JessieEx komentáře u knih

3,5*
Přečíst tuto knihu mi dalo opravdu zabrat! Dva týdny jsem se prokousávala první půlkou, která byla docela nezáživná. Měla jsem problém orientovat se v tom množství postav, zvlášť když je autorka vykreslila velmi podobně. Trvalo dlouho, než se každá postava nějakým způsobem vyvinula a my poznali její charakter.

Každá z postav navíc měla nějaké tajemství - kostlivce ve skříni. Nebylo v autorčiných silách se na všechny dostatečně zaměřit. Popis jejich minulosti a vzájemných vztahů byl místy opravdu ubíjející.

Musím říct, že zlom nastal někdy v půlce, kdy už jsme si o skupince udělali jakousi představu. Začalo se toho i více dít a bylo to napínavější. Druhou půlku knihy jsem přečetla za jeden večer (+závěr až ráno). To už se četlo úplně samo, hltala jsem ty zvraty i překvapivé, byť neoriginální vyústění. Samotný konec pak mile potěšil.

Velké plus dávám za to, že autorka až do konce neprozradila totožnost vraha ani oběti. Bylo zábavné snažit se to rozlousknout. Samozřejmě jsem si našla i své oblíbence - Douga a Heather - zatímco třeba Mirandu jsem absolutně nemohla vystát. Doufala jsem, že autorka ještě ke konci udělá jeden zvrat a prohodí vraha s obětí... k tomu už ale nedošlo... I tak jsem si druhou půlku moc užila!

13 11.04.2021

Darcy Coates mě tentokrát příjemně překvapila. Číst její knihy o strašidelných domech se bojím. Ale u Kořisti jsem předem věděla, že to bude víc thriller (to přirovnání k jednomu známému thrilleru mi připadá jako spoiler), něž horor a tak jsem se do ní se zvědavostí pustila. Ano trochu jsem se bála, ale jen při čtení v noci :) Spíše než strašidelné, to bylo děsivé. Kromě thrillerove a hororové linky příběh obsahuje i detektivní linku, no a čím více se blížíme ke konci, tím více se z toho stává survival záležitost.

Knížku jsem četla opravdu velmi velmi dlouho, což nechápu, protože se mi zdála čtivá. Bavilo mě, že se odehrává v přírodě - v lese. Líbilo se mi vykreslení postav a jejich psychologie. Trochu mi vadilo pár nerealistických věcí (třeba lezení na strom a to co následovalo). Brala jsem to ale s nadhledem.

Hned na začátku mě napadlo, že doufám, že vysvětlení celé "záhady" nebude TAKOVÉ - měla jsem teorii, která mi připadala velmi klišoidní a tak jsem se snažila ji vyvrátit. Podařilo se mi to, což nechápu, protože 50 stran před koncem se moje teorie opět vynořila a nakonec i potvrdila.

Za to strhávám tu hvězdičku, ale jinak to byla super záležitost, která mi několikrát vyrazila dech, ukončení kapitol v tom nejlepším mě přímo mučilo a někdy už jsem z toho šílela. Jedním slovem: masakr! A velké doporučení!

13 27.03.2021

Já se z toho Thea zblázním!!! Tohle bylo něco neuvěřitelného.
I když se zpočátku zdálo, že autorovi dochází dech, jak už jsme si mohli všimnout v předchozím díle, děj se asi po 50 stranách neuvěřitelně rozjel. A i když tu stále byla občas trošičku nudná místa, většinou to byla fantastická jízda!

Theo, můj oblíbenec, nabyl po dopadení tří nebezpečných sériových vrahů takové sebevědomí, že začne chybovat. A tak se prakticky celou knihu nachází v brutálních sra**ách (pardon za ten výraz, ale to se jinak říct nedá).
Určitě ale znáte Thea, kromě toho, že je neuvěřitelně chytrý, vtipný, sarkastický až cynický, je hlavně umíněný. Jde za svým cílem na vlastní pěst a nedělá mu problém porušit hromadu zákonů.
Jeho cílem je spravedlnost, ale hlavně dopadnout vrahy a předejít dalším obětem.

