Jančislava
komentáře u knih

Od knihy jsem asi čekala něco jiného nebo trochu víc, nevím. Celkově kniha není špatná, postupně se odhalující příběh z minulosti zaujme, ale to celkové napsání mě nijak zvlášť nebralo. Za mě je to takový lepší průměr.


Za nás kniha hezký příběh a pěkné ilustrace. Syn 6 let byl spokojen.


Kniha je příjemná. Koupila jsem ji, protože jsme se synem viděli několik dílů. Líbila se nám, jen pro něj už je moc krátká.


Knihu jsem měla dlouho na seznamu až jsem ji v knihovně objevila. Zase jsem se dozvěděla něco nového o tomto období, spoustu pravidel pro černochy jsem neznala. Četlo se mi dobře, jen kapitoly o paní Skeeter mě tolik nebavily. Celkově jsem spokojená a mohu doporučit.


Nám se (syn 6 let) kniha líbila. Začátek, asi první dvě kapitoly, nic moc, ale jak přijela k dědovi bylo to už zajímavé.


Knihu jsme půjčili v knihovně, protože vypadala pěkně. S příběhem jsme spokojeni (syn 6let), je to takové příjemné čtení. Krátké a jednoduché kapitoly, které před spaním stačí. Za nás spokojenost.


Moc hezky zpracováno a napsáno. Vzhledem k tomu, že jsem četla i Alzbetu a Ninu tak mi vše hezky zapadlo do sebe. Příběh je napsán opravdově a stojí za to ho přečíst.


Paní Dubskou mám moc ráda a i její příběhy za života bylo příjemné čtení. Taková oddychovka.


Další díl s mým oblíbeným detektivem a jeho manželkou a dalšími. Zápletka byla zajímavá, zase několik zvratů, že člověk už neví čí je, ale mě to baví. Jednoho zaporaka jsem si myslela dobře, ale to ostatní ani náhodou. Za mě spokojenost.


Další díl a opět syn spokojen. Sice se mu první dva díly líbily více, ale i tak má doktorku rád. Je mu šest let a ještě neumí číst a tak jsme četli spolu a mě se kniha také vcelku líbila. Řekla bych, že tam bylo mnoho postav a špatně se pamatovali, jinak hra byla zajímavá.


Z paní Dubské se stává moje oblíbená spisovatelka. Kniha Malé zázraky je příjemné čtení, které ukazuje, že naděje je vždy a každý si své štěstí řídí sám.


Syn (6 let) má Agenta moc rád a tak se na druhý díl těšil. Nám oběma se moc líbil. Za nás mohu doporučit.


Opět krásná kniha od mého oblíbeného spisovatele. Číst jeho knihy je jako se vrátit domů. Pohádka se mi líbila jen konec mi trochu drhl. Nebyl špatný jako takový jen trochu kostrbaty nebo jak to říct. Nicméně celkově jsem spokojená.


Půjčili jsme si se synem v knihovně. Knížka není špatná, za nás spíš takový průměr.


Knihu jsem před chvílí dočetla a musím říct, že příběh je krásně napsaný, jestli se to dá o takovém tématu říct. Ač jsem se snažila necist problémy okolo knihy, tak přeci jen se ke mě několik informací dostalo, což mě připravilo o to "překvapení" kdy čtenáři dojde, cože se tam vlastně děje, co je v pozadí a přitom to tam celou dobu je. Ano kniha není veselá, ale bohužel takový život někdy je. Trochu se mi do knihy nechtělo, protože se mi nechtělo číst o určitých věcech, ale moje obavy byly téměř zbytečné. Paní Mornštajnova odvedla pěknou práci. Kniha se zabývá hlavně tím, jaký dopad má to, co zazijeme v dětství. Mě konec vlastně nepřišel tak špatný, udělala, co udělat musela a konečně ukončila minulost a možnost, aby se vše opakovalo. A vlastně tím odkryla ještě jedno tajemství. Mě se kniha moc líbila a pocity z ní se ve mě budou ještě nějaký čas rovnat.


Mě se kniha moc líbila, přečetla jsem ji za večer. Vyhovovalo mi jen krátké a jasné vyprávění bez zbytečné omáčky kolem. Byl to takový výňatek toho, co se 4 lidem v životě dělo.


Syn se na pavoučky těšil, ale kniha nic zvláštního nenabízí. Za nás spíše průměrná.


Moje třetí kniha od autorky, ale tato mě tolik nechytla. Možná srovnávám stále s tou první, která mě bavila nejvíc (Myší díra). Příběh byl zajímavý, líbilo se mi střídání pohledů obou postav. Ale nějak mě příběh neokouzlil. Kniha za přečtení stojí a mohu ji doporučit.


Druhá kniha od této spisovatelky a také vcelku pěkná. Myší díra mi přišla o něco lepší, ale i tady byl příběh zajímavý. Hlavní postavy byly vcelku sympatické. Jen mi tam chyběla ta kapka humoru, co byla v Myší díře.


Při čtení jsem se trochu bála, že se nedozvím, co se dělo v neděli odpoledne, protože paní Hanišova má otevřené konce, ale naštěstí jsem se toto tajemství dozvěděla. Celkově byla kniha zajímavá, opět se ukazuje, že každý má schovanou svou bolest a podle ní si řídí život. První kapitola o Teovi byla ke konci nudnejsi, ale pak přišla jeho matka a otec a opět to bylo zajímavé. Moc pěkná kniha.
