JackieDecker komentáře u knih

Po přečtení musím říct, že jak mě film neoslovil, kniha měla přeci jen své klady. Za prvé měla velmi dobrou myšlenku a nesla silné poselství. To mám na knihách, zvlášť sci-fi ráda. Rozhodně byla propracovanější než film a události v ní vyznívaly o dost smysluplněji.
Na druhé straně se mi vůbec nečetla lehce a emocionálně mě nijak neoslovila. Necítila jsem nikdy o Endera strach, ani kvůli němu neplakala a nebyla jsem naštvaná, když se mu nedařilo, nebo na něj byli zlí. To mi přijde trochu škoda. Závěr se mi ale líbil. A to jak ten války s termiťany, tak celkový konec. Rozhodně si kniha zaslouží vysoké hodnocení, ale zároveň necítím po jejím dočtení nějaké skutečné nadšení. Takový zvláštní rozpor...

5 04.11.2023

Knihu jsem dočetla už někdy na jaře, ale zapomněla jsem si ji přidat i sem. Po dvou filmových zpracováních jsem potřebovala nutně znát předlohu. Čtení to bylo obtížné, protože, přiznejme si, není to jednoduchá kniha. Rozhodně ale nelituji času, který jsem u ní strávila. Příběh byl obsáhlý, působivý, všechny postavy dokonale vykreslené. Střípky vzpomínek do sebe perfektně zapadaly a atmosféra byla silná. Jen toho soustředění bylo třeba více. Každopádně závěr byl strhující a já si celkově knihu moc užila.

9 17.10.2023

Kniha byla skvělá. Příběh byl poutavý, napínavý, postavy a celkově chování všech uvěřitelné (což je u thrillerů velmi důležité) a závěr taky super.
Každý kdo bere hasiče a záchranáře jako samozřejmost by si měl knihu přečíst, aby si uvědomil, že nejen, že jsou to taky jenom lidi, ale i jak těžkou a nebezpečnou práci mají.
Za mě je to takové knižní pecka.

12 16.10.2023

Kniha se mi líbila. Všechny tři povídky se skvěle četly a byly poutavé, inteligentní a zajímavé zpracované. Čím víc od pana Součka čtu, tím víc ho uznávám coby skvělého autora.

2 12.10.2023

Parádní sci-fi se vším všudy. Všechny tři díly byla poutavé napsané a příběh uměl autor báječně strukturovat. Na dobu kdy knihy vznikly to byl jednoznačně báječný výkon! Panu Součkovi nutno přiznat obrovské znalosti. Celkově se mi knihy velmi líbily a chápu proč se jedná o klasiku české sci-fi. Každý fanoušek by měl s touto trilogií ztratit pár chvil. Stojí to za to. Řemeslné zpracování si nic nezadá se samotným obsahem a i když už dnes víme, že to není nic jiného než fantasmagorie, zážitek to nikterak nekazí.

5 08.10.2023

Absolutní špička v této trilogii. První díl byl vtipný, akční a napínavý. Druhý byl trošku kostrbatější, ale stále si držel svůj ostrovtip (hlavně Bartimaeus). A i když mě kapitoly s Kitty a odbojem přišly někdy trochu otravné, celý příběh byl stále poutavý a víc než kvalitně vyprávěný. Třetí díl oproti tomu byl jednoduše dokonalý. Dospělejší Kitty mi už nevadila. Obzvláště miluji kapitoly z Alexandrie o Ptolemaiovi a Bartimaeovi. Příběh byl skvělé strukturovaný. Vývoj Nathanielova charakteru skvěle popsaný a zajímavý. Všechno se prostě dělo a dávalo absolutní smysl. Myslím, že tuhle trilogii už nikdy nikomu nedám...
Konec byl... silný! Celý závěrečný boj ukázal jakyými doopravdy byli přáteli! Když došlo na Ptolemaiovu bránu, trpěla jsem, protože jsem si přála, aby ji použil Nathaniel. Ale následně, jsem byla ráda, že to bylo, jak to bylo. Nejvíc líto mi je nakonec Bartyho. Země a lidé z ní se mu znovu zaryjí pod esenci... třetí kniha jednoduše nemá chybu. A to říkám jen málokdy!

