jerisno komentáře u knih

Že je Lydia Lunch "Drsoň" jsem pochopil už z poslechu její hudby, ať už sólové, nebo realizované ve spolupráci se jmény jako Nick Cave, Michael Gira, Rowland S. Howard, Sonic Youth, Henry Rollins, Foetus, Alan Vega, X a dalšími, většinou punkovými, nebo silně avantgardními jednotlivci, či bandami.
S její literární tvorbou jsem se však setkal až nyní, prostřednictvím této skromné "autobiografie". Pár drsnějších knih jsem již v životě přelouskal, ale Lydia (snad ji tak mohu oslovovat, je přesně o měsíc starší, než moje maličkost) mě občas slušně rozhodila. Ať už popisovanými situacemi, nebo zvoleným slovníkem. "Červená se, červená ..." zpívá se v jednom pradávném šlágru a myslím, že i moje tvář občas splývala s výrazně rudou obálkou této knížky. Mimochodem obálkou velmi povedenou.
Přesto nejsem nijak pohoršen. K příběhu, popisovaným situacím i prostředí, ve kterém se autorka pohybuje, se snad jiný slovník ani použít nedá. Je-li však některý ze čtenářů, či čtenářek příliš stydlivý, měl by se této knize i autorce raději vyhnout.
Pokud Vás při četbě neruší zvuková kulisa, doporučuji nějaké hudební album Lydie Lunch. Třeba lehce kompilační "The War is Never Over" z roku 2021.
I přes drsnost, neučesanost a surovost příběhu, neváhám udělit plné hodnocení. Zaslouží si to.

6 24.08.2023

Moje premiérové setkání s Hartlovou literaturou. Příběh má celkem originální a zajímavou zápletku a zpočátku jsem hlavního hrdinu docela uznával, protože samovýchova dvou malých dětí (a navíc dívek) by asi dala řádně zabrat. Já mám za sebou sice děti tři, takže to dokáži ocenit, ale být na ně sám, asi bych toho měl také plné trencle.
Některé vedlejší postavy jsem si rád oblíbil (empatická švagrová, obětavá sousedka, svérázný děda z jihu), ale jiné mě sra.. (neměl jsem je rád) od samého začátku (buranský bratr, studený Němec). A nakonec se mě lehce zprotivil i hlavní hrdina. Ale na "své" holky mohl být, myslím, pyšný.
Příběh je psán celkem svižně a přitažlivě, některé fabulace a zápletky jsem však autorovi čtenářsky nevěřil. Proto ode mě přilétnou jen 3 hvězdy. V budoucnu se ale poohlédnu i po jiných knihách Patrika Hartla, neboť ...

6 02.08.2023

K tomuto románu usměvavé Sary Raasch, jsem se dostal čirou náhodou, když mně byl přiložen k jiné objednané knize, jako prémie.
Autorku, ani její předchozí díla, jsem neznal a tak jsem si řekl, proč ne a knihu si zabalil na slanou a slušně horkou dovolenou.
Předně musím vyzdvihnout originalitu námětu. Fantasy svět (ne nepodobný našemu středověku) založený na rostlinné a bylinné magii (agromagie ?) je celkem neotřelý a zajímavý. Také existence různých společenských vrstev, klanů, cechů a skupin je nadmíru uspokojivá. Máme zde vládnoucí královskou kliku a církev, které magii zakazují, silně potlačují a neváhají používat i exemplárních trestů (krutá vězení a popravy upálením), dále cechy pirátů, které s rostlinami a bylinami tajně obchodují a nakonec klan rebelů, který magii používá k prospěchu svému i druhých.
Hlavních postav je nakonec povícero : rebelka Lu, akční dcera vysoce postavených radních, pirát Vex se svoji neohroženou dívčí družinou a nakonec i královský následník Benat, snažící se vymanit z přílišného vlivu silného otce (krále).
Není problém si po pár stranách oblíbit jak magickou a odvážnou Lu, tak záhadného piráta Vexe. Potíže jsem měl s princem Benatem, nejenom pro jeho orientaci (v takto krutém a násilnickém světě až nepřirozenou), ale zejména pro osobní slabost, nerozhodnost, nevyzrálost. Mám pocit, že by princ brzy skončil. Třeba jako kacířské polínko nějaké hezky hořící hranice.
Určitým problémem je nepřílišná hloubka postav a mělkost jejich příběhů. Během četby je mnoho situací dějově odhadnutelných a čtenářsky předpokládatelných.
Přesto tento román nezatracuji, u mladších čtenářů a čtenářek bude mít jistě své zastání. Konec konců, na každé další shledání s knihou jsem se docela těšil.
Konec knihy silně navozuje nutnost pokračování, k čemuž asi dojde, ale nevím, nevím zda tomu budu přítomen.
Při čtení prvních stránek, lehce zmatených, jsem si v duchu maloval maximálně 2 hvězdy, po rozvinutí celého děje a jeho zakčnění jsem neváhal nad čtyřkou, ale závěrečné stránky vrátily můj optimismus o něco zpět. Tři hvězdičky, zejména za originalitu nápadu a vkusně se vyvíjející vztahy mezi některými hrdiny.
Romantické duše, lačnící po dobrodružství v neokoukaných kulisách, by neměly váhat.

