IYv komentáře u knih
jedna z nejlepších knih! Nutno číst u stolu, do postele je nebezpečná, nutno číst pozorně a víckrát. Krásný jazyk, hloubka a utřídění informací. Inu, pan profesor Hilský, odborník. Strašně mě bavily poznámky a jmenný rejstřík. Je to encyklopedie doby a přitom to není nijak akademicky suché.
Zařazeno v mých TOP.
Pátý Elefant byla moje první pratchettovka. A zamilovala jsem se. Do Hlídky a do Čarodějek, do Smrtě...teď po letech jsem se dostala k audioverzi, kterou namluvil Jan Zadražil a nesmírně si to užívám. Jiný zážitek, než čtení. Objevuji zase úplně jiné roviny příběhů. Díky, Terry!
chvilkama mi přišlo, že je to o Agrofertu...
teď vážně - trochu zklamaná jsem z překladu, nechápu, proč Tobiáš ždímá ponožky a teče z nich šťáva a podobné nepřesnosti se dají najít v knize často.
ale jinak je to roztomilé.
čteno vnučce 9let.
Simmons mě baví, jen si neodpustím poznámku, že ač je budoucnost jakkoliv vzdálená, technicky zdatná a vyřeší každý problém (Hawkingův pohon, implantované komunikátory, oživování a regenerační nádrže atd. atd.) , poutníci kdesi neznámo uprostřed vesmíru mají k snídani pomerančový džus a k večeři rostbíf... jo jo, stará dobrá Země...
V tomhle směru jsem si vzpomněla na české komunistické Návštěvníky a amarouny. To bylo geniální :-).
pro mě oddychovka, žádný krvák ani temné psycho, přesně, jak píše Highlander. Dobře se to čte, má to spád, dialogy vtipné, uvěřitelné a humorné. Nic víc nehodnotím, jestli je tam dobro, zlo, jestli je to rozvláčné; je to jiné, než Hra o trůny, ale má to své kouzlo. Snad právě pro tu jistotu, že Sparhawk je čestný a správný za každých okolností.
jedna poznámka - miluji tlusté knihy, ale čím jsem starší, tím dřív u nich usínám. Kde jsou ty časy, kdy jsem si četla do ranních hodin! Usnout s touhle knihou na obličeji je nebezpečné...
tak tohle jsem si nesmírně užila. Konkláve za zavřenými dveřmi je tajemné samo o sobě. Harris dobře dávkuje (alespoň pro mě) odborné věci. Já mám tohle ráda, neboť mě to nutí vyhledat další a další informace. Miluji historii a teď jsem zase o něco bohatší, třeba vím, proč má klerika 33 knoflíků.
Rozuzlení mě během čtení několikrát napadlo, ale v závěru jsem četla bez dechu a najednou začala Lomelimu fandit. Na úplném konci jsem se však opravdu zasmála. Autor asi netuší, jak zábavnou a ironickou podobnost pro Čechy vytvořil. Pan Svěrák musí být potěšen!
nestěžuji si na nic, naopak, mě se na knize líbí, že je dost jiná než seriál. Má své hlavní postavy, o kterých jsem se dost dozvěděla, doplnilo mi to charakter postav i celého příběhu. Pořád je to pro mě lahůdka. Nemůžu ted číst nic jiného. Všechny ostatní knihy jsou najednou velmi fádní...
blbost, blbost, blbost
půjčeno na léto do zahradního lehátka, ale skončila jsem na str. 23, tak pitomé dialogy jsem už dlouho nečetla. Zběžně jsem se podívala dál, ale když i o 10, 20, 50 stránek bylo pořád to samé...ne.
Kde je DominaCZ, aby tomu dala sžíravý komentář?
já nevím...tak jako ty knihy od Tučkové jsou všechny masakr (rozuměj drsné, temné, žádná selanka), přečetla jsem Bohyně i Gertu za noc. Vlastně spíš prolistovala a naskenovanala, ale že bych si řekla wow!!
U obou hrdinek si spíš pomyslím - chudák Dora, chudák Gerta, jaký měly marný život? S čím to vlastně bojovaly a pro koho? Za koho? Dora Surmenu nijak neočistila, nevím, jestli to měla v plánu nebo jestli pátrala po vlastní minulosti, bránila se bohování nebo ho chtěla poznat a ospravedlnit? Konec mě zmátl.
Podobně Gerta - její životní příběh měl být o čem? O návratu k češství asi ne, milovala sice českou matku a nenáviděla německého otce a přesto si nedala vzít německé jméno a chtěla se vrátit do Brna. Tady mě mátlo úplně všechno.
koupili jsme kdysi kamarádovi, který se jmenoval Zajíc a samozřejmě měl přezdívku Králík....
zůstala v mé knihovně jako milá vzpomínka, kniha, která si na nic nehraje. Prostě vypráví příběh z pohledu 15 cm nad zemí. A králičtina mi taky přirostla k srdci.
úvod, kdy autor popisuje loď se všemi plachtami, způsob života na lodi (36 cm prostoru na spaní!), způsob bojů a vůbec všechny taje námořnického života-tohle jsou věci, které mě baví
netradičně jsem začala čtvrtou knihou, neboť ostatní díly mám v knihovně v rezervaci a nemohla jsem se dočkat.
Velice se mi líbí styl psaní, velká fundovanost autora, mapky v knize a popis plachetnice (plánek).
Jakmile začala bitva o Mauritius, nemohla jsem knihu odložit. Chudák můj muž, pořád jen slyšel "počkej, teď nemůžu přestat"! ...a to už mám jistý věk. Stydím se, ale mě se to velmi líbí a skvěle se bavím.
Neználek! jak jsem na něj mohla nevzpomenout? Řadím ho do čtenářské výzvy - kniha mého dětství a hned.
Milovala jsem Sluneční město i Kvítečkov, jako dítě mě nenapadlo přemýšlet, jestli je tam nějaká paralela (i když u "Neználek na Měsíci" jsem ty imperialisty viděla už i já). Krásné ilustrace, spousta zajímavých strojů, šachový robot a tak dále.
Zkusím Neználka v budoucnu předložit vnučce, co ona na to.
první Pratchett, který mě před lety potkal a bylo vymalováno.
dnes těžko dostupná kniha, ale výtečná. Popis objevování podzemí Macochy v historii.
miluju Stařenku Oggovou a jejího Silvera, ona má prostě "Krízma"
Emma je nejlepší a dle mého nejvíce nadčasová, ovšem dnešní dívky asi musí dost nudit. Děj je vlastně o ničem. Ony to ty dámy měly dříve dost těžké, čím se tak asi mohly bavit? Takže Emma vymýšlí, kdo by se k sobě mohl hodit a jaksi se jí to vymyká z rukou. Nádherně ironická Jane Austen.
výborné, stálice mé knihovny a úplně jiný Follett než Pilíře věků atd.
teprve po shlédnutí divadelního představení všechno zapadlo do sebe.
z knihy jsem nebyla až tak nadšená, jako všichni okolo. jo, přečetla jsem ji za dvě noci, ale zdálo se mi plno děsivých snů, vlastně se mi "nelíbila", drsná, zčásti prvoplánová.
Zlínské divadlo ale vytvořilo skvost. Doporučuji k návštěvě. Jedna z mála věcí, kdy se mi to líbilo víc než kniha.