Jana_Hlus komentáře u knih
Po slušné mediální masírce jsem byla na tuto knihu velmi zvědavá a počkala si dva měsíce, než mi vyšla rezervace v knihovně. Moc jsem od ní nečekala, tak jsem si ji nekoupila a jsem ráda. Předpoklad se mi potvrdil, Bábovky jsou sice minimálně o stupeň lepší než Hartlovy Okamžiky štěstí (podobná mediální masírka), ale jinak průměr. Kniha mi svou formou připomněla velmi dobrou Giesbertovu knihu Láska je věčná, dokud trvá. V Bábovkách jsem se ale v osobách ztrácela, v podstatě všechny osoby byly nenápadité a čitelné, snad jen kromě Roberta, který rozřezával svým milenkám stehna, to mne opravdu překvapilo. Zarazila mě neuvěřitelně klišovitá životní schémata a také to, že všechny osoby přemýšlely naprosto stejně, ať už to byla mladá holka nebo důchodkyně. Na druhou stranu kladně hodnotím bohatost jazyka a absenci gramatických chyb.3/5
Považuji tohoto autora za jednoho z nejlepších (nejlepšího?) spisovatelů současnosti. Po zdlouhavějším začátku se opět rozběhlodrama, několik dějových linií vrcholících v závěru, který skutečně vygradoval předchozí děj a musím přiznat, že takový vývoj jsem nečekala ani náhodou. Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Kniha vyvolávající otázky, co je vlastně pravda? Jak je to s pamětí lidí? Jak moc je upravována směrem, který zrovna vyhovuje vládnoucí třídě? A co ti jednotliví lidé, kteří se prostě jen možná narodili v nesprávné době? 5/5
Mě kniha zaujala, četla se mi dokonce lépe i než slavné severské detektivky. Nenudila jsem se ani chvilku. Zajímavá psychologie postav, nevěra vyvolávající zklamání, zhroucení a smrt. Kniha mi přinesla nejen zajímavou zápletku, ale také podnět k zamyšlení. 4/5
Skvěle napsaný příběh mladé ženy, dokonale zachycené období "přežívání" v komunismu a pak přerod v sebejistou a úspěšnou ženu. Někde mezi řádky jsem stejně zahlédla Pavlu z předchozí trilogie, tak nějak bych si asi představovala, že by mohl vypadat její další osud coby dospělé ženy. A ačkoliv nejsem příliš zastánce takových konců, jako je v této knize, tak tady mi to vyloženě sedlo, kniha mě celkově pohladila po duši a řadím ji mezi nejlepší, které jsem kdy četla, našla jsem v ní i kus sama sebe. O tom, že autorka používá skvěle češtinu, umí si hrát se slovy i charaktery postav asi není potřeba se příliš rozepisovat. 5/5
Podle mého názoru je tato kniha slabší než Obsazeno. Z křehké dívky vyrostla rebelka, nic proti ní, ale nějak to všechno sklouzlo do vulgarity, chlastu a sexu, tu vnitřní čistotu jsem tam už nenašla. Možná, že se opravdu v pohraničí takhle tenkrát žilo, ale tenhle text mě prostě oslovil méně než druhá kniha trilogie. 3/5
Tato kniha se autorovi hodně povedla, hodnotím ji výš i než jeho trilogii Rybí krev, Selský baroko a Dešťovou hůl. Zvláštní příběh do společnosti těžko zařaditelného muže, jehož vášní je sběr vltavínů. Postupně přichází o vše, na čem mu záleželo, okolím je tlačen k přijetí tradičního konzumního životního stylu, ale on si jede svou lajnu, sám proti všem. Trošku mi připomněl Haklova "pražského lůzra", ten Hájíčkův "venkovský" na mě ale zapůsobil mnohem silněji. 5/5
Nejlepší kniha, kterou jsem od autorky četla. Ze začátku mi chvilku tvrvalo, než jsem si zvykla na krátké věty, které popisují, co kdo cítí, dělá, myslí si. Uvědomila jsem si, jak zdánlivě nepodstatné maličkosti mohou ovlivnit rodinné vazby, rozhodnutí jedince může ovlivnit celé generace, přestože se zdá, že o nic tak zásadního nešlo. A hlavně to, jak autorka vystihla dokonale koloběh života, narození, dětství, mládí, střední věk, stáří i smrt. A také drobné bolístky, které si v sobě neseme celý život vytvářející negativní rodinné emoce s pamětí slona.
