Jiitush Jiitush komentáře u knih

Dítě z trosek Dítě z trosek Mechtild Borrmann

Anotace sedí, skutečně se jedná o napínavý příběh, který přečtete za víkend. Někomu možná může ze začátku dělat problém orientace ve třech časových rovinách příběhu, ale jak to tak bývá, tři roviny se postupně spojí a čtenář si díky nim udělá komplexní obrázek o celém příběhu.

Líbila se mi detektivní zápletka a taky cením to, že kniha nabídla vhled do situace v poválečném Německu, ať už v britské nebo v ruské okupační zóně.

05.01.2025 5 z 5


Zádušní mše za hraběnku Zádušní mše za hraběnku Jiří Holub

Zajímavý příběh z doby totality, nicméně to porovnávám s jiným autorovým dílkem - Prostě na mě zapomněli - a ta se mi teda líbila mnohem víc. Zde mi příběh přišel až moc útržkovitý, postavy nebyly moc vykreslené a romantická linka byla docela k smíchu :) Nepochopila jsem, proč některé kapitoly měly třeba jen půl strany a další třeba padesát. Chápu, že byly vyprávěny po rocích, ale kapitola roku 1970 se přece klidně dala rozdělit ještě na několik menších :)

24.11.2024 3 z 5


Ada Ada Veronika Jonášová

Mrazivý rodinný příběh o konci války, ze kterého se mi místy dělalo špatně. Cením i dobové materiály a výpovědi přeživších, dodávalo to románu na větší autentičnosti. Jediné, co bych změnila, nebo možná úplně vyškrtla, byl příběh hlavní hrdinky Anastázie. Její problémy byly v porovnání s problémy hrdinů z minulosti naprosto stupidní, tesknění třicetileté ženy po nevyspělém muži, jenž ji vyměnil za nejlepší kamarádku, mě neuvěřitelně rozčilovalo a ještě víc sráželo mé sympatie k už tak nesympatické hlavní hrdince. Postavy z roku 1945 se musely potýkat se znásilněním, bitím, vražděním, nelidským zacházením, ponižováním, upíráním základních práv, omezování svobody a vystěhováním ze země a Anastázie v roce 2021 řeší následující problémy: rozchod s přítelem po sms; babička ji dala do omáčky párek, i přesto že je vegetariánka; vyslovení dvou nadávek v přímém přenosu; natáčení reportáže o beranovi nebo zabouchnutí vchodových dveří. Pardon, nemůžu si pomoct, ale v porovnání s hrdinkami Adou, Adelhaid nebo Aduškou vypadá Anastázie jako naivní, nesympatická a egoistická hlupačka bez špetky sebeflexe a sebeúcty.

19.11.2024 4 z 5


Prostě na mě zapomněli Prostě na mě zapomněli Jiří Holub

Příběh o tom, co se dělo ve vylidněné vesnici po konci války. Vyprávění z pohledu osmileté dívenky tomu dává jinou perspektivu, je to stručnější a není to popsané do detailů, což vůbec nevadí, protože my si ty detaily dokážeme dost dobře domyslet. I skrz stručnost z příběhu mrazí. Ideální četba na propršený víkend, akorát se po jejím přečtení nebudete cítit úplně happy a budete potřebovat něco trochu veselejšího.

09.11.2024 5 z 5


Volání tučňáků Volání tučňáků Hazel Prior

(SPOILER) Druhý díl byl dějově více nadupaný než ten první, ale tím spíš už mě tak moc neoslovil. Úplně nejméně mě bavily pasáže s Veronikou a natáčením, naopak mě zajímaly spíše kapitoly Patricka a Terry, kterých bylo pomálu. Po dočtení mám pocit, že tento díl byl ještě více kýčovitější a méně uvěřitelnější než ten první.

SPOILER!
Příběh Patrickova otce mi přišel překombinovaný a silně pochybuji, že by se ve skutečnosti mohl odehrát tak, jak je popisován. Takže si ten příběh shrňme: Joe se zamiluje do Fay, která je volnomyšlenkářka, ale bere drogy. Otěhotněla omylem, ale Joe se chtěl zachovat čestně. Doufal, že ji mateřství změní, ale nedlouho po narození syna přejela autem chlapa. A teď to nejlepší: "Joe byl často doma s dítětem, což se stávalo hodně často. (...) Znal vás jenom týden, ale často o vás mluvil." To znamená, že to všechno se stalo jen týden po narození dítěte? Že hned po porodu zase začala brát drogy, sedla za volant a přejela někoho?! Joe se obětoval, vzal vinu na sebe, odjel a už nemohl přijet, protože neměl pas, a nemohl ani napsat dopis, protože neuměl psát. Příběh tak přitažený za vlasy, že se může stát jen v knize :D

26.08.2023 3 z 5


Stupně viny Stupně viny H.S. Chandler

Příběh nebyl špatný, oceňuji, že jsem se do soudního procesu zažrala a chtěla vědět, jak to teda všechno vlastně bylo, což mě nutilo číst dál a dál. Co mě rozčilovalo a co podle mě do tohoto žánru nepatřilo byly romanticko-sexuální pasáže mezi Lottie a Camem.

