Jana_Hlus komentáře u knih
No, tak to jsme si neporozumněli. Nuda, šeď a průměr, ze kterého nikdo nevybočil, ani Petra Soukupová, škoda, na tu jsem se těšila. 1/5
Pro mne velmi milé překvapení, na knihu jsem narazila náhodou v knihovně. Skvěle popsané příběhy deseti žen, každá jiná, všechny však nějakým způsobem bojují samy se sebou i okolím. Jedna po druhé vypráví svůj příběh ostatním a v závěru vypráví příběh psycholožky Nataši její asistentka. Předpokládala jsem, že se osudy žen propojí více než jenom na jednom setkání, v tomto směru jsem čekala více. Ale jinak parádní počteníčko, díky této knize se mi podařilo více pochopit i sama sebe. 4/5
Člověk by si měl udělat jednou za čas pořádek nejen ve své hlavě. Jak na to poradí tato útlá knížečka, která je, podobně jako Pravidla pozitivního sobectví, plná nápadů, tipů a návodů, jak zatočit s chaosem. Autorka se snaží předat co nejvíce rad, trošku to zavání perfekcionalismem, asi není nutné se přesně držet každého zmíněného detailu, ale jako rámcový návod, jak se k životnímu tempu postavit a umět si uspořádat své věci tak, aby nás netáhly ke dnu, určitě pomůže.
Podle mého názoru jedna z nejlepších knížek, které jsem o osobním rozvoji četla. Srozumitelná, velmi dobře napsaná, se spoustou nápadů, tipů i osobních prožitků. Neberu vše v ní napsané za bernou minci, spíš jako určité nasměrování. Knížku jsem doporučila i svým kamarádkám a také si v ní našly to své a shodly jsme se na tom, že spoustu věcí člověk podvědomě ví, ale neumí je pojmenovat.
Mírně nad průměr vyplouvají povídky díky Haklovi, Rudišovi a Šabachovi. Jinak by se čtenář v nudě utopil a za ty peníze, co za knížku dal, si moc neužil.
U mě trošku zklamání, asi jsem očekávala více, ale je to možná způsobené tím, že jsem teď četla knihy s hodně silnými příběhy. Ne, že by tohle nebyl zajímavý příběh tří žen, ale je to napsané tak, že mě to až tak moc nechytlo a rozhodně mi to nebránilo v tom od knihy vstávat, případně ji na několik dní odložit a přečíst si něco jiného. 2/5
Růžovo-šedivá obálka a pomalý rozjezd knihy na mne ze začátku působily dojmem, že se jedná o pohádku pro dospělé o tom, jak chudý kamerunský imigrant v USA ke štěstí přišel. Ale to jsem se teda hodně spletla. Příběh jde hodně do hloubky, ukazuje snahu Džendeho obstát v životě v New Yorku, uživit svou ženu a děti, vybojovat zelenou kartu a zajistit svým dětem lepší život, než by je čekal doma. Situaci však zkomplikoval pád banky Lehman&Brothers a sen se pomaličku rozplýval. Autorka skvěle propracovala charaktery obou Afričanů - Džondeho i jeho ženy, čemu se však dá uvěřit jen ztěžka je bezvadný charakter a lidumilství Džendeho šéfa - jednoho z vysokých představitelů vedení Lehman&Brothers, který na čtenáře působí jako americké dvojče Mirka Dušína. Ale celkový dojem z knihy je velmi dobrý, díky ní jsem si uvědomila, že je někdy možná lepší, když se sen nesplní, aby se z něj nakonec třeba nestala noční můra.
Martin Servaz ještě není úplně ve formě, ale někdo chce, aby vyšetřil již uzavřenou sebevraždu, a tak se rozjíždí místy až neuvěřitelný příběh psychické manipulace, dlouho není jasné, kdo v tom má prsty, ale my víme, že se můžeme spolehnout na Martina, že na to přijde. Místy je jednání hlavně jedné z obětí Christine poněkud neuvěřitelné, ale na druhou stranu, jedná se o detektivní thriller, kde jsou asi hranice trošku jinak nastavené. A jako bonus, jak už jsme u Bernarda Miniera zvyklí, nejedná se pouze o detektivku, záběr je mnohem širší, takže si nejenom rozšíříme znalosti opery, ale dozvíme se i zajímavá fakta o kosmonautice. Kniha je pořádná "bichle", ale čte se výborně.
Strhující příběh osmnáctileté dívky, kterou život rozhodně nešetří. Krásná, mladá dívka s jizvou na tváři i duši. Někdy se prostě přihodí, že nás osud tak nějak vlíkne a my to nedokážeme zastavit, ovlivnit, změnit. Mohla se Božena zachovat jinak? Měla možnost žít i po svém tureckém dobrodružství "normální" život? Nevím. Jen jsem si říkala, jak bych se asi zachovala já...Kniha je opravdu skvěle napsaná, tím zvláštním stylem Ivy Pekárkové, dojem kazí jen pár gramatických chyb v textu.
