Jíťa komentáře u knih
Příběh i pointa nebyly špatné, jen se mi zdálo, že autorka v tomto příběhu vůbec nezdůrazňovala charakteristické rysy detektiva a snad i paní Oliverové, která se vyskytuje ve více detektivkách. Občas se tyto hlavní postavy chovaly překvapivě odlišně než bych očekávala.
Zkusila jsem druhý díl, ale je snad ještě slabší než první. Asi jsem suchar, nu což.
Moc hezky udělaná a kvalitní kniha zaměřující se hlavně na duchování podstatu keltského národa. Najdete zde informace o bozích, o archetypech v keltské víře, o původu svátků i každodenním životě Keltů. Textu moc není, ale je nabytý informacemi a dobře strukturovaný, výborná je i grafická podoba knihy.
Už dlouho se mi nestalo, aby mě román takhle chytnul, bravo! Akorát ke konci to šlo na můj vkus až moc rychle a brzký konec mě poměrně dost zaskočil.
Navzdory hlubokému zklamání z předešlé čtené knihy od P. Maylea (Rok v Provence), jsem zkusila štěstí a pustila se do Dobrého ročníku. Dvakrát nevstoupíš do téže řeky, říkala jsem si. Jsem to ale naiva, lépe by se v tuto chvíli hodilo přísloví "Jako když hrách na stěnu hází." Tahle kniha byla pro mě naprostou katastrofou. Nehorázně jsem se nudila už od první stránky a pouze s příslibem brzkého konce (ani ne 200 stran) jsem byla ochotná louskat stránku za stránkou. Nevydržela jsem. Upřímně jsem zvažovala, jestli má vůbec cenu toto dílo hodnotit, ale nakonec jsem stylem ne nepodobným skokanu obecnému dospěla k závěrečné stránce. Příběh je nudný a nepodstatný, popisy přírody neosobní, nevzbuzující jakékoli pozitivní emoce, zkrátka ztráta času. Asi si spravím chuť Pagnolem.
Výborná záležitost. Někdy je holt potřeba číst mezi řádky, odkaz autorových myšlenek pak nezůstane nevyslyšen.
Text příšernej, ale z hlediska odbornosti a názornosti (snad) dobrý. V podstatě za nejdůležitější a podstatné lze považovat dvě stránky s mapami reflexních bodů na nohou a na rukách a to je vše. Zbytek je jen o tom natáhnout to co nejvíc, aby z toho vylezla kniha.
Drobná nevýhoda této knihy tkví v tom, že její téma je v dnešní době nejen více diskutované, ale také více brané jako fakt a ne jako názor...teda alespoň pro čím dál větší okruh lidí. Je to jako s Freudem, na svou dobu přelomové myšlenky, jejichž autor musel zakusit nedůvěru i opovržení a (možná) si musel tak trochu dávat pozor na to, co tvrdí. Z knihy je patrné, že Moody se snaží ubezpečit ostatní a především sám sebe o relevantnosti výsledků svých výzkumů, což z dnešního pohledu může působit poněkud směšně. Otázky po pravdivosti výpovědí respondentů už dnes nemusí "zasvěceného" čtenáře zajímat, pídí se spíše po průběhu a zážitku. Proto na mě Moodyho neustálé usvědčování o spolehlivosti výpovědí respondentů působilo hodně rušivě, ale uznávám, že jako základ je to skvělé a průlomové dílo.
Jedna z nejlépe strukturovaných a nejpřínosnějších knih o numerologii. Jasné informace, jasné definice, jasně popsané postupy numerologických výpočtů. Splňuje žánrové předpoklady, což je sice očekávaný požadavek, ne vždy však věrně dodržený: Bohužel dnes najdete o numerologii takové bláboly, které oboru hodně ubližují. I v této publikaci se při bližším zkoumání najdou nedostatky, mám však pocit, že pochází ze špatného překladu či nedostatečné revize textu. Kdo ví.
Moje první setkání s bohužel trochu nedoceněnou autorkou Joanne Harris. Nemyslete si, že jde o nějaké lehké čtivo na prázdniny nebo snad o červenou knihovnu, zdaleka ne. Knihy J. Harris jsou plné nenávisti, strachu a životních nezdarů. Jsou však také velmi živelné a mezi černými mraky občas vysvitne i ta ohnivá koule. Co však na knihách této nenápadné autorky upoutá čtenářovu pozornost, je její spisovatelské umění, bohatá slovní zásoba a dokonale vykreslené charaktery postav. Čokoláda je toho příkladným důkazem.
Jak jen to napsat... toto dílo je opravdu systematické a opravdu obsáhlé. Nepochybuji, že jde o velmi záslužnou činnost autora, ale bez mučení přiznávám, že se to vlastně nedá moc číst.
Čekala jsem jednoduchou stylizaci klasického a do nekonečna opakovaného příběhu a překvapil mě velmi propracovaný příběh jak po stránce obsahové, tak jazykové. Pěkné.
To by mě zajímalo, kde byla ta "vtipná" variace na pikareskní román. Obecně mám knihy o hledání identity ráda, ale tohle mě teda nijak zvlášť neuchvátilo. Neříkám, že potřebuju mít kladného hrdinu, kterému budu držet palce, ale hlavní postava tohoto románu mi přišla tak nevýrazná, že bych si zřejmě ani nevšimla, kdyby zmizela. A myslím, že to by byl docela velký problém v souvislosti s hlavní myšlenkou knihy. Prostředí pro mě bylo také dost komplikované, hlavně orientální jména a tituly, ve kterých jsem se totálně ztrácela. Autor sice vládne psanému slovu, ale jinak pro mě kniha postrádala smysl, proč ji číst, což považuji u četby románu za podstatný předpoklad.
Velmi zajímavý autentický popis života jedné ženy postižené autismem. Ač jde o "mírnější formu" poruchy, jde o zajímavý náhled, který obyčejnému člověku nabídne skutečný pohled na lidi trpící Aspergerovým syndromem, žádná idyla...
Rozhodně mi byl Huck vždycky sympatičtější než Tom a jeho příběhy jsem hltala jedním dechem. Ať žije svoboda!!!
Příběh o životě, jaký byl, je a pravděpodobně vždycky bude (nedělám si velké iluze, dřív než lidé zmoudří, tak sem narazí meteorit, vybuchne Slunce nebo dojde voda). Ačkoli jako živočišný druh tvoříme neuvěřitelně ohromnou skupinu, která jakžtakž funguje, jsme přeci jenom (ať si to přiznáme nebo ne) individuální bytosti, které mají rozdílné potřeby, sny i představy o naplnění života. Ať už jsme křesťané, buddhisté, uctíváme zemi nebo jiný element, věříme na zázraky nebo ne, tahle knížka má ohromné poselství pro všechny. Postavit se Bohu (ať už ho nazýváme jakýmkoli jménem), "bojovat" s ním a znepřátelit si ho jen proto, aby k němu byl člověk blíž. Přijmout odpovědnost za své činy, nevyhledávat nejsnažší cestičky, nepoddat se. Za sebe můžu říct, že mi kniha hodně dala a překvapivě mě nabila silně pozitivní energií a velice ji doporučuji.
Drahocenná záležitost, základ pro studenty i zájemce o tento obor. Nejnovější vydání plné aktuálních info psané srozumitelným jazykem. Víc takových knih!!!
Trochu mi tam neseděl ten happyend, ale jinak se Oliver čte překvapivě dobře.