Theo je fakt zvláštní hrdina a v tomhle díle se to jen potvrdilo. Bylo mi líto jeho přítelkyně Jillian, ale zároveň jsem chápala jeho potřebu zachraňovat ( a tím pádem na svou přítelkyni kašlat).

Tenhle díl byl jiný než ty předchozí. Ano, Theo se opět snažil dopadnout vraha a opět mu v cestě stála byrokracie a zkorumpované orgány. Do tohoto případu ale dává Theo úplně všechno, i když ví, že už se mu nic nevrátí.

Theo se nebojí vraha konfrontovat. Přiznejme si, že má přibližně tolik životů, jako průměrná kočka, je superman. Ale ona celá ta série je tak trochu scifi. Jasně, Theo je génius a k tomu nejspíš i tělesně zdatný. Jeho způsob nakládání s informacemi (a jejich získávání) je geniální (a mnohdy nezákonný), je to statistický mág. A i když biologii ani informatice nijak nerozumím, mám fakt často pocit, že čtu scifi, že tohle není realistické.

Ale zase klobouček před autorem. Myslím si, že musí být taky geniální, aby stvořil tak geniální postavu. Má tolik vědomostí a umí je krásně využít v příběhu. I já se v každé jeho knize dozvím spoustu zajímavostí, tentokrát třeba o Tyfové Mary.

Epilog mě dost zmátl a tuším, že nás čeká velmi zajímavý pátý díl! Už teď se ho nemůžu dočkat.

A ano, i když jsem přiznala, že bylo v knize pár (pro mě) nezajímavých míst, jako celek je kniha bombastická a zaslouží si to nejvyšší hodnocení!

13 06.02.2021

3,5*
Tak tuhle jsem četla dva měsíce! Od počátečního nadšení to šlo z kopce, bohužel ale šnečím tempem. Moc mě zaujala a nadchla atmosféra knížky, knihovna plná starých rukopisů, Oxford. Diana mi byla zpočátku velmi sympatická. Jenže brzy se na scéně objevil upír Matthew. V této knize jsem si potvrdila, že číst o upírech, mě narozdíl od čarodějnic nebaví. Pokaždé jsou vylíčení jako alfasamci ve stylu Ch. Graye a z toho já mám osypky... (Mimochodem, stejně jako Christian i Matthew sehnal a koupil své milé antikoncepci, což je úplně nejvíc blé a vrchol manipulace :D) Matthew je zvyklý, aby bylo všechno po jeho, je nechutně bohatý, dominantní, panovačný, sebevědomý až domýšlivý a chce mít všechno pod kontrolou. A nejhorší na tom je, že jsem mu ani tu jeho lásku k Dianě nevěřila. Na mě jeho náklonnost k Dianě působila spíš jako touha vlastnit a ovládat. Co jsem v knížce mimo jiné fakt hodně nepobrala (asi SPOILER): Když Diana mluvila o Matthewove upířím synovi jako "náš syn". A když začala pít bylinky, které by ji "zbavily" nechtěného těhotenství a pak si lehla k Matthewovi do postele a když ji objal, pomyslela si, že je to jakoby chtěl chránit jejich nenarozené děti... (pardon ale wtf?!) KONEC SPOILERU
Celkově mi přišlo, že Diana moc chytrosti nepobrala. V celé knize se řeší stále dokola tyto věci: zakázaná láska Diany a Matthewa, s tím související čarodějnice vs. upíři, Matthewova minulost a to, jak si Diana nedokáže poradit se svými schopnostmi. Naštěstí se konec zase trochu rozjel, tou dobou už jsem ale knížku vůbec nebrala vážně... Škoda, našlápnuto měla skvěle. Další díly si raději dopřeju už jen ve formě seriálu. Nedokážu si představit, že se zase prokousávám podobnou bichlí s neskutečně dlouhými kapitolami a skvělým námětem, který byl ubit zpracováním. Jo a překladatelka by si měla ujasnit, zda v 5.pádu bude Mathewovo jméno skloňovat, nebo ne (Matthew/Matthewe), střídala to, jak ji zrovna napadlo...

