jitka9251 komentáře u knih

Okouzlující příběh inspirovaný pověstí o Labutí panně, zasazený do období mezi mezolitem a neolitem, kdy v oblasti dnešního Lipna žily kmeny lovců, které pomalu vytlačují pastevci a zemědělci.
Tak tohle jsem si opravdu užila! Jednoduše, ale poutavě napsaný příběh, krásné grafické zpracování knížky ještě podtrhuje atmosféru...Mám ráda detektivky pana Březiny, ale tohle byla lahůdka.

3 09.10.2024

Tak opět mě "ukecaly" nadšené recenze na tuto knihu, i když mě trochu odrazovala obálka...A bohužel, zklamání. Kniha ve mně nedokázala vzbudit žádné emoce, Helena mi byla nesympatická, přišla mi s odpuštěním tupá a nakonec jsem si cynicky říkala, že může být Martinovi za tu nevěru vlastně vděčná, jinak by do konce života byla marná a nesamostatná. Taky se v knize nic moc neděje, od příjezdu Heleny do hor, kdy se napřed pořád utápí v sebelítosti a posléze zase všechno běží podle plánu a bez zádrhelů, takže je to dost nuda. Postavy se chovají nepřirozeně a ani ty popisy přírody a prostředí nejsou nijak zvlášť uchvacující.

Moc krásná, smutná, velmi emotivní kniha. Krásné popisy coloradské přírody a pocitů, se kterými se hrdinka potýká. Někomu může připadat rozvláčná, ale já jsem z ní byla unešená.

Zase jsem se nechala zlákat skvělým hodnocením, jsem nepoučitelná A taky námět mě zaujal. Takže jsem poněkud zklamaná, že se mi dostalo víceméně červené knihovny se zpestřením v podobě informací o nechvalně známé léčebné metodě. Čekala jsem něco jiného...dobře mi tak Ale přece jen se člověk o lobotomii z knihy něco dozví a ponouklo mě to vyhledat si další informace, takže úplně ztracený čas to nebyl. Konec knihy nebyl špatný, jen trochu rychlý a sluncem zalitý epilog mi to zase poněkud zkazil. Líbila se mi dějová linka Margareth, bohužel nebyla moc obsáhlá, ale tady se aspoň autorka pustila trochu víc do hloubky. Taky by bylo fajn věnovat se pohledu Roberta, takto to bylo dost jednostranné. Dočetla jsem, ale ve dvou třetinách knihy jsem uvažovala o odložení.

Nedočteno...
Autorka popisuje vlastní příběh - tragický partnerský vztah, který prožila jako mladičká...Příběh silný, ale zpracování mě vůbec neoslovilo...protrápila jsem se do půlky jen proto, abych se dozvěděla, co za tajemství skrývá Danny...a pak trápení ukončila. Chápu, autorka příběh sepsala v 21-ti letech, a podle informací na přebalu knihy to původně pro ni byla spíš terapie...ale škoda, kdyby se příběhu ujal někdo literárně zkušenější a přepracoval ho, mohla z toho být dobrá kniha.

Úžasná knížka! Pro mě nejhezčí kniha, jakou jsem četla.

8 09.01.2024

Kniha je to bezpochyby kvalitní, autorka dokázala velmi dobře popsat atmosféru úpadku jak zastrčené vesnice, tak jejích obyvatel...ale mě to prostě nějak neoslovilo. Místy jsem se nudila a celkově na mě kniha působila dosti depresivně...což asi i měla, je to o zmaru, stáří, krizi středního věku...prostě mi nesedla.

Uf, námět těžký, brrr ale napsáno velmi dobře! Četla jsem i autorčinu druhou knihu, Vodníka, taky zdařilá, ale Klekánice mi přišla lepší, napínavější... Doufám, že se paní Bartošová ještě do nějaké zajímavé detektivky pustí

3 02.10.2023

S vypětím všech sil jsem se dolopotila do str. 74 a pak to vzdala...zařadila bych do kategorie pro mládež...

