Johana
komentáře u knih
Právo první noci
Vlastimil Vondruška
Detektivku jsem odložila asi 30 stran před koncem... Toto není pro mne možné. Prý, že to patří do téhož levlu, jako bratr Cadfael? Nééé prosim.
Násilí bez předsudků
Jan Těsnohlídek ml.
Pokud by šlo o generační výpověď, pak mi slza kane na zem pro tu generaci. Zaujal mne text:
věštění z pamětní desky u cesty
ANDREA K.
* 27. 3. 1993 † 11. 12. 2002
čas dal její dárky
jinejm dětem
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Pro mne tohle není. Jak už svět, pěkně vymyšlený, znám z prvního dílu, tak mi příběh sám připadá dětinský a nezajímá mne.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Svět je vymyšlený moc krásně a určitě se tam ještě půjdu podívat prostřednictvím druhého dílu. Celkově mám z knihy ale rozporuplný dojem, postavy mi moc k srdci nepřirostly a příběh co do logiky pokulhává - což by snad neměl, to, že věc je určena YA publiku, to opravdu neznamená, že nemusí mít hlavu a patu. Jak to myslím: vlk například může, v pohádce, sežrat babičku, ale babička nemůže sežrat vlka jenom tak, bez kečupu. Pardon!
Případy z praxe
Anton Pavlovič Čechov
"Byl jsem v situaci onoho nenasytného, vášnivého lakomce, který najednou shledal, že všechny jeho dukáty jsou falešné. Čisté, půvabné obrazy, které tak dlouho hýčkala má fantazie, mé plány, naděje, mé vzpomínky, mé názory na ženy a na lásku – to všechno se mi teď vysmívalo a vyplazovalo na mne jazyk..." Čechov, nu, co dodat: mistrovy povídky jsou napsány s vášní a až trochu překotně, obsahují brilantní popisy zjevů a povah lidiček jeho doby - a smutek. Jakož i určitou lhostejnost ke čtenáři, když náhle zjistíme, že ten který barvitě započatý příběh postrádá zápletku a zatne nám tipec poetickou, více než zpola skrytou pointou... Není to vždy lehké čtení, proto jsem povídky četla tak po jedné, po dvou. Nejvíc se mi líbila "Anna na krku", popisující zkázu určitých velice dobrých úmyslů a "Ariadna", kde spoluprožíváme velmi neromantickou romanci muže, který doufá už jenom v knížete, protože... ale pst. Nespoilerovat. (" 'Kníže ji zbožňuje a ještě nedávno, minulou středu, jeho nebožtík dědeček Ilarion tvrdil, docela určitě, jako že dvakrát dvě jsou čtyři, že Ariadna bude jeho ženou. Určitě! Dědeček Ilarion je už mrtvý, ale je to neobyčejně moudrý člověk. Jeho ducha vyvoláváme dennodenně.' Po tomto rozhovoru jsem celou noc nespal, chtěl jsem se zastřelit. Ráno jsem napsal pět dopisů a všechny jsem roztrhal na kousky, potom jsem ve stodole plakal, pak jsem si vzal od otce peníze a bez rozloučení jsem odjel na Kavkaz...")
Ohrožený ranč
Jackson Gregory
Příběh Wandy a Wayna! Jako puberťačce mi to trhalo srdce, prožívala jsem na sto procent a trápila jsem se, že neumím jezdit na koni a ani skákat na lyžích... Vážně. Wayna Shandona, kauboje a bouřliváka se zlatým srdcem, jsem samosebou milovala, nešlo odolat. Ach jó! Teď už jsem osoba dospělá a co mohu dodat: knížka je klasika oddechové literatury, děj má hlavu a patu, postavy jednají v souladu s logikou, čte se to fakt dobře a, kdyby na tom někomu záleželo, tak, v tomto příběhu ze Západu figuruje i ruská kněžna!
