Johana komentáře u knih

Neprokousala jsem se.
Autorka mi připadá jako pilná studentka, znalá jazyků - která snad měla odložit sepsání knížky až na dobu, kdy si o Velesovi bude sama něco vlastního myslet.

21 09.04.2024

Výborné fantasy povídky.
Knížku určitě lze srovnávat se Sapkowskim - ačkoli, možná není úplně dobře, že takové srovnání se nám přímo nabízí... No, co bychom si zastírali, takový génius, jako býval Pán Zaklínače, to zase pan Juraj Červenák není ale nechci pana Červenáka nikterak snižovat, spíš tím chci říct, že by měl konečně nějak zdědit asi tak půl miliardy, euro samo sebou, aby měl dost času na pomalejší psaní... Za mne by si to zasloužil.
----
Ještě pod čarou podotýkám podstatnou věc: Bonus u povídek je, že krom u poslední z nich (Zvěrozvěstové) nemusíte znát svět kouzelníka Rogana a ani v nejmenším vám to nebude vadit.

Dovolím si doporučit čtenářům fantasy žánru jako povinnou literaturu!

33 30.03.2024

Dobrá detektivka, s pomalejším rozjezdem.
Určitě se vyplatí vydržet přes úvodní popisy obtíží vyšetřovatelky Eriky, pak už příběh nabere tempo.
Po operaci víček jsem si Eriku naordinovala jako audio k tři dny trvajícímu ležení na zádech - a pohoda, "Dech... " udržel mou pozornost a bavil.

35 21.03.2024

Obstojně čtivé čtivo, ale příběh divný až, promiňte, blbý. Pan Bryndza umí psát, to ano, zde však byl líný myslet.

Autor v epilogu zmiňuje svoje pobyty v Chorvatsku - a popisy tamní krajiny jsou pěkné. Ale thriller si neberu do ruky kvůli cestopisným poznámkám. Zde se mělo odehrát psychologické i epické drama vdovy, která nám odhalí děsivé tajemství s přesahem do mezinárodní politiky, no ne? A víte, jak mi to připadalo? Jako podklad pro scénář céčkového televizního, soap, jako že špionážního seriálu s asi tak osmi díly, kde hlavní hrdinky sehrají například Kateřina Brožová a Eva Vejmělková...

Doporučuji takhle do vlaku, když by nic lepšího nebylo.

37 24.02.2024

Nejprve mi kniha přišla dobrá - ale celkem rychle se ukázalo, že ústřední postava není ani tak zajímavě rozporuplná, což asi měla být, jako spíš pilinami vycpaná a dočista tím marná, otravná a nudná. Ostatní figury taky nestály za mnoho a sám popis her se mi vlekl jak úterý...

Baladu jsem se snažila přečíst asi rok, nakonec se povedlo, nicméně nedoporučuji. Jedině snad skalním fanouškům série.

37 12.02.2024

Linda Castillo už pro mne dávno není sázka jistotu, ale tato kniha je myslím zase jedna z těch lepších. Ani mi nevadilo, že se vlastně neřeší amišská problematika - krom toho, ze systém volby církevních představitelů není ideální. Co mi vadilo: Milostné scény paní autorkou sepsané mi drásají srdce a vkus. Zde jich je dost, aááách jo. Na oddech tedy dobré, ale nic nutného.

31 07.02.2024

Jedna z "časově nebezpečných" knih... Zhltla jsem jejích 728 stran ve třech dnech a nocích a pořád mi nejde z hlavy. Výborná zábava!

Tentokrát ale nikoli velká literatura, ačkoli tím směrem King také píše, podle mne. V Pohádce se literárních kvalit dočkáme v první třetině - a k tomu se můžeme dohadovat, kdopak to asi s Mistrem psal (už ty závěrečné akordy podkapitol svědčí o začátečníkovi, pozornější čtenář může ale dokonce postřehnout momenty dialogu obou autorů). Druhá a třetí čtvrtina jsou blahosklonně rozmáchlé v zemi literatury brakové. A už víme určitě, že je tu spoluautor (drze hádám mladou ženu s ambicemi básnířky a pedagožky, literárně vzdělanou a milostně cudnou).

Celkově, ačkoli by se mohlo zdát, že si dost stěžuji - tak celkově vzato paráda, bylo mi líto, že ta jízda do země Ozz už skončila. Dávám bez váhání pět hvězdiček. Motýlů. Zlatých pelet. Pytů prémiového psího žrádla. Lovecrafťáků....

46 04.02.2024

Velice příjemné, pomalé a starosvětské detektivní počteníčko. Jakkoli se odehrává v době současné, pocitově se ocitáme v časech pana Poirotta a kdo má tento styl a časy rád, blahem se musí rozvrnět.

Jako obvykle u P.D.Jamesové se mi pletly postavy, je jich tu přehojně. Trochu mne zklamala pointa a proto jen 4 hvězdičky - jako četbu ke kamnům v deštivý den nicméně doporučuji na sto procent.

35 04.02.2024

Pomocnici vřele doporučuji ženským čtenářkám, je to přitažlivě, svižně napsaná kniha, kterou jsem si ohromně užila a kterou si i koupím, abych ji měla doma.

Příběh není nijak originální a jeho logika dost hapruje - ale nevadí. Hrdinky, obě, mi přirostly k srdci a potrestané zlo mne opravdu rozveselilo. Přečtěte si to také!

43 16.01.2024

Ne a ne.
Vážně je to pitomost. Což u knihy, která nechce a rozhodně nemá být oddechovým čtivem, poděsí.
Navíc to napsal celkem kmet a zkušený autor, čili tady je špatně úplně všechno, nákupu knihy lituji a varuji před ní.

