Jejda
komentáře u knih

Kniha Domů ze slunečných stepí mě zaujala jistou podobností tématu s mojí vlastní knížkou Trosečník sibiřský. Vyhledala jsem si tedy na internetu úryvek z textu, abych se ujistila, že pro mne bude tato kniha opravdu čtivá a hned první věta první kapitoly mě uvedla do zmatků:
Moje vyprávění začíná v den mých pátých narozenin v městečku jménem Kostopol. Když jsem se narodil, nacházelo se městečko ještě na polském území. Když mi byly tři, vypukla PRVNÍ světová válka a oblast dobyla ruská armáda….
text obsahoval SPAM
V anotaci se zároveň píše o DRUHÉ světové. Na druhou stranu, když město dobyla ruská a nikoli sovětská armáda...Tak mám pocit, že tu fakt něco nehraje. Nevím, na čí straně je vina. Jestli to zvojtil už sám autor, nebo se ztratilo v překladu. V každém případě je to obrovská ostuda korektora a mě to od koupě knihy dočista odradilo. :-(


Zdeňkovy verše jsou pro dospělé a jsou vynikající! Mají takový osobitý hledačovský šarm a vtip a taky něhu a navíc se rýmují, takže ačkoli normálně jde poezie lehce mimo mě, tak tyto báseňky mě dostaly! Dohromady s ilustracemi Barbory Frankové je pak knížka Vzhůru nohama takovým malým skvostem.


Autobiografická výpověď bývalého českého legionáře, který se v SSSR usadil, o poměrech v tehdejším SSSR.


Když se vám dostane do rukou tato výpravná bohatě ilustrovaná knížka, přepadne starší ročníky možná i lehká nostalgie. Dokonale zpracovaná obálka s ilustracemi od Františka Lopoura připomíná knihy z šedesátých let ilustrované Zdeňkem Burianem.
Tuto knihu, která mě zlákala právě svým grafickým zpracováním, jsem tedy prvotně zakoupila pro svá vnoučata. Jelikož jsem ale dobrodružné knihy o přírodě a indiánech v dětství velmi milovala, nedalo mi to a nakoukla jsem do textu. A nelituji toho!
Zjistila jsem totiž, že dítě ve mně stále ještě žije a já jsem náhle sledovala osudy hrdinů knihy se stejným zaujetím, jako kdysi v osmi-desíti letech, jsem hltala příběhy Sejdžo a jejích bobříků, nebo knihy od E.T. Setona, J.Londona , či J.O. Curwooda.
Na rozdíl od výše jmenovaných autorů, obsahuje ovšem kniha J.Vrány ještě tajemnou nadstavbu mystikou opředené Mluvící hory.


Žádná barvotisková oddechovka ze které by na vás dýchlo modravých dálek volání, ale autentická zpráva o skutečném nezidealizovaném Řecku. A ačkoli Řecko miluji a byla jsem tam mnohokrát, tak leckteré skutečnosti v knize popsané, mi doslova vyrazily dech.


Kultovní kniha naší generace toužící po životě ve svobodné zemi. Důležité zkrátka je...aspoň to zkusit!


Velmi zajímavá publikace obsahuje nejen spoustu cvičení ale i zajímavé příběhy..
Nejen návod k meditacím a obřadům, ale i zajímavý osobní příběh.

Kniha se čte jedním dechem. Není to pouze odborné pojednání ale poutavé, vzrušující a zároveň velmi lidské vyprávění...Škoda, že autor před čtyřmi dny podlehl zákeřné nemoci. :-( Čest jeho památce!


Když ono je to opravdu zřejmě hlavně o reklamě. Nechápu, že tuhle skvostnou knihu snů skoro nikdo nezná.


Kniha Vás vtáhne a nepustí...Tedy mě se to tak aspoň přihodilo.


Ani třetí díl neprávem tak trochu opomíjená trilogie Příběhu cesty na Sever, nezklame


Krásná knížka, která sice není tak docela Sci. fi., ale stále je to R. Bradbury


Skvělá knížka. Ze všech knih manželů Grofových ji mám nejraději.


Vzpomínám si, že jsem Trifidy zhltla za jeden den během nemoci před mnoha lety ! Ten film se ovšem podle mého názoru moc nepovedl.


Kniha je zřejmě opravdu pro běžného čtenáře ne tak docela srozumitelná. Nedá se vlastně jen tak číst. Je třeba ji studovat.


Pravda film, který byl touto knihou inspirován, nebyl ani zdaleka tak syrový ale ani tak bolestínský. To fňukání mi trochu na Demlovi vadí.


Knihy manželů Tomášových zřejmě opravdu není třeba komentovat.


Nádherná, neprávem opomíjená mystická kniha. Taková Alenka za zrcadlem pro dospělé.