6 22.07.2022

Jak se píše v anotaci ke knižnímu vydání, taková levnější náhrada Rychlých šípů, ale stejně jsme je v ABC hltali a nedočkavě čekali na další čísla a příběhy. Ilustrace hodně slušné, dialogy občas poplatné době, ale co ne, v těch časech. Této slušňácké pětce, dávám slušnou čtyřku !

6 24.03.2022

Nádherná obrazová publikace z ještě nádhernějšího kraje, kde jsem strávil několik bujarých let. Zakoupeno v roce 1981, jako dárek i připomínka rodičům.
V roce 2019 jsem Liptov navštívil s rodinou znovu a téměř nic jsem nepoznával. Až na přírodu, ta je stále tak fascinující a jedinečná.
Možná během let vyšly honosnější a barevnější publikace, ale s touto je v mých vzpomínkách spojeno vše. Zasloužená pětka !

6 07.03.2022

Výborná biografie jedné ze zásadních kapel rockové historie. Je zajímavé, že Jethro Tull jsou tak populární i v našich končinách. Možná důvod jejich obliby vězí v tom, že prošli několika tvůrčími obdobími, která přinášela natěšeným posluchačům vždy něco nového a neotřelého (bluesové začátky, art-rockové tendence v dlouhých monotematických kusech, folkové a tradiční inspirace, hrátky s elektronikou, či hard rockové přitvrzení). A potom je zde flétna a hlas Iana Andersona. Zvuk flétny byl v rockové hudbě vždy velmi inspirativní a vkusný, za příklad, kromě Jethro Tull, určitě poslouží třeba holandští Focus, nebo i naše Flamengo (o Jiřím Stivínovi nemluvě). Jethro Tull se zvukem flétny úspěšně vydělovali ze zástupu mnohých a stávali se vyjímečnými. Také Andersonův hlas, naléhavý, bouřící, konejšivý, hladivý, ale zejména velmi příjemný a vemlouvavý, byl vždy poznávací značkou zaručené kvality.
Tak, jako ostatní hudební skupiny, ani Jethro Tull se nevyhnuli slabším obdobím (námluvy s elktronikou a novou vlnou v první půli osmdesátek), ale nijak to nemohlo narušit jejich význam, jako jedné z nejzajímavějších a nejoriginálnějších skupin rockové hudby.
Knihu jsem si doplnil 2 CD s jejich největšími hity a kdykoliv si ji chci čtenářsky připomenout, doprovází mě při tom i jejich úžasně hladivá a hluboce inspirativní hudba.
Biografie zaslouží pochvalu i za stať o "příbuzné" kapele Blodwyn Pig, za ucelenou a kompletní diskografii i nezbytný fotografický materiál a hodnotím ji za pět, samotnou hudbu (s občasnými drobnými výhradami) za 4,5.

6 07.03.2022

Zakoupeno dětem, ale kniha mě tak zaujala, že jsem neodolal a celou ji přelouskal. Nechce se ani věřit, že už to bude téměř 20 let. Velmi hezké ilustrace i celkové grafické provedení. Povedený komiks, ke kterému se dá opakovaně vracet.

