jaroiva komentáře u knih

Jen pár povídek je trochu horších, ale většina je výborná.
Každopádně autor splňuje slib, který hlásá název celého souboru povídek.
Některé povídky mi připomněly humor hororových povídek Miloslava Švandrlíka, které jsem četla hodně dávno, ale stále si některé hodně dobře pamatuji.
Povídka "Paní domácí" si nezadala s divadelní hrou Jezinky a bezinky Josepha Kesselringa, kterou doporučuji také shlédnout.

3 24.06.2018

Nějak mně to nezaujalo, nezačetla jsem se ani po čtrnácti dnech pokusů, nepochopila logiku psaní. Odkládám nedočtené po třetině knihy.

3 23.06.2018

Už je to nějakou dobu, kdy jsem to četla, ale určitě se do knížky ještě někdy podívám. Zajímavý pohled a záživně psaný

3 02.06.2018

Četla jsem ji už před dlouhou dobou a tak přemýšlím, jestli moje nadšení z knihy bylo způsobeno jiným překladem, než četli ostatní, zde hodnotící, či snad věkem, nebo tím, že prostě byla jiná doba a méně humorného čtení... Každopádně vzpomínám si na některé hlášky dodnes a proto musím nechat hodnocení vysoko. I druhý díl se mi líbil (Kdo to tady chodí?). Až třetí díl byl trochu slabší, řekla bych.

3 11.05.2018

Ale jo, četlo se to dobře, i když to asi nebude úplně bestseller. Hodnotila bych tak asi na 75%.
Obsahuje některé zvláštní překlepy, nebo jak to nazvat, které mě celkem pobavily. Chvíli jsem třeba přemýšlela nad hláškou: "Zakryla si tvář očima...". Nabídla bych se pro příště jako korektor po korektorovi, tohle není ani pravopisná chyba. :)

3 11.05.2018

Tahle knížka mi teda dala zabrat... kromě běžného čtení mě uhodil do oka zjevný nesmysl v knize: "... stačí pouze vzorek 1% z obyvatel, na které chceme zapůsobit. ... Na 1 milion obyvatel je to 100 osob. ... K tomu, abychom ovlivnili .... 7 miliard lidí, stačí pouze 7000 lidí".
Řekla jsem si, že tady někdo těžce neumí procenta, takže jsem hledala zdroj odkazované studie: International Peace Project in the Middle East.
Tedy mohu těm, kteří, podobně jako já, nechápali, kde je zakopaný pes, s radostí oznámit, že se nejedná o 1% z počtu obyvatel, ale o procento z odmocniny počtu obyvatel. Tedy pro 7 miliard lidí mi vychází nikoli 7000, ale dokonce jen 837 osob. Nezdá se tedy, že by šlo o chybu překladu, spíš překlep už od autora. Nějak vynechal odmocninu.
V článku o výsledcích studie si ještě hrají s různými korelačními koeficienty atd., koho to zajímá, výsledky experimentu z r. 1988 najdete zde: http://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0022002788032004009

Jinak ovšem dávám 5*

3 01.05.2018

Četla jsem to asi příliš brzo po Tunelu do nebes od Heinleina. Vedle tohoto veledíla mi Pán much připadá jako chudý příbuzný, i když byl vydán o rok dřív než Tunel do nebes a jako prvotina autora to je dost dobré. Nevím, jestli Heinlein jen nerozpracoval britskou látku do sci-fi podoby. A nebo byla doba zrovna nakloněna tomuto tématu...? Každopádně doporučuji přečíst spíš Tunel do nebes, kde je robinsonáda propracovanější a napínavější.
K Pánu much:
Zpočátku mě to moc nebavilo, pak už trochu víc, ale největší problém jsem měla s postavami, protože kromě Jacka a Čuňase se mi všichni pletli dohromady, dokonce třeba Ralph a Roger mi splývali (pro můj -asi trochu dyslektický mozek- jsou to prostě nějaká jména začínající na R, která mají 5 písmen), podobně dva, co začínali oba na S. V mé představivosti jsem viděla pouze shluk dětí a nedokázala je moc od sebe rozlišit.

