Jidu
komentáře u knih
Případ pečetního prstenu
Lucie Pilátová
Téda! Hned v úvodu musím říct, že mě autorka touto knihou neskutečně mile překvapila! Říkala jsem si, že po Roku (na) draka to spolu ještě zkusíme a uvidíme a tady je přesná ukázka toho, že někde se druhé šance dát vyplatí. Pecka.
Asi budu maličko porovnávat, tak se omlouvám, ale to je takový posun ve psaní, že to nejde jinak. V této knize jsou absolutně dokonale popsané a vykreslené postavy, které mi hned přirostly k srdci a získala jsem vůči nic nějaký postoj, názor. Zkrátka mi nebyly jedno.
Děj má velmi zajímavou detektivní zápletku, která se krásně prolíná s rodinnými a vztahovými problémy, které v knize hrají velkou roli. Absolutně jsem milovala tatínka Daniely, to byl týpek a dialogy s ním mě nejednou rozesmáli.
Jak jsem zmínila, je zde detektivní zápletka, která knihu extrémně povznesla a udržela si tak moje napětí. Být to jen o těch rodinných trablech, tak si asi moji pozornost autorka tak dobře neudrží. Takže geniální nápad.
Co víc říct, rozhodně tuhle knížku doporučuji, je to velmi zajímavé dílko, kde si na své přijde milovník detektivek, ale i romantiky a humoru. Jsem moc spokojená.
Můj jediný problém, ale to je opravdu velmi subjektivní, je rozsah. Snesla bych knížku o trošku kratší. A ještě jsem zvědavá, zda se dočkáme pokračování, protože konec teda není úplně uzavřený.
Zrada
Klára Janečková
Pane jo, tohle bylo zase milé překvapení! Kniha začíná dost smutně, emotivně, takže čekáte, nebo minimálně já jsem čekala, že postavy budou vyspělé, vděčné a šťastné za svůj život.
Jenže ejhle! Z Davida se nám vyklube pěkný despota a z Viktorie totální puberťák, který si neváží nikoho a ničeho a chce jen hýřit, pít a užívat si.
A to se jí stane docela osudným, jak nám říká již anotace. Dostane do spárů zmetka, který ji hodně potrápí. Psychické týrání, nátlaky, vydírání, manipulace, to vše nám autorka v této knize představí.
Ve výsledku jsem neměla ráda pomalu žádnou z hlavních postav, protože nebýt tak hloupí, tak to zlo přemůžou raz dva.
Toto byla emoční jízda od první stránky až do té poslední. Autorka opravdu dané situace umí podat věrohodně, psychologicky správně a extra poutavě.
Jednu hvězdičku beru za rozsah. Kniha má velmi dlouhé kapitoly, drobné písmo a ještě má přes 400 stran (ač dk tvrdí něco jiného). Myslím, že těch max 350 by byl stav ideál.
Celkově knihu doporučuji. Je to zajímavé čtení o tom, kam nás vlastní naivita a až hloupost dokáže dovést.
Pád do tmy
Klára Janečková
Tak tohle nebylo lehké čtení, jak je asi jasné už dle anotace. Upřímně jsem takhle těžké knihy teď nechtěla číst, ale dostala se ke mně v rámci štafety a autorčin styl psaní si mě získal, takže jsem do toho šla.
No ale ty nervy! To vám povím. Absolutní debil, co si ke svým nevlastním dcerám dovolí to nejhorší, co jde a prochází mu to, protože je to vysoce postavený politik.
Tereza má také nějaké vady na kráse, tak se boje s ním bojí a ideálně by na vše zapomněla, ale to jí situace nedovolí.
Ocitáme se teda v šíleném blázinci, kdy byste toho chlapa nejradši vykastrovali a holky objali, ale takhle lehké to bohužel není a tohle je běh na dlouhou trať.
Dialogy a celkově vše je popsáno opravdu bravurně, že jsem měla pocit, jako kdyby to autorka zažila. Fakt ty emoce holek, ale i výhružky otčíma, byli podány extrémně věrohodně.
No, jestli je to reálné a myslíte si, že se tohle děje, to nechám na vás, ale já si myslím, že moc a peníze jsou hybná síla tohoto světa a vůbec bych se nedivila.