6 06.03.2022

Tak, jako je samotná Sinéad komplikovaná osobnost, takový jsem k ní měl i svůj posluchačský vztah.
Pro sebe jsem si ji objevil v jednom zahraničním pořadu, počátkem roku 1987. Tehdy ji ve světě znal málokdo a u nás téměř nikdo. Na první poslech mě zaujal její nespoutaný, živočišný a expresivní projev, plný originálních a do té doby málokde slyšených hlasových barev a odstínů. Když jsem potom získal i její debutové album "The Lion and the Cobra" (1987) byl to pro mě hlasový a interpretační objev desetiletí. Když si tuto desku pustím, tak i nyní, po téměř 35 letech, mně stále "behajú zimomriavky po chrbte", jak trefně říkají bratři Slováci (poslechněte si třeba skladbu "Drink Before the War", nebo "Troy" ... ). Po vydání druhé desky "I Do Not Want What I Heaven´t Got" (1990) už ji znal i díky hitu "Nothing Compares 2U", téměř každý. A po desce "Universal Mother" (1994) už zase jenom ti věrní.
Protože jsem si ji objevil nezávisle na nějaké posluchačské vlně, její "zmasovění" mně bylo docela proti srsti (stejně jsem to měl i u Suzanne Vega, nebo R.E.M.) a jelikož se hudebně i názorově od mého směřování časem odklonila, více méně jsem ji přestal (v novém tisíciletí) sledovat.
Publikace je to skromná, mapující její dětství, dospívání, nezbytnou rebelii a první léta opravdové slávy. Občas se dá narazit na tiskovou chybku, nebo drobnou nepřesnost, ale nejde o nic zásadního.
Ve své době (1991) příjemná a nenáročná biografie tehdejší opravdové hvězdy rockové a popové hudby.

6 10.02.2022

K hudbě Patti Smith (respektive Patti Smith Group) jsem se dostal někdy v druhé polovině sedmdesátek. Myslím, že to bylo na základě krátké zmínky v buletinu "Jazz" a profilového článku v tehdejší "Melodii" (asi Jiří Černý, ale jist si nejsem). Potom brácha donesl domů nahrávku její první desky "Horses" a teoretická představa o její hudbě dostala konkrétní sluchovou podobu. Fascinovala mě drsnost, neučesanost a neobroušenost jejích písní i jejího hlasového projevu. Následovala další alba a Patti Smith se nekompromisně zařadila mezi moje nejoblíbenější pěnice (spolu s Kate Bush, Laurie Anderson, Dolores O´Riordan a Sinéad O´Connor).
Biografie je psána čtivě a podrobně nás seznamuje nejenom s drsnějším dětstvím, ale především s prvními kontakty s poezií, hudbou i celou tehdejší uměleckou smetánkou New Yorku. Moje pozdější zjištění, že ji záda v kapele kryl i jeden československý muzikant (Ivan Král), byla jen takovou třešničkou na dortu.
Mám rád knižní hudební profily od Volvox - Globator (edice Evokace), pro jejich kvalitní grafické i obsahové zpracování. Kniha o Patti Smith není výjimkou a já ji mohu vřele doporučit všem fandům nekomerční, rockové muziky.

6 08.02.2022

Toto je spíše "půlnázor", nebo "půlkomentář", protože jsem četl jen první povídku "Nic pro hrdiny", kterou znám z výborné Sci-fi antologie "Pozemšťané a mimozemšťané". Z celé sbírky jsem ji považoval (a považuji) za jednu z nejlepších a dodnes si pamatuji vynikající, zupácky humorné podání příhod vojína Bernharda a jeho otravného druha Robodruha.
Byla to zatěžkávací zkouška nejen mé bránice, ale i močového ústrojí, protože jsem se několikrát smíchy málem počůral. Můj urolog by měl radost.
Toto vydání si musím přečíst ještě jednou a tentokrát komplet i s druhou povídkou.