Perfektní oddechovka, doporučuji.

Ačkoli příběh je prostý a částečně i předvídatelný (ne tak docela), dávám z celého srdce pět hvězd, jelikož málokdy narazím v kategorii "knih pro ženy" na věc, která má výraznou přidanou hodnotu, abych tak řekla. A zde je to až Shakespearovská figura otce hlavní hrdinky. Krev mi z něho tuhla v žilách.

Chci ještě dodat, že za mne nejsou všechny knihy Joy Fieldingové zase tak perfektně čtivé, jak se o nich povídá - ale Hospodyně tedy určitě, ta se čte jako víno.

44 18.11.2023

Atlas je zastaralý - chybí v něm spousta běžných psích plemen. Ani se o rase mnoho nedozvíte, takže koupě knihy lituji.

28 26.10.2023

Čtení mne bavilo.
Popravdě, mnoho o psech nevím, teprve si chci vzít štěně - a vzdělávám se teď dopředu. Nemohu tudíž s panem Desenským nikterak polemizovat o jeho metodách nebo o celkovém přístupu ke psům.

Ale o přístupu ke čtenářům mohu dumat a na rozdíl od různých příruček o psech, kterými jsem v posledním čase listovala, se právě pan Desenský staví k lidem nearogantně. Knížku doporučuji.

34 27.08.2023

Vracím se po letech k titulní povídce: Písečníci. Je tak úžasná! Obsahuje nejoriginálnější ufonky, o jakých jsem kdy četla a každému mohu vřele doporučit, aby si knihu vzal do ruky. Kvůli písečníkům dávám 5 hvězd, dala bych deset.

Ostatně Písečníci jsou světlicí, která mne k autorovi přivedla, čehož nelituji.

Ostatní dvě povídky, Píseň pro Lyu a Skleněná květina, mi přijdou přehlédnutelné, ačkoli neurazí.

38 18.08.2023

Kniha je divně napsaná a proto ji odkládám a nedočtu. Na prvních dvaceti stranách jsem měla například dojem, že louskám velmi zmatený příběh hrdinky - která žije ve Vídni v Dánsku. Ale ne, šlo o dvě různé ženy, jejichž příběhy se od sebe dostatečně neoddělily chybou autorky.

Kvůli stylu, jakým je děj vyprávěn, jsem usoudila, že půjde asi o prvotinu. Ve skutečnosti je to už šesté románové dílo Anne-Sophie Lunding-Sørensenové, viz internet. No nazdar.

Mrzí mne to, na dění v sanatoriu pro choromyslné, v dobách historických, se mi docela sbíhaly sliny ale času je málo a knih kolem nás příliš mnoho, tak si jdu někam ukousnout stravitelnější sousto.

Detektivka jako dort. Pěkně nazdobený sněhovými závějemi z Aljašky.

Miluji to. Paní spisovatelka Dana Stabenow se mi strefila do vkusu, takové příběhy mám ráda a nevadí mi, že krimi zápletka je trochu jednoduchá a spoustu času trávíme pozorováním každodenního žití na Severu.
Ale pozor- závěr knihy vlastně vůbec jednoduchý není a my se stáváme souputníky tanečníků dávných tanců s mrtvými a dostáváme příležitost hluboce respektovat hlas přírody, s nožem proti polární záři ve vlastních prstech... Stačí se s hlavní hrdinkou trochu zasnít.

Jedná se o druhý díl série Kate Shudaková, za mne o dost lepší dílu prvního, který se mi líbil také. Chci dodat, že k této sérii mne přivedla videa vynikající booktuberky, paní Babičky z knižního YT kanálu Knihánkov. Děkuji krásně.

45 11.07.2023

Nedočteno, knihu jsem odložila po zjištění, že je vysloveně určena mládeži, což já nejsem. Půjde asi o celkově jednodušší vyprávění, bez velké logiky, zato plné laciných klišé... Ale hlavně je to pro děti.

Fajn detektivka, hned s několika originálními motivy. Trochu nepravděpodobná.

Máme tu dvakrát dvojitý únos školaček, barvitě popsané trpící rodiny těch čtyř dětí, zajímavou hrstku možných pachatelů a, želbohu, jednu superpolicistku Kim, která je tak citlivá a zároveň drsná, že to popravdě není ani možné. No ano. A hlavně za to béřu knize hvězdu, ačkoli celek mne vážně bavil.

A chci určitě zmínit, že jsem si Tichou modlitbu vyposlechla - v podání Jitky Ježkové, která dodala příběhu další kvalitu, takže v tomto případě, jako že to často nedělám, vysloveně doporučuji variantu audiokniha.

46 24.06.2023

Nesedl mi styl psaní paní Trpkové. Nedočteno. Za mne příliš mnoho přívlastků, ruší mne to a nemohu autorku omluvit, že by snad šlo o prvotinu. Nejde.

Strávila jsem s touto tajůplnou knihou příjemný čas. Není dokonalá, zejména ve střední části jsem se nudila a v té poslední se mne zase zmocnil úžas, jak dalece tohle šlo odvypravovat lépe!
Ale celkově: příběh mne velice bavil, jeho zvraty dávaly smysl, závěr knihy není kýčovitý, překlad je v pohodě a obálka mi připadá krásná, dávám spokojené čtyři hvězdičky za prima odpočinkovou věc. Jen varuji! Nečtěte si o těch sestrách, pokud nemáte rádi "všelijaké fantasmagorie". Rozumíme si.

40 20.06.2023