jithushka komentáře u knih
Snad jenom Murakami dokáže vydat knihu skládající se z 11 esejů o psaní a čtenář to čte jako napínavý román.
Výborná kniha.
K Barceloně mám osobní vztah. I když toho o ní bylo napsáno hodně, Tři měsíce v Barceloně dokáží na čtenáře jedinečně přenést atmosféru, kterou můžete při toulání tímto městem nasávat.
K tomu je kniha nádherná i po grafické stránce.
Kniha s velkým přesahem. Hotakainen prostě umí. Čtenář nejenže dostane výborně vystavený příběh, ale i spoustu podnětů k přemýšlení.
Tohle se nedá, extrémní čtenářský nekomfort.
Takové množství poznámek pod čarou je vhodné akorát tak do odborné práce, kde chcete odkázat na další zdroje. V této knize naprosto zbytečné - většina poznámek mohla být přímo v textu, zbytek klidně vypustit úplně.
Ignorovat poznámky mi nešlo. V některých kapitolách zabírají až půlku stránky.
Dál budu fanouškem přednášek, kniha však zůstane nedočtená.
Hodně povedená kniha. Střídat psychologické části s akcí je skvělý nápad.
Jednu hvězdu ubírám za konec, přišel mi mírně řečeno, nemorální a nerozvedený.
Naprosto nereálné. Nechala jsem se nalákat obálkou, ta však září mnohem více, než celá kniha.
Tenhle díl je pro mě hodně slabý. Celou sérii vyhledávám pro autentické popíši míst, kde se odehrávají, tady jsem ale dostala hodně plytký příběh na pozadí mlhavého turistického New Yorku.
Postava Belly byla úplně mimo /spoiler/, představa podnikatelky, která neví, kolik objednávek je schopná udělat, do světa businessu vůbec nepatří.
Hlavní dějová linka? Červená od začátku až do konce s nereálnými a čitelnými zvraty.
Od titulů které jsou označený jako "příběhy psané s chutí" člověk moc neočekává. Tato kniha patří mezi velké množství titulů, zabývající se kulturním šokem a nálezání nového domova ve Francii. Je průměrná, místy až podprůměrná. Podprůměrnost je dle mého názoru zapříčiněna velmi chatrným překladem, který místy nedává smysl a češtinářsky je nepřesný. Kniha je těžkopádná a čtení neodsýpa. Ani recepty na konci každé kapitoly to nezachrání, bohužel.
Kolikrát se mi stalo, že jsem musela přečíst znovu celou stránku, jelikož text nedával smysl. Otřesný překlad. Slova, která byste v češtině použily málokdy, natož během komunikace s přáteli, napojování vět, které nemá logiku.. že by další snaha o doslovnost?
Nemohu hodnotit příběh, myslím, že po zásahu češtiny z něj moc dobrého nezbylo. Takže jedna hvězda za českou verzi a následnou korekturu. V originále se do toho pouštět nebudu, jednou stačilo.
Tady jsem si trošku naběhla anotací a čekala od knihy něco jiného než to, co jsem nakonec dostala.
Kniha se zaměřuje pouze na fakta o životě v Francii, zejména v Paříži. Dozvěděla jsem se nové informace, občas googlila místa a jídla která jsou v knize zmíněná.
I přes to, že mě kniha v určitém smyslu obohatila, bych ji už znovu nečetla. Autorka mi byla hodně nesympatická a ke konci knihy už jsem se do čtení nutila. Styl a tón mi jednoduše nesedl.
Pokud by se z knížky vyndaly scény popisující sex, moc by z ní nezbylo. I tak ale smekám nad umem autorky, zvládla vystavět příběh, který čtenáře nepustí a nutí číst dál a dál.
A fakt mě zajímá - co teda byla pravda a co lež? :D
Poslouchala jsem jako audioknihu, kde dílo vylepšuje přednes paní Kubařové. Zápletka ale nijaká a doteď jsem moc nepochopila, proč je příběh rozdělen do tolika částí. (Že by se někdo snažil z Aristokratky vytěžit co to dá?)
Autor sází na ten samý vzorec jako u prvního dílu a to, co u Poslední Aristokratky funguje je tady již ohrané a začíná nudit. Pokud od knihy nic nečekáte, jděte do ní. Jestli chcete knihu s příběhem, raději se jí vyhněte.
K téhle knize se pravidelně vracím. Na tak málo stránkách tolik pocitů, děje a hrůzy. Geniální dílo.
K téhle knížce se velmi ráda vracím. Není to ani tak kvůli hlavní dějové lince, ale to, co mě učarovalo je popis Kodaně. Kodaň mám velmi ráda a autorce se neskutečně podařilo vykreslit její atmosféru. Pokud bych město navštívila poprvé, nebála bych se knihu použít jako průvodce po hlavních pamětihodnostech.
Příběh je sice předvídatelný, veze se na vlně trendy románů o hygge, ale jako odpočinkové čtení, proč ne.
Takhle špatnou knihu jsem již dlouho nečetla. Postavy jednají nelogicky, situace jsou velice nepravděpodobné a, co mi vadilo nejvíce, (možná zapříčiněno českým překladem) základní informace na kterých kniha staví, co de Dürera týká, chybné.
Pořád přemýšlím, jaký byl vlastně smysl a cíl téhle knihy. Jestli nakladatelství hodlalo vytěžit co nejvíce z fanynek, nebo jestli tento typ knih je novým standardem?
Na 300 stránkách se střídá v podstatě jen toto - depka a zoufání si nad životem, nespočet dam a zamilování se, peněze, cestování a pak teda nějaký vývoj kariéry.
Možná nejsem úplně cílová skupina, ale úplně nevím, na jaký věk kniha cílí - teenageři, ještě mladší čtenáři? Kniha mi vlastně dala jen to, že už nemůžu Pavla ani poslouchat.
Určitě je vidět vývoj osobnosti od počátku knihy do konce a chtělo to asi i odvahu zápisky vydat, ale za mě prostě ne. Jako kdybych četla fikci o člověku, který je psychicky úplně na dně a jeho život je prázdný a snaží se život zaplnit aktivitami tak, aby tu prázdnotu zaplnil, popř. přepil...
S cestopisy, knihami, které radí jak, kam a za kolik cestovat, se poslední dobou "roztrhl pytel".
Tahle kniha je ale jiná. Neudává rádoby superfakta, nenajdeme v ní filologická okénka ani tipy na to, jak a kde ušetřit. Naopak! Kniha na vše co si čtenář od cestopisu přeje a to zejména milý a upřímný příběh o cestě v tuktuku, který čtenáře nepustí a nutí číst dál.
Kniha příjemně plyne, je vtipná a rozsahově tak akorát. Po grafické stránce též velice příjemná záležitost.
Pokud byste měli sáhnout jen po jednom českém cestopisu, za mě je to rozhodně příběh kluka z Moravy, který zvládl projet v tuktuku půl světa!
Kniha je krásná, plná zajímavých informacích, fotek, kreseb a skic. Bohužel celkový dojem kazí velmi špatný překlad do českého jazyka. Věty nedávají stylisticky smysl nebo kniha přímo perlí neskutečným množstvím překlepů a chybějících písmen v textu. U knihy, která se věnuje umělecké tématice je toho neomluvitelné. Za český překlad a jeho korekturu 0 hvězd z 5. Bohužel.