23.09.2023

Musím uznat, že se jedná o vskutku originální knihu. Příběh je postavený na hlavní postavě, která je hloupá, a právě hloupost, výcvik a nehorázně štěstí jsou jeho nejpodstatnějšími atributy. Hláškami jlkniga nešetří a čtenář je sleduje absurdno toho, kterak se naprosto nevhodná osoba, nešika a duševní omezenec zaplétá do hrátek s časovými osami. Přesto, že jsme nedostali zrovna příliš odpovědí jsem knihu přečetla doslova jedním dechem a užila si každou větu. Nutno uznat propracovanost jednotlivých detailů každého jednoho setkání. Také ocenit vtip a absolutní jednoduchost uvažování hlavního hrdiny. Člověk jen žádné, válí bulvy a říká si: "No to snad ne!" (A samozřejmě i spoustu dalších nesdílitelnych slov a vět). Zkrátka jsem na Dušana pořád nadávala a spílala mu. Na konci jsem dokonce pocítila lítost po událostech na Juditině mostě. A samotný závěr dal některým událostem zcela nový rozměr. Kniha je zdařilá sci-fi jízda, která si na nic nehraje. Je plná odkazů na známá literární díla, postavy a filmy.

3 19.09.2023

Kniha byla skvělá, nádherně propracovaný příběh v předělovém díle mezi jedničkou a trojkou. Moc se těším na Ptolemaiovu bránu, potřebuji vědět kdo za tím vším stojí a za čím vším. I když se trochu obávám Nathanova vývoje a Kitty mi občas leze krkem, jsem moc zvědavá. Jednoduše důstojné pokračování Amuletu. Bartimaeus , co slovo to perla, miluju to .

1 16.09.2023

Kniha mně moc bavila! Tolik jsem se na ni těšila a v ničemu vůbec nezklamala. Bartimaeus je dokonalý džin. Všechny ty jeho vtipné dovětky jsou naprosto zničující (myšleno v dobrém). Nathaniel jako mladý začnající mág je také velmi zajímavá postava. Je až zarážející, jak jim to spolu funguje.

2 22.11.2022

Ke knize jsem se dostala víceméně náhodou. Přečetla jsem ji v rámci rehabilitací u doktora, abych se nenudila v čekárně.
Za normálních okolností, když se mi kniha líbí, tak ji nejsem schopná odložit, ale v tomto případě se tento efekt nedostavil. Proto mi kniha vydržela tak dlouho, jelikož mě příliš nebavila. Objektivně by se dalo říct, že jde o relativně napínavou četbu. Kniha začíná ženou uvězněnou v místnosti bez dveří, která se probouzí se ztrátou paměti. Jenže už v druhé kapitole se přesouváme k nic neříkajícím postavám, účastníkům zážitkového zájezdu. Přiznávám, že už v této chvíli pro mě příběh ztratil kouzlo. Zážitkový zájezd, už to samo ve mě evokovalo představu nudy. Měla jsem z té kapitoly dojem, že autor prostě nevěděl, jak navázat na nahou ženu bez paměti a tak raději přidal víc postav a přesunul děj někam mimo místnost. Z nových postav mě nezaujala žádná. Možná trochu průvodkyně Pavlínka. Ale neustálé opakování zdrobněliny jejího jména mi brzy začala lézt krkem, nehledě na to že mi přišlo že se její charaktger točí jako kolovrátek a nedokázala jsem si v ní udělat jasno. Vlastně jediný, kdo se držel své povahy byl pařmen Jirka, který se v celitvém obraze po dočtení ukázal být nejlepší postavou celého řetězového románu.
V příběhu jsem místy našla "díry" zkrátka věci, které odporovaly tomu, co už bylo napsáno. Což asi není nic zvláštního, zvhledem k počtu autorů, ale Přišlo mi jako škoda, že to nebylo odhaleno při revizích.
Příběh si hraje na thriller z prostředí českého zchátralého zámečku. Atmosféry, obzvlášť té napínavé, měl však velmi poskrovnu. Sice plynul a ubíhal a dalo by se říct, že se v něm stále něco dělo. Bohužel mi to i přesto připadalo nudné a nezáživné. Jak se autoři/autorky snažili věnovat všem postavám, nakonec z toho vznikl guláš miš-maš. Nehledě na to, že to působilo, jakoby spolu vůbec nemluvili o zápletce, nepředávali si informace, kdo čím co myslel.
Kniha nabízí čtenáři tři závěry. První nebyl nic moc. Druhý byl ještě horší, třetí byl nijaký. Původně jsem si říkala, že když se mi bude příběh líbit, ale ani jeden ze závěrů ne, mohla bych si vymyslet vlastní. Jenže popravdě mě to už vlastně neláká.
Závěrem už jen řeknu, že kniha je zajímavým projektem, který rozhodně stojí za přečtení. Příběh možná není dokonalý (ale který ano), postavy ani zápletka nemusejí sednou každému (ale to máte v každé knize), a na konci musíte zapojit notnou dávku fantazie, abyste pochopili o čem to bylo (ale nemají nejasné konce také kouzlo?), ale ve výsledku je to v dnešní době průměrná četba. Navíc má čtenář možnost poznat 26 českých málo známých autorů, jejich styly a jejich způsob vypořádávání se s poměrně těžkým úkolem, kdy navazují na něco, co napsal někdo jiný (a to si přiznejme je vždycky enormě těžké). Osobně jsem si meziu nimi vytypovala dvě jména, od kterých si asi zkusím přečíst něco víc.