6 08.02.2022

Ve své době neocenitelný průvodce pro všechny hledače, pátrače a hlavně příznivce domácí filmové tvorby. Lexikon zahrnuje období let 1930 až 1996 a slovníkovou formou přináší přehled (snad) všech filmových výtvorů daného časového období. Jednotlivá hesla jsou psána stručně a přehledně s hlavními údaji o tvůrcích, hercích, lokalitách, ději i nasazení a sledovanosti v kinech. Každý film je navíc opatřen graficky velmi výrazným hodnocením v % a žánrovým zařazením (škatulkou). Potěší také závěrečný, abecední přehled všech filmů a jmenný seznam režisérů.
Tak jako u každého přehledu uměleckých děl i tady je hlavní subjektivní pocit diváka a i zde se mohou názory na hodnocení jednotlivých filmů lišit.
Nevýhodou každé encyklopedie je doba jejího vzniku a tedy časová ohraničenost. Od roku 1996 u nás vzniklo mnoho nových filmových projektů a jak samotná díla, tak i jejich diváci a fanoušci, by si zasloužili podobně ucelený přehled. Pokud vím, tak zatím žádné pokračování nevyšlo a (za mne) je to škoda. I když je možné vše vyhledat na internetu (např. čsfd) v takto podobně sevřené, knižní formě, by to bylo vítané.
Příjemná, rychlá a užitečná berlička pro všechny zájemce o tuzemský film.

6 05.02.2022

Tuto knihu jsem četl někdy v polovině 80. let a přivedla mě k ní znalost jiného díla Patricka Whitea - "Sukně z listí", které se mi velmi líbilo (a vlastnil jsem ho dokonce i ve slovenštině, jako "Strapce lístia").
Se "Stromem člověka" jsem však měl zpočátku velké problémy. Vlastnil jsem edici (Úsvit), kde byly stránky z velice tenkého, asi ekologicky šetrnějšího papíru (podobně jako edice GaMA - Galerie moderních autorů) a já měl dojem, že se tou knihou nikdy neprokoušu, protože přečtené listy opticky vůbec nepřibývaly. Než jsem si zvykl na autorův pomalejší a vláčnější styl vyprávění, byl jsem někde za stou stránkou a knihu pomalu odpískával. Potom se však něco zlomilo a příběh farmářské rodiny v australské divočině mě neskutečně přitáhl a já se nemohl dočkat okamžiku, kdy knížku opět otevřu a budu, spolu s hrdiny příběhu, sledovat jejich nelehký, ale zárověň i krásný život v nespoutané divočině. Dodnes ji považuji za jednu z nejzajímavějších knih, které jsem měl tu čest přečíst. Ale "Sukně z listí" u mně stojí přece jenom o štráfek výše.

6 04.02.2022

Edice "Jazzpetit" fungovaly jako samostatné přílohy hudebního občasníku "Jazz" (nebo "Buletin Jazz") , který se věnoval avantgardním, menšinovým, či méně známým hudebním formám (Rock In Oposition, minimalismus, Conceptual Art, Zeuhl, Jazz-Rock a pod.) a který vydávala a distribuovala tehdejší Jazzová sekce.
Jako první "Jazzpetit" vyšla v roce 1979 právě "Rocková poezie / 1". Miloval jsem rockovou muziku a logicky jsem toužil zjistit, o čem že to moji oblíbení umělci pějí. Kvalitní písňové texty by asi neměly být nějaké jednoduché zábavové veršovánky (snad s výjimkou textů Ivana Mládka, kde je naopak v jednoduchosti jejich síla), ale jsou plné náznaků, osobních asociací, vnitřních obrazů a obratů, odboček, výhybek, odkazů, ale i slepých kolejí. A to může být jejich problém.
Přiznám se, že texty takových Yes, Hamilla, nebo některé od King Crimson (potažmo Petera Sinfielda) jsem nepochopil ani po mnohokrát opakovaném čtení (na rozdíl od hudby, která byla excelentní). Naopak jsem byl tehdy potěšen Zappou, který se svými Mothers dovedl být sarkastický, umělecký i zábavný. Také Beefheart, Jethro, či Floydi nejsou špatní.
Příjemný a poučný sborník.