Krátká zamyšlení a postřehy ze života. Malá, útlá knížka, která se skvěle hodí do kabelky a za jízdy v dopravním prostředku si můžeme s R. Fulghumem zlehka zafilozofovat. Napadlo vás třeba někdy, o čem vypovídají dveře ledničky? Při čtení knížky jsem měla pocit, že mě autor pustil do své hlavy a mohla jsem v přímém přenosu sledovat tok jeho myšlenek. Oceňuji hlavně Fulghumův životní nadhled.
Úžasná kniha, která s nadhledem a humorem, někdy i troškou nostalgie, dokazuje čtenáři každého věku, že to, že člověk zestárne, neznamená, že už nemá žádné emoce, touhy, lásky, sny a jenom dožívá ze vzpomínek, i když vzpomínky samozřejmě ve stáří hrají velkou roli. Je to kniha o tom, že život se dá emočně plnohodnotně dožít, a nekončí u letáků se slevami v supermarketu. Skvělý je překlad Viktora Janiše, se slovy si umí pohrát, pomazlit, je to čistá radost ze čtení. Za mě nejlepší Hygiena a Znovu ožít.
Detektivka, u které si odpočinete. Nic náročného a navíc se dočtete o kulinářských specialitách, oživíte si zeměpisné informace o Švédsku (kde se mluví jakým dialektem) a hlavně vás možná překvapí, jakým fenoménem může být "výprask". Hlavní hrdina, stejně tak jako pachatel si libují v SM praktikách. Prostě kniha má všechny atributy, aby se stala hodně prodávanou.
Podle mého názoru kniha, která nezklame ani příliš nenadchne. Takový střední proud, jak již tady bylo zmíněno. Trošku mi na mysli vytanuly někdejší televizní seriály (např. Dcery a synové Jakuba Skláře), i když tam to bylo místy mnohem více akční. Ideální kniha na letní dovolenou, příliš hlavu nezatíží a ani zavazadlo:-)
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Stavím ji stejně vysoko jako Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí. Tři ženy se nacházejí v bodě nula, začínají nový život na základech svého zhrouceného světa, ať již je to spisovatelka v troskách rozborbardovaného Berlína, nebo psycholožka, která se obětuje svému nemocnému muži-faráři, ukončí svou praxi a časem zjišťuje, že vlastně skončila v roli pečovatelky, své myšlenky a zájem věnuje totiž její muž jiné ženě. Všemi příběhy se prolíná motiv pověsti o Persefoně, autorka se zaměřuje na motiv mateřské lásky, viny a selhání. Má se žena obětovat pro své děti případně muže nebo se rozhodnout pro karieru? Za každé rozhodnutí se platí...
Náhodné setkání v knihovně, o to milejší, že kniha je fakt dobrá, i když někdy, pro nás Pražáky, nepříliš přívětivá. Oceňuji, jak je umně poskládaná z několika souběžně jdoucích příběhů obyčejných lidí a gradující v závěrečném finále, kdy se jejich cesty protnou. Autorova myšlenka, že si raději pustíme do uší jakýkoliv hluk (hudba, TV) hlavně, abychom nemuseli přemýšlet, tak to mi bude znít v hlavě ještě dlouho...
Pro mě trošku zklamání. Předchozí román Zmizet mě naprosto nadchl, Pod sněhem mi přijde, že zpracovává v podstatě totéž, což by asi nebyl problém, rodinné vztahy jsou dobré téma, ale tato kniha mi už nic nového, žádný nový pohled, nedala.
Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla. Někdy se v životě člověka přihodí, že ze dne na den o všechno přijde a stojí před ním otázka, jak dál. Pokračovat v nějakém podobném stereotypu nebo začít znovu a úplně jinak? Hrdinka to teda vzala z "gruntu", v cizím prostředí a s muži různých odstínů černě zapomíná na svůj minulý život. Druhá část knihy se mi už líbila méně, možná je to tím, že mi život hrdinky co by druhé manželky v černošské rodině prostě přišel až moc exotický. Ale jako poznatek si z knihy odnáším to, že my "běloši" asi máme pořád tendence něco řešit, plánovat atd., zatím co afričané žijí "tady a teď". Možná na tom něco je.
Výborný název knihy, hodně jsem se na knihu těšila, ale následovalo zklamání, takový nenáročný románek, trošku nuda. Škoda.
Tak takhle kniha mě oslovila hodně, dokonale popsané sourozenecké vztahy bez jakkéhokoliv idealizování, které gradují v nenávist a nepochopení, a to nemusí jít ani o nevlastní sourozence. A rodiče? Těžká úloha, když mají obě děti rádi. Skvěle napsané, jen snad trošku rušivě na mě působilo, že všechny postavy ve třech různých povídkách mají stejný styl vyjadřování.
Povídky z atraktivního prostředí Londýna, nahlédnutí do života jiných kultur, to jsou určitě klady knihy, tolik aktuální právě dnes. Přečtou se lehce, ale spíš jdou jen po povrchu, nenutí příliš k zamyšlení, klidná oddychovka.