Jodie komentáře u knih
Kniha mě bavila, byla neotřelá a mám slabost pro dětské hrdiny. Plus ty podivné fotky, které jí dodávaly kouzlo. Těším se na pokračování.
Klasika. Příjemná kniha, která se dá dobře číst i v dnešní době. Od doby, co jsem ji četla se řídím pravidlem "Ať nad tvým hněvem slunce nezapadne."
Podobně jako Miru - taky to byla pro mě přímo bible, četla jsem několikrát a byla fascinovaná zážitky Kodyma a P.B.Ch. :)
Ne a ne, nebavilo mě to, nemohla jsem se pořádně začíst a těšila jsem se, až budu na konci. Hitler mi v knize nijak sympatický nebyl a v podstatě se mi trochu příčilo o něm číst. Dvě hvězdy za pár vtipných momentů a dobrou obálku.
Musím říci, že začátek mě zaujal, prostředek ne úplně nadchnul (říkala jsem si, že autorka se věnuje různým postavám, které nemají s příběhem ústředních hrdinek nic společného), ale na konci se vše pěkně spojilo v překvapivém finále. Plusem je také to, že příběh není nijak roztahaný, i když pár stránek navíc by mi určitě nevadilo, konec se dal trochu víc rozvinout. A musím pochválit obálku, ty v Hostu umí :)
Přečetla (přetrpěla) jsem od Coelha 2,5 knihy a tohle byla jediná, která se dala číst.
Předně bych chtěla "poděkovat" Sapy za prozrazení zápletky.
Jinak se mi ale kniha líbila, jak první, zábavnější polovina, tak ta druhá, smutnější. Pro člověka, který něco podobného v dospívání zažil je kniha bolestně pravdivá a navrací spoustu vzpomínek. Doufám, že u nás brzy od Johna Greena vyjde něco dalšího.
Knihy od Sofi Oksanen se nečtou snadno, jsou plné bolesti, kterou v Estoncích zanechali události dvacátého století. Pro mě byla tato kniha velmi přínosná, o okupaci Estonska jsem toho moc nevěděla. Moc mě bavil i zamotaný příběh, který postupně vykrystalizoval do trochu očekávaného závěru. Skvělé bylo i vykreslení charakterů postav, především Edgara a Juudit.
Nádherně čtivá kniha se zajímavým příběhem, která rozhodně patří k tomu lepšímu, co v tomto žánru vychází. Když od toho člověk nečeká žádné velké intelektuální dílo, tak musí být podle mě spokojen. Trochu mi vadil akorát překlad, narazila jsem na pár vět, které úplně nedávaly smysl, jak kdyby je jen někdo prohnal překladačem. Nejvíc mi tedy rvaly oči spojení typu "ty si oblibuješ kávu" apod. Hrůza.
Irving ve své vrcholné formě, už delší dobu jsem od něho nic nečetla, ale V jedné osobě bych zařadila klidně na úroveň Pravidel moštárny, Roku vdovou a Modlitby za Owena Meanyho. Krásná kniha se zajímavou tématikou a spoustou sympatických postav.
Vtipná kniha na dva večery, přestože už jsem školním létům dávno odrostla, příběhy odehrávající se ve škole mě i nadále baví, v tomhle vás pobaví neskutečný humor hlavní hrdinky a skvělé charaktery všech vedlejších postav. Chystám se nyní na Helenu, tak doufám, že mě taky nezklame :)
Nakonec musím dát pět hvězd, nevím proč, ale Levhart se mi líbil víc než Sněhulák, od kterého jsem měla asi moc velká očekávání. Dokonce mi ani ten konec nepřišel dlouhý a zbytečný, mám ráda, když se příběh takhle ukončí a neskončí náhle po rozuzlení zápletky.
Další skvělá kniha od u nás dost opomíjeného autora. J. Eugenides mě hrozně moc baví, sedí mi jeho styl a jsem ráda, že u nás konečně vyšly i Sebevraždy panen :)
Milá kniha na jedno odpoledne, která člověka přinutí zamyslet se nad tím, co skutečně chce :) Po Úterních ženách další skvělá kniha pro ženy od Hosta.
Hodně bizarní humor, ale mně kupodivu sedl a bavilo mě to :)
Takové Palahniukovy Neviditelné nestvůry pro děti. Pěkně a čtivě napsané, člověk knihou spíš prolétne, zavzpomíná na to, jak děti umějí být otevřeně kruté a tak. Bavilo mě to. Jedna hvězda dolů za sladkobolný konec.