Kořeny
Alex Haley
Knížku jsem četla ve velmi mladém věku a pamatovala jsem si jenom, že je o černoších v otroctví - a že se mi ohromně líbila. Teď musím, říci, že při imponujícím rozsahu románu mne obsah natolik nezlákal, čili jsem skončila u audioknihy. Zejména mne brzdilo, jak autor podává svého hlavního hrdinu jako barbara, zuřivce a tak, ačkoli uvádí, že šlo o gramotného muslima z dobré africké rodiny.
Tři osudy
Nora Roberts
Najevo vyšlo, že Noru Roberts nemůžu. (Zvlášť mne na knize zaujal název: "Osudy". Jedná se snad o sudičky, ne-li?)
Život ve dvou
Nicholas Sparks
První setkání s tímto autorem. Musím uznat, že psát umí, nicméně pěkný styl vyprávění ještě není všechno. Knížka mi přišla prázdná, plná klišé a dokonce uměle natahovaná - tak nějak vůbec napsaná pro peníze... Druhou polovinu jsem projížděla rychločtením. A koukám, že je tam i rakovina! A myslím si - no nazdar.
Dívky od svaté Magdalény
V. S. Alexander
Způsob vyprávění, takový suchý a chladný, mne až zaskočil, jsou zde popisovány dost hrozné věci, jako by o nic nešlo. Po knize jsem sáhla proto, že jsem dřív viděla film, který se mi líbil - a určitě obsahoval emoce, na které jsem zde moc nenarazila, pročež knihu odkládám.
V úkrytu
Liz Nugent
Detektivka, co mi nesedla. Hodně to bylo tím, že příběh začíná postupně vyprávět několik postav a je obtížnější začít někomu z nich fandit a druhým ne. A vypravěčů postupně přibývá... Autorčina snaha o tajemnost a originalitu - řešená takovouto přeskakovací technikou vyprávění - se určitě může mnohým líbit. U mne se minula účinkem.
Angelo a dvojčata
Tessa Radley
Nějak mne napadlo, že bych si přečetla zase jednou po letech Harlequinku, že je hezky, nemám teď nic na práci, proč ne. Proto: "V jejích vlasech mohl ucítit sůl moře i chladné ostří větru. Proč tady byla? Naznačila, že potřebuje peníze. Byl to jediný důvod? Nebo, nehledě na její odmítání, doufala, že znovu rozdmýchá žhavý popel jejich vášně?"
Ovšemže nedám odpad, žánr je zde dopředu zřejmý a prostě jsem se mu měla vyhnout.
Smrtící zrada
J. D. Robb (p)
Bohužel jsem nepřekonala nudu, která zavládla po svižném úvodu s činanou vraždou... Peripetie se sexem, jakože to tam musí být, mne nebaví. A pokud se neděje nic dalšího, tak to balím. Jelikož to byl můj první pokus s touto autorkou, tak musím dát alespoň jednu hvězdu za zjištění, že dáma umí dobře řemeslně psát. Ostatně se dovídám, že jde o pseudonym, čili zkusím ještě něco dalšího - zde jsem asi neměla šťastnou ruku.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Pro mne byl daleko lepší film - ovšem viděla jsem ho dříve, nežli mi padla do ruky kniha. Od které jsem proto čekala něco jiného, nežli jsem dostala, bohužel mne do děje vůbec nevtáhly ani ilustrační fotografie a celkově mne knížka zklamala, nicméně: příběh a postavy jsem si tak oblíbila ve filmu, že za ně autorovi děkuji!
Nikdynoc
Jay Kristoff
Na straně 49 jsem usoudila, že kniha je určena nezkušené mládeži. Oceňuji: pana Laskavého! Hravý a překrásný nápad.
Andělská hra
Carlos Ruiz Zafón
Jak mne kniha zpočátku naprosto nadchla, tak mne po asi sto stranách důkladně otrávila. Pro nudu končím na straně 120. Co ale musím pochválit - vyprávěno je krásným, košatým jazykem! Dočetla jsem se, že překládala Athena Alchazidu, jistě to nebylo snadné a výsledek si zaslouží pralinku.
Snídaně na Titaniku
Jiřina Salaquardová
Sbírka mne neurazila - ale líbila se mi z ní jenom jedna báseň: Hlad.