(SPOILER) Tomáš se v 30. letech 20. století vyučí v Baťově pracovní škole, posléze se v Baťových závodech vypracuje na slušnou pozici, ale po únoru 1948 jde vše "do kytek", a tak spolu se svou ženou Anežkou emigruje.
Pavel, student VŠE, je přímým účastníkem sametové revoluce v r. 1989. Po smrti otce se dozvídá, že je adoptovaný a začíná pátrat po své skutečné rodině.
Zklamání, veliké zklamání...a to jsem se na knížku opravdu moc těšila Autorův styl je suchopárný, bez "šťávy", postavy mi přijdou jak loutky, bez emocí, navíc černobílé - hlavní hrdinové veskrze kladní, hlavně Tomáš je prostě Pan dokonalý...Tomášova dějová linka z 30. let alespoň zaujme popisem, jak to tehdy v Baťově Zlíně chodilo.
Pavlova dějová linka z listopadu 1989 a dál mě nebavila, popis listopadových událostí podivný...Jeho pátrání po skutečné rodině - těch šťastných náhod, jak mu vše hraje na ruku, v podstatě žádný zádrhel...U pasáže, jak díky jedné staré zrnité fotce z novin z 30. let pozná po 50-ti letech svého dědu, kterého nikdy předtím neviděl jsem se už musela smát, a příběh se ztraceným a nalezeným přívěskem byl na mě už opravdu moc
V poslední části knihy už se vše jen zalévá sluncem a všem jde vše podle plánů...a žili šťastně až do smrti
Musím říct, že knihu jsem nakonec dočetla jen díky tomu, že mě zajímalo, čeho všeho je tam autor ještě schopen se dopustit. Zajímavé bylo třeba se dozvědět, že Anežčin dědeček zemřel v roce 1923, kdy mu nebylo ještě ani padesát, a jeho žena s Anežčinou rodinou poté dožila až do své smrti v r. 1930 poté, co nedávno oslavila osmdesáté narozeniny Taky mě zaujalo, že třiasedmdesátiletá Anežka v r. 1991 po spatření inicál IT na čepicích dělníků pravila "Nevypadají moc jako ajťáci"
Tohle se podle mého názoru bohužel fakt nepovedlo

(SPOILER) Mara byla velice ambiciozní právnička, workoholička, adoptivní matka malé Lakshmi, manželka úžasného chlapa...dokud se u ní nezačala projevovat nevyléčitelná Huntingtonova choroba, která jí postupně devastuje tělo, paměť i osobnost...a teď jí zbývá posledních pět dnů do dobrovolného odchodu z tohoto světa, dokud jí ještě zbývá trocha důstojnosti a je schopná to sama dokázat...
Scott je učitel, který si spolu se svou ženou bere do pěstounské péče malého bratra svého bývalého nadějného žáka, ovšem jen na dobu jednoho roku, kdy matka obou chlapců pobývá ve vězení...Matka chlapců se vrací z výkonu trestu a Scott má posledních pět dnů, které chce co nejlépe s chlapcem strávit...ale vše se dost zkomplikuje...
Skvělá kniha. Dějová linka se Scottem mě tolik nebavila, ale příběh Mary vynikající. Myšlenkové pochody nevyléčitelně nemocné ženy, všechny i "nechutné" detaily provázející tuto nemoc, dilemata, zda víc ublíží/prospěje svým blízkým svým dobrovolným odchodem ze života, dokud z ní není úplná troska odkázaná na pomoc ostatních....Zanechala ve mě velký dojem a spoustu zamyšlení. Bohužel je v knize dost překlepů a sem tam nějaká ta chyba, což mě vždycky dokáže naštvat. Žádná kniha si to nezaslouží a tato určitě ne.

Tak dnes jsem já v roli té, která se ptá "kdo píše ty nadšené recenze na tuhle knihu?" A vím, že 100 lidí, 100 chutí. No, mně se tahle kniha opravdu nelíbila, nebavila...životní zpověď smyšlené filmové star začínající v 50-tých letech, která na sklonku života vyhledá neznámou novinářku s velkorysou nabídkou ohledně vydání knihy o svém životě. Taková červená knihovna s propagací LGBT komunity. Asi nejsem cílová skupina, je fakt, že zákulisí showbusinessu a tzv. celebrit mě nikdy nezajímaly...ale říkala jsem si, že třeba to bude pojato zajímavým způsobem, když taková chvála...do cca půlky knihy jsem ještě žila v naději, že se to nějak zlomí, pak jsem pochopila, že ne, a dočetla jen ze setrvačnosti proto, abych se dozvěděla, co pojí Evelyn s novinářkou Monique. No, ani toto rozuzlení mě nijak neoslnilo a přišlo mi dost překombinované.

Říkala jsem si "to bude přesně kniha pro mě" - příroda, vztah zvířete s člověkem...bohužel...po cca 50-ti stanách jsem knížku odložila...námět skvělý, ale styl, jakým je knížka napsaná pro mě nečtivý...škoda.

1 10.03.2023