Překlad mi nepřišel moc povedený, je to asi má profesní deformace, ale některé výrazy byly špatně přeložené, např. "Cameron je rovný chlap" (straight znamená v angličtině heterosexuál, což by měl alespoň mírně pokročilý překladatel vědět), a celkově některé výrazy byly přinejmenším zvláštní a při čtení působily rušivě (Tabitina klika; aby jim bylo pomoženo; atd.)

SPOILER

Musím říct, že jsem teda čekala jiný konec. Celou dobu jsem si tak nějak myslela, že obžalovaná si na oběť jen hraje, konec byl však jiný a upřímně mě ani moc nešokoval, spíše to pro mě bylo zklamání. Bylo mi jasné, že Ruth do toho celého případu bude nějak zapletená, neboť byla zmíněna v anotaci a během celého příběhu se jí věnovala nejmenší pozornost :D Ale tohle mě nějak zklamalo, čekala jsem asi větší wow efekt. Ani mi nedávalo smysl, kde vzala tolik peněz na podplacení.

07.05.2023 3 z 5


Děti hněvu Děti hněvu Nela Rywiková

(SPOILER) Tento detektivní případ pro mě nebyl nijak lákavým ani napínavým, bylo mi celkem ukradené, co se stalo podnikateli Bittnerovi, ale knihu jsem chtěla dočíst, abych se seznámila s autorkou. Na celém románu se mi nejvíc líbila historická linka, na konci se však ukázalo, že vůbec nesouvisí s případem, tak proč se autorka nevykašlala na detektivní příběh a nenapsala spíše historický román?
Na stylu psaní mě nejvíce rozčilovaly nerozlišené přímé řeči! Proč má někdo potřebu takhle prznit přímou řeč?! Je to otravné a pro čtenáře mnohem náročnější čtení, protože musí přemýšlet nad tím, co tedy bylo vysloveno a co už ne.
- Už nikdy více. Přímá řeč má být označena uvozovkami. Povzdechla si a doufala, že její přání bude vyslyšeno. - Prosím!

09.07.2021 3 z 5


Milostná strategie Milostná strategie Simona Monyová (p)

Tohle byla tak hrozná kniha! Hlavní hrdinka totálně nesympatická, bylo mi líto jejího manžela, ona byla trošku psychopatka, naprosto nesamostatná, slabá, pořád mu lhala a snažila se ho tak k sobě připoutat...
Absolutně nechápu, co mi ta knížka jako měla dát? Čím mě mělo obohatit čtení knihy, jejíž hlavní hrdinka dělala věci, kterým akorát tak dělala ostudu ženskému pokolení?
Rozhodně nedoporučuji...

04.09.2019 1 z 5


Kamenný svědek Kamenný svědek Anna Malchárková

Tři zajímavé povídky, inspirované skutečnými událostmi. Četly se příjemně, akorát bych zkrátila některé popisné pasáže, ale to je maličkost :)

28.10.2018 4 z 5


Podle pravidel Podle pravidel Joanna Bolouri

Dobrá oddechovka se strašně pomalým rozjezdem, z příběhu se však dalo vymáčknout mnohem více.

04.08.2018 2 z 5


Jenny Marxová, žena ďáblova Jenny Marxová, žena ďáblova Francoise Giroud

I přesto, že v názvu knihy je zmíněna jen Jenny, kniha se věnuje a sleduje životní dráhu obou manželů, dokonce jsem měla pocit, že tu Marxovi byla věnována více místo. Kniha se četla dobře, akorát mě rozčilovalo to autorčino věčné hodnocení Marxe, vlastně už z názvu knihy je jasné, co si autorka o Marxovi asi myslí. Kdyby si své soudy nechala pro sebe a nechala čtenáře, aby si sám udělal o Marxovi a jeho partě názor, hodnotila bych knihu líp.

