jan8470 komentáře u knih

Sečteno a podtrženo. Autorka se suverénně pohybuje nejen v na poli spaceopery, ale v mnoha jiných žánrech a to noir, detektivku či steampunk nevyjímaje. Přitom i v těchto žánrech dokáže do svých povídek citlivě implantovat své oblíbené téma technologií a augmentací. Zároveň klade si znepokojivé a zajímavé otázky.
Za pozornost také stojí i opravdu povedená obálka Lukáše Tumy.

3 21.05.2018

Andělí vejce je příběhem sedláka Augustina Hnáta, který nás provede nejen posledním dnem války, ale především pohnutým hrdinovým životem. Budete se smát, budete plakat dojetím a bude vám běhat mráz po zádech. Znovu si uvědomíte, že Augustinova babička měla pravdu když říkala : „Všecko se pořád opakuje, a lidi se z toho nepoučí“. I když autorova poslední kniha není zdaleka tak dekadentně opulentní jako byl Mlýn na mumie, Stančíkův styl vyprávění, květnatá mluva a košatá souvětí i Andělí vejce prostupují jako pára vzduch nad hrncem horké polévky. A pokud si mohu dovolit ještě jedno srovnání s Mlýnem na mumie. Jelikož je Andělí vejce o 150 stran kratší než Mlýn, má kniha větší spád a netrpí vycpávkamy a v podobě nudných pasáží. 91%

3 31.10.2016

Robert Ervin Howard – Mořští tygři
Všichni víme, kdo byl R. E. Howard. Otec Conana a člověk, který je právem považován za zakladatele fantasy žánru a tím je Meč a magie.
Je zajímavé, že Howard (byť se proslavil především díky příběhům o Conanovi), věnoval své povídky i jiným hrdinům. A teď nemluvím jen o postavách, jako byli Kull dobyvatel či puritánu Solomon Kane, kteří si získali své pochybné místo i na filmovém plátně.
Howardova fascinace starými národy nám přinesla například hrdiny, jakými byl Turkogh Dubh, potomek Keltů, Gaelský válečník Cormac Mac Art, který se plaví či putuje se skupinou Vikingů, nebo hrdina Indiana Jonesovského střihu, Steve Clarney.
Právě tyto hrdiny nám představuje devět povídek, které mistrně přeložil Michael Bronec.
Myslím, že Tygři moře nám ukazují trošku jinou Howardovu tvář.
Většina povídek jsou spíš dobrodružné příběhy vikinských válečníků a magii v nich nenajdete.
V jiných, (jako například v povídce Ztracená rasa) je vidět jak moc autora fascinovali Piktové.
Báseň Lidé stínů, je pak holdem právě oněm Piktům a z celé sbírky jaksi nepatřičně trčí.
Aššurbanipalův plamen nám pro změnu ukazuje na příkladu dobrodružství amerického archeologa, jak blízko měl Howard k tvorbě H. P. Lowecrafta.
Když tak o tom přemýšlím, jediným typickým zástupcem žánru Meč a magie je povídka Bohové Bal-Sagothu.
Tím nechci říct, že to je chyba. Naopak. Vážím si lidí z nakladatelství Laser, že sáhli po vydání knihy, která nám ukazuje dílo slavného autora i z trochu jiné stránky.

3 30.08.2016

Musím říct, že tohle byla trefa do černého. Mám rád knihy Petra Šabacha a tohle je prostě trochu syrovější Šabach. Dejvice a horní Letná měly svůj Špejchar a "živly" které se tam slézaly. Nusle měly a zřejmě dodnes mají svou Závist. Jadrný jazyk a jistá bezvýchodnost jsou na místě a knize to jen prospělo. Další věc je příběh který povídky spojuje a ten je rozhodně příjemným bonusem. Za mě těch 85% určitě.

