Jonna
komentáře u knih
Nebe nad Kilimandžárem
Leah Bach (p)
Kniha se četla dobře, příjemná oddechovka. Připomněla mi, že své africké kolonie měli i Němci.
Za války, 1918: Příslib naděje
Cynthia Harrod-Eagles
Skvělé jako vždy, a doufám, že tím sága nekončí.
Deset zenových vteřin – Dvanáct zaklínadel pro hledání a nalézání smyslu, klidu a vnitřní síly
Eric Maisel
Nejdřív jsem si myslela, že je to takový ten styl knihy, kde je všechno řečeno už v úvodu, a dál už se jen jedna myšlenka uměle natahuje, aby to vyšlo na knihu. Ale není to tak, a jsem ráda, že jsem knihu neodložila. Pomalu začínám do svého života zařazovat jednotlivá "zaklínadla", a hodně mi to pomáhá, a přitom je to tak jednoduché. Jsem ráda, že jsem knihu přečetla hned na začátku roku, stala se součástí mých novoročních předsevzetí. Knihu moc doporučuji, hlavně těm, co potřebují nějaký "restart".
Sejdeme se v knihkupectví
Amy Meyerson
Příběh vleklý, místy se špatně v textu orientuje (v jednu chvíli něco vypráví matka ze svého pohledu, druhá věta je, bez přechodu, z pohledu Mirandy), zbytečné a sáhodlouhé popisy nepodstatných věcí a míst (např. basketbalový zápas), už od začátku knihy jsem znala ono "tajemství" k němuž autorka konečně dospěje v závěru knihy. Je to prvotina, tak jsem autorce milosrdně přidělila dvě hvězdy.
Přecitlivělí lidé a introverti - Jak s tím žít
Ilse Sand
Kniha je to sice útlá, ale nabitá informacemi. Četla jsem sice už i o trochu lepší knihy na toto téma, ale i v téhle jsem našla důležité informace, které mohou všem HSP pomoci. Výhodou je i malý formát, takže knihu lze s sebou nosit jako takovou první pomoc v nesnázích.
Umění vytvářet vzpomínky - Jak si užít a zapamatovat šťastné okamžiky
Meik Wiking
Sice mi to trvalo, ale konečně jsem knihu dočetla. Ne, že by mně nebavila, jen jsem si co nejvíce čteného chtěla zapamatovat a uvést do praxe. Také jsem během čtení zjistila, že alespoň sem tam nějaký Skandinávec má smysl pro humor. :-D Kniha už je připravená na poličce "první pomoci", kam si odkládám užitečné knihy, ke kterým se často vracím. Doporučuji přečíst co nejdřív, abyste si uchovali co nejvíc krásných vzpomínek.
Osudové dny
Marie Lacrosse
Nejhorší díl trilogie, jsem vážně ráda, že už není další. Autorka oblékla socialistickou agitku do červené knihovny, hrozná kombinace. To černobílé vidění světa, to "násilné" spojování děje, aby autorce vyšel záměr,... To vše mi vadilo už v minulých dílech, ale v tomhle to vygradovalo. Hrozně mi to připomíná povinnou četbu let nedávno minulých. Autorku definitivně opouštím, pokud bych si něco podobného chtěla přečíst, najdu toho jistě mnoho v knihách, které vyšly před rokem 89.
Listopád
Alena Mornštajnová
Po některých komentářích jsem ke knize přistupovala obezřetně, ale po pár stranách se ukázalo, že je to zbytečné. Myslím, že rozdílný názor budou mít čtenáři, co období sametové revoluce zažili jako dospělí, nebo ti co byli malí, případně nebyli na světě. Sama se pamatuji na ty obavy, co panovaly, "aby se to nezvrtlo". Naštěstí ne, a kdyby, umím si představit, že by to dopadlo hodně podobně, jak popisuje autorka. Kniha je skvělá a vzbuzuje hodně emocí.
Návrat
Anne Jacobs
Ze začátku jsem se nemohla začíst, možná proto, že mi dělalo problém zorientovat se znovu ve všech postavách, ale asi v jedné čtvrtině mě kniha chytla, a už nepustila. Myslím, že je to zatím nejlepší kniha série.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Kniha mě naprosto uchvátila, a to se opravdu nestává často. Moc jsem nevěřila ani komentářům, že trilogie má vzestupnou úroveň, ale mohu to jen potvrdit.