Konec by snesl pár stran navíc, za ten beru hvězdičku, ale celkově rozhodně spokojenost. Kdo se takového tématu nebojí, směle do toho.
Francouzský manžel
Klára Janečková
Tak přemýšlím, kde začít! Asi námětem, který byl velmi originální a myslím, že kdyby se maličko lépe uchopil, tak by byl úplně top. Ale já dost často bojovala s uvěřitelností. U předchozích knih autorky jsem si říkala: "Jo, proč ne, to je s klidem možný", ale tady rozhodně ne.
Přečtete si celou anotaci a myslím, že už tam vám to bude připadat taky maličko zvláštní. Ano, Kamila prochází těžkým obdobím a dá se říct, že je dost labilní, ale že by byla s prominutím až tak hloupá, aby se zamilovala do muže, u kterého má řešit zmizení jeho partnerky? Prostě tomuhle jsem nedokázala uvěřit.
Samotný děj je zase plný akce, bláznivých scén, kdy Albert Gabriel týrá a znejišťuje svoji partnerku. To rozhodně přidalo na celkové dynamičnosti.
Líbilo se mi střídání časů, ač se to mohlo zdát zmatečné. Mně osobně to dost dovykreslilo to, proč byl Albert takový. Rozhodně tedy autorka postavy umí vykreslit bravurně.
Konec byl za mě jednoznačně super a zvýšil mé hodnocení, jinak bych hodnotila jako průměr.
Celkově knihu stále doporučuji, ale z těch třech, co jsem četla (Pád do tmy a Zrada) je jednoznačně nejslabší.
Plyšákokalypsa
Carlton Mellick III
To byla zase chujovina! Ale dobrá chujovina . Ač teda musím říct, že po Magořině (ne, recenze nebude. Po tom co ig zablokoval jeden profil za název jedné knihy se maličko bojím, co by řekl na tuhle obálku) je to nejslabší kousek.
Mellick ve svých dílech, která jsou zkrátka psycho, vždy ukáže nějakou hloubku. Neříkám, že tady nebyla vůbec - odkazy na umělou inteligenci apod., to je super - ale za mě rozhodně nejméně. Což mi přišlo trošku škoda.
Oprsklého plyšáka Julie jsem si docela zamilovala. To jsem se smála, jak ho autor podal a co někdy tento úžasný plyšáček dokázal vypustit.
Samotná zápletka je plná akce, je hodně čtivá a myslím, že by se asi dala nazvat docela brutální. Ale kdo Mellicka čte, tak ví, že on tam nějaké tyhle nechutnosti lupne víceméně vždy.
Nevím, co víc říct. Tohle jsou zkrátka super oddychové blbůstky geniálního autora, který mě vždy dostane. Až na Magořinu.
Celkově knihu doporučuji, ale má lepší kousky.
Zákon príťažlivosti
Katarína Kuniková
Tak kde začít! Asi tím, že jsem dle názvu a obálky čekala erotiku, ale ona je to romantika a sem tam nějaká peprná scéna...no, peprná, prostě TA scéna. Nevadí, moje chyba měla jsem lépe prozkoumat štítky. ALE!
Ocitáme se v dost zvláštním příběhu, kde se nic moc neděje, postavy jsou emočně dost ploché, dialogy neuvěřitelné a vlastně většinu příběhu čekáme, jestli se něco stane.
Nejzajímavější postava byl jednoznačně kocour . Hlavní hrdina byl celkem fajn, ale jeho koktání mi v textu prostě vadilo. Chápu, proč tam bylo, ale bylo to rušivé.
Podle mě opravdu největší chyba knihy je název. Čekala jsem takové to elektrizující napětí mezi postavami, chemii, touhu, no prostě zákon přitažlivosti! Ani by mi nevadilo, že scén bylo pomálu, kdyby tam fungovalo toto. Bohužel, toho jsem se nedočkala.
Příběh zachránily poslední cca 4 kapitoly, možná pět, kde jsem se konečně dočkala toho, co bylo jasné od začátku a dostala i něco navíc.
