jan7113 komentáře u knih
Ono to není zase až tak úplně pokračování Černých baronů, je to spíš pohled na stejnou dobu z jiné strany. Sice příběhem proplují postavy jako Kefalín, Vata, Voňavka, Ciml nebo Jasánek, ale tentokrát to není o nich. Tentokrát je to, jak už název napovídá, především o majoru Haluškovi. A vůbec o "důstojnickém" sboru na Zelené hoře u Nepomuku. Dozvíme se i něco o jejich soukromí, ale hlavně se utvrdíme o jejich omezenosti. Tak to tenkrát bohužel chodilo, a na rozdíl od knihy to vůbec veselé nebylo. Kniha celkem pobaví, ale úrovně Černých baronů nedosahuje.
Je to moje první kniha od tohoto autora, tak nedokážu posoudit, jestli je lepší nebo horší než předchozí díly. Jedná se o poklidné vyprávění o vyšetřování drobných i rozsáhlejších případů v Praze konce 14. století. Autor nikam nepospíchá, žádné dramatické zvraty se rovněž nekonají, přesto se kniha příjemně čte. Jako oddechové čtení doporučuji.
Proč?! Proč bylo nutné slušný thriller zabít tím přílepkem o démonovi? Zase kvůli počtu stránek? Vše mohlo skončit ve chvíli, kdy byli odhaleni (a polapeni) pachatelé a vše bylo vysvětleno. Přijde mi to jako umělé natahování. A navíc, až budu chtít číst horor, fantasy nebo sci-fi, tak sáhnu po knize zařazené do tohoto žánru. Sem to podle mě prostě nepatří.
P.S. Je to můj první Pendergast, tak je možné, že je to jakýsi standard a mimo jsem já...
Velmi dobrý detektivní thriller. Jen mám pocit, že autorka je zastydlá feministka se sklony k módnímu aktivismu. Kladné postavy jsou bez poskvrnky (pardon, pár skvrnek na oblečení tam je), navíc jako dobrovolníci pomáhají charitě a pro samé emoce by ty, které považují za zlé, nejradši pozavírali bez soudu na doživotí. Naproti tomu ti "zlí" jsou rovnou nazýváni úchyláky, co by měli v kriminále shnít zaživa (na co nějaké soudy), nemají prý žádné emoce a jsou až tak zkažení, že dokonce pohrdají i, považte, Evropskou unií! Za každým prdem je minimálně rasismus a genderově to celé vyvažuje gay-komunita v Brightonu (která v ději význam má) a lesbická kolegyně (která je tam skutečně jen pro tu "vyváženost") .
Nebýt těchto otravných výdobytků současného světa, dal bych asi plný počet bodů.
Děj je zajímavě zasazen do reálného historického prostředí Ruskem okupovaného Polska na začátku 20. století. A i když se jedná o fantasy román plný magie a démonů, tak mám pocit, že propojení s politikou a polsko-ruskými vztahy není vůbec na škodu. Spíš naopak. Kniha je čtivá a otevřený konec vyzývá k pořízení dalšího dílu. Tak uvidíme
Souhlasím s mnohými dalšími hodnotiteli, že thriller to opravdu není. Spíš poklidně plynoucí celkem slušná detektivka s trochu (ale opravdu jen trochu) akčnějším závěrem. Žádná bomba, ale odpad rozhodně ne.
Příběh sám o sobě je velmi slušný (i když zrovna titulní hrdina je více než nesympatický), jen by mu prospělo výrazné zeštíhlení. Ty desítky průlivů, desítky ostrovů, ale hlavně neskutečně nudná vyprávění o spoustě předchozích polárních výprav - a v nich desítky průlivů, zálivů, ostrovů...
Zkrátka jsem rád, že jsem se ke knize dostal, ale ještě radši, že jsem ji zdolal.
Oproti předchozímu dílu, který připomínal výpravu vlnitých plechů na diskotéku (podle jednoho starého vtipu), kdy na sebe hlavní postavy nabalovaly další a další včetně konvertovaných původních nepřátel, až už nebylo koho přidat a vše skončilo, tato kniha má myšlenku. Sice se zase v průběhu celé knihy hrdinové scházeli jako švábi na pivo a na úplném konci se sešli všichni, ale musím říct, že tentokrát mě to opravdu bavilo. Duch-mstitel má něco do sebe. Padouši byli potrestáni, dobro zvítězilo a tak to asi má být. A kresby Zdeňka Buriana jsou přímo geniální!
Tak se nám tu nakonec po vlažnější první půlce rozjel solidní hororový sci-fi thriller. Konec sice šťastný v podobě setkání, ale jinak naprosto beznadějný v podobě získaných informací. Opravdu bych nechtěl být v kůži hlavního hrdiny. Poutavé napínavé čtení, které narušuje snad jen nekonečné opakování slova "neskutečně". A ten "oxid uhelný" v (asi povinné) ekologické vsuvce.