3 16.07.2016

Petr Heteša – Morphin Red Brokilon podzim 2015
Autor se vrací na místo činu
S Prtrem Hetešou jsem se poprvé setkal v roce 1989 kdy jsem, (ještě v samizdatu) četl román Sítě, kanály a stoky který tehdy napsal s Karlem Veverkou. Od té doby jsem ho sledoval spíše z povzdálí a viděl jak mu především u Brokilonu vychází jedna knížka za druhou. (Namátkou: Démoni jsou věční, Nevermore Baltimore, Ruská ruleta, Fatal Virtual ). Už v Sítích Petr koketoval s žánrem kyberpunk a zůstal mu věrný i nadále. Takže výjimkou není ani jeho zatím poslední román Morphin Red.
V něm se Petr vrací do Baltimore které navštívil již ve svém druhém románu vydaném u Brokilonu.
Baltimore v Morphin Red je mnohopodlažní metropolí která vzkvétá do technologické krásy, zatím co jeho obyvatelé díky speciálním augmentacím do krásy biotechnologické. Ovšem uvnitř Idinou zářícího městského organismu dvacet let dřímá nebezpečný bioware a stačí jen jediná krátká zprávička na internetu a spustí se dominový efekt, který ani strůjci původního projektu, ani jeho oběti nemohou zastavit…

Morphin Red je příběhem čtyř teenagerů semletých ilegálním biotechnologocickým výzkumem, kteří se musí vyrovnat s důsledky své temné minulosti. Přesto tato kniha není v žádném případě hloupým young adult románkem, neboť vzpomínky hlavní hrdinky na dětství strávené v detenčním ústavu jsou jen jednou ze součástí celého příběhu. Zároveň jsou asi také jednou z nejdrsnějšícha pro mě emočně nejsilnějších částí Morphin Red. Druhou neméně důležitou součástí příběhu je takřka detektivní pátrání po minulosti hlavních aktérů a tou třetí akce. Akce, jenž čtenáře nejen pobaví, ale která především není samoúčelná. A rovněž každý dějový zvrat je přísně logický a má své místo v příběhu. Dokonce i humor, který nám autor dávkuje, jen po malých kapkách přesně odpovídá stylu knihy a pasuje tam jako tištěný spoj na základovou desku.
Morphin Red je skvělý příběh s cyberpunkovou tematikou a morálním přesahem, který si užijí nejen fanoušci Matrixu a Deus ex Human Revolution, ale každý milovník kvalitní sci- fi.
Petr Heteša ušel od dob románu sítě, kanály a stoky opravdu veliký kus cesty.
V závěru musím pochválit Roberta Pilcha za kvalitní redaktorskou práci a grafickou úpravu, protože nejen luxusní obálka, ale i ilustrace uvnitř knihy pěkně doplňují již tak zajímavý příběh.

3 12.12.2015

Robert Paul Holdstok ( Merlinův kodex, cyklus Les Mytág, Dávné ozvěny ) se narodil v hrabství Kent a i když svůj dospělý život prožil v Londýně, na anglický venkov a především do anglických lesů se ve svých dílech stále vracel. Nejinak tomu je i v jeho stěžejním díle Lesu Mytág.
Příběh: Vypravěčem příběhu plného tajemství je válečný veterán Steven Huxley, který se po bojích prožitých ve Francii vrací do domu na kraji Ryhopského lesa v hrabství Kent, kde se svým bratrem a otcem strávil své dětství. Otec, který celý svůj život více než svým synům, zasvětil průzkumům zdánlivě malého lesa, za podivných okolností zemřel a Stevenův bratr zdá se propadá posedlosti lesem stejně jako jejich otec… A pak je tu ještě Guiwenneth dívka osud, dívka legenda…
Mýty a legendy. Ale hlavním hrdinou příběhu není ani tak Steven Huxley, jako Ryhopský les, v jehož neprostupných houštinách žijí, bojují, milují a umírají Mytága. Mytága jsou „mytická imága“. Oživlé představy dávných hrdinů a postav, strašidel a nočních běsů z dávných dob. Oživlé archetypy, které podle Holdstoka produkuje lidské podvědomí a kolektivní nevědomí, žijí právě v Ryhopském lese, který jedním z mála pozůstatků původních pralesů. Tolik k suché teorii.
Otevřete – li však Les Mytág, zapomenete na všechny suché teorie, na Junga z kterého Holdstok vychází i na dějiny filozofie a hodiny psychologie, neboť vás svým syrovým dechem a tajemstvím ovane svět tak originální a atmosférický, že bez dechu a s napětím budete obracet stránku za stránkou a stejně jako Steven se z cynického pragmatika, proměníte v snílka.
A přitom vám vůbec nebude vadit, že se příběh, stejně tak jako tajemná Guiwenneth schovává pod klenbou prastarých stromů a jen občas vám dovolí zahlédnout svou tvář…
Protože především tajemstvím a zvláštní atmosférou si Les Mytág získal srdce čtenářů a s právem se zařadil mezi klenoty fantastické literatury.
100%