13 28.08.2020

Tahle byla docela jiná, než ostatní Srdcovky, které jsem zatím četla. Sice se také dotýká vážnějšího tématu, ale myslela jsem si, že to bude hlavně o Cadeově bezdomovectví. Tento příběh byl ale především o tom, jak silná je první (velká) láska. Příběh mě hodně zasáhl a skvěle se četl. I tentokrát jsem si pobrečela. Něco tomu ale chybělo k dokonalosti, proto 4*. Navíc mi dost vadilo, jak byla Kailey k Ryanovi neupřímná a nespravedlivá. Cade taky nebyl bez chyb. Přesto je už od začátku (asi) jasné, jak tento příběh/milostný trojúhelník skončí... Doporučuji jako nenáročnou oddechovku s celkem originální zápletkou.

13 28.08.2020

Nechápu, proč jsem ji tak dlouho odkládala!! Z řady Spánek, Podivná knihovna a Útok na pekárnu je tato rozhodně nejlepší a hned jsem si musela koupit i Birthday Girl.
Je to vymazlená jednohubka plná absurdit, humoru i hlubokých myšlenek. Autor ani tentokrát nešetří odkazy na západní kulturu a vážnou hudbu. Doporučuji!

13 13.07.2020

Tak tohle bylo jakože mega wow! Možná nejlepší fantasy, co jsem četla. Byla napsána neuvěřitelně čtivě a příběh byl originální a drsný. Neměla jsem z toho pocit, že čtu pohádku.
Ještě jsem asi nezažila při čtení fantasy takové pocity jako napětí a to, že nemůžu knížku pustit z hlavy... Tuhle posedlost jsem zažila asi jedině u Holubice a hada, ale tyhle dvě se nedají srovnávat. Ty zvraty byly prostě fantastické!
Samozřejmě mám i výtky, ale nic mi tady nevadilo natolik, že bych kvůli tomu snížila hodnocení. Dlouho jsem měla pocit, že ty zvraty, které se tady odehrávají, jsou v knize jen tak "pro nic za nic", zbytečně a že k ničemu nevedou. Nakonec se ale ukázalo, že všechno, co tady autorka napsala, mělo smysl. Úplný konec... u toho mi spadla brada, no a nutně potřebuju další díl! Rychle!!!
P. S. Doufám, že zůstane jen u trilogie...
P. P. S. Proč mohli být nápadníci pouze z pevniny??
P. P. P. S. Elementalové+naturalisti super, ale ti traviči se mi k tomu moc nehodí... Je to něco úplně jiného...
Ale jinak bomba!

13 24.06.2020

3,5-4*
Ufff... nějak stále nevím, co si o knížce myslet, jak ji hodnotit a co o ní říct. Ale chtěla bych to uzavřít, takže...
Knížka mi dlouho ležela v knihovně, protože jsem měla velká očekávání a bála se, že nebudou naplňena - no a přesně to se stalo. Na to, jak je knížka krátká, jsem ji četla docela dlouho, protože první půlka mě vůbec nebavila a nebyla čtivá. Nikdo mi tam nebyl sympatický. V půlce knihy byl prozrazen děj knížky (kterou Catherine našla na nočním stolku) - skoro přesně tak, jak jsem to čekala, takže předvídatelnost je další slabou stránkou knížky. Musím ale uznat, že za půlkou jsem to začala víc hltat a četla rychleji. Krátké kapitoly odsýpaly.
Konečné vysvětlení Catherine, co se tehdy stalo, mi připadalo hrozně vykonstruované a celkově příběh byl takový otřepaný, vzhledem k tomu, že už jsem podobných psychologických románů přečetla hodně.
Na druhou stranu, bylo to slušné psycho, až odporné...

13 05.06.2020

3,5*
K pátému případů Kim Stone jsem se dostala po poměrně dlouhé době od přečtení předchozích dílů a zároveň dost pozdě, vzhledem k tomu, že 1.6. vychází již devátý díl. Trošku nestíhám... :)

Musim říct, že jsem byla docela ráda, že se na scénu vrací "stará známá" Alex, trochu si ji totiž pamatuju z druhého dílu, což byl pro mě asi nejlepší díl série ale i tak si z něj pamatuju žalostně málo po tak dlouhé době...

Takže jsem měla trošku problém orientovat se v ději, který se točil právě kolem Alex... V knížce se ale odehrávají ještě další čtyři dějové linie, tedy celkově pět, k tomu si pripočtěte asi milion postav... Jak se v tom má člověk orientovat?
Přiznám se, že jsem s tím měla problém...