Když jsem měl Werthera číst před třiceti lety, vyhnul jsem se tomu a referát jsem opsal (učitelka to stejně poznala). Mám tedy po letech splněno. Kniha je psána krásným poetickým jazykem, což mi ovšem úplně nesedí. Vím, že se jedná o klasiku a že kniha je určitě výborná... jen není pro mě.
Dlouho mi trvalo, než jsem se srovnal s celkovým pojetím knihy. Hlavně mi nešlo do hlavy, jak se může děj završit už jen pohledem dále do minulosti. O to větší překvapení přišlo v posledních dvou kapitolách. Snad neprozradím příliš, když řeknu, že všechno je jinak. Hodní, zlí, oběti, zločinci - nic nemusí být takové, jak se zdá.
Musím říct, že tak strašné jako některým jiným hodnotitelům mi to zase nepřipadá. Schéma je sice podobné jako v ostatních dílech (Božetěch unesen, Božetěch zatčen, Božetěch se šenkýřkou), ale jako vždy je to čtivé a příjemně oddechové dílko.
Takhle si představuji knihu, která má spád. Sotva se ponoříte do čtení, už je čas na druhý díl. Doufám, že bude stejně dobrý jako ten první.
Opravdu úplně jiná detektivka. Jiná ve více ohledech, ale v dobrém. Za prvé: vyšetřování provádí bývalá agentka FBI, nyní v civilu, bez pravomocí a navíc tak trochu na útěku. Za druhé: hlavní hrdinka je celkem drsná, dodržováním předpisů si život příliš nekomplikuje (zato si ho někdy komplikuje až amatérskou blbostí). A za třetí: není to jen o vyšetřování, ale i o komplikovaném osobním životě (někdy spíš neživotě) někoho, kdo viděl a zažil tolik hrůz.
Kniha je výborně čtivá, neboť nepostrádá akci, napětí, ani vtip. Celkově vzato velmi slušné.
Čistě dobrodružná verneovka bez sci-fi prvků (tedy až na tu vodu v sopce). Dočkáme se zase spousty putování, ale geografické popisy tentokrát autor udržel v mezích zdravé normy, takže byly přínosem a ne přítěží. Jako tradičně se setkáme s výjimečně charakterními, čestnými a poctivými lidmi (obyčejně to bývají Francouzi, tady výjimečně Kanaďané) a vynechat nelze ani výjimečně bezcharakterní padouchy. K tomu trocha romantické naivity. A celé to uzavírá happyend jako prase. No, neberte to!
Může to vypadat, že se knihu snažím shazovat, ale není tomu tak. Naopak, bavila mě. Bavilo mě prostředí Klondiku i sám příběh. Suprové oddechové čtení.
Teď si dám pár novodobých thrillerů a pak hurá na další verneovku. Ještě mi jich hodně zbývá...
Výborně napsaný (a tudíž i výborně čtivý) thriller. Člověk hltá stranu za stranou a nemůže se odtrhnout. Líbí se mi ta "nekorektnost" hlavní hrdinky spočívající ve spolupráci se zločincem. Jak se totiž ukázalo, i zločinec může být charakterní a i policajt může být hajzl. Už se těším na druhou knihu této série.
P.S. Jediné, co mi trochu vadilo, je ta jasnozřivost všech postav - kouknou a okamžitě vědí, co kdo zamýšlel, kam půjde a co udělá.
Tak tohle je opravdu jiné kafe než první díl. Víc dějových linek, spousta nových ras a tajemných bytostí, zrada, prozření... a navíc zjištění, že všechno je možná úplně jinak, než jak se na začátku zdálo. Jsem rád, že jsem se nenechal prvním dílem odradit, a zároveň doufám, že se nebude opakovat ten "hezký" český zvyk vydat v překladu jen část nekolikadílné řady.
První díl byl zajímavý svým tajemnem, tím, že byl čtenář dlouho udržován v nevědomosti, co že se to vlastně děje. Ale tento díl, to je nářez. Skvěle popsaný příšerný svět. Napětí úžasně graduje, od knihy se nedá odtrhnout. A ten konec? Ten přímo nutí k urychlenému přečtení třetí knihy. 100 %
P.S. Jsem hodně zvědavý na Theresu, jak z toho vybruslí :-)
Tak to bylo opět rychlé. Taková svižná jednohubka na jedno odpoledne (a to nepatřím mezi nejrychlejší čtenáře). V podstatě zůstává vše při starém, jen ty myslící bytosti jsou tentokrát chobotnice. Zase nějaký ten vesmírný pirát, nějaký ten únos a tradiční happyend se sklenkou whisky v ruce. Nemám co vytknout.
Mark s Rayem opět vypráskali vesmírné piráty, osvobodili neprávem odsouzené, zajistili zatčení a odsouzení gaunerů. Zlouni dostali na frak, dobro zvítězilo, spravedlnosti bylo učiněno zadost. Jednoduché, přímočaré, prostě super. Můžete namítnout, že v životě to tak nechodí. Ano, nechodí. A o to radši si o tom aspoň přečtu.