Knihu celkově hodnotím jako lehký podprůměr. Nebyl to propadák, to rozhodně ne, ale šlo to napsat poutavěji.
Stínová královna
C. J. Redwine
Vítejte v pohádce pro dospělé - ve vší počestnosti, ať si nemyslíte bůh ví co .
Ocitáme se v klasickém příběhu Sněhurky, která je ale upravena do trochu více komplexnějšího příběhu plného magie, draků, obrů a bojů.
Nejedná se o nic převratného, je to na jednu stranu klasické YA fantasy, ale mě právě ta úprava klasické pohádky bavila. Je to zase něco jiného, než co jsem četla.
Lorelei je trochu naivní, unáhlená, zkrátka typická hrdinka tohoto žánru, ale zase to není (pardon) úplná blbka, která by mi pila krev a nutila mě protáčet oči.
Celkově ten nově domyšlený svět s magií byl super. Jak se Lorelei musela chovat ve vyhnanství, aby se na ní nepřišlo, co nesměla dělat, to jsem fakt hltala. A překvapilo mě i samotné zrcadlo.
Romantická linka samozřejmě nesmí chybět, ale zároveň není nijak extra výrazná a furt jde hlavně o fantasy svět, boje atd., což oceňuji.
Bohužel, některé pasáže se úplně zbytečně opakovaly a ubíraly tak na dynamičnosti příběhu. To mi vadilo docela dost.
Celkově knihu hodnotím jako lehký nadprůměr. Nic, co by mě posadilo na zadek, ale oddych fajn. Brala bych takovýchto inovací klasických pohádek klidně víc.
(Btw - autorka má úžasný příjmení! To je můj člověk).
Cizinec se zapalovačem
Valentina Vávrová
Je libo jeden malý horůrek, tak akorát na tu krátkou tmu, která teď je? Tak tohle je ideál. Na 145 stranách nás autorka vezme do krásného bytu, který se zdá být ideálním startem a místem pro mladou Olívii. No...skoro. Až na jeden "drobný" detail. V bytě straší duch..
Příběh nemá moc úvod, takže kdo chce nějaké delší představování postav a celkově přípravu na tu situaci, tak asi nebude nadšený. Já mám tyhle fofr knihy ráda, takže jsem spokojená. Zkrátka se ocitneme v bytě a řešíme to, co se děje. Žádné zdržování.
Po chvilce jsem se začala obávat, jestli kniha nebude ztrácet na síle, protože se některé scény opakovaly, ale pak přišel zlom v podobě přípravy na seanci a ještě jedna smutná rodinná událost, která příběh ozvláštnila a jednoznačně zlepšila.
Zlatý hřeb knihy - seance, mě dostal. To se povedlo a pěkně mě z toho mrazilo. Upřímně u mě je známka dobrého hororu, když se mi o něm zdá. Tady to, bohužel pro mě, nastalo .
Dovolím si malou výtku, ale to je spíš na Nakladatelství Solis než na autorku. Knížka se extrémně vlní. Nemáme v bytě vlhko a stejně jsou to fakt vlny. Asi nějaká špatná kvalita tisku? Vím, že si na to stěžuje vícero čtenářů u různých titulů, tak to jen taková drobnost. Zkrátka mám ráda knihy v top stavu a tohle mě mrzí.
Celkově knihu doporučuji.
Padesát odstínů ostudy
Andrew Shaffer
Napsat dobrou parodii není žádná legrace. Aby autor udržel tu hranici humoru, která je sice stupidní, ale není to už moc otravný, to je fakt bruslení na dost tenkém ledě.
Tato parodie je rozhodně nejlepší, jakou jsem kdy četla. Ze začátku je to fakt sranda. Earl Gray, Anna Stylová, vrtulník na nějakých 50m cesty, to se fakt pobavíte.
Ale klasika no, prostě pak to začalo být opakující a docela nudný. Asi kdyby autorka víc přidala na erotických scénách, kterých tady bylo docela málo, tak by to bylo lepší. Na ty jsem se těšila nejvíc, protože byly absurdní už v originále. Ale ejhle, ono tu šlo zejména fakt o absurdní situace v běžném životě. To je za mě škoda.