Transhumanismus je mezinárodní intelektuální a kulturní hnutí, které podporuje použití nových vědeckých objevů a technologií k vylepšení lidských mentálních i fyzických schopností a na druhé straně také zlepšení co se týče nežádoucích a nepotřebných aspektů lidské schránky, jako jsou hloupost, utrpení, nemoci, stárnutí a nedobrovolná smrt. Pro tyto účely transhumanističtí myslitelé kriticky studují možnosti a důsledky vývoje a užití technik lidského vylepšování a dalších příchozích technologií. Možná nebezpečí, stejně jako výhody, mocných technologií, které by mohly rapidně změnit podmínky lidského života, jsou stejně tak věcí zájmu transhumanistů.

Julie Novaková, autorkou několika románů (namátkou Zločin na Poseidon City, Tichá planeta či Prstenec prozření) a více než třiceti povídek vydaných v časopisech (Ikarie, XB-1, Pevnost, Clarkesworld) a mnoha nejen českých sci-fi a fantasy antologiích, se ujala přetěžkého úkolu sestavit sbírku sci-fi povídek s tématem transhumanismu. Oslovila deset autorů, a výsledkem její práce je antologie nazvaná prozaicky Terra Nullius.
Úvodní práce Vykradačka hrobů Martina Gilara představuje netradiční bondovku, jejíž hrdinkou je šarmantní agentka NSA Vivian. Na práci oceňuji hlavně fakt, že dokáže hezky skloubit nadsázka a humor s vyváženými technickými popisy.

Hned druhou povídku Tomáše Petráska s názvem Bensonové efekt považuji za nejlepší z celé antologie. Tato povídka mě hluboce zasáhla a není se co divit. To, co začíná jako prostá detektivka se mění v polemiku o tom, zda má či nemá technologiemi vylepšený člověk právo na existenci. Zároveň je to také příběh o xenofobii, předsudcích, ale také o sebepoznání, změně názorů a naději.

Karolina Francová v povídce Slepá spravedlnost představuje trochu pohádkový příběh dvou bratrů, kteří zdaleka nejsou tím, čím se zdají být. Příběh o sourozenecké lásce a právu na existenci dává tušit, že autorka má velice blízko k právnické profesi a že se svými zkušenostmi dokáže pracovat.

Alexandr Kazda se v práci Kočkování rozhodl ukázat, že i sci-fi povídka s tak závažným tématem jako je transhumanismus může být pojata s nadhledem a humorem. Chcete vědět, co si myslí vaše kočka? Tak neváhejte a čtěte.

Tomáš Dostál, který je podepsán pod povídkou …a první pošle Boha!, je ctitelem Phillipa K. Dicka a z jeho povídky je to cítit. Jeho příběh vypráví o tom, jak může být závislost na technologiích velice podobná závislosti na drogách. A navíc je zasazen do Ruska. No nepřečtěte si to.

Lucie Lukačovičová se svým Pavilonem Blíženců vrací k Tin Rose, jedné z vedlejších postav, kterou autorka načrtla ve své sci-fi detektivce "Stanice Armida". Nyní využila možnost rozehrát její příběh v kontextu transhumanismu a výsledek rozhodně stojí za přečtení.

Petra Pecharová v povídce Dvacet cigaret denně a pět jazyků rozehrává příběh proměny mladé kadetky vojenské akademie, který se odehrává na pozadí intergalaktické války o přežití lidstva. Velice se mi líbil způsob, jakým autorka příběh uchopila – využila totiž pohledu všech lidí, kteří s dotyčnou dívkou měli co do činění.

Hanuš Seiner antologii uzavírá povídkou, která jí dala jméno, Terra Nullius. Bohužel právě tato práce pro mě byla tou nejhůře uchopitelnou. Vnímám ji jako podobenství o prolínání lidské podstaty a technologií. Ale možná se pletu a vy, čtenáři, pochopíte povídku Terra Nullius úplně jinak.

Tato antologie měla být původně pouze hard SF, tedy sci-fi primárně založená na vědě a technice (sci-fi zde neznamená jen kulisy, ale věda nebo technika je zásadní pro zápletku a autor ji "nekomolí", spíš staví na reálném základě, z nějž pak vycházejí spekulace.), avšak tou je jen na půl. Například povídky ...a první pošle Boha!, či Pavilon Blíženců do tohoto ranku příliš nezapadají, ale to není na škodu, protože splňují požadavky transhumanismu.

