Janek komentáře u knih
Není to lehké čtení. Autorka má velmi zvláštní poetiku, kterou ale skvěle vykresluje tísnivou atmosféru, která nás provází celým románem. Není to knížka, kterou bych se odvážila komukoli doporučit, ale její obrazy vidím pořád před sebou. Bylo to docela intenzivní.
Dech beroucí meditace nad krásou a hloubkou křesťanství v každodenních situacích.
Vesmírná odysea je klasika svého žánru, ale ten žánr zkrátka není pro mě. Některé filozofické pasáže se mi zdály - alespoň na svou dobu - skvělé, ale technicky jsem si nedokázala nic moc představit. Pointa vyšuměla tak nějak do ztracena. Za mě velké zklamání.
Tísnivá kniha pro trpělivého čtenáře. Na hranici geniality a šílenství.
Výborný, vycizelovaný text, až to za nehty zalézá. Čtivá kniha nemusí být nutně dlouhá. Jediný problém mám s anotací - zdá se mi, že v centru vyprávění nestojí anorexie, ale touha poznat sebe sama a stát se ženou. Moc se mi líbí také obálka.
Čtivá a přehledná kniha. Stálo by za to, kdyby autor probral to, co nakousl, mnohem hlouběji.
Úvod je trochu obtížnější, čím déle čtenář čte, tím děsivější to je. Text je ozdrojovaný, ale škodí mu, že autor je pravdu hodně zaujatý. Evidentně nemá z Ruska ani z Ameriky moc dobré zážitky, škoda, že se mu to při psaní nepovedlo aspoň trochu odfiltrovat. Jinak ale tahle knížka určitě stojí za pozornost.
Po senzační Smrtce jsem měla příliš vysoká očekávání. Také Nimbus je originální, už se mi ale zdá zbytečně komplikovaný, rozehraný do příliš mnoha stran. Na rozdíl od mnoha jiných čtenářů mě i filozofické meditace bavily více ve Smrtce. Ale je pravda, že závěr Nimbu byl strhující.
"Egon Hostovský z toho tady vyvázl bezvadně: žádná socha, ani jeden festival, školní děti nevědí, kdo je - tzn., že si ho někdo i přečte."
Krátké, ale hutné a velmi silné texty o velké lásce i obětavosti.
Bez patosu a přikrášlování, se zdravou dávkou nadhledu a humoru.
Nejsilnější kniha o životě s handicapem, kterou jsem dosud četla.
citace: Když mě někdo na ulici žádá, abych přispěl na postižené děti, odmítám. Neodvážím se říct, že sám už dvě postižené děti mám, mysleli by si, že si dělám legraci. S úsměvem a klidem si si totiž můžu dovolit říct: "Postižené děti? Já už jsem přispěl."
***
Za pozornost ovšem stojí také reakce autorovy ženy:
http://wherearewegoingmum.monsite-orange.fr/index.html
http://wherearewegoingmum.monsite-orange.fr/page1/index.html
"Neděle třináctého by měla mít mnohem horší pověst; v pátek třináctého aspoň začíná víkend."
Senzační.
Tohle jsem spíš přetrpěla. Je to jistě svérázný a nezapomenutelný text, jen nevím, jestli je to ku prospěchu věci.
Koukolíkovy texty nejsou jednoduché. Ale i kdyby to bylo jen pár vět, které snad nějak vstřebám a pochopím, stojí to za to!
Existuje bezpočet pravidel, které musíte dodržovat, abyste v tom šíleném světě přežili.
Existuje tržiště s masem voňavým i s masem páchnoucím, s masem, které není zvířecí.
A existuje hlad. Tak velký, že uděláte cokoli, abyste získali kus potravy. A sami zůstali naživu.
Excelentní!
Byť první třetina knihy vypadala docela vstřícně a srozumitelně, tohle - k velké škodě - není text pro laiky. (Souhlasím s komentářem Eldar80.)
Při vší úctě k autorovi - kniha se mi zdá až příliš dobově podmíněna. Byla jsem nadšena z románu Na východ od ráje, i v Hroznech hněvu jsem se snažila hledat biblické paralely (a že jich tam je!), ale - tentokrát to na mě už tolik nezapůsobilo.
Zajímavý pohled na lidskou psychiku s mnoha užitečnými návody, které - s tím se musí počítat! - nebudou jistě fungovat v každé situaci, nepomohou úplně každému.
Přesto jsou to návody velmi inspirativní, stojí za pokus.