Celkově ale oceňuji, že se do toho někdo pustil a sepsal to. Já jsem zjistila, že parodie asi vyhledávat nebudu. Přeci jen u knihy strávíte několik hodin, čtete to několik dní, takže to je prostě moc. Teda na mě.
Každopádně i tak hodnotím jako nadprůměr a hvězdičky beru za ty er. scény, vše ostatní je jen můj problém. Milovníci tohoto žánru budou podle mě nadšení.
Modré tóny
Anne Cathrine Bomann
Pane jo! Tohle teda bylo hodně zajímavé čtení. Kdy je zármutku příliš, kdy přestane být normální a zdravé truchlit? A kam je člověk schopný zajít, aby se těmto pocitům vyhnul?
Kniha je vyprávěna ze čtyř úhlů pohledů, takže se to ze začátku trošku plete, kdo s kým atd. Ale zase já prostě ty jiné názory na jednu situaci mám v knihách ráda.
Každá hlavní postava má své trápení, takže by se zdála být vhodným adeptem pro užívání zkoumaného léku. To bylo zajímavé a čekala jsem, kdo po tom sáhne.
Samotný výzkum byl trochu strašidelný a k zamyšlení. Co vše se dokáže přelstít a obejít, aby se uvedl na trh lék s neověřeným složením a účinky. Já jen doufám, že tohle platí pouze ve fikci, protože jinak potěš.
Co mi v knize dost vadilo, tak byla předvídatelnost, za kterou beru 30%. Vše, co se stalo, jsem prostě odhadla X stránek předem, takže se žádné wow nedostavilo.
Celkově ale zajímavé a originální čtení. Doporučuji.
Etiketa domácí
Daniel Šmíd
Dneska to bude spíše takový osobní zpovědníček Každý máme nějaké chyby, každý máme nějakou povahu, která nám dominuje, a každý se s ní musíme naučit pracovat. Jak tichý člověk kupříkladu v průbojnosti, tak výbušný člověk v umírněnosti. No, a já jsem ta výbušnina. Než abych si to nechala v klidu projít hlavou A PAK to řešila, tak vylítnu jako čertík z krabičky a ono...co si budeme...je to někdy spíš pro smích. Proto mě zaujala tato kniha a zejména její kapitola Etiketa komunikace v rodinách.
A víte co? Ta mě pěkně štvala. Jak říká jedna recenze, tohle nechcete číst, protože pravděpodobně zjistíte, že toho děláte hodně špatně. Jo, bingo! Nicméně nic není psáno útočně, navádí to k touze a potřebě se zlepšit a kniha vás provází a vede k zdárnému cíli.
Upřímně, tohle budu číst vícekrát, budu se k tomu v určitých situacích vracet a opravdu knihu doporučuji. "Proč je důležité dbát na tom co a jak říkáte. Ujistěte se, odkud berou děti inspiraci pro svůj způsob vyjadřování." Tohle byla hodně dobrá nakopávka! Protože ono to je extrémní pravda! Vyzkoušeno na sobě.
Dále kniha pojednává o všech možných situacích, ať už jsou obvyklé nebo ne. Jak se chovat v supermarketu, jak na svatbě, jak při různých diskuzích, jak debatovat, a taky o tom, že někdy mlčeti zlato.
Já jsem nadšená. Jak jsem se knihy trochu bála, protože seberozvoj mi ne vždy sedl, tak tohle je pecka. Fakt doporučuji.
Hra na pavoučka
Zuzana S.
Úvodem chci říct, že vůbec nebagatelizuji tento příběh a nechci ho zlehčovat a hl. postavy je mi neskutečně líto. Nicméně krutý příběh neznamená automaticky dobré hodnocení.
Ocitáme se v Zuzanině pekle, v něčem, co nemá prožít žádný dospělý, natož dítě. Otčím je hovado, pardon, nejde to říct jinak, matka taky hotový "poklad", prostě absolutně toxická a dysfunkční rodina, myslím, že to je nám všem jasné.
