JessieEx komentáře u knih

Téma podobné knihám Patricie Shaw nebo Sofie Caspari mě zaujalo. Romány o osidlování exotických oblastí miluju a možná jsem měla až moc velká očekávání. Začátek knížky každopádně sliboval skvělý čtenářský zážitek, proto mě mrzí, že už v bodě, kdy se Nora ocitá na lodi plující do Karibiku, přestává být děj tak zajímavý. Celkově knížka není špatná, ale příběh je hrozně plochý a na to, kolik se tu odehraje dramatických událostí, je líčen až skoro s nezájmem. Těžko se příběh prožívá spolu s hrdiny, když vám hlavní hrdinka není zas až tak sympatická a vše co se kolem ní odehrává vám přijde jen jako umělá kulisa... Takový mám bohužel z knížky pocit, a to i přesto že se dobře četla a to, co se v ní odehrávalo, mě zajímalo. Určitě ale ještě zkusím "novozélandskou" ságu této autorky, třeba bude lépe napsaná :)

7 15.09.2017

Po přečtení prvního dílu už jsem byla docela připravená, na detailní popisy porodů a prostředí, ve kterém se děj odehrává. Možná proto mě příběh Becky zaujal víc. I sama hrdinka mi byla sympatičtější než Patience v prvním díle. Líbil se mi docela napjatý vztah mezí Becky a doktorem Blumem, jehož vyústění rozhodně nebylo nečekané, ale jakožto tečka za skvělým příběhem mně osobně přišlo slabé... Knížka se ale perfektně četla a mrzí mě, že tímto krátká série o porodních bábách končí...

7 28.08.2017

Chtěla jsem vědět, co všichni mají s těmi knihami o porodních bábách...tak jsem si hned dvě půjčila a mám takový rozpolcený názor. Téma, ač je pro mě teď aktuální, mě příliš nezaujalo. Asi nejsem zvědavá na detailní popisy porodu v románu. Taky hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická. Trochu mě mrzelo, že romantická dějová linka, která mohla příběh trochu okořenit, byla na můj vkus moc povrchní... Jenže: strašně dobře se to četlo, nemohla jsem přestat a to je obrovské plus, takže nakonec hodnotím knížku dost pozitivně a hned se vrhám na další díl!

6 28.08.2017

Krásná, nádherná kniha! Má všechno, co má dobrá kniha mít - trochu melancholie, trochu poetiky, trochu napětí, trochu romantiky a nečekaný konec (tentokrát jinak nečekaný než u prvního dílu). Nechápu sice označení "druhý díl Krve na sněhu" jelikož se jedná o úplně jiný příběh s jinými hrdiny. Ale mnohé oba příběhy spojuje, vyznačují se podobnými prvky, i když Půlnoční slunce na mě zapůsobilo asi ještě více... Nevím, zda si někdy troufnu na příběhy Harryho Holea, protože po těchto dvou krátkých knížečkách mám o Nesbovi tak vysoké mínění, že se obávám že už to může jít jedině dolů...

10 21.08.2017

Hlavní hrdinka, britka Anna se po pracovním úrazu dostává do nemocnice, kde se setkává se svojí bývalou učitelkou francouzštiny Claire. Ty dvě se brzy spřátelí a Claire dohodí Anně práci v čokoládovně v Paříži. V knize se prolínají dva příběhy. Jeden ze 70.let, je to příběh Claire a jejího krátkého pařížského románku, a Annin příběh ze současnosti. Četlo se mi celkem dobře, ale až tak od poloviny, začátek byl dost nezáživný. Ve srovnání s ostatními knížkami autorky je tato asi nejslabší, ale vzhledem k tomu, že je to první autorčina kniha ze série příběhů s podobnou tematikou, nebudu ji hanit. Jako oddechovku můžu určitě doporučit - pokud vám nevadí prokládání textu francouzskými výrazy. Mně to vadilo jen zpočátku, za půlkou jsem si zvykla :)

7 11.08.2017

Zase úplně jiné teorie, než v dalších knížkách o zdravém životním stylu... Tím, jak si jednotliví autoři navzájem odporují ve mě bohužel vyvolávají neochotu čemukoliv věřit a nabádají mě řídit se vlastním instinktem...