Také by se mohlo zdát, že na atraktivitě sborníku ubírá fakt, že Julie Novaková oslovila méně známé autory, ale opak je pravdou. I když jen někteří z autorů oslovených editorkou jsou všeobecně známí, nejedná se o minus, neboť všichni autoři, kteří přispěli do antologie, ať už jsou to přímo vědci jako Hanuš Seiner nebo Martin Gilar, či spisovatelé mající k žánru sci-fi blízko například Lucie Lukačovičová, ti všichni mají k tématu transhumanismu jistě co říci.
Domnívám se, že autoři všech povídek se svého úkolu zhostili na výbornou a díky tomu, že se každá povídka s daným tématem vypořádává zcela jinak a je zasazena do úplně jiného prostředí, nebude se čtenář ani chvilku nudit.



Drobnou výtku bych měl k tomu, že Julie jako editorka celé sbírky mohla trošku více komunikovat s autory, protože některé z povídek by si přeci jen zasloužili větší péči. Namátkou závěr povídky Vykradačka hrobů, nebo některé drobné nesrovnalosti v povídce Bensonové efekt.
Odpovědný redaktor Robert Pilch také odvedl skvělou práci, protože kniha je opatřena nejen pevnou vazbou a přebalem s krásnou ilustrací korespondující s obsahem antologie, ale především jsem v ní nenašel ani jedinou gramatickou chybu, což je v dnešní době vzácnost.
Nevěřím v transhumanismus. Ale věřím, že Terra Nullius může sloužit jako ukázkový příklad současné moderní sci-fi která nejenom pobaví, ale i donutí člověka zamyslet se nad sebou samým. A to není málo.

3 08.09.2015

Causa Aktivní kovy
Vzhledem k tomu, že Aktivní kovy jsou vlastně dvě knihy v jednom svazku propojené hlavním hrdinou De Klerkem, rozdělil jsem následující zamyšlení nad pátým svazkem třetího z nesvaté trojice české hrdcore scény jímž je Štěpán Kopřiva.
Takže za A) Causa Olovo
Tahle knížka byla vlastně původně internovým románem na pokračování a je to na ní zatraceně znát. Rychlé střídání děje, akční jízda, cliffhanger na každé druhé stránce a proboha , minimum dialogů !!!
Možná proto mi celé Olovo přišlo strašně uspěchané. Vlastně De Klerkova jízda skončila dříve než jsem mu vůbec stačil začít fandit.
Nicméně, i když je to podle mě spíš průměrná záležitost, člověk se alespoň dozví jak to chodí v médiích a proč mají takový úspěch.
Jenže když jednou řeknete A, musíte také říct B.
Takže za B) Causa Rtuť
Tohle je ovšem úplně jiná liga.
Skvělá zápletka, opravdu promyšlená akce (každý kopanec tu má své místo), pop kulturních odkazů víc jak u Tarantina . Dokonce i reflexe současných problémů s muslimy (ale to zřejmě nechtěně). Prostě tenhle film ( pardon, tahle kniha ) je Komando pro třetí tisíciletí.
Tady jsem si teprve k De Klerkovy našel ten správný vztah.
A co že o něm zlovolné jazyky roztrušují pomluvy že tady už Kopřiva přestřelil a jeho knihy jsou příliš brutální.
Atomové hřiby na takové pisálky. Tady má každá mrtvá učitelka z mateřinky svůj oprávněný důvod.
Závěr: Jestliže Olovo kulhá někde na konci pelotonu a Kulhánkovi s Kotletou nestačí ani s tankovou divizí a atomovou hlavicí, Rtuť naopak šlape svižně oběma borcům na paty s lehkostí a grácií perfektně vycvičeného přepadového komanda.
A kdyby to někdo chtěl zfilmovat (třeba Michael Bay si tím mohl spravit reputaci po čtvrtých Tranformers) při finálním duelu bych si jako hudební doprovod představoval nějakou pecku od Twisted sister.