Bohužel musím říct, že číst tuhle knihu bylo holé utrpení. A ne příběhem, ale provedením. Autorka skáče v časech tak často, že se v tom absolutně nedá orientovat. Jednou jí je pět, pak čtrnáct, pak devět, pak zase pět, prostě příběh nemá absolutně žádnou chronologickou posloupnost.
Na začátku je napsáno, že je kniha vydaná s minimem úprav, a to je podle mě chyba. Autorka je traumatizována. Psát o tomhle není zajisté lehké, takže to dle toho vypadá. Zásah někoho dalšího, kdo by to trochu seřadil a učesal, to bylo potřeba.
Další má výtka je, že autorka kolikrát sama neví, co je pravda a co ne, kdy ji šálila mysl. No, a co pak má dělat čtenář? Čemu se má věřit a čemu teda ne?
Mohla bych psát ještě dlouho, ale zkrátka kniha je pro mě velkým zklamáním.
Nicméně chápu, proč vznikla. A pokud autorce byť jen trošku pomohla v psychickém hledisku, tak jsem nadšená za ni. Ale zásah redaktora měl proběhnout. Hodnotím na 5%
Miloval prostitútku
Ružena Scherhauferová
Tak si to povíme narovinu, jo? Laco je debil. To jen tak z úvodu. A proto se chová tak, jak se chová. Má vše. Úspěšný kariérní život, tlupu vlčáků, která ho bezmezně miluje a manželku, která je nejen krásná, ale i šikovná a oddaná. No, ale Laco si řekne, že to je docela nuda.
Adrenalin je potřeba! Proto když vidí mladou vyzáblou prostitutku, neodolá. Joo, člověk by ještě pochopil nějaký otcovský sklony, že ji chce pomoct, ale to ne! Laco s ní začne spát. A nejen to, začne ji pomáhat úplně se vším. Ke všemu se stará i o její matku. Je to velmi svědomitý hoch, takže obě ženy zaopatří se vším všudy, doslova.
Já nevím, já za prostitutkami nechodím, ale fakt je normální, když přijdete k takové osobě domů, si říct, že ty dveře potřebují promazat? Jak říkám, svědomitý muž.
Měla jsem škodolibou radost, když se mu to vše začalo bořit jako domeček z karet, takový chlap si nezaslouží nic moc lepšího, ale samotný konec jsem teda nečekala.
Myslela jsem si, že kniha bude maličko větší bizár, ale on je to spíše román, který se často zaměřuje na jiné postavy a jejich vztahy, také hodně na psy apod, což bylo překvapení, ale ne nemilé.
Ve výsledku mě kniha ale moc bavila. Je čtivá, je prdlá, ale je reálná. Druhá míza je potvora! Za mě doporučuji, jsem fakt spokojená.
Pan primář v praxi
Ondřej Nečas
Jelikož jsme častý návštěvník lékařských zařízení a sama si z toho všeho dělám ráda srandu, protože pak už mnohdy zbývá pouze brečet, tak tuhle knížku jsem zkrátka musela mít.
Břitký, drzý, černý a hodně ironický humor, to je přesně můj šálek kávy.
Na každé dvojstránce je vícero vtípků, které se týkají lékařství. Ať je to o pacientech, různých (ne)vtipných situacích v nemocnici, co lékaři zažívají, nebo přímo sarkastické poznámky na systém a celkově zdravotnictví. U každého jsem se ale opravdu nasmála.
Knížka je samozřejmě slupnutá za pár chvilek, přeci jen jde o komiks, ale rezonuje ve mně už od začátku března a i jsem se k ní stihla vrátit. Humorné knihy nemám a tohle je fakt povedené.
Na závěr si dáme pár ukázek, ať vás trochu nalákám.
"V rozhovoru o workoholismu jsem četl, že být hrdý na to, když pracujete osmnáct hodin denně, je jako chlubit se, že vypijete flašku vodky každý den. Já vám nevím. Minulý týden jsem zkusil oboje a po té práci mi bylo rozhodně hůř."
"Některé překlepy v dokumentaci není potřeba opravovat. Nemění totiž význam sdělení. Třeba chirurg může konzervativní terapii indikovat slovem neřešte i neřežte."
Celkově knihu rozhodně doporučuji, obzvláště personálu ve zdravotnictví .
