterou jsem od Fulghuma četla. A touto knihou si mě naprosto získal. Úvahy ze života, pro život. Fulghum je velmi laskavý s velmi jemným humorem. Ráda se ke knize vracím.

10 04.03.2016

Já nevím. No fakt. Nicka a jeho hudební tvorbu zbožňuju tak se to ve mně teď pere. Tak nějak jsem tušila, že tohle bude syrové, těžké a rozhodně ne hezké čtení. A to se potvrdilo. Ale bylo to pro mě tak moc syrové, že jsem to úplně dobře nestrávila, alespoň ze začátku. Pak už si člověk trochu zvykne na tu krutost a bezbřehou marnost. Je to šílené a hnusné. Citlivější povahy by se mohly utopit v tom množství bláta smíchaného s hnijícíma vnitřnostma. Rozhodně se tomu nedá upřít, že je to kniha, na kterou člověk jen tak nezapomene.

9 11.06.2020

Že by náhody opravdu neexistovaly?

9 16.08.2016

Kafka je prostě Kafka... Není to zrovna jednoduché čtení. Proměna a Ortel mě uchvátily, ostatní povídky jsem jaksi nepochytila. Ale možná, až si to přečtu za nějaký čas znova, mi něco dají, těžko říct.

9 31.03.2016

Hezká kniha s příjemnou tematikou, plná zajímavých myšlenek a odkazů na knihy, těch tam bylo opravdu hodně. Dost mě tam ovšem rušilo, že měla hlavní hrdinka tendenci vměšovat se úplně do všeho plus místy nereálné a šroubované dialogy.

8 26.01.2020

Bláznivé, dojemné a nekonečně krásné s hořkosladkou příchutí.

8 25.11.2017

Někteří čtou Fulghuma, aby se pobavili a berou jej ryze jako humoristu. A já s nimi nesouhlasím. Fulghuma beru jako filozofa. Jako člověka, který už si toho opravdu hodně zažil a prožil. Který ví, že v životě se dějí hrozné a těžké věci. Ale taky krásné a že život je prostě skvělý.
..."Vždycky si tam uvědomím, že je život krátký a já hodlám žít naplno, dokud to jen půjde. Budu se držet života zuby nehty... až do samého konce."

8 17.11.2017

Okamžitě se mi vybaví můj tatínek, který se věčně rýpe v hlíně, sází, přesazuje, odpleveluje a kropí. :-) Tahle kniha je jako pohlazení.

8 17.07.2017

Nádherný průřez kulturním děním, politikou a vědou v roce 1913. Se špetkou ironie.. Jsem nadšená!

8 17.02.2016