jarmik
komentáře u knih
Eseje
Michel de Montaigne
Knihu doporučuji; pro mne by naprosto postačovala první kapitola, kde autor vzpomíná na svoji výchovu a dětství. Pak už mě to bavilo méně; některé kapitoly prakticky vůbec - zvláště náboženské úvahy.
O české a německé kultuře
Ferdinand Peroutka
Knihu dialogů pánů Urzidila a Peroutky hodnotím kladně. Ferdinand Peroutka je solidní sparingpartner, ale byl by solidnější, kdyby čas na své proslovy pokrátil tak na čtvrtinu Urzidilových. Nezakrývám, že Johannes U. mě bavil podstatně více.
Černá koule
Gustav Meyrink (p)
Výběr povídek p. Gustava Meyrinka s názvem Černá koule je naprostou trvalkou té hromady potištěného papíru, která mi leží doma. Knížka vyšla v r. 1990, kdy jsem si ji i koupil, tzn. hned v popřevratovém nadšení z uvolnění a v době kolem maturity na gymplu. Zkrátka ideální čas na oblíbení si autora.
V melounovém cukru
Richard Brautigan
Krásné dílo, které mohu samozřejmě doporučit. Dle mého názoru nezklame ani vysoká očekávání. Dá se číst s plným soustředěním ve vaně, stejně jako se čte pěkně i po kouskách v dopravním prostředku.
Diskrétní zóna
Tomáš Němeček
Jedná se o klasický biografický rozhovor, který pokrývá důkladně celý život vyšetřovaného. Zcela souhlasím s příznivými ohlasy, že se kniha vydařila. Oproti jiným podobným, které jsem měl možnost číst, tak má výhodu, že vyšetřující je myslím docela jedinečně kvalifikován pro interview (neboli rozhovor) s jednou z postav \"Českého snáře\" a potom politikem a potom ústavním soudcem, který je (nebo přinejmenším dlouhá léta byl) navíc současně nekonvenčním intelektuálem a občas i advokátem. Skoro bych řekl, že nikdo jiný by takto nebyl schopen rozhovor vést.
Co jsme si zbořili: Bilance mizející průmyslové éry
Benjamin Fragner
Knížku určitě doporučuji, je skvělá. Psychologicky velice účinný je ten motiv něčeho ztraceného, respektive právě ztráceného: jak známo, ztráta něčeho člověka bolí hodně (víc než těší zisk stejného) a dokud člověk něco neztratí, tak to necení.