4 07.08.2017

Ach! Tato knížka ze mě vyždímala veškeré emoce, celou noc jsem probrečela, každých deset stránek se objevil další důvod. (Snad za to můžou těhotenské hormony :)) Jsem naprosto nevyspaná, ale musela jsem vědět jak to dopadne. Emma (moje oblíbené jméno) se provdá za lásku svého života Jesseho. Jenže přesně rok po svatbě spadne s Jessem helikoptéra a on zmizí a časem je prohlášen za mrtvého. Emmě se zhroutí život, ale i ta největší bolest časem přebolí a ona se rozhodne žít dál a za 4 roky už je zasnoubená se Samem. Když v tom se vrátí přeživší Jesse (nechápu, jak se mu to podařilo!?). A tady to začíná. Strašné dilema, Emma samozřejmě miluje oba dva, musí se rozhodnout, každá stránka je nabitá emocemi a je tu skvěle vykreslená psychologie postav ocitajících se v nečekané těžké životní situaci. Jak se Emma rozhodne? Konec mi zlomil srdce, život je krutý. Ale knížku rozhodně doporučuji!!

13 04.08.2017

Ke knize jsem byla hodně skeptická. Po přečtení několika prvních stran jsem ji začala srovnávat s Dívkou v ledu, kterou jsem nedávno dočetla. Ono se to ani nedá nesrovnavat. Je tam mnoho stejných či podobných prvků - jeden příklad za všechny: svérázná detektivka (vyšetřovatelka) s pohnutým osudem... Hůře se mi kniha četla, ale naštěstí asi za polovinou se to zlomilo a já jsem se začetla a dost si to užila. Nechybělo tomu napětí, trocha tajemna i šokující skutečnosti. Přemýšlela jsem zda dát 4*, ale zapůsobila na mě dost, takže si je zaslouží :)

8 03.08.2017

Skvělé překvapení. Od knížky jsem se nemohla odtrhnout, jak byla čtivá a jak mě bavila. Téma mi prostě sedlo. Čtyřiasedmdesátiletý Desiré už má až po krk své ženy a aby se jí zbavil, rozhodne předstírat demenci a dosáhne umístění do ústavu. Tato hořká tragikomedie krásně vystihuje rodinné mezilidské vztahy ale i útrapy stáří a ve čtenáři zanechá nezapomenutelné pocity...

8 28.07.2017

Druhý díl jsem zhltla stejně rychle jako první. Sice se prvnímu nevyrovná, přece jen už je tu jiné téma. Navíc hlavní hrdinka je pěkně na facku, zamotává hlavy všem chlapům, které potká, ale sama neví, co chce. Přesto pro ni mám trochu pochopení. Sama jsem se zamilovala do Chrise a to je snad poprvé, co jsem se kdy zamilovala do literárního hrdiny :) chtěla bych být na místě Cathy, protože bych udělala spoustu věcí jinak, hlavně proto, že mi Chrise bylo moc líto. Nedala bych už asi 4 hvězdičky jako prvnímu dílu, ale přesto, za to napětí mezi Chrisem a Cathy, za tu neuvěřitelnou čtivost a za konec, který mě nejspíš přinutí sáhnout po třetím díle, přece jen ty čtyři hvězdičky dám...