1 03.12.2020

(SPOILER) Rozhodla jsem se před časem, že své adolescentni dceři koupím knihu. Na lovu, měla báječně recenze, byla to novinka. Mělo to krásnou obálku a anotace zněla "tak trochu jinak". Všechno mě to zaujalo až jsem si knihu toužila přečíst sama. Teď po letech jsem se k tomu konečně dostala a...
Přišlo obrovské zklamání. Postavy jsou ploché a nezajímavé. Chovají se bezcharakterne. Dej neubiha a krásně propracované popisy knihu prostě a jednoduše nezachrání.
Jeva je hloupá holka, která nejen, že neví co chce. Ale navíc vyčítá lidem z města jejich nerozhodnost. Sama se však neumí rozhodnout a stát si za svým. Solomir říká, jak ji má rád proto jaká je, chce s ní lovit a cestovat. A už pri druhém pokusu o žádost o ruku jí říká jak je v pohodě, že je hrubá, protože se bude mít spoustu času naučit chovat jemně. Jak z ní bude baronka a jak přijdou děti! Takže na jedné straně se jí snaží ukolebat řečmi že ji má rád takovou jaká je, na druhé straně už si plánuje jak ní zkroti a změní a ještě je takový tupec, že ji to řekne. A Jeva? Ta tomu nasadí korunu když odmítne a následně souhlasí. Ví že ji vydírá alebkdyz spolu pak chodí po lese tak je jí to jedno a vlastně se s ním sblizi. Tvrdí jak ho nemiluje, přesto přehlíží jeho chyby jako úplná zamilovaná husa. Takže hlavní hrdinka utrpěla lobotomii, její napadnik je tupec. Její sestry jsou tak hodne, že postrádají veškerou uveritelnost. Jejich otec měl takový obchodnický talent až udělal školáckou chybu a aby toho nebylo málo byl tak skvělý lovec, že nedokáže ulovit ani zajíce a radši se stal stejně posedlý jako kapitán Achab na lovu bílé velryby. Od samého začátku je kniha domovem nesympatickych hloupě se chovajicich postav, jejichž motivy buď nedávají smysl nebo si protireci až je to nepříjemné...
A tak vlastně až na ty popisy nevím co na knize vyzdvihnout. Příběh mě nudil a charakterům nevěřím ani nos mezi očima...

1 26.08.2020

Kniha pro mne byla ve výsledku obrovským zklamáním. Opravdu moc se mi líbil námět. A ihned jsem si oblíbila postavu Akose. Co mi ale vadilo přespříliš byla Cyra. Její postava je nesnesitelná. Její motivy jednání jsou snůškou náhodných mšlenek, které nedávají smysl. Navíc Cyra v ich formě a Akos v er formě. Opravdu zlý nápad. Ne, kniha se mi nelíbila. Protože přes zajímavě vykreslený svět na principu Starwars, kde Sílu nahradil Proud a kde Světelné meče nahradili Proudoseky, to bylo neskutečně otravné. Nejzajímavější postavou tam nakonec byl Cyřin bratr. Toho mi bylo vážně líto. Ale tím to tak nějak končilo. Nebyla to nuda v pravém slova smylu. Byl to jen zabitý jinak zajímavá nápad. A jako, že někomu stačí narodit se s určitou krví, aby mohl mluvit jinou řečí je už vážně trochu mimo. Zkrátka jak jsem si na začátku myslela, že to bude super, tak nebylo, což mi přijde škoda.

2 23.08.2020

Mě to nebaví... Nevím jak to říct. První kapitola. Super. Druhá ušla. Ale třetí už prostě nedávám. Holt se tato kniha přiřadí na seznam těch, které nedočtu. Je mi to líto.