Při čtení knížky jsem celkově začala přehodnocovat svůj vztah ke knihám Angely Marsons a jim podobným. Je možné, že jsem se tolik změnila? Sama nevím. Ale uvědomuji si, že mě asi více berou psychárny, nežli "úchylárny"...
Chyby a nedokonalosti, vše co jsem se na začátku série snažila tolerovat, protože jinak to bylo "wow", už mi teď spíš lezou na nervy. Wow už to není. Kim mi taky není sympatická, nyní více než dřív se chová ke všem okolo jen hnusně.

Navíc mám pocit, že autorka už nepřichází s ničím novým a je to stále to samé dokola.
A už od prvního dílu mě štvou takové ty přechody mezi vykáním v práci a tykáním mimo práci... což je ale problém překladatele. A komplikovanosti českého jazyka...:)

Abych jen nehanila, knížka je opět skvěle napsaná, kapitoly useknuté "v tom nejlepším" dodávají na napínavosti a čtivosti, navíc jsou příjemně krátké. .
Určitě dám šanci i dalšímu dílu a uvidím, jak se můj vztah ke Kim bude dál vyvíjet...

13 25.05.2020

Od autorů jsem v zimě četla Šťastně až do smrti a hodně mě to sebralo, nadchlo, prostě mi takové psycha vyhovují a nenechají mě chladnou. Byl to taky jediný důvod, proč jsem sáhla po Ocejchované. U té mě totiž nezaujala ani obálka, ani název, ani anotace, ani prostředí... zkrátka nic kromě jména autorů, případně pozitivních recenzí, kterých není málo.
Jak moc jsem za to nakonec ráda, že jsem se pustila do knížky, která mě tolik nelákala! Prostředí Afriky mi nakonec vůbec nevadilo, stejně tak téma uprchlictví. Nikdo si tady totiž na nic nehraje a všechno je vykresleno reálně a bez příkras. Za to palec nahoru. A taky za tu nestrannost autorů. Ať si čtenář udělá názor sám.
Psychologie postav byla velmi velmi povedená, takže jsem s hrdinkami moc sympatizovala a to, co si obě musely zažít byl masakr. I když se třeba Angel rozhodla udělat něco špatného, já jsem věděla, že ona to bere úplně jinak, přemýšlí nad věcmi jiným způsobem než my, kteří máme celý život střechu nad hlavou, co jíst a nikdo se na nás nedopouští násilí.
Konec mohl být ještě propracovanější. I tak jsem půlku knihy trnula a třásla se nervozitou, přála si ať to dobře dopadne a konec probrečela.
Velmi silná a hluboká kniha, o to víc že vychází z reality... Moc doporučuji, není to však pro slabé žaludky :)

13 11.05.2020

Já jsem opět velmi spokojená, ne-li přímo nadšená! Caz Frearová není jediná, kdo píše tenhle typ detektivek se silnou hlavní hrdinkou vyšetřovatelkou (s pošramocenou minulostí) a zasazených do Londýna. Přesto jsou její knížky jiné, než knížky typických představitelů tohodle žánru/subžánru Marsons a Bryndzy.
Jsou lepší. Jsou mi bližší. Autorka se obejde bez drsných a nechutných popisů a naopak se více zaměřuje na psychologii jednotlivých postav. Děj plyne docela pomalu bez nějakých větších akcí a zvratů, přesto to bylo od nějaké sté strany velmi napínavé a čtivé. Úplně ze všeho nejvíc miluju Cat a její sarkastické poznámky. Nepamatuju si, že bych se u Malých sladkých lží tolik nasmála, přece jen, už je to půl roku, co jsem je četla. Ale u Mrazivé krutosti jsem se bavila výborně. Humor tuhle detektivku posunul o level výš.
Myslím, že na mě knížka tolik zapůsobila hlavně proto, že je psaná v "ich formě", tudíž jsem věděla hned co si Cat myslí, koho podezírá nebo co se chystá udělat. Přesto jsou zde i výborné dialogy. Moc mě bavily výslechy. Byly propracované, zábavné i inteligentní. V celé knize nenajdete hluchá místa ani nezodpovězené otázky.
Abych nebyla jen přehnaně pozitivní, v knize je obrovské množství chyb. Naštěstí nejsem ten typ čtenáře, který se na to zaměřuje. Taky pátrání po vrahovi bylo celkem předvídatelné. Opět, pro mě to není mínus, já jsem byla ráda, že se mi konečně jednou podařilo odhalit vraha. Tušila jsem ho už asi od první třetiny, ale motiv vy mě tedy nenapadl. Přesto, tohle není ten typ detektivky, kdy vám z rozuzlení spadne brada, vyšetřovatelé vás převezou a vy nestíháte pobrat, kde na to přišli. Mě tohle vyhovuje víc, připomíná mi staré dobré klasické detektivky. Thrillerem bych to nenazvala.
Přesto strasti Catina soukromého života jsou tak tísnivé a drsné, že se nakonec i ten "wow efekt" dostaví a já už se nyní hrozně těším na další díl a jsem zvědavá, jak to s Cat bude dál.
I přes předešlé drobné výtky nemám důvod snižovat hodnocení, pro mě to byla pěti hvězdičková záležitost. Doporučuji!