8 21.07.2017

Byla to opravdu psycho knížka. Ale vzhledem k tomu, že jsem věděla podle zdejších komentářů, co od knihy čekat, nebyla jsem tak šokovaná, nepřišlo mi to tak úchylné ani morbidní. Naopak to bylo neskutečně čtivé, nedokázala jsem knížku odložit a četla dlouho do noci, i když jsem věděla, že se mi pak bude špatně vstávat. Co mě však šokovalo je to, že je příběh snad napsán na základě skutečné události! Příběh čtyř sourozenců, kteří se po smrti otce ocitli zavření na půdě domu své babičky a několik let tam byli zamčení. Na to, že se děj odehrával převážně jen na půdě byl překvapivě poutavý, když se děti chystaly sníst myši, musela jsem přeskočit pár řádků, ale když se do sebe zamilovali po dlouhé době v izolaci bratr se sestrou, vlastně už mi to ani tak divné nepřišlo... Jsem zvědavá na druhý díl a určitě se do něj co nejdřív pustím!

8 20.07.2017

Celkem čtivý a poutavý příběh. Thrillerem bych to nejspíš nenazvala, spíš bych řekla, že je to taková ta klasická moderní detektivka. Napětí se objevilo až ke konci knížky, jinak byl děj celkem průměrný, nepřišel s ničím novým a nečekaným, jen s trochou morbidity. Přesto mě bavilo číst dál a dál a určitě si přečtu další díl o detektivce Erice Fosterové.
P.S. Když nad příběhem více přemýšlím, chybí mi tu jasná souvislost mezi prologem a zakončením knížky. V prologu je popsaná vražda, na konci je odhalen vrah a motiv. Ale co detaily? Okolnosti vraždy? Jaká přesně situace k vraždě vedla? Toto mi v knize chybí a stává se mi to stále častěji u detektivek tohoto typu. Když se po přečtení celé knihy vrátíte zpět k prologu, zjistíte, že vysvětlení, které "sliboval" jaksi chybí, nehledě na to, že víte, kdo je vrahem...

21 19.07.2017

Nečekaně praktická knížka, některé osobní zkušenosti autorek mě zas tak příliš nezajímaly, ale stejně jsem se přistihla, jak je všechny pročítám. Pro někoho jsou informace z knížky zbytečné a nezajímavé, ale já je považuju za užitečné a jsem ráda, že jsem na knížku narazila...

1 18.07.2017

Od Jenny Colgan jsem nejprve četla Rosiin sladký krámek snů. Vzhledem k tomu, že jsem tehdy od knihy neměla velká očekávání, byla jsem velice mile překvapená. Tím pádem jsem i od "Ostrova" očekávala něco víc a byla jsem maličko zklamaná. To bylo ale i proto, že jsem nejenže od první stránky čekala jiný (lepší) konec, ale také si ho i přála :) Každopádně účel naprosté oddechovky kniha splnila, navíc se odehrává v krásném prostředí se zajímavýma lidma a já se přidávám k zástupu těch, co mají chuť se po přečtení pustit do pečení chleba!

6 16.07.2017

Jako správná knihovnice jsem se rozhodla přečíst si Knihovnické pohádky. Jednak mi je doporučila kolegyně a navíc se mi knížka hodí ke splnění 19. úkolu čtenářské výzvy. Pohádky nevyhledávám, ale myslela jsem si o sobě, že je mám ráda :) Tyto mě zklamaly. Hlavním důvodem je nejspíš to, že nejsem cílová skupina. Vím, že pohádky nejsou vždy jen pro děti. Tyto ale spíš ano, jsou hrozně mravokárné (nesmíš jíst nad knihou, musíš s ní zacházet opatrně...) Pro malé děti super, ale jinak jsou pohádky hrozně nezáživné a děj je naprosto povrchní. Jsou prvoplánově poučné a tím pro mě naprosto nezajímavé. Ne, my knihovníci opravdu nejsme tak nudní, jako tyhle pohádky ;)

4 14.07.2017

Vizuálně krásně udělaná kuchařka, ale já osobně bych uvítala ještě více fotografií - u každého receptu, a méně textu. Receptů je v kuchařce opravdu hodně a je těžké se v nich vyznat a taky je složité je kopírovat, protože když už je u nich super fotka, tak se zase nevejdou na dvojstranu. Ocenila bych jednodušší (co se týče uspořádání atd.) a přehlednější kuchařku...