6 27.01.2022

V době tuzemského hudebního polotemna, působil tento Vlčkův počin jako malý zázrak. Velký dík patřil i Jazzové sekci a její edici Jazzpetit. S bratrem jsme byli jejími členy a tak jsme měli tento slovník doslova z první ruky (každý své vydání). I když byly jednotlivé díly vydávány vždy po roce, stal se Rock 2000 okamžitě naší hudební "Biblí" a bylo jen málo dnů, kdy jsme v knihách zaujatě nelistovali.
Občas jsme výtisk půjčili dál (neradi), někdy se dala objevit faktická chybka, nebo překlep, ale kdo by to tehdy řešil. Pro nás (a další hudební fandy) to byl jediný dostupný zdroj informací v češtině (včetně personálního složení skupin, jejich diskografií i přepisu správné výslovnosti cizích jmen a názvů).
I po těch letech je mám stále doma, lehce rozpadlé a očtené, ale vždy s nostalgií opečovávané. Zásadní vydavatelský počin.

6 13.01.2022

V době tuzemského hudebního polotemna, působil tento Vlčkův počin jako malý zázrak. Velký dík patřil i Jazzové sekci a její edici Jazzpetit. S bratrem jsme byli jejími členy a tak jsme měli tento slovník doslova z první ruky (každý své vydání). I když byly jednotlivé díly vydávány vždy po roce, stal se Rock 2000 okamžitě naší hudební "Biblí" a bylo jen málo dnů, kdy jsme v knihách zaujatě nelistovali.
Občas jsme výtisk půjčili dál (neradi), někdy se dala objevit faktická chybka, nebo překlep, ale kdo by to tehdy řešil. Pro nás (a další hudební fandy) to byl tehdy jediný dostupný zdroj informací v češtině (včetně personálního složení skupin, jejich diskografií i přepisu správné výslovnosti cizích jmen a názvů).
I po těch letech je mám stále doma, lehce rozpadlé a očtené, ale vždy s nostalgií opečovávané. Zásadní vydavatelský počin.

6 13.01.2022

V době tuzemského hudebního polotemna, působil tento Vlčkův počin jako malý zázrak. Velký dík patřil i Jazzové sekci a její edici Jazzpetit. S bratrem jsme byli jejími členy a tak jsme měli tento slovník doslova z první ruky (každý své vydání). I když byly jednotlivé díly vydávány vždy po roce, stal se Rock 2000 okamžitě naší hudební "Biblí" a bylo jen málo dnů, kdy jsme v knihách zaujatě nelistovali.
Občas jsme výtisk půjčili dál (neradi), někdy se dala objevit faktická chybka, nebo překlep, ale kdo by to tehdy řešil. Pro nás (a další hudební fandy) to byl tehdy jediný dostupný zdroj informací v češtině (včetně personálního složení skupin, jejich diskografií i přepisu správné výslovnosti cizích jmen a názvů).
Letos uplyne 40 let od vydání prvního dílu. Mám je stále doma, lehce rozpadlé a očtené, ale vždy s nostalgií opečovávané. Zásadní vydavatelský počin.

6 13.01.2022

Se zahanbením na sebe vyzradím, že ke koupi této velmi zajímavé knihy mě nevedla znalost autorky (slyšel jsem o ní poprvé), ani povědomí, že jde o úvodní díl jakési pliocénní ságy, ale jen a pouze barevná a velmi přitažlivá obálka se dvěma lepými děvami. Když se, po několika dnech, mé oko dostatečně potěšilo, dostavil se spásný a nečekaný nápad si knihu také přečíst. Byl jsem lapen, překvapen a nadmíru potěšen. Hodně originální námět, spojený s cestami časem, poutavě a velmi čtivě napsaný. Později se mi do rukou dostal druhý díl "Zlatý náhrdelník", kterým jsem byl už mírně zklamán, rozhodně nedosahuje kvalit dílu prvního. Teprve po čase jsem zjistil, že se chystá i díl třetí "Nezrozený král", ale na ten v mé knihovně už nezbylo místo. Nic to však neubírá na vysokých kvalitách této úvodní části. Mám v plánu se k celé sérii ještě jednou vrátit (důchod ?) a tentokrát ji "zkousnout" kompletně.