3 28.08.2015

Není třeba rozebírat děj každé z povídek, všechny jsou čtivé a žádná z nich nepostrádá zajímavou a originální zápletku. Jakub Mařík je totiž rozený povídkář a tato kniha je toho zářným příkladem. Pro fanoušky bude sbírka V nefritové kleci hezkým rozloučením s touto sérií. Pro ty, kteří tvorbu Jakuba Maříka neznají, by se mohla stát vstupní branou do světa, v němž lidstvo bojuje, bojovalo, nebo teprve bude bojovat s Korzáry, neboť vesmír je nekonečný a nebezpečí přepestrá.

2 10.12.2024

Jako mícha násilím vyrvaná z mozku nebohého pisálka celým textem zdánlivě zcela nesmyslně povlává série výpovědí mezidimenzionálního cestovatele Randolpha Cartera. Ta se v závěrečné povídce A pak se probudil… ve finálním střetnutí protne v totálním dechberoucím crossoveru se všemi ostatními povídkami (nebo s většinou z nich), aby v závěrečné povídce Druhá výpověď R. C. dosáhla konečného vyvrcholení.

Oproti předchozí knize Zombie, chiméry a rocknroll ubylo křečovitých vtipů a i autorův styl je vybroušenější. Také je hezké, jak se zápletky jednotlivých povídek navzájem vtipně prolínají. Například v jedné povídce sledují hrdinové televizní zprávy, v nichž hrdinové jiné povídky letí německým Haunebu. Velikou předností však nejsou ani tak různě vyskakující easter eggy a pop kulturní narážky, ale spíš to, že autor dokázal všechny ty na první pohled nesourodé povídky propojit do smysluplného příběhu, v němž má každá z povídek a každý z jejích hrdinů nejen své místo, ale především smysl. Za to mu tleskám.

Bonusem pro fanoušky knihy Zombie, chiméry a rocknroll je také to, že Karel Doležal poodhalil něco málo z historie svého pestrého světa a jeho obyvatel. Pro fanoušky seriálu Doctor Who nebo Stopařova průvodce po Galaxii jsou Zjevy kosmické, řevy pozemské rozhodně tím správným půllitrem piva.

Závěrem bych chtěl pochválit skvělou komiksovou obálku a vnitřní ilustrace nadané výtvarnice Evy Letákové, bez nichž by Doležalovy knihy nebyly ani z poloviny tak dobré.

2 30.11.2024

Je to silný příběh o zradě, přátelství a kacířství a svým způsobem je provázaný s děním na Nova Thulium. To byl od Kierona Gillena dobrý tah. Střídání vyprávění z minulosti a ze současnosti dodává příběhu zajímavou dynamiku.

Ovšem za nejlepší scenáristův tah považuji stránky věnované světu W40K a jeho historii. V podstatě jde o takovou malou encyklopedii Warhammeru 40K, která umožňuje čtenářům věci neznalým pochopit svět, náboženství a historii celého konfliktu. Proto je Marneus Calgar vhodným komiksem pro úplné nováčky tohoto světa.

Výtvarná stránka komiksu odpovídá marvelovskému pojetí a neurazí. Trochu jen zamrzí bílý font na černém pozadí v bublinách, když mluví kacíři, to se opravdu nečte zrovna nejlíp.

Kniha obsahuje několik bonusů ve formě alternativních obálek. Nevím, nakolik budou fanoušci Warhammeru 40.000 s komiksem spokojení, ale podle mě první komiks z tohoto univerza nedopadl vůbec zle.

2 30.11.2024

SUPROTM – Hrdinové na dluh je svým způsobem dystopie, v níž nadbytek věcí, technologií a komercializace nahradily normální život. Pokud jste komerčně úspěšní, máte svůj kanál na YouTube a dobrého manažera, jste hvězda jako Eve a můžete směle vydělávat na splacení své půjčky nebo jako Idina přítelkyně na splacení půjčky svého bratra. A pokud jste jen šedivá myš otročící v kanceláři korporátu, nikoho nezajímáte. Že se vztah s tuctovou holkou nehodí do krámu Evelíninu manažerovi, je jasné. Ostatně proto spolu dívky na veřejnost skoro nevycházejí. Přesto zůstaly spolu a snaží se svůj romantický vztah udržet. Zatímco Ida přemýšlí o tom, zda je jejich vztah funkční, Eve si užívá chvíle slávy a své přítelkyni zazlívá, že se spokojila se svou průměrností. Díky tomu je zaděláno na solidní vztahovku.

