Janadvorackova komentáře u knih

Osm set tisíc let nesvobody - minimálně. Autorka zmiňuje zhruba sto tisíc lidí držených v podmínkách, které popisuje a průměrný trest osmi let pro jednoho. To je to číslo, které uvádí a já připomínám. Navíc počet vězněných, nějaké konečné číslo, neexistuje. Nikdy nikdo se nedozví, kolik duší odevzdalo nedobrovolně svůj čas rozmaru doby, lidské hlouposti a zlobě. Nedokážu pochopit, že po válce, která změnila všechny a všechno, jsme navíc byli schopni pokračovat, byť ve stavu "míru" a tak krutě, že není možné nad tím slzu neuronit.

Autorka zmiňuje v jedné kapitole znárodnění majetku jednoho vězně. Když mu odebrali koně, kteří byli zvyklí na vlídné zacházení a byli, jako koně obecně, bráni ne jako majetek, ale skoro jako členové rodiny, poklad a požehnání. Když si ti, před očima svých bývalých pánů, museli zvyknout na bití a špatné životní podmínky, jako ostatně později i ti páni.
Tohle se stalo i jednomu z mých předků, který v padesátých letech seděl tři roky za to, že se mu právě tohle nezamlouvalo. Bohužel zemřel krátce poté, co jsem se narodila.
A tahle kniha mi připomněla pomíjivost života a zapomnětlivost mladších generací. Lhostejnost k osudům předků, z jejichž krve vznikla dnešní, zdánlivá svoboda.

Číst povině by se to mělo. Tohle a podobné zpovědi, protože hranice určující chování člověka k člověku se hroutí na malichernostech. A pak, když se to nakupí, důsledky těchto sporů připomenou dějiny - v době pozdní. V době, kdy všechno začne zase nanovo.

24 11.08.2018

Knihu jsem nečetla, ale slyšela. Načteno je to velmi vkusně, jako by jednotlivé hlasy patřily konkrétním postavám. Sedělo to. Místy to na mě působilo fakt až depresivně, asi tak, jak mělo (vzhledem k tomu, že Rachel byla alkoholička, Megan s temným tajemstvím z minulosti a Ann nesympatická) - krom konce, kde se vše skvěle vyjasnilo. Vraha jsem objevila ve dvou třetinách textu z různých náznaků, ale otázka je, jestli by se tak stalo, kdybych knihu četla, a ne poslouchala, co mi předkládají druzí. Přeci jen jde o jiný druh potřeby se soustředit. Vtipné je, že když jsem do práce ještě jezdila, také jsem pravidelně vídaným tvářím tvořila imaginární životy :). Je to zábavné, ale nikdy nevíte, co se z toho může vyklubat :).
Jenom jedna věc je na tom divná: v textu na začátku a pak v průběhu, je zmínka o oblečení u trati. Nějaký kus látky, neidentifikovatelný náznak něčeho, co Rachel zpozoruje v trávě a pak zmínka, že podobnou věc měla na sobě jedna z postav. Jenomže se to nevysvětlilo, nebo jsem si toho nevšimla?

24 13.11.2016

Po sérii příběhů, které se mi od autora, dá se říct četly hůř, je tento někde jinde. Není to horor, nejde o divné mystično. Název odpovídá obsahu. Druhý svět, kam se hrdina dostává, může vypadat jako směs nám známých pohádkových příběhů, ale jsou smíchané velmi vkusně.
Čtení jsem si užívala.

23 29.09.2024

Je to chlupaté, vysoké, hnědé, drápy to má, zelené oči. Číhá to ve tmě, škrabká to o stromy a dělá divné zvuky. Žije to v lese a lákají ho osamělí turisté. Co to je?
Příšera, kterou autorka vytvořila, aby vyzkoušela odolnost několika lidí a popohnala k práci pár policistů :).

Příběh obsahuje hnijící mrtvolu, čvachtající věci a kusy lidských těl.
Doporučuji poslouchat v lese.

23 10.04.2024

Nechápu ta nízká hodnocení. Povídky jsou totiž opravdu dobré.
Kdo od autora detektivek čeká stopro vždycky detektivku, je praštěný. Autor fakt není povinen psát to, co se od něj čeká, ale naopak překvapí odlišením od zaběhnutého, což se ve sbírce dost povedlo.
Je vidět, že ať sáhne na jakýkoli námět, umí s ním pracovat.

23 11.02.2024

Překvapivě čtivý krimi příběh z prostředí náckovského Německa. Tři jeho hrdinové se také "povedli." Nacista, který se neštítí ničeho, hraběnka-psychiatrička, trochu chlastá, ale jinak hodná holka... a další psychiatr - vyděrač, který svou kariéru udržuje - na tu dobu odvážným způsobem.