13 27.04.2020

4,25*
Nějak mám pocit, že jsme poslední dobou až přehlceni příběhy kombinujícími osudovou lásku a koncentrační tábory (a vždycky je to Osvětim...), a tak už na mě bohužel tyhle knihy nepůsobí takovým tím "wow" dojmem. V tomhle byla prostě "Růže bílá, černý les" lepší a je dobře, že ji u nás vydali dříve.

Neopovažuji se tvrdit, že se nejedná o silný příběh. Já jsem si párkrát rozhodně pobrečela :) . Napsaný je taky výborně.
Nějak mám ale pocit, že ti Dempseyho hrdinové mají vždycky z pekla štěstí...

Trošku mi v knize vadilo, že autor nečekaně usekl Christopherův "pobyt" v Osvětimi a přenesl se o jedenáct let dopředu. Působilo to na mě trochu neobratně a já si říkala "cože?"
Naštěstí jsme se zpětně dozvěděli, co vše se mu v tom mezičase přihodilo a za samotný konec musím přidat alespoň čtvrt hvězdičky.

Tleskám autorovi za další skvělou knihu, která i bez "wow efektu" stála za to, bavila i dojala a já ji musím doporučit!
Ač podobné Tatérovi z Osvětimi, mnohonásobně lepší!

P.S. Christopherův táta Stefan byl jednou z nejsympatičtějších postav, které jsem kdy v knihách potkala!

13 17.03.2020

2,5*
Beletrii s tématem uprchlictví se většinou vyhýbám a po Vyvrhelovi jsem sáhla jen proto, že už jsem od autorky četla Spálenou oblohu, která byla perfektní (už je to pár let zpět) a taky jsem byla zvědavá, jak si Gilly s tím tématem poradí.
Bohužel zde vždycky hrozí, že se autor postaví buď na jednu či druhou stranu (multikulturní/rasistickou), proto mě překvapilo, že to autorka nevidí tak černobíle. Vlastně skoro až do konce se jí daří zůstávat nestranná a popisuje věci tak, jak by se opravdu mohly stát.
Akorát si teda nemyslím, že by se případu, kdy se dva kluci pošťuchují u vody a jeden z nich spadne a málem se utopí, v reálu věnovalo takové množství policistů, prostředků, času i úsilí, jako v knize.

Celkově se příběh docela vleče, vyústění je velmi předvídatelné; jen je škoda, že druhá linka, Abdiho příběh, nakonec vyzní až skoro zbytečně, protože se s hlavní linkou nijak neprotne, jak jsem doufala...
Na konci se ukáže, že se autorka přece jen na jednu stranu kloní, ono se to samozřejmě dalo čekat, ale mě to vadilo.
Kniha celkově není špatná, spíš úplný průměr, řekla bych. Chybí tu napětí či nějaká akce, i když se nečte špatně a je naštěstí krátká, ubíjí ji ta nuda. Škoda. Určitě se ale chystám na Chůvu od této autorky.

