IYv
komentáře u knih
Parádní jízda
Joseph O'Connor
Sonda do britské hudební scény 80. let a také do nálady thatcherovské Anglie, irsko-anglické rivality a multikulturního Londýna. Čtení pro mě mělo hořkosladký, nostalgický charakter, je plné názvů kapel a písniček z doby mého dospívání,kdy jsem se často cítila úplně stejně jako hrdinové Parádní jízdy. Doby bez mobilu, PC a internetu, kdy člověk čekal celý týden, až v TV řeknou nejnovější žebříček Top Ten a mezitím si látal nějaký apartní model ze starých džín, aby měl na sobě něco jiného než ostatní.
Cvrček a mravenci
Jiří Zdeněk Novák
Ta nej kniha naší rodiny, kterou obdrží každé batole a každé ji díky průstřihům tak zkoumá, že knížku nikdo další nezdědí. Krásná ilustrace, pracovití mravenci, lehkomyslný cvrček a spousta broučků, kytiček a dalších věcí na ukazování a krásné verše k tomu. Dle mého nejlepší dětská knížka pro ty nejmenší.
Akorát jsem byla nemile překvapena, že v posledním vydání je pozměněn text. Takže já čtu a recituji svoji starou verzi, neboť s tou novou neztotožňuji.
Slečny
Barbora Baronová
dárek od dcery k narozeninám
excelentní výpověď o zajímavém tématu. Přečteno za dvě noci. Některých slečen mi bylo líto, některé jsem chápala, je mezi nimi hluboce věřící, trošku mužatoidní drsňačka, stařenka, které chlapec zemřel a jiného nechtěla, dobře situovaná architektka z emigrace, dlouholetá milenka...dobře namíchaný vzorek, krásné fotky.
možná to víc řekne starším ročníkům, které už vědí své nebo nonkornformním dívkám, které jsou samy nějak jiné a hledají. Rozhodně to není žádná dámská slaďárna, byť je to v růžovém přebalu.
Neználek ve Slunečním městě
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Neználek! jak jsem na něj mohla nevzpomenout? Řadím ho do čtenářské výzvy - kniha mého dětství a hned.
Milovala jsem Sluneční město i Kvítečkov, jako dítě mě nenapadlo přemýšlet, jestli je tam nějaká paralela (i když u "Neználek na Měsíci" jsem ty imperialisty viděla už i já). Krásné ilustrace, spousta zajímavých strojů, šachový robot a tak dále.
Zkusím Neználka v budoucnu předložit vnučce, co ona na to.
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
řečtí bohové - závistiví, krutí, sebestřední, lakomí, chytří a vynalézaví, chybující...jako lidé.
Ve starém Řecku byla nejvíce ceněnou schopností schopnost přelstít protivníka, proto tak milovali Odyssea. Já taky.
Z pověstí jsem nabrala základy k dějepisu, celoživotní lásku k historii, i z těch českých, nejen řeckých. Řecké bohy objevíte na stěžejních plátnech velkých malířů i v operách velkých skladatelů. Základ vzdělání.
Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
Měli jsme doma vydání z roku 1968 s hrůznými ilustracemi (aspoň mě to tak připadalo). Bála jsem se u toho. První foglarovka, přečtená asi tak 12 -14. Dost mě děsila líčením, co se se mnou stane, když začnu kouřit cigarety :-).
Kniha mě určitě v té době inspirovala k toulání přírodou a poznávání, jestli i já bych dokázala to, co hoši - postavit něco svýma rukama, postarat se o sebe a "přežít" v přírodě s ešusem bez maminky.
O mé rodině a jiné zvířeně
Gerald Durrell
I já si při čtení užila středomořskou atmosféru, bláznivou rodinku a toulavého kluka, který objevuje svět.
A ráda se dívám na jeho pořady v TV, protože si vždycky říkám "to je ten klučík, co honil gekony na Korfu" a fandím mu stále.
Jezdci z pastvin
Zane Grey
Knížku jsem dostala k svátku, když mi bylo 12 let a přečetla jsem ji na jeden zátah. Pamatuji si, že máma ze mně byla dost zoufalá, vůbec jsem ten víkend nezvedla oči.