Text je napsaný jednoduše, žádná dlouhá souvětí, kudrlinky, výrazné emoce. Ale mezi řádky se skrývá obrovská hloubka až přechází mráz po zádech. Lidský život v podstatě složený z banalit. Je to jedna z nejlepších knih, které jsem četla a budu o ní dlouho přemýšlet. 5/5
Na "Obsazeno" jsem narazila náhodně v knihovně a musím říci, že jsem byla mile překvapená. Osudy dívky, která se vydá do Prahy v době normalizace hledat své tvůrčí i lidské štěstí, mě velmi oslovily. Pavla má v sobě obrovskou morální sílu, nesklání hlavu před funkcionáři, prospěcháři a rádoby umělci, jde si svou trnitou cestou, přestože by mohla díky svému mládí a kráse zvolit úplně jinou cestu a v Praze zahnízdit v útulném hnízdečku, nechat si vydávat své básničky jako na běžícím pásu, tvrdě jít za svým cílem stejně jako její "kamarád" Joska. Silný příběh, který je o to působivější, že pokud si odmyslíme komunistickou diktaturu, tak si uvědomíme, že podobně to funguje v podstatě dodnes. Jen málo umělců najde v sobě vnitřní sílu skutečně tvořit, většina se spíše vydává cestou "řemesla", které jim přinese obživu.
Úplně nadšená jsem nebyla ze stylu, jakým je text psán. Ćhápu, že příběh vypráví básnířka, která prostě používá zvláštní obraty, věty ale často působí úsečně až tvrdě, trošku mi formou připomínal texty Emila Hakla. Četla jsem v komentářích, že si čtenáři tak bohatou češtinu chválí, mě to ale trošku rušilo. 4/5
Jo, asi je fakt teď nejlepší. Začátek super, četlo se to úplně samo, autor umí skvěle dávkovat napětí, dokáže nahodit udičku tak, aby si čtenář myslel, že ví, jak to asi bude, a za pár řádků zjistí, že všechno je úplně jinak. Tohle vše je v pořádku, jen ten závěr mi maličko drhnul (ale řekla bych, že to je prostě standard současné detektivní tvorby), kdy následuje spousta stránek, na kterých autor vlastně celý příběh vysvětluje. Autor také dává jasně najevo, že pokračování příběhu vampiristů na sebe nedá dlouho čekat. A nutno říci, že narozdíl od Keplera, kde upoutávka na další díl byla do textu dost našroubovaná, v Žízni to tak nějak přirozeně vyplynulo... Takže se určitě máme na co těšit. 4/5
Velmi dobře napsané povídky. Pro mne příjemné překvapení, šlo o mé první setkání s touto zkušenou autorkou nad stránkami její knížky. Skvělá práce s češtinou, zajímavé texty, které ukazují autorčin veliký životní přehled i fantazii. Některé povídky jsou poměrně brutální, jiné jen takové nahození, ale rozhodně za to stojí si je přečíst. 4/5
Jo, jo. To si člověk hned uvědomí, že je opravdu někde jinde. Naštěstí. Rozhodně mi byl sympatičtější text, který psal Miloš. K Michele bych asi napsala jen to, že přestože (právě protože) jsem žena, tak z jejích textů mi vyskákala vyrážka po celém těle. Vulgarita, absence úrovně, nadhledu, ženskosti. A pro mne další potvrzení toho, že většina blogů by neměla vycházet knižně. 2/5
Moc hezky zpracovaná publikace s tipy na výlety za tajemnem. Pěkné fotky, mapy, kompletní informace ke každému záhadnému místu, ať už se jedná třeba o Kopec, který duní nebo Po stopách posledního upíra. Knížka dává ideální příležitost namotivovat naše potomky, aby zvedli hlavy od mobilů a počítačů a vyrazili na výlet. Snad jediná připomínka, vazba knihy mi nepřipadá příliš pevná, mám obavu, že po pár výletech se z knihy stane něco jako trhací kalendář. 4/5
Pokračování Prahy neznámé nezklamalo, přineslo seznámení s dalšími pro mne méně známými místy v Praze, nabídlo zevrubný popis souvisejicího historického vývoje až do současnosti a celkový velmi dobrý dojem z textu umocňují krásné fotografie. A já si říkám, že je dobře, že v poslední době vznikají knihy, které neukazují jen ta "notoricky" známá pražská místa. 5/5