13 29.02.2020

4,5*
Kniha mě zmátla obálkou, čekala jsem další román ve stylu "austenovských romancí", ale tohle byl podstatně hlubší příběh. Už kvůli tomu, že se odehrává převážně během "Velké války" a taky proto, že si osud s hlavními hrdiny zahrával opravdu nepěkně. Místy jsem až měla pocit, že už to autorka přehání s tím, jak Clarisse a Tomovi hází klacky pod nohy a nedopřeje jim trochu toho štěstí :)
Clarissu jsem sice měla ráda, ale to jak se několikrát zachovala a že nedodržela dvakrát daný slib, mě štvalo a nedokázala jsem pro ni najít pochopení.
Jinak se knížka četla perfektně a i když jsem půlku probulela, přečetla jsem ji v rekordním čase :)
Více můžete najít v mé recenzi - zde v záložkách nebo na mém blogu Bookaholic Jessie. Budu ráda, když si ji přečtete!

Kniha splňuje bod ČV: Kniha, která je na Databázi knih v době čtení méně než 20x v Přečtených (zatím :))

13 25.02.2020

2,5*
Ploché verše, které se nerýmují, fráze plné kýče a krátká motta...
Při čtení jsem se nemohla zbavit pocitu, že už jsem některé z nich někdy četla, třeba jen jinak formulované.
Ale abych nebyla jen negativní, našla jsem si tu i pár básní, které mě zaujaly a které jsem si opsala.
Navíc mám splněný bod do výzvy :)

"Bouřlivé mladí
sežehlo mě zaživa,
z popela povstal básník,
z ohně vzešla slova."

13 24.02.2020

No tedy! Bála jsem se, že mě kniha nechytí, protože je pro děti...ale dost jsem si ji pletla s Hotelem Winterhouse (podle obálky), takže jsem byla příjemně překvapená, že je příběh o teenagerech nad 15 let a hlavně, vůbec mi nevadilo, že nejsem cílovka! Příběh, kde se střídá dějová linka z r.1936 a ze současnosti, detektivní zápletka a atraktivní prostředí, mě nadchl. Celé to bylo natolik nereálné, hlavně teda ten život na škole pro elitu, až to působilo dojmem fantasy pohádky. Tzv.mileniálové jsou mi děsně protivní, ale bylo zajímavé pozorovat to panoptikum mladých lidí, z nichž každý se snaží být individualitou, ale třeba Stevie a Nate a několik dalších mi byli sympatičtí. Romantická linka byla super! Střed knihy lehce pokulhával, nic moc se nedělo, za to strhávám jednu hvězdičku. No a ten konec!?!? Nepochopila jsem, četla jsem ho asi třikrát...autorka sice něco naznačila, co jsem si mohla domyslet...ale já prostě potřebuju mít na konci knihy všechny domněnky potvrzené! Naštěstí jsem se tady teď dočetla, že nejsem sama a že bude i druhý díl, což mnohé vysvětluje! Takže super, sem s ním!! Nemůžu se dočkat... Doporučuji!

13 14.02.2020

Já nevím, z hodnocení této knížky jsem dost rozpolcená. Chtěla jsem ji odložit už po první kapitole! Styl jakým je román napsaný se skutečně nedá číst. Nevím, zda se to dá považovat za stylistickou chybu, či pro to existuje jiný název, ale autorka/překladatelka se za celou dobu psaní nerozhodla, zda bude psát v přítomném nebo minulém čase. Takže mezi časy přeskakuje i v rámci jedné věty či odstavce. Hrozně to ruší! Sama vím, že je těžké se při psaní držet zvoleného času, ale od toho tady jsou i redaktoři, korektoři, kteří mají za úkol na toto dohlédnout. Tím pádem to nevyčítám autorce ale spíš překladatelce a hodnotím výš, než by si text samotný zasloužil. Příběh byl fajn ale naplno se rozjel až v poslední třetině. Zvraty byly super ač jsem některé předpokládala.
Ani jedna postava tu nebyla sympatická! Emma - pořádný spratek, rodiče si s ní vůbec neporadí. O výchově tu nemůže být řeč a už vůbec ne v době a zemi, kde když matka v obchodě na dceru zvýší hlas, tak ji přihlížející obviní z napadení dítěte. Camille - matka "jak se patří", slabá žena, nevěrná manželka. Patrick - nesympatický, arogantní, ve chvíli kdy se postavil proti Camille v otázce výchovy a poštval dcerku proti ní, mi začal být krajně nesympatický. Étienne - milenec s temnou minulostí a nevyzpytatelnou povahou. Mylène - ztracená učitelka, nelíčená autorkou zrovna lichotivě a já jsem celou dobu tušila proč.
Výčet nesympatických postav asi nepředstavuje knížku v moc příznivém světle. Bylo tady ale hodně věcí k přemýšlení, hluboké myšlenky. Na konci se kruh uzavírá a všechno to tak nějak dává smysl a zapadá do sebe... Jediné nevysvětlené pak zůstává Ètiennovo chování nebo spíš jeden jeho zkrat.
Takže i když bych kvůli příšernému slohu chtěla hodnotit hodně nízko, nemůžu, knížka mě dostala, doporučuji!
3,5*

