IYv komentáře u knih

Miluju autorčin Algar tarch a tak jsem se dost těšila.
Ale byla jsem maličko zklamaná, Postavy jednají velmi jednoduše - klaďas potká padoucha a řekne "přidej se ke mně, budeš se mít líp". A padouch přikývne, bez ohledu na to, jak temná je jeho minulost.
I když závěr to vylepšil.

10.11.2016

nedočetla

05.10.2016

já nevím...tak jako ty knihy od Tučkové jsou všechny masakr (rozuměj drsné, temné, žádná selanka), přečetla jsem Bohyně i Gertu za noc. Vlastně spíš prolistovala a naskenovanala, ale že bych si řekla wow!!
U obou hrdinek si spíš pomyslím - chudák Dora, chudák Gerta, jaký měly marný život? S čím to vlastně bojovaly a pro koho? Za koho? Dora Surmenu nijak neočistila, nevím, jestli to měla v plánu nebo jestli pátrala po vlastní minulosti, bránila se bohování nebo ho chtěla poznat a ospravedlnit? Konec mě zmátl.
Podobně Gerta - její životní příběh měl být o čem? O návratu k češství asi ne, milovala sice českou matku a nenáviděla německého otce a přesto si nedala vzít německé jméno a chtěla se vrátit do Brna. Tady mě mátlo úplně všechno.

4 05.10.2016

no...příliš prostoduché. občas jsem tu Evie chtěla něčím praštit.
Knížka tak akorát na tu pláž.

04.10.2016

napřed jsem myslela, že to odložím - příliš popisné, rozvláčné, hrdinka někam letí, autor popisuje cestu taxíkem vystoupení, kolik bylo schodů, kolik měla kufrů (volný popis)...ale pak mě to přece jen vtáhlo a přečetla jsem rychle a se zájmem. Přesto, že jsem svět F1 přestala sledovat před dlouhou dobou, potěšila mě zjevná náklonost k rodině Villeneuve (viz inspirace havárií v tréninku na GP Belgie v r. 1982). A koneckonců, dozvěděla jsem se mnoho zajímavostí ze současného života a fungování F1.

2 04.10.2016

do vlaku dobrý, přečteno za cestu Praha - Jeseník a zpět. Na nic si to nehraje...

není to žádný román, spíš literatura faktu a shrnutí historické události spolu s vhledem do kvakerské společnosti a velrybářského průmyslu.
Kniha má nepopiratelný americký styl "readers digest" - příklady jiných příběhů a lehce edukativní styl.
I tak je to ale dobré čtení. Nebo právě proto...
update
shlédla jsem při cestě přes oceán i film, už byl trošku přikrášlený, ale Chris Hemsworth stál za to :-)

1 19.09.2016

protože se chystám na Havaj, vzala jsem po letech do ruky knihu od M. Stingla. A dostavilo se zklamání...nepřesnost názvů, staré fotky...odfláknutá redakce. Možná je to tím, že mám nahromaděno spoustu knih a informací pro danou lokalitu, možná je to tím, že se dnes cestuje jinak než v dobách M. Stingla. Prostě mi to přišlo značně zastaralé.
Ale můj muž se konečně dostal do obrazu, co ho tak asi čeká a v tom kniha splnila svůj účel.

30.08.2016

Po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetla za noc. Nemohla jsem přestat... lehké, snové, dostatečně fantaskní a milé. Ty náznaky a nedořečené okamžiky mě na tom právě bavily.
Přiznávám, že člověk musí mít na tohle čtení náladu a chuť snít spolu s autorkou, zapojit vlastní fantazii. Možná proto, aby do příběhu mohl promítnout vlastní dětství - každý máme v sobě nějaký zážitek s kamarádem, s první láskou, se školou, kde jsme právě nezářili.
Za mě pět hvězd.

1 30.08.2016

já si tyhle dva chlapíky užívám vždycky a vůbec mi nevadí, že nejsem cílová skupina. A navíc je k tomu přidaná hodnota, že bitvy jsou dle skutečnosti a je v tom velký kus historie.

koupili jsme kdysi kamarádovi, který se jmenoval Zajíc a samozřejmě měl přezdívku Králík....
zůstala v mé knihovně jako milá vzpomínka, kniha, která si na nic nehraje. Prostě vypráví příběh z pohledu 15 cm nad zemí. A králičtina mi taky přirostla k srdci.