Tedy je to pro mě srdcová záležitost a asi počátek mojí fascinace čtením. Od té doby jsem četla a četla bez ladu skladu úplně všechno a činím tak dodnes. Nestydím se za to, že po letech znovu sáhnu po knihách z dětství nebo puberty, pro mě je to jako návrat do teplého měkkého doupěte a je mi znovu těch 12.
Zanegreyovky jsem v jistém období pročetla všechny a teď se k nim zase (alespoň k některým) vrátím.
Toto je dobrodružná knížka z Divokého západu pro kluky i holky :-), je v ní všechno, co má ve správném westernu být.
Sekáč / Čarodějky na cestách
Terry Pratchett
Spojení dvou mých oblíbených pratchettovek mi udělalo radost. Čteno po několika letech znovu s velkou radostí, poklona panu Kantůrkovi za překlad. Pořád nacházím další a další perly a informace pod čarou mě velmi obohacují (třeba slovo autocondimentor nebo Cunctator)
Sekáč/Smrť se učí lidským pocitům, jaké to je, když vás najednou auditoři vyhodí z práce?
U příběhu mágů a Neviditelné univerzity jsem se trochu ztrácela, chápala jsem, že když Smrť nepracuje, život bují všude kolem, ale unikl mi vznik té zvláštní bytosti s nákupními vozíky.
Čarodějky na cestách a říše pohádek, k tomu není co dodat.
Bratři, sestry a jiná neštěstí
Václava Molcarová
Nebyla jsem ohromena, ale ani nijak znechucena. Mě překvapily popisované sourozenecké vztahy, protože tak úzké neznám, já měla mladší sestru o kterou jsem se musela starat a tedy mě dost brzdila v rozletu. Netuším, jaké to je mít staršího bratra, který mě opatruje místo otce. Takže i mně to připadalo místy nereálné.
Pobavila mě DominaCZ, protože poměrně přesně vystihla styl psaní :-)
Gagarin - Pravda o legendě
Piers Bizony
kniha vznikla na základě množství sebraného materiálu k dokumentu BBC. Materiálu bylo tolik a byl natolik zajímavý, že z něj vznikla i tato kniha samostatně o Juriji Gagarinovi.
Výborná a ucelená data o sovětském způsobu práce s kosmonauty, jak strana a vláda kontrolovala vše a vysílala rakety k výročí vzniku Komsomolu, o kterých např. věděli, že mají 256 závad a Vladimir Komarov se nevrátí živý...silný příběh.
Babička
Božena Němcová
chudák Babička...chudák naše paní Božena.
Z odstupem let se vracím k různým knihám a autorům a v každém období se čtou jinak. A chápou jinak. Na dnešní mládež je Babička málo akční, nedivím se, že žáci už jen přepisují referáty z internetu a ani knihu neotevřou. Snad k ní najdou cestu jindy, protože přečíst ji je něco jiného než koukat na Libušku Šafránkovou v TV.
Pátý elefant
Terry Pratchett
první Pratchett, který mě před lety potkal a bylo vymalováno.
Recept na štěstí
Carmen Reid
krásná oddychovka pro dámy, které raději spoléhají samy na sebe.
Cesta slávy
Jeffrey Archer
krásná kniha, kterou zhltla celá rodina, od syna až k babičce. Nikdo se nedokázal odtrhnout.
Je to skvěle napsáno, napínavé, lidské a když si člověk pomyslí, s jakou výbavou tam v r. 1922 lezli, musí jen smeknout.
Máme doma letitou knihu Arnošta Černíka "Trůny bohů" a do té jsem vložila pár výstřižků, když v r. 1999 našli Malloryho tělo. Když jsem Cestu slávy četla, úplně se mi svíralo srdce. Donutilo mě to vyhledat další a další info. Ten příběh je neuvěřitelný.
update 2018
dcera se stala členkou univerzitního lezeckého klubu v Oxfordu, je to nejstarší alpinistický klub (1857) na světě a samozřejmě Mallory i Irvine byli členem. Jsem pyšná :-)
Poslední z Amazonek
Steven Pressfield
pro mě to neuvěřitelně korespondovalo s Mary Renaultovou, kterou jsem četla snad 16 letech. Já si to užila a mám jen slova chvály.
což značí, že čtení je velmi subjektivní záležitost, co jednomu sedne a ohromí ho, jinému nejde pod vousy (viz Domina CZ).
Chlebani
Jana Klimečková
prázdninové čtení, začátek se mi líbil velmi, pak už to ztratilo tu gradaci.