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. O vládě Franca jsem už četla několikrát, tentokrát to bylo z jiného úhlu, o kterém jsem neměla tušení. Rozhodně si hodlám přečíst i další knihy autorky.
Nový začátek
Marie Lacrosse
Mám trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi příčí už citáty Engelse a Marxe na úplném začátku knihy, a stále mne irituje to černobílé vidění světa, (aniž bych si dělala iluze o postavení dělníků té doby). Rozčilují mě historické nepřesnosti (Hotentoti, kakao apod.), ale možná je něco způsobené i překladem. Taky mě už od prvního dílu rozčiluje, že autorka se snaží oddálit rozuzlení vysloveně "násilím", tedy těžko uvěřitelnými "náhodami". Na druhou stranu kniha se čte sama, děj má spád, a zajímavé jsou informace jak o oblasti, tak třeba o pěstování vína. Takže si nejspíš další díl(y) přečtu, ať to mám komplet.
V bouřlivých časech
Marie Lacrosse
(SPOILER) Čekala jsem od knihy víc. Nemám moc ráda knihy, kde se děje jedna nerealistická náhoda za druhou, aby to autorce tak nějak klaplo (např. když Irena neodejde s Pauline ze svého vězení apod.), a tady se jich děje na můj vkus hodně. I popis válečných hrůz jakoby jen klouzal po povrchu, postavy nejsou propracované,... Sice neočekávám od tohoto žánru nějaké hlubokomyslné úvahy, ale celá kniha mi přišla docela plytká. Nevím, váhám, zda číst druhý díl. Rozhodně se ráda vrátím k Anne Jacobsové, která píše lépe a více čtivě.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Moje druhá kniha od tohoto autora, a opět se mi moc líbila. Takové ty popisné pasáže, které v jiných knihách bytostně nesnáším, jsou tady tak skvělé, že úplně vtahují do atmosféry. A charaktery postav taktéž. Byť jsem v jižních Čechách byla jen párkrát, jsou mi díky téhle knize hodně blízké.
Nenechte sebou manipulovat
Isabelle Nazare-Aga
Jedna z mála knih o manipulaci, co u nás vyšla. Moc se mi líbí část popisující typy manipulátorů, u sebeobrany mám stále takový neodbytný pocit, že část je ztracena v překladu, který je v této části podivně kostrbatý.
Medvědín
Fredrik Backman
Nejdřív jsem od knihy čekala něco jiného, než o čem pak byla. Nevadilo mi to, ale chvílemi jsem měla pocit, že čtu spíš knihu pro adolescenty než pro dospělé. Je to druhá kniha od tohoto autora, a stále se nějak nedokážu naladit na "rytmus" jeho knih. Mám doma ještě pokračování Medvědína, tak uvidíme.
Hluboká modř moře
Marie Lamballe (p)
(SPOILER) Pro mne zatím nejslabší kniha autorky, ještě bych horko těžko zkousla všechny ty obtížně uvěřitelné náhody, co se odehrají, ale po znovuobjevení Alana už jsem ani neměla chuť knihu dočíst. Nakonec jsem ji dočetla, ale ke knize se nehodlám, na rozdíl od jiných, vracet.
Mestský mních
Pedram Shojai
Ze začátku jsem chtěla knihu odložit, protože se mi zdálo, že mi nemůže dát nic nového, a že kniha je zaměřena spíše na lidi z velkých měst. Nakonec jsem ráda, že jsem to nevzdala, protože i já jsem si, hlavně na konci knihy, našla "to své". Takže doporučuji, a nepřestávejte hledat.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Další kniha autorky, co mě nezklamala a krásně se četla. Postavy, stejně jako příběh, nejsou černobílé, například tatínka dokážu litovat i nenávidět, ostatně tak to je se všemi postavami. Zatím tato autorka nenapsala knihu, která by se mi nelíbila. Teď se chystám se na Listopád, už se těším.
Lykke - Tajemství nejšťastnějších lidí na světě
Meik Wiking
Chtěla jsem si tuto knihu přečíst jaksi "do počtu", abych měla přečtené všechny knihy autora, co vyšly v této edici, ale nakonec mě ta kniha hrozně chytla, a některé návody rozhodně vyzkouším. Myslím, ale, že některé věci jsou prostě v Česku těžší k pochopení, ve Skandinávii, kde bydlím, se prostě žije trochu jinak.