2 23.08.2020

Asi takto. Knížka je čtivá. Styl psaní je zvláštní v tom směru, že některé věty jsou až příliš strohé, ale některé odstavce, aby čtenář četl třikrát, aby plně pochopil, co se autorka snaží sdělit. I přesto ale kniha měla ve svých třech základních dějových liniích spád a děj ubýhal před očima.
Zločin sám byl zvěrstvem, ale to není nic překvapivého. Bohužel, stejně jako pachatel, uhádla jsem, kdo jím je, už někde v půlce knihy. Sice jsem nevěděla proč, ale o tom "kdo" jsem vlastně pochybnost neměla. Konec už ovšem trochu překvapením byl. Pořád jsem doufala, že to na konci dopadne lépe, ten vybitý mobil mi přišel už trochu moc. Ale budiž, neotřelé konce jsou fajn. Ale popravdě mi krom jasného pachatele vadilo o to, že jak Lukas, tak Gunnar si po dobu celého příběhu podkopávají vlastní pozici pokaždé, když nemluví pravdu. A policie neschopná naslouchat nebo se zajímat...? Já nevím, jako dobré krimi drama to rozhodně je! (A dobře je za 3) Ale asi jsem čekala víc. I proto, že důvod, proč vrah kdysi nechal Lukase žít, nedává v konečném důsledku příliš velký smysl. Už proto kolika "důkazy" by se mohl ohánět, kdyby býval neztratil paměť. A celkově těch věcí, které nedával úplně smysl tam bylo víc. No prostě... Alespoň, že se tam mrtvoly nerozkládají do druhého dne ve zcela anonymním prostředí :)

3 22.08.2020

A nyní komentář k celému sborníku, jako takovému...
Čekala jsem víc od nejlepších povídek jedné z nejprestižnějších soutěží české fantastiky. Na druhé straně porotci pracují jen s tím, jaké práce jim přijdou. Některé povídky se mi líbily více, jiné méně. Některé mne zklamaly, jiné překvapily. Ve výsledku nelituji času, který jsem sborníku věnovala. Rozhodně jsem se zase něčemu přiučila. Děkuji, za tu možnost.

3 07.08.2020

Za mě jedna ze špiček sci-fi. Tahle povídka ve mě zanechala nezapomutelný dojem, když jsem ji četla. A věta: "Jestli ty gavej, že tyhle šutry jsou hladký, tak potom gavej, že masu toho nasesej až sám, nám pra nic pomůže,"; je památná :D
Zápletka je jednoduchá, funguje dobře. Prostředí je popsáno s náramnou atmosféru. Stejně tak oba hlavní hrdinové. Rasa nepřátel lidstva. Všechno je to popsáno velmi sugestivně, jakobychom se spolu s nimi ocitli na té studené planetce, o kterou se vede válka, jen bůh ví proč.
Mě se tedy povídka opravdu moc líbila.

7 05.08.2020

Kniha se líbila, nejvíc asi Případ ztraceného Suchoplavce. Obě zbývající povídky byly také výborné, ale Pripad baskervilskeho psa mi přišel na konci už prekombinovany. A Případ Čerta č. 4 zase v některých chvílích předvídatelné. Ale ano, už chápu, proč je Ludvík Souček považován za největšího českého mystifikatora. Umí si vyhrát s detaily, rodným jazykem a atmosférou opravdu moc bravurně.