2 14.07.2017

Za mě rozhodně palec dolů. Opět další kniha slibující senzaci a poznání něčeho nového, a přitom jde jen o opakování starého známého... Přirovnala bych ke knize Petra Fořta - Nevíte, co jíte. Navíc mně, jako laikovi přišla až moc odborně napsaná. Recepty mě nezaujaly vůbec.

3 10.07.2017

Nečekala jsem, že mě kniha tak nadchne, ale od první kapitolky mi byla autorka tolik sympatická! Svojí upřímností, humorem, nadhledem. Píše o mateřství přesně tak, jak si ho představuju, nic nepřikrášluje, ale ani bych neřekla, že by celou knihu jen proskuhrala. Prostě normální, obyčejná ženská. A skvělá spisovatelka, knížka je napsaná tak čtivě, že jsem se k ní ráda vracela, a i když jsem polovinu jakožto přecitlivělá nastávající matka náležitě probrečela, velmi velmi jsem se také nasmála a pobavila. Nevím, zda by tento žánr ocenili všichni, ale rozhodně ji doporučuji všem mámám budoucím i současným :)

6 10.07.2017

Kdo očekává detektivku nebo thriller, bude možná zklamaný. Také jsem to očekávala, když jsem si v anotaci přečetla, že se jedná o příběh staré ženy, která pátrá po své zmizelé kamarádce. Zklamaná jsem byla jen kratičký okamžik, než jsem pochopila, že příběh je o něčem mnohem silnějším. Je to milá sonda do mysli ženy trpící Alzheimrovou demencí...a pokud je to opravdu autentické a opravdu takhle myslí lidé postiženi touto chorobou, pak klobouk dolů před autorkou! Děkuju jí za to, že mi umožnila dostat se do mysli Maud a vidět svět jejíma očima. Příběh z minulosti už je jen třešničkou na dortu, poutavý, děsivý, tajemný...je vyprávěn jako vzpomínka, a jeho nečekané rozuzlení na konci knihy přeci jen uspokojí ty, co od toho čekali detektivku/thriller...

9 05.05.2017

Když jsem knihu začala číst, dost mě překvapilo, jak se moje nejoblíbenější spisovatelka zhoršila… Zamrzelo mě, že její knihy začaly nabírat sestupnou tendenci Zamilovanou hypnotizérkou počínaje, a přisoudila jsem to na vrub snaze napsat co nejvíc knih za co nejkratší čas…
Svoji chybu jsem si uvědomila někdy v půlce knížky, kdy jsem zjistila, že Tři přání sice u nás byla vydána teprve nedávno, ale přitom je to úplně první román Liane Moriarty. V ten okamžik jsem se začala na knihu dívat jiným pohledem a uvědomila si, že na to, že se jedná o debut, není příběh vůbec špatný! Zhruba za polovinou se navíc děj zlomil a začal být čtivější, zajímavější…možná to byl ten okamžik, kdy spisovatelka konečně našla svůj styl, který potom pokračuje i v jejích dalších úchvatných knihách.
Takže doporučuju čtení nevzdat hned na začátku, já jsem se první polovinou prokousávala dva měsíce a tu druhou jsem přelouskala za dva večery. Příběh sám o sobě není převratný, i přesto jsem mohla při čtení cítit chvílemi napětí, chvílemi smutek, v tom Moriarty nezklamala. Žádná trojčata neznám a tyto hlavní hrdinky byly opravdu expertky, které se v životě rozhodně nenudily. „Dej si pozor, co si přeješ, mohlo by se to vyplnit…“ hlásá podnadpis lákavě. Očekávání sice na 100% nevyplnil, ale čtení stálo za to.

6 30.03.2017