Po Ranhojiči pro mě tahle kniha byla zklamání.
Nemohu uvěřit, že by v Katalánii byli o tolik hloupější než ve Francii a dělali víno jen na ocet, že by jeden dělník zvládl sám úkony na vinici a ještě tu úrodu (po lahvích) se ziskem prodal...vinařství je těžká práce...

1 11.08.2016

film se mi líbil a váhala jsem, zda si knihu vzít domů, když jsem na ni v knihovně narazila. Ale nelituji. Naopak. Je výborná, to, nad čím jsem ve filmu kroutila hlavou, je tady úplně přirozené, Roby cestuje dlouho, učí se postupně a děj nepostrádá logiku.
Souhlasím s maruschkou, není jednoduché knihu hodnotit, každopádně je se čtením nemohla přestat.

7 14.06.2016

první díl jsem četla před dlouhou dobou, ale extra mě nezaujal. Ovšem teď mám před sebou dlouho plánovanou cestu do těchto končin a v rámci přípravy jsem knížku znovu vzala do ruky. A jako již mnohokrát - zážitek zcela jiný. První díl přečten za víkend, na druhý se právě chystám.
První část o osídlení z Bora Bora byla snad rozvláčná, ale misionářskou část jsem si nesmírně užila. Úplně se mi svíralo srdce, když jsem si pomyslela, kolik škody na původním obyvatelstvu běloši napáchali (všude) v rámci šíření "civilizace a jediného správného způsobu života".

1 23.05.2016

úvod, kdy autor popisuje loď se všemi plachtami, způsob života na lodi (36 cm prostoru na spaní!), způsob bojů a vůbec všechny taje námořnického života-tohle jsou věci, které mě baví

4 14.04.2016

netradičně jsem začala čtvrtou knihou, neboť ostatní díly mám v knihovně v rezervaci a nemohla jsem se dočkat.
Velice se mi líbí styl psaní, velká fundovanost autora, mapky v knize a popis plachetnice (plánek).
Jakmile začala bitva o Mauritius, nemohla jsem knihu odložit. Chudák můj muž, pořád jen slyšel "počkej, teď nemůžu přestat"! ...a to už mám jistý věk. Stydím se, ale mě se to velmi líbí a skvěle se bavím.

4 11.04.2016

Nádherný historický román z doby Karla II.. Kniha je skvěle přeložená, velmi jsem si čtení užila a hned jsem si pustila film (v rámci čtenářské výzvy). Film má krásnou výpravu a kostýmy, ovšem Merivel je spíše floutek, v knize je lépe vystižen jeho vývoj, pokání a náprava. To se v Hollywoodu jaksi nehodilo.
Jednoznačně doporučuji milovníkům historie, kterým nevadí dobová květnatá mluva.

3 23.03.2016

jakmile to vyšlo po 1989, knihu jsem si koupila za drahý peníz a druhý díl dokonce z posledních peněz na domácnost, neznala jsem film ani původní překlad, jen historky starých tet, které to kdysi viděly. Tenkrát jsem tomu naprosto propadla, šikovně to balancuje na hraně mezi červenou knihovnou a seriózní beletrií. Knihy ležely asi tak 10 let trvale na mém nočním stolku a mohla jsem je otevřít kdykoliv a kdekoliv a přece jsem si to vždy vychutnala znovu.
Pokračování od Alexandry Ripley mě ale zklamalo, to už byla čistá limonáda, byť jsou dnes v mé knihovně zařazeny po boku Jihu proti Severu.

když jsem četla v pubertě, fascinovala mě. Díky téhle knížce jsem před třemi lety ohromila v Budapešti maďarskou průvodkyni znalostí Bély IV. a vazbami na Čechy.
Ale musím uznat, že jsem občas skřípala zubama, té červené knihovny je tam moc a spousta čtenářek pak tomu věří a pokládá to za skutečnou a doloženou pravdu. S tím jsem se setkala u ságy o Karlu IV., když mi známá vyprávěla o Anně Falcké, která zemřela když jela za milencem...
Nicméně ty knihy nejsou vůbec špatné, jen už dnes více dávám na literaturu faktu.

1 11.03.2016

z téhle knihy jsem žila dlouho. Z Villona, z básní, ze znalosti historie.
Dokonce můj profesor strojnictví často od výkladu sklouznul do vyprávění o literatuře právě se mnou a můj čtenářský rozhled mi v tomhle předmětu (kupodivu) hodně pomohl. A Villon nejvíc.

7 11.03.2016