Jana283
komentáře u knih
Už nejsem Tvá dcera aneb Upřímná zpověď životní cesty adoptovaného dítěte
Helga Scharschmied
Smutný příběh adoptované dívenky, která se potřebuje vyrovnat s traumaty. Potud tomu rozumím. Literárně a jazykově ale velmi bídná úroveň.
Dva prstýnky
Millie Werber
Holocaust. 6 milionů mrtvých. Pro mne nepředstavitelné číslo. A pak jednotlivé osudy. Je jich tolik a každý má svou obrovskou hodnotu a stojí za to jej poznat. Millie patří obrovské poděkování a úcta, že nakonec po tolika letech našla sílu svůj příběh vyprávět. Přečteno s velkou pokorou.
Promlčení
Jiří Březina
Ani ne tak kvůli žánru, ale knihu mého krajana Jiřího Březiny jsem si vybrala především kvůli tématu Sudet a poválečném odsunu. Asi, že nejsem běžný čtenář detektivek, byl pro mne výsled pátrání velmi překvapivý a bolestný.
Dve sestry
Åsne Seierstad
„ Dokumentární“ román. Úsporný styl bez emocí a přece tolik emocí vyvolávající. Nabitý informacemi (klobouk dolů před pečlivostí autorky). Norsko je popisováno jako velmi demokratická a vůči imigrantům vstřícná země. Proč tedy dochází k takové radikalizaci druhé generace, která se v Norsku narodila a byla zde vychována? Kniha se poctivě snaží najít odpověď. Myslím, že problém je přes veškerou snahu o vstřícnost a inkluzi ve společnosti v tom, že tito mladí lidé se cítí vykořenění, hledají svou identitu a stávají se snadným cílem a kořistí radikálů. Jsem přesvědčená o tom, že lidem postiženým válkou je třeba pomoci, ale tato kniha mne utvrdila v názoru o neslučitelnosti kultur a náboženství, která přináší oběma stranám více problémů a bolesti než vzájemného obohacení.
„Snaha někam patřit se vinula jednotlivými tweety jako červená nit. Mnohé dívky psaly o sesterském vztahu, který v Sýrii nalezly, na rozdíl od falešných a povrchních přátelství na Západě.“
„Rodina, kterou dostaneš výměnou za tu, cos doma opustila, je jako perla v porovnání se škeblí, kterou jsi zahodila.“
Dáma s kaméliemi
Alexandre Dumas, ml.
Přečteno v tom správném věku - nácti, kdy byla duše otevřena velkým bouřlivým vášním a láskám až za hrob. A taková zůstane Dáma s Kaméliemi v mém čtenářském srdci navždy.
Slezské písně
Petr Bezruč (p)
Již od dětství básník plně uspokojuje mou zálibu v temnu a tragičnu...
Koně za plotem
Romana Beránková
Něco tak hloupého a zlého jsem dlouho nečetla. Tuhle „hodnou“ a „ušlechtilou“ paní podnikatelovou bych s jejím „rančem“ věru za sousedku nechtěla. Na co si ti lidé hrají?
Černobíllý obrázek – hodní (leč bohužel bohatí) „rančeři“, kteří to s celým světem myslí dobře – pořádají dny dětí, hypoterapii a semináře o souznění s koněm….,jsou šikanováni svými hloupými, závistivými a primitivními sousedy, kteří, když zrovna nekuji pikle, nosí zaprané prádlo, pijí hodně ředěnou instantní kávu s lacinou šlehačkou ve spreji a jí brambůrky přímo z pytlíku….
V šikaně jim pilně pomáhají stejně primitivní úřednice, které se nezmůžou ani na chlapa a pořádné auto (jezdí starým otlučeným favoritem) natož na kabelku od Vuittona, takže jí paní rančerce ukrutně závidí. Jo a ještě TV Nova….
Není to humorné, ale velmi smutné čtení, navíc špatně a manipulativně napsané. Je mi stydno- za aktéry, za autorku i za sebe, že jsem s něčím tak hloupým zkazila páteční večer.
Muž na pokraji vzplanutí
Jiří Hájíček
Pominu-li, že většina veršovánek nesplňuje formu haiku, tak mne tyhle "intimní střípky a postřehy" mého jinak velmi oblíbeného autora, za srdce vůbec nevzaly. S nadějí čekám na další román....
Labyrint pohybu
Pavel Kolář
Skvělá kniha. Jinak plně souhlasím s názor čtenářky Nočnípták. Pouze nesdílám její optimus, že se blýská na lepší časy. Knihu odkládám s pocitem hořkosti, že je dobré tohle všechno vědět, ale co je nám to platné. Všichni nemůžeme být pacienty pana profesora Koláře, ale spíše nás čeká osud smutných statistických čísel špatných a nekomplexních diagnóz ....
Mé zraněné srdce
Martin Doerry
Jedna malá kapka z válečného moře bolesti. Jeden osud plný zrady, beznaděje i doufání... Tato kniha mě velmi zasáhla.
Bolest
Marguerite Duras
Pochopila jsem, že konec války nemusel znamenat vždy šťastné návraty, lásku, radost. Smutné čtení.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Otevřela mi duši i srdce.Láska na celý život...
Dcera války
Sara Nović
Čtu často knihy o válce. Historické knihy. Ale válka v Jugoslávii byla válkou naší generace. V 90 letech jsem užívala veselého studentského života…. O pár stovek kilometrů dál umírali lidé, stříleli se sousedé, hořely domy, vznikaly masové hroby…A život jedné obyčejné rodiny se proměnil v peklo. Můžeme doufat , že nás nic podobného nepotká?
Kniha je psána úsporným způsobem. Jako by hlavní hrdinka Ana stále ještě nedokázala naplno vypovědět vše, co jí válka připravila, o co ji připravila… O to více je její příběh autentický a bolavý. Netřeba zbytečných slov…
Zmizení Josefa Mengeleho
Olivier Guez
Je to román. Ale psaný stručným dokumentárním způsobem. To mi vyhovovalo. Už se asi nikdo nikdy nedozví, jak Josef Mengele prožil svá poválečná léta. Autor se je snažil zmapovat poctivě. Je zajímavé, že člověk, který tak pohrdal životy jiných, tolik lpěl na tom svém. Přála bych si, aby to bylo tak, jak je popsáno v knize, aby byl štvancem zmítaným strachem o život, bez domova, rodiny a přátel… Vyčitky svědomí chybí. Mengele svědomí neměl.
Mým divákům
Blanka Čechová
V "cimrmanovském rozpoložení" po přečtení rozhovoru s panem Čepelkou, jsem sáhla po rozhovoru s dalším z aktérů DJC. A byla to chyba. Rozhovory jsou bezkoncepční, prázdné, plytké... To si pan Smoljak nezasloužil.
Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech
Miloň Čepelka
Leonardo da Vinci a Jára da Cimrman byli osobnosti vskutku renesanční. A já bych si k nim troufla připojit ještě Miloně da Čepelku. V knize se nám představuje jako člověk, spisovatel, rozhlasák, herec, básník, skladatel textů dechové i populární hudby.... Jeho rozhovor s Alešem Pelánem je velmi osobní, citlivý , skromný a plný životního moudra. Miluji češtinu a mám ráda lidi, kteří si s ní umí hrát a čarovat. Doporučuji všem, kteří hledají nějaké to pohlazení duše.