Ale kde jsou zatraceně ty superhrdinské souboje a záporáci? I na ně v druhé části příběhu dojde. Když totiž někdo začne usilovat Idě o život a náhodné nehody se změní v atentáty, rozhodnou se obě dívky zjistit, kdo a proč se je snaží rozdělit. No a ve finále dojde i na ty ultimátní superhrdinské souboje.

SUPROTM – Hrdinové na dluh je takový chameleon. Příběh, který Štěpánka Jislová (držitelka ceny Muriel za komiks Bez vlasů) vymyslela a Viktor Svoboda s Martinou Fischmeister přivedli k životu, je zábavnou vztahovkou pro mladé, dekonstrukcí pojmu superhrdina i ironickou kritikou povrchního světa komerčních médií a internetového pozlátka. Když k tomu přihodíte špetku konspirace, detektivní zápletku a pár kvalitních soubojů plných dech beroucí akce, máte tu solidní Molotovův koktejl. Stačí zapálit a hodit.

Pastelové barvy, které září nejen z obálky, ale z každého panelu, se k příběhu o mladých pro mladé hodí opravdu dobře a kontrast mezi extrovertní Eve a introvertní Idou je také perfektní. Velké a často se překrývající panely dodávají příběhu správnou dynamiku. Svobodova kresba k příběhu také perfektně sedne. Ostatně jeho kresby zdobí nejednu knihu pro mládež. Co ovšem čtenáře zaujme nejvíce, je jeho smysl pro detail. Ať už jde o často používané mobily, různé reklamy a billboardy, vše perfektně vykreslil a každá i sebemenší drobnost do příběhu Idy a Eve skvěle pasuje.

2 30.11.2024

První kniha zastihla Baklyho ve chvíli, kdy konečně splatil skoro všechny dluhy a k jejich definitivnímu pokrytí mu zbývá přijmout a dokončit poslední zakázku – doprovodit jistého účetního do vzdáleného města a pomoci mu (spíš jako ochranka než jako Dr.Watson) vypátrat, zda syn zámožného obchodníka nepropadl nekalým kšeftům. Hned po prvních pár stránkách je jasné, že se vše záhy zkomplikuje a že Baklymu nezbude nic jiného než se sítí intrik a spiknutí, jimiž je záhy obestřen, probít, jak se dá. Že za sebou nechá krvavou skrumáž a haldy zlámaných končetin, je nasnadě.

2 30.11.2024

Hrdina a vypravěč Yarminova syndromu Brett Machowski. Policajt ze staré školy, který se vzdal života v luxusních a přetechnizovaných horních patrech Baltimoru a tráví svůj život v Ground Zero – ghettu v podzemí města. Čtvrť, v níž žijí pokojně vedle sebe kočky a psi, je pro bývalého člena speciální žoldácké jednotky Salamandr a milovníka klasického rocku příjemným místem k životu. Vše se ovšem změní ve chvíli, kdy životem omláceného Bretta osloví jeho bývalá středoškolská láska, aby jí pomohl najít její ztracenou dceru.

Mohlo by jít o klasické detektivní pátrání, to by ovšem nesměl být autorem knihy Petr Heteša a Machowského bývalá spolužačka členka vědeckého týmu, který před sedmnácti lety zažil na planetě Rapponea blízké setkání třetího druhu. Kniha má i povedenou audioverzi.

2 30.11.2024

Kniha hřbitova, která získala například ocenění Carnegie Medal, je určena především mladším čtenářům. Nicméně dobrodružný příběh o dospívání a hledání svého místa na slunci zaujme i mnohé dospělé. Protože ozvěny Mauglího a Knihy džunglí i filmů Tima Burtona z ní dělají ideální vstupní bránu pro ty, kteří Gaimanovy světy doposud nenavštívili.

2 30.11.2024

Kdo by si myslel, že je Železné srdce ryzí fantasy, byl by asi zklamán. V podstatě jde o detektivní pátrání, v němž se občas mihne trochu té magie, a to především díky Haraldovi a jeho léčebným metodám. Příběh plyne jako Seina a přinejmenším v první polovině je zčeřen peřejemi soubojů či bitek jen zřídka. Ale Paříž je jako pověstný soudek s prachem a intriky, spiknutí církve i šlechty jsou tu stejně běžné jako zákeřné bodnutí dýkou do zad. Proto i Haraldovi a jeho blízkým půjde záhy o život.