Po vraždách manželek několika prominentů se tihle tři sejdou při vyšetřování. No a je před nimi dost práce, pár mrtvol a moře času. Nesmíme zapomenout na nacistickou fascinaci všelijakou mystikou. Ta k případu patří.

Někomu se prostředí může zdát kontroverzní, nebo zcela nepřijatelné. Já ho přijala a příběh měl proto zajímavou příchuť.

23 01.01.2024

Nám je četla máma, když jsme byli malí. Až teď oceňuji její čtecí schopnost nezašmodrchat si jazyk a umět vysvětlit věci, na které jsme se ptali.
Jasně, měli jsme oblíbené příběhy, které byly srozumitelné i bez vysvětlování, ale stejně ta staročeština je hustá :).

23 05.09.2023

Četla jsem i některé komentáře a trochu nechápu názor, že se kniha špatně četla. Tedy vzhledem k obsahu určitě, ale dotyční hodnotí styl.
Já s tím neměla nejmenší problém.
Naopak popisované, i když už mnou x krát čtené události byly velmi představitelné, barvité a srozumitelné. Třeba je to tím, že já už na téma táborů přečetla knih kopec.
Mám-li být ráda, že "už mě nemá co překvapit, nebo šokovat," nevím, ale každopádně moje představivost překládá všechno.

23 15.08.2023

Příběh ze života chudé rodiny z doby, kdy bylo vše o tolik těžší, respektive ne tak lehké. Přesto si ale hlavní hrdinka a její blízcí dokázali ve všem najít to podstatné. Nemohli jinak. Asi o tom tehdejší život byl.

Dneska už máme jinačí hodnoty, které nás učí mnohdy nepřemýšlet a obklopovat se věcmi a lidmi, které nepotřebujeme. Dbát na malichernostech a duševně upadat z vlastního rozhodnutí. Máme možnost být úplně blbí - to je "pokrok."

Každá doba má něco, ale až možnost srovnání mi říká, jak malicherná jsem. Zajímavé zjištění.
Vezmu si z toho něco, protože můžu?
Nebo se na to ze stejného důvodu vykašlu?

23 10.06.2023

Jelen, když hledá samici, chodí po lese a troubí, zpívá... dejme tomu. Já to nikdy neslyšela, ale asi je to vábí.
Co vábí v lese samice lidské, nebo koho ony, to je záhadou téhle knihy.

Příběh se odvíjí docela svižně. V lese je mrtvola, někdo ji najde a začíná klasické vyšetřování.
Bohužel pak se objeví hromada nezajímavých postav, které se mi místy i pletly. Ale trpělivě jsem se prokousávala a čekala, co z toho bude.
Důležité je, že zmetek není jasný v době, kdy čtenář takové věci nerad odhaluje. Na druhou stranu ten, co "to udělal," pro mě nebyl nijak výrazný, ničím zajímavý - prostě další ubožák.
Asi bych měla být ráda, protože jiný typ pachatele bych čekat neměla...

23 29.04.2023

To jste věděli, že když na prahu svého domova objevíte umrlce, měli byste mu za vlastní prachy zařídit dobrý křesťanský pohřeb?
Jeden z aktérů příběhu tohoto využil, když ze šibeničního vršku pár oběšenců takto před dveře movitějších měšťanů přestěhoval. Důvod se dozvíte.

A jak tomu už u této série bývá, Václav od Černého koně bude zase řešit věci spravedlnosti a práva, poslouchat trefné rýpavé řeči své ženy Kateřiny, mluvit do dutých hlav bandě biřiců :), účastnit se zasedání a přijde na kloub záhadě.
Opět skvělé čtivo.

23 16.08.2022

O volbách, cestách a rozhodnutích.
Autor má znepokojivě detailní jazyk a neváhá zprostředkovat myšlenky rozpitvané na maličké kousky.

23 18.07.2022

Kdybyste prožili traumatickou vzpomínku, nechali byste si ji nahradit jinou?
V podstatě o tom to je.
O tom, nejedné vraždě, ovládání a prohnanosti.
Nápad dobrý, ale proč se podobné příběhy ke konci tolik šmodrchají?

23 23.06.2022

No tedy... nebudete věřit, co se z toho vyklube.
Začátek může působit zmateně. Piranesi popisuje jednotlivé místnosti, denní rituály a schůzky s "Tím druhým." Žije ve zvláštním světě jako by neúměrném pro prpporce běžného člověka. Píše si deník, počítá přílivy, obdivuje sochy a chodí na lov. Do síní svítí měsíc a ani v temných koutech vlastně nic moc nehrozí.