7 19.07.2020

Deabart. Drsná země, plná drsných lidí žijících na základě udatnosti a cti. Přesto znají jak strach, tak zradu. A za obojí se tam platí krutá daň.
"Oběť je pouto. Smrt jednoho znamená život jiného. A jsou pouta která změnit nelze." - Tři věty, které naprosto přesně vystihují a protínají celý příběh jako šíp.
Anotace je trochu matoucí. To co leží před vámi, není prostý příběh otrokyně, ani obyčejné vyvolené, jaké známe z jiných knih. Je to akčně mysterióní detektivka z národa podobného keltům, nebo vikingům.
Tara není hloupá. Je vzdělaná. A leč otrokyně, její příběh dává absolutní smysl. Jak její minulost, tak vše co činí. I když pláče, je to silná žena. Silná v jejím vlastním duchu. A hlavně, NENÍ HLOUPÁ! A svou inteligenci projevuje sice svérázně, ale rozhodně si tím dokáže získat náklonost čtenáře.
Corann není obyčejný medvěd v lidském těle, je to hrdý, čestný muž a přes všechny jeho ideální vlastnosti, má i své slabé stránky. Všechny "vedlejší" postavy příběhu jsou jako dílky monumentálního 3D puzzle v nadživotní velikosti, tak jaký každý kámen v Deabartu. A na konci díla vás čeká celistvý obraz, který nemůže nikoho urazit, ani zklamat.
I když se příběh rozvíjí pozvolna, není v něm nouze o psychologii postav, záhady, akci, tajemno, magii a mnoho a mnoho mrtvých, krev, ztráty a nálezy.
Jednou se po tom tobogánu spustíte a brzy zjistíte, že z téhle skluzavky vede jediná cesta, dojet si po ní až po samotné rozuzlení příběhu. Děj skýtal nejedno překvapení. Pokaždé když už si myslíte, že něco víte, že máte svojí vlastní teorii navzdory postavám, nebo snad před nimi, všechno se několikrát ukáže být úplně jinak.
Než se nadějete, příběh jde do finiše. A člověku se jen tají dech. I když některé věci lze tušit, ať už k tomu dojde či ne, nejste zklamaní, chcete si to vychutnat plnou měrou.
Sice jsem nedokázala cítit s hlavními postavami. A ve většině případů an s vedlejšími, přesto jsem si tam našla oblíbence (samozřejmě záporáka :D - jak jinak...), přesto jsem se při čtení dvakrát rozplakala... A několikrát jsem se uculila a pobaveně uchechtla. Nebyl to nejsilnější emocionální zážitek všech dob, ale byl to dokonale vyvážený, dobře dávkovaný a perektně zvládnutý a vyprávěný příběh. Ať už se nakonec Tara ze Studánky rozhodne jakkoliv, konec jednoho příběhu pro ni bude začátek jiného. A i když mi už ho sledovat nebudeme, můžeme jí přát, Hodně slunce ;)

2 12.12.2019

Dračí srdce je zajímavá kniha. Autorčin styl nemusí pravda sednout každému, ale to je vcelku běžný jev. Text je jednoduchý a čte se lehce. Příběh má silnější i slabší místa. Hlavní hrdinka je úplně obyčejná lidská bytost a je obdivuhodné, že tak vyznívá po cely příběh. Někdy dělá chyby, jindy je doslova na ránu, místy je nesnesitelná, náladová, emocionální... Ale i když jí některá rozhodnutí trvají dlouho nebo to vyznívá, že nad spoustou věcí jednoduše nepřemýšlí, je prostě taková a jako takovou ji čtenář bere. Může s ní nesouhlasit, může si o ní myslet co chce (taky jsem to kolikrát dělala), ale pořád zůstane obyčejnou uvěřitelnou holkou.
Bylo tam pár věcí které mi čtení kazily, ale úspěšně jsem knihu přečetla. Našla jsem pár míst, která by se dala dovysvetlit, ale věřím a vím;), že budou vysvětleny v další knize slečny Jedličkové. Takže si na ni ráda počkám ;)

11.11.2019

Tahle kniha mi přišla o dost horší než první díl. Nevadí mi, že se hrdinové první knihy přesunuli na vedlejší kolej a vlastně už jsem se přenesla i přes závěr první knihy, který byl trochu zklamáním. Ovšem horší bylo, že hlavní hrdina Záře supernovy byl nesympatický po všech směrech včetně jeho lásky/nelásky k jisté ženě. Jako vážně, toto nebylo třeba. Neustálé omýlání jak s ní nemůže být proto jak vypadá, nebo co vlastně je, to je příliš únavné. To jsou takové ty věci, které obvykle muži nenávidí na dívčích románech :D Ale jako jinak, kniha funguje jako celek docela dobře. Pořád jsme neokorporatickém universu, kde jsou všichni vesmírnou asociací a dá se říct, že se tam i pořád něco děje. Neřekla bych že se jedná o důstojné pokračování jedničky, ale neurazí si knihu přečíst. Horší už je, že když jsem se dozvěděla, že ve třetí knize má hlavní postavou být Natálie, nemám sebemenší chuť si ji přečíst. Jak se mi ta ženská v první knize zamlouvala, ve druhé překroutila celý můj pohled na její osobu a pravda je, že ať už to má dopadnout jakkoliv, nechci to vidět jejíma očima. Je mi teď tak protivná, že bych to asi nezkousla. Ale kdo ví, možná jednou :D

1 13.09.2019