3 26.04.2018

Asi tak 50 na 50. Některé části mě nebavily, některé oslovily.
Za vůbec nejcennější část knihy ale považuji seznam literatury, ze které autor čerpal. Protože samotná kniha mi připadala mělká, letem světem, psychologie z rychlíku. Pro důkladnější pochopení kapitol, které mě zajímaly, raději sáhnu po těch doporučených knihách.

3 21.04.2018

První knížka s citáty, kterou jsem četla. Sbírám knihy od A.Christie, tak ani tato nechybí v mé sbírce. I když už to vše mám někde napsáno, bylo příjemné si všechno přečíst pohromadě. Nebo bude pro příště stačit jen nalistovat náhodnou stránku. Ocenila jsem i předmluvu, kde se více dozvíme o vztahu autorky k hrdinovi.
Výjimečně jsem přečetla vše vč. seznamu literatury :)

3 19.04.2018

Trochu pomalu se to rozbíhalo, zdá se mi, pak to nabralo na obrátkách, fakt dobré...
a najednou KONEC! Jako když utne. Ale na takových 94% by to mělo stačit :)
Tentokrát je to jízda zrzavých vlasů.

3 14.04.2018

zatím moje třetí knížka od Heinleina, a musím říct, že každá byla "úplně" jiná, těším se na další. Protože po přečtení každého Heinleina jsem zatím cítila ten pocit, že nutně si musím hned přečíst od něj něco dalšího.
A hlavně si budu odteďka dávat pozor na stobory!

3 23.03.2018

Taková krátká oddychovka. Žádné velké hluboké myšlenky, ale neurazila.

3 19.03.2018

Zajímavý námět, poměrně dost k zamyšlení, dle mého názoru. Sama jsem si říkala, kolik by asi napařili mně. Konec byl nějak rychlý, řekla bych,že to ještě něco chtělo. Proto strhávám jednu hvězdu.

3 13.02.2018

slabší než první díl, ale přečetla jsem do konce a přežila to :), třetí díl už jsem nedočetla

3 04.02.2018

jeden z mých nejoblíbenějších filmů, knížku si asi budu muset nutně přečíst

3 27.01.2018

Nejlepší část série, podle mého, další dva díly mě už nebavily. Tak uvidíme, co šestý díl...

3 31.10.2017

Zezačátku trochu nějakého klišé, v poslední části trochu nechutné, oproti prvnímu dílu slabší.
Konec jsem předpokládala už v prvním dílu, kde mě trochu překvapilo, že tohle už nenastalo. Nějaké náznaky tam byly.
Ale ten hřbitov nakonec už je teda hodně ujetej...

2 19.09.2018

Výrazně, ale VÝRAZNĚ lepší než Cesta nespoutané ženy. Díky tomuto srovnání musím hodnotit velmi kladně. Kdo si není úplně jistý názorem na tuto knihu, ženskou Cestu raději ani nezkoušejte.
Tahle kniha je psaná úplně jinak, obsahuje praktické rady a smysluplné postřehy, trefně vysvětluje rozdíly mezi mužem a ženou, místy přidává vtipné příklady.

2 14.09.2018

No, v rámci žánru mi to připadá hodně slabé. Spíš technický popis nějakých sexuálních zážitků, ale chybí mi v tom erotika.

2 08.08.2018

"Nebyl had v ráji tvůj příbuzný?" Tento příběh mě zas vážně bavil. Líbí se mi asi víc knížky, kde je jen jeden příběh, než ty Letopisy královské komory po dvou povídkách.

Poté, co se v druhé sérii nechal oholit Oldřich z Chlumu a Ota si nechal naopak narůst vousy, je tohle opět podobně škodolibě zábavné.
Jen ten konec byl pak nějak rychlý, ale to už se mi zdá u Vondrušky pomalu tradiční.

2 11.07.2018