02.05.2018 3 z 5


Sex budoucnosti Sex budoucnosti Emily Witt

No, zase tak vtipně a svěže to napsané nebylo... Některé kapitoly byly více zajímavé (např. natáčení porna), jiné méně a některé jsem trošku popřeskakovala... Asi jsem od toho čekala trochu něco jiného, anotace mě nadchla víc než potom samotná kniha...

11.12.2017 3 z 5


Občanský průkaz Občanský průkaz Petr Šabach

Když porovnám knihu a film, musím říct, že se mi film líbil víc. Kniha se de facto skládá jen z historek, co řekl kámošovi kámoš kámoše nějakého kámoše. Některé příhody byly dost silné, zvlášť ty, které nebyly ve filmu (např. popis demonstrace 21. 8. 1969). Ale ke konci už jsem spíš přeskakovala, rychlé přeskakování z časových rovin mě mátlo. Přesto se ještě chystám přečíst od autora jiné knihy.

14.05.2017 3 z 5


Nová utrpení mladého W Nová utrpení mladého W Ulrich Plenzdorf

Technika montáže je zprvu složitější na orientaci, ale jakmile čtenář pochopí, co a jak, může se nechat unášet a bavit příběhem mladého Edgara, kterému nechybí ironie a nadhled. A i přesto, že mě Edgar svým syrovým vyprávěním a svými životními zaškobrtnutími hodně bavil, místy mě i nudil, což je důvod, proč dávám "jen" čtyři hvězdičky.

20.03.2017 4 z 5


Já a Kaminski Já a Kaminski Daniel Kehlmann

Uživatel honajz mi mluví z duše, líp bych to neshrnula. Námět to není špatný, ale dalo by se z něj vytěžit víc, líp zpracovat a hlavně líp rozvinout ten vztah mezi Kaminským a Zöllnerem. Když na konci Kaminski říká, že má Zöllnera rád, tak vlastně ani nechápu proč a vůbec to tomu proradnému lišákovi nevěřím.

18.03.2017 3 z 5


Horké Léto Horké Léto Uwe Timm

Když jsem si zvykla na autorův jiný styl vyprávění, bavilo mě to. První polovinu jsem přelouskala snad za den, pak se děj začal vléct. Přišlo mi, že co přijel do Hamburku, ztratil příběh na zajímavosti a spádu, byl to jen popis demonstrací a komunistických pohledů na svět.

07.03.2017 3 z 5


Ztracená čest Kateřiny Blumové Ztracená čest Kateřiny Blumové Heinrich Böll

Nápad skvělý, klidně bych ještě přitvrdila s ukázkou toho, jak bulvár Kateřině zničil život. Akorát mě autor štval tím svým neustálým literárním perfektionismem, kdyby psal víc jako normální člověk a ne jako nějaký "literatur and grammar Nazi", četlo by se to tisíckrát líp.

25.02.2017 4 z 5


Ještě než umřu Ještě než umřu Jenny Downham

Suprovní námět totálně zabitý nesympatickou hlavní hrdinkou. Většinu knihy jsem si přála, aby "ten nevděčný spratek už konečně zhebnul". Sobecká, sebestředná blbka, která umírá a místo toho, aby se rozloučila s nejbližšími, tak se k nim akorát chová jako kráva. A že to bylo o vztazích? O Zoey, která je její kamarádka jen když se jí to hodí, nebo třeba o Adamovi, o kterém ani pořádně nic neví? Velké zklamání.

14.02.2017 2 z 5


Jak vypálit Chrome Jak vypálit Chrome William Gibson

Přesně kvůli dílům jako je tohle nemám ráda sci-fi. Plno smýšlených pojmů, které ani nejsou vysvětlené, takže čtenář vůbec neví, vo co go, a když se v daném světě začne trochu orientovat, povídka skončí a následuje nová povídka s úplně jinými pravidly. Za mě fakt ne.

28.11.2016 1 z 5


Ročník 1902 Ročník 1902 Ernst Glaeser

Vynikající román, který vás vtáhne a nepustí. Příběh je vyprávěn očima dvanáctiletého chlapce, tudíž je napsán jednoduše, ale skvěle popisuje tehdejší nálady ve společnosti. U pasáží, kdy se hlavní hrdina snaží přijít na to, co je to to "tajemství", jsem se opravdu bavila aneb se děti dozvídali o sexu v dobách, kdy nebyl internet a Bravíčko.
Výborně je v knize popsáno i srpnové nadšení z války, které najednou setře všechny společenské rozdíly a z lidí se stávají bratři.

06.11.2016 5 z 5