13 11.02.2020

Jakuba Koháka mám ráda, ale tohle mi nesedlo. Hlavně kvůli nešťastnému formátu. Sloupky zkrátka nejsou vhodným žánrem pro knížní vydání. Jednak jsou příliš kratičké, chybí mi tu jakákoli pointa. A protože se často vztahují k různým událostem, ale z roku 2014, někdy působí zastarale. Chybí mi tu taky Kohákův humor, vyzněl tu nějak naprázdno. Co mě bavilo, že jsem při čtení v hlavě slyšela Kohákův nezaměnitelný hlas :) Dokážu si představit jako audioknihu načtenou autorem.

13 31.12.2019

I když jsem měla dobrou půlku knížky pocit, že už jsem ji četla, tak mě to moc bavilo! Samozřejmě se nečetla s takovou lehkostí a rychlostí jako napínavé thrillery nebo romantické oddechovky, ale během pár dní jsem ji zvládla. Nejzajímavější byla první půlka, když byl Ludvík na "vojně". Naopak mě nebavily příběhy Kostky a Jaroslava. Helena mi byla hodně nesympatická a za to, co se jí stalo si mohla vlastní blbostí sama. Chyběl mi tam pohled Lucie. Na vyprávění Ludvíka mi vadilo jen to filosofování, to já nemusím.
Kunderovo zobrazení té doby na mě působí velmi ryze a autenticky, ve srovnání s jinou prózou odehrávající se za komunismu (napadl mě třeba Hotýlek...) je Žert o třídu výš. Jestli se ke Kunderovi ještě někdy vrátím však nevím. I když třeba Směšné lásky bych kvalitou i tématem přirovnala k Žertu, Kniha smíchu a zapomnění se vůbec nedala číst...

13 02.12.2019

Byla to knížka, která mě chytla od první strany a už nepustila. Napínavá, čtivá, psychologická... má všechny vlastnosti, které u knih tohoto druhu očekávám. Jako hodnotu navíc vnímám to jemné jiskření mezi Emmou a Nickem ... A v souvislosti s tím i perfektní zvraty ;)
Co mi na knížce vadilo, byla druhá dějová linka odehrávající se přibližně v 90.letech minulého století v bandě náctiletých kluků, kteří zdánlivě s příběhem Emmy neměli nic společného. I když tato část knihy byla pro celek důležitá, mě číst nebavila.
Po přečtení jsem si uvědomila pár chybek - spíše podivných mystifikací (Nick tvrdil, že o sobě neřekl při prvním setkání, že je Nick Whitley...ale pravda je, že to křestní jméno řekl, a to by musela být hodně velká náhoda, atd.), nesouvislosti a otazníky. Na druhou stranu jsem ochotná to autorce prominout, kvůli tomu jak propracovaný příběh se jí podařilo napsat. Usmrcení kojence je bohužel jen drobným škobrtnutím v jedné velké a nebezpečné mašinerii. Všechno bylo neuvěřitelně propletené a téměř všechno na konci i vysvětlené, takže super! Vyprávění v ich formě mi vyhovuje, vědět, co si Emma v různých situacích myslí, je užitečné - ovšem pokud jí věříte, že vás nebalamutí.
Knížku však doporučuji a myslím si že patří k tomu lepšímu v žánru. Pokud máte rádi třeba knihy Sarah Pinborough, řekla bych, že je to podobný styl.

13 24.10.2019