6 27.02.2018

Dobře, svižně a napínavě napsaný příběh. Měl jsem trochu strach, aby nešlo o typické Young Adult postapo, ale Tyrell Johnson to zvládl skvěle. Samozřejmě se zde setkáte s určitými šablonami, které se v takovéto literatuře vyskytují, ale prostředí děje (zima, sníh, mráz, medvědi, vlci, rosomáci a jiná severská havěť ), ústřední hrdinové (zejména mladá Lynn, ale i ostatní z její rodiny) i napínavější dějové rozvinutí v druhé polovině knihy, dělají z tohoto příběhu velmi chutný polárkový dort. Příběh byl psán ještě před Covidem a občas až zamrazí, jak se některé dějové linky přiblížily naší pozdější realitě.
Máte-li v oblibě příběhy, kde má lidstvo na kahánku s lehce střelenou, nevypočitatelnou, ale velmi sympatickou hlavní hrdinkou a kde to nedopadne zase tak úplně blbě, tak neváhejte. Sice Vám bude pořád zima, ale už je topná sezona, takže radiátory na pětku a směle do toho. Stejný stupeň ode mne dostanou i tyto nevšední příhody odvážné Lynn (nebo Gwen, chcete-li jí zvednout mandle ...).

5 07.10.2024

Knihy Leoše Šeda mě v poslední době hodně baví. Tuto jsem sice četl již před nějakým časem, ale stále v mé paměti vyvolává velmi příjemné vzpomínky a pocity.
Možná spíše román pro ženy (žena je i hlavní hrdinkou), ale asi proto, že byl napsán mužem, mě opravdu solidně zaujal. Zejména první polovina knihy (dětství, dospívání, studia) je čtenářsky i náladou příběhu velmi příjemná a nostalgická.
Psal jsem to už u jiných Šedových knih, ale musím opět zopakovat, že autorovy texty se čtou velmi lehce a nenuceně. Jeho psaní je svižné, živé, přirozené, věcné a dějem i atmosférou příběhů velmi přístupné. Pokud si chcete, tak jako já, připomenout optimistickou náladu šedesátek, tíživost a šeď sedmdesátek, rezignaci a rutinu osmdesátek i přísliby lepších časů let následujících, zarámovaných rozčarováním a deziluzí, je tento velmi pěkný příběh ideální.
Čtyři a půl hvězdičky zaokrouhlím dolů, aby autor nezpychl a v budoucnu nás ještě něčím příjemným potěšil.

5 25.03.2022

Seriál Přátelé mě dlouho, předlouho naprosto míjel. V době jeho uvedení jsem ho považoval za další "teens" sitcom a zcela jsem vylučoval, že by mě čímkoliv mohl zaujmout. Až při dalších reprízách, kdy už byly děti větší a občas na nějaký díl v TV narazily, jsem se podivoval, čemu se tam můžou pořád smát. Někdy se k nim přidala i žena a to už jsem pojal podezření a nesměle (a s výčitkami) jsem se občas zastavil a chvíli sledoval. Potom jsem si náhodně přisedl na celý díl a pak už to bylo plánované a žádná část mně nesměla uniknout. Tu ikonickou šestici (+ další vedlejší) jsem si skutečně oblíbil a zjistil, že vůbec nejde o bezduchou slátaninu, ale opravdu vtipný a chytrý seriál. Má totiž tu výhodu, že do něho můžete nastoupit v jakémkoliv díle a přesto se neztrácíte a máte záruku inteligentní a přirozené zábavy.
Když si nedávno nejmladší dcera pořídila tuto knihu, ze zvědavosti jsem si ji také přečetl. Sice jsem se nedozvěděl nic zásadního, ale tak nějak mi doplnila a definitivně ukotvila tento seriálový fenomén v paměti. I mě v posledních reprízách nemile překvapily nové, korektnější úpravy některých legendárních "hlášek", ale zatím to nijak neovlivnilo mé hodnocení tohoto seriálu tak, jak si ho pamatuji, totiž jako jednoho z nejzajímavějších, které jsem v TV cíleně sledoval. Tato kniha je jeho příjemným i když nijak převratným doplňkem.
Pět by bylo moc, tři zase málo, takže dobré čtyři hvězdičky.

5 23.03.2022