Atmosférou mi kniha hodně připomínala třeba "Atlas mraků." Ale jen tím zvláštním popisem reality, jazykem a nádechem neznáma.

Zapomeňte na okolní ruchy - auta na ulicích, sousedy za zdí, psy a průmyslový šramot, v klidu si sedněte a uvidíte, že se z toho světa nebudete chtít vrátit.
A jestli se vrátíte, možná se i zbavíte něčeho, co s sebou táhnete a vlastně to nepotřebujete.

23 19.05.2022

Hmmm, nešlo o klasicky vtipnou záležitost, jako autorovy předchozí knihy, ale i tak se příběh - vztahovka jak na houpačce - dobře četl.
Proč ne.

23 23.04.2022

To je hrozný, jak autorovi vždycky trvá, než předestře "hlavní problém." Naštěstí jsem u audia sázela kytky, takže to uteklo.
Stejně se mi ale zdá, jako bych se čtením skončila v půlce. Novinář se sice vydal po stopách, stopoval a vyčenichal, ale celé mě to jaksi... neuspokojilo.

Příběh se odehrává už v době covidu a i tohle téma je tu zmíněno. Dokonce do příběhu i jaksi zapadá, nejde o nějaké rádoby výkřiky, čehož jsem se bála.

Téma sekt jen tak nastíněno, ani to ale ve výsledku nevadí. Zaujaly mě zmiňované "Děti mraveniště," jejichž vůdce byl fakt kandidát na kazajku... Jen mi cosi chybí. Ale nevzdávám to, další knihy si ráda přečtu.

23 13.04.2022

Poté, co se v devadesátých letech dvacátého století dozvěděla, že měla židovské předky, a že část její rodiny zemřela v táborech, začala pátrat a postupem času sepsala paní Allbrightová takový "svéřázný životopis země České."
A protože ho psala také pro Američany, okořenila začátek trochou historie od doby strkanic mezi starověkými Bóji, podle nichž se jmenujeme "Bohemia," Římany a Germány, přes Praotce Čecha a jeho prastarou halucinaci :), po dopady vlád panovnických rodin v Čechcáh. Zaujala mě myšlenka, a není to poprvé, co to čtu, "co by bylo, kdyby Bílá hora dopadla jinak." S jistotou se nedozvíme, tušení se nabízí, nicméně kniha takových "co kdyby" klade víc. A mnohdy trochu dokáže onu neexistující linii nastínit.
Autorka dále zmínila věčný boj s Němcem, Národní obrození a vidinu skvělé budoucnosti. Jenomže pak přišla první válka, pak druhá a její rodina minimálně u druhé byla. Její otec byl v politice a ona líčí jak klasický život malé holky v Anglii, tak práci otce a dopady rozhodnutí, které on a lidé kolem něj museli udělat.

Nevyhnula se ani popisům osudů některých příbuzných internovaných v Terezíně, následně přesunutých do Osvětimi a následným poválečným létům a snaze o demokratický stát.

Kniha sice obsahuje hormadu informací, které člověk, který už něco z podobné literatury přečetl, ví, tuší, nebo by měl. Je navíc neskutečně věcná, velmi srozumitelná a historicky zajímavá.
Nutnost, řekla bych.

23 09.01.2022

Jsem v rozpacích, červenám se a cudně klopím oči.
Začátek se docela rozjel. Říkala jsem si "jo, Stančík, pohoda." Pak mě to chvíli nebavilo, neboť děj se ubíral špinavými uličkami Prahy, bordely a nálevnami místy docela stejnými. Zaujaly až poněkud originální vraždy poštovních doručovatelů. Následně jsem zjistila, že i když nevím, kde jsem se momentálně na onom místě v příběhu vzala, hrozně se mi tam líbí a hodlám se účastnit, samozřejmě ve vší počestnosti... všech radovánek.
To byste nevěřili, tam se jenom vraždí, jí a souloží. Ale je to tak hezky rozložené, že stíháte i vlastní realitu :).

23 29.11.2021

Divadelní představení, nebo autorčiny fantazie při návštěvě ženského doktora :), porod a pobyt v porodnici... Nákupní horečka a liché ponožky :). A řešení víkendu na chalupě :).
Ta má hlášky, to není možný :).
Věřte tomu, že všechno, co autorka popisuje, dobře znáte.

23 03.03.2021

Přirovnávat samu sebe k posedlým ženám středověku, ženu posedlou značkami uklízecích prostředků jako démony moderní doby :), jak já jí rozumím :).
Zbytek místy osobní. Hezké, místy smutné zpovědi.

23 28.02.2021