Na dušičky zomrieš
Mark E. Pocha (p)
Jojoo, tohle já můžu. Zkrátka Markova odporná klasika. Prostě masakr hadr.
Upřímně ani nevím, co víc napsat, dneska to bude asi dosti krátké. Kdo Markovi knihy čte, tak ví, co čekat. Totálně zvrácená hlavní postava, která začne řádit. A to pořádně.
Líbilo se mi, že tady dost dlouho figurovalo dítě. Co si budeme, to je hodně hodně strašidelný. Od roztomilého chlapečka byste ledacos faakt nečekali.¨
Další zápletka je tady krásně popsána, Lou jsem si moc oblíbila. Maličko mi připomínala mě. Vždy "ta jiná" zakřiknutá holka, co si drží věci v sobě. Jo, ta mi fakt sedla. Její kamarádka teda vůbec, tu bych pro změnu propleskla, ale i to sem patří, a že mi dokázala tak lézt na nervy je známka toho, že byla popsána dobře.
Knížka je opravdu malinká, slupla jsem ji za jedno odpoledne, takže i rozsahem super. Já se v tomto žánru zase déle držet nechci. Je to fajn proložení, ale číst to déle, tak mi asi začne kapat na maják.
Uznávám, že tady je velká podoba s jedním filmem, úplně to v tom vidím, na název si nevzpomenu, ale nijak mi to zásadně nevadilo. Každý se někde inspiruje.
Mark má za mě lepší knihy, ale určitě i horší, tohle si v oblíbenosti řadím někam do zlatého středu a musím říct, že jsem spokojená a vřele doporučuji.
Krik nevinných
Roman Kulich
(SPOILER) Začíná dost originálně, exorcismem hodným Vymítače ďábla. A z koho je zase na jednu stranu dost vtipný. (SPOILER!! Koho by zajímalo - z 90. leté babči).
Poté začnou mizet zvířata. Tady musím zmínit, že autor se s tím nepáře a násilí na nich je opravdu hrozné a hodně hodně emotivní. Jo, málem jsem to oblulela. Děti a zvířata prostě nedávám.
Příběh působí jako z doby třeba 19. - 20. století, takže mi dojem dost pokazilo to, že to bylo víceméně v přítomnosti. Podle mě to nebylo vhodné. Byly zde totiž třeba mobily, které ale hlavní postavy prostě nepožívaly a pobíhaly po celé vesnici, jako právě v dřívější době. Také si něco snažily zapamatovat do detailu, místo toho, aby to vyfotily. To mi maličko vadilo. S tím souvisí i dialogy. Na dřívější dobu ok, na nynější ne.
Konec byl celkem překvapivý, něco jsem čekala, něco vůbec a za mě spokojenost. Fajn mystery thriller a rozhodně nesouhlasím s tak nízkým hodnocením.
Temná epocha
Mark E. Pocha (p)
Tahle kniha pro mě má daleko větší význam, než jen ten příběhový, protože jde o rozloučení s tvorbou tohoto, za mě, úžasného autora, který mi otevřel cestu k hororu. Asi navždy si budu pamatovat, jak jsem otevřela Bestii, varování brala na lehkou váhu, a za chvíli čuměla jak péro z gauče, protože to byl nářez!
Co se týče této knížky, tak je za mě průměrná. A tak by to mělo být. Jde o průřez autorovou tvorbou, a každý jsme někde začínali, no ne?
Za zmínku stojí určitě právě autorova první povídka "Nedozírné důsledky administrativních omylů". Ta je plná černého humoru, (ne)vhodných narážek a sarkasmu. Já tohle můžu a fakt jsem se nasmála.
A vypíchnu ještě jednu: "Lesy mají oči", ta byla zase parádně nechutná, zkrátka tak, jak jsme u Marka zvyklí, že?
Ostatní mi v hlavě moc neutkvěly. Buď jsou si hodně podobné (pánové, pro vás by to byla muka, autor rád hlavní hrdiny týrá nějakými útoky na intimní partie), nebo neměly prostor rozsahem a nepřirostly mi k srdci.