Výborná kniha, s nadhledem, vtipem a přitom s neuvěřitelnou lehkostí napsaný velmi silný text. Variace na Fausta v současných reáliích. Pokušení číhající na každém rohu tázající se, zda prodáme svou duši. Knihu bych doporučila zvláště těm, kteří hledají v dnešní konzumní době odpovědi na otázky. Existuje Ďábel? Bůh? Proč je svět takový, jaký je? 5/5
Úplně jiný příběh než je série s Martinem Servazem. Trošku pomaleji jsem se do něj začítala, asi jsem si musela zvyknout, že Servaz tam fakt nebude, ale pak už to jelo. Spousta dějových linií, autor to opravdu umí, jednu chvíli jsem vůbec netušila, kdo by mohl být vrahem. A překvapivý, strhující závěr ten zvláštní příběh jen umocnil. Snad by to jen nemusela být taková bichle, opět přes 600 stran..... 4/5
Moc literatury v této knížce čtenář nenajde. Pohádky jsou šité horkou nití, asi si s nimi mohla autorka více pohrát. Co bych však vyzdvihla a co mě na knížce bavilo, byly psychologické komentáře. Kvůli nim jsem knihu přečetla v podstatě na jeden zátah. Některé věci jsem znala, některé jsem si uvědomila až při čtení tohoto textu. Z tohoto důvodu kniha určitě stojí za přečtení, díky ní jsem si uvědomila, že v podstatě lidstvo stále dokola opakuje ty samé chyby, jen v jiných reáliích. 3/5
Téma knihy výborně zvolené vzhledem k aktuálnímu dění. Oceňuji i název. A posledním pozitivem je to, že autor skutečně psát umí. Ale to je asi tak vše. Z tématu, které mohlo být opravdu hodně dobré, mohlo jít hodně do hloubky, přiblížit ožehavou problematiku uprchlíků čtenáři, se stala jen nevýrazná změť nekonečných souvětí. Absence přímé řeči, únavné popisy a nic mezi řádky, pro mě bylo zklamáním. No, pro porotu Magnesia Litera nikoliv, tak je asi chyba ve mně. Pořád mi tak nějak běží hlavou, jestli to nebylo napsáno poněkud účelově. 2/5
První setkání s tímto uznávaným autorem mi přineslo zklamání, čekala jsem od textu o dost více. Pokud by se jednalo o autorovu prvotinu, tak dejme tomu, ale povrchnost, dost jednoduchým jazykem vyprávěný relativně obyčejný příběh, do kterého jsou "vmontovány" sondy, jak to chodí v PR agentuře. Nic víc jsem tam nenašla. Možná můj pocit z této knihy byl ovlivněn i čerstvým srovnáním s tématicky podobnou Šlikovou novelou Den, kdy se potkali, která mě oslovila podstatně více. Abych nepsala jen negativní komentář, tak bych chtěla vyzvednout opravdu vydařené fotografie, které provázejí čtenáře celou knihou. Ty se opravdu povedly. Možná, že tento nápad vznikl díky Haklově Umině verzi? To asi není podstatné, jsou fakt parádní:-) 2/5
Skvěle napsaná kniha, která svěží formou a s nadhledem zachycuje fenomény dnešní doby, práci v korporátních firmách i státní sféře, "single" život, hledání sama sebe. Přečetla jsem za jeden večer a fakt jsem si to užila. Vzdáleně mi kniha připomněla Viewegha v jeho nejlepší době. A ještě jeden poznatek, shodou okolností jsem měla na večer připravené dvě knihy - tu Šlikovu a Urbanovu Závěrku. A z mého pohledu je Šlik bezkonkurenčně lepší. Nemám, co vytknout. Přidávám si do oblíbených autorů a doufám, že brzo zase něco napíše. 5/5
Joona Linna je zpět. Hurá. Příběh se čte dobře, Joona i Saga jsou ve formě, tak se nemusíme ničeho bát. Trošku nadbytečná mi přijde dějová linie s teroristickou vložkou, možná to mělo být propojení na aktuální dění ve světě, ale vyznělo poněkud hluše. Klasická konstrukce, kdy psychicky narušený pachatel mstí svou matku. Zápletka mi připomněla Minierův Kruh. Kniha nezklame, ale ani nijak zásadně nenadchne. Jako odpočinkovka, proč ne. A ten konec? Důrazné upozornění, že se máme těšit na další díl... 3/5