Železné srdce disponuje dobře vykresleným historickým pozadím a ve své druhé části skvěle vygradovaným pátráním. Jeho největší předností jsou však postavy, o jejichž život se budete bát. Těžko knize něco vytknout. Příběh je oproti Hladové smečce mnohem propracovanější a vyprávění plynulejší. K hrdinům si najdete vztah velice lehce a snad jen zbytečně protahovaný závěr románu trochu škodí. Naopak vyprávění z pohledu Haralda mu dodává na autentičnosti. Místy si dokonce budete připadat, jako byste hráli hru Kingdom Come: Deliverance. Citelně jsem však postrádal mapu Paříže.

Pokud máte rádi detektivky Juraje Červenáka, nemůžete s novou knihou Martina Sládka sáhnout vedle. Připravte se však spíše na Sherlocka Holmese než na Ragnara Lothbroka. A ještě jedno velké plus Železné srdce má. Můžete si ho přečíst, i když neznáte předchozí autorovu tvorbu.

2 30.11.2024

Protože jde o apokalypsu globálních rozměrů, není zde příliš prostoru pro legraci a vtípky, těch si při čtení moc neužijete, zato na patosu Tom Taylor nešetří a v krvi, potu a slzách vykoupal snad všechny včetně Supermana. Pro fanoušky a znalce DC universa je příjemným překvapením, že se tady ke slovu dostávají i méně známí hrdinové. Big Barda či Green Lantern totiž patří po bok Supermana stejně jako Flash nebo Wonder Woman. Těch méně známých tváří je mnohem víc, stejně jako nechutných a tragických smrtí. Na tomhle komiksu je totiž nejzábavnější (a je to zvrhlé, to přiznávám) sledovat, jak všichni ti superhrdinové dostávají na frak a postupně se mění v zombie.

Trevor Hairsine a Stefano Gaudiano s výtvarnou stránkou nijak zvlášť neexperimentují, takže fajnšmekry z řad čtenářů spíše osloví obsáhlá galerie alternativních obálek než sice pěkná, nicméně mainstreamová kresba. V bonusech může potěšit původní koncept scénáře.

2 30.11.2024

S vykreslením Elrikova království, jemuž vládne dekadentní šlechta se sadistickým přístupem k poddaným, si Didier Poli vyhrál opravdu pěkně. A nejde jen o kulisy, v nichž se příběh odehrává. Dokonce i na relativně malých panelech vynikly emoce na tvářích hrdinů. Ovšem lepší než Poliho kresba je Blondelův scénář, který perfektně vykreslil Elrikovu proměnu z (na první pohled) slabošského vladaře v temnotou sžíraného hrdinu antické tragédie.

Zatímco v nakladatelství Titan Books vyšel Elrik v pevné vazbě o rozměrech 284 x 193 mm, rozměry českého vydání jsou 190 x 260 mm. Rozdíl tedy není nijak markantní a i v tomto formátu Poliho kresba pěkně vynikne.

Sám autor předlohy v předmluvě tuto mírně volnější adaptaci své knihy chválí, ba dokonce píše: „Scenárista Julien Blondel dodal s mým schválením příběhu několik zvratů navíc a ty původní děj zlepšily!“

Překladu se ujal Richard Podaný a s redaktorem Romanem Tilcerem vychytali v českém vydání i chyby, které vznikly při překladu z francouzštiny do angličtiny.

2 30.11.2024

Tentokrát vstoupil autor takřka do hororových vod, a to především ve chvílích, kdy sleduje vzbouřence a mariňáky hrající si na schovávanou v nitru Molocha. To je osvěžující, nicméně každému fanouškovi série se to nemusí líbit. Naštěstí zde pravověrný ctitel military sci-fi najde i několik brilantních leteckých soubojů a díky tomu, že Jakub Mařík v pravidelném rytmu přeskakuje mezi jednotlivými aktéry příběhu, neztrácí děj na dynamice.

Na vztahy tentokrát zbylo prostoru ještě méně než minule, což je škoda. Zato se konečně dozvíme, co jsou Korzáři zač.

2 30.11.2024

Rozsahem nevelká, přináší tato antologie výborné povídky skvělých domácích autorů, kteří vám ukážou Vánoce v trochu jiném světle. Renomovaní autoři jako Neff, Mostecký či Lukačovičová v ní však září více než jiní.

2 30.11.2024