Jsem ráda, že jsem se s autorem takto mohla rozloučit, i když se k jeho tvorbě budu určitě vracet, ale za mě je tohle jedno z těch slabších dílek.
Celkově knihu hodnotím na 50%. Neurazilo, nenadchlo.
Žít s tebou
Antonie Nováková
Antonie nám představí krásný, milý a také smutný příběh dvou hlavních protagonistů, kteří si na svůj věk prožili až až.
Mia mi neskutečně přirostla k srdci. Její obavy z nových začátků, opatrnost a také láska k tanci, to je něco na mě.
Jako další plus knihy musím zmínit určitě playlist, který když si přehrajete, tak si Miu a celkově zmíněné situace, představíte o to líp.
Oceňuji, že postavy byly opravdu komplikované a nebylo to vůbec povrchní. Přiznám se, že s tímto mám u podobných knih často problém. Tady to není.
Taky nedojde k žádnému prodlužování v milostných a celkově vztahových scénách, příběh je svižný. Důvodem bude asi i rozsah - 150 stran. Tady je přesně ukázáno, že méně je někdy více.
Malinkaté zklamání je za mě úplný konec, který je dost na pokračování. Asi bych to snesla maličko více dotažené.
Celkově knihu opravdu doporučuji. Je to taková jednohubka na večer, která ale chytí za srdíčko.
Hotel Magnifique
Emily J. Taylor
Začnu vypíchnutím nádherné obálky. Ta se opravdu povedla a přesvědčila mě o tom, že si knihu chci přečíst. Ano, stačí mi tak málo. A co teprve ořízky?! Tam snad ani nekouknu na žánr .
A teď už k příběhu. Originální a skvělý nápad! Cestující hotel, lidé, kteří touží po obrovském dobrodružství a jsou ochotní podstoupit vše, jen aby se do hotelu dostali, to je slibný.
Samotná hlavní postava Jani nemá lehký život, snaží se udržet nad vodou a práce v hotelu by byla přímo úžasná.
No jenže pak se dostáváme k zpracování. Já vím, je to YA, ale safra to vážně musí všude být naivní a hloupá hlavní hrdinka? Nedělej to a to, zabije tě to. Jéé, tak šup na to.
Samozřejmě nesmí chybět absolutně předvídatelná romantická linka, kdy (klasicky!) Jani neví, jestli s ním chce být, jestli je to dobrý nápad, ale když něco potřebuje, tak je to nápad přímo geniální! Teda, ti chlapi mají v YA fantasy ale trpělivosti!!
Co se týká samotného konce - ten je takový trochu pohádkový, ale několik zvratů, které jsem nečekala, tam je, takže za mě rozhodně knihu pozvedl.
Celkově knihu hodnotím jako lehký nadprůměr, právě díky tomu závěru a námětu. Maličko ubrat na klišé a bylo by to geniální. Achjo, možná je načase si přiznat, že patnáct už mi nějaký ten pátek není!
Prežila som africké peklo
Dominika Würll
Tohle bylo opravdu peklo. Kdo četl Utrpení těla, tak tohle je napodobenina první povídky, akorát podle skutečné události.
Krásný sen, úžasné dobrodružství...jen se bohužel extrémně zvrtne. Nedávno jsem dokoukala mini seriál Extraktoři a tohle je něco podobného, jen pro Alenu horšího, jelikož jí opravdu ublíží tak, jak nejvíce jde.
Důvěra ve špatné lidi, zoufalství, touha po vysvobození v podobě smrti, ale i naděje a boj, to vše v knize najdete.
Vůbec nevadilo, že byla v sk. Po chvíli jsem si zvykla a příběhu to absolutně nepřekáželo.
Buďme opatrní na to, kam se vydáváme, a jak se tam vydáváme, v jaké společnosti. I ta nejmalebnější krajina může skýtat velké riziko a nebezpečí, na které Alena doplatila. Úplně mě mrazí.
18+ je na obálce zcela oprávněně, je zde spousta násilí, týraní, mučení.. slabým povahám by to neudělalo to dobře.
Nicméně za sebe knihu doporučuji, jako takové upozornění a varování. Příběh je napsaný autenticky, bez příkras, krutou realitou.