jopp komentáře u knih

Mornštajnová umí hezky vyprávět. I tato kniha byla pro mě čtivá, jen některé reakce postav mi přišly nepochopitelné a nedokázala jsem se s nimi ztotožnit. Jako by v tomto příběhu nebyl nikdo "normální" a když už se někdo jevil jako normální, tak udělal něco, co jsem vůbec nechápala :-) Takže pro mě od autorky zůstává nejlepší kniha Tiché roky.

16 07.05.2020

Pokračujeme ve čtení se synem. Zábavné, napínavé a zároveň laskavé čtení, kvalitně napsané. U těchto knih nemám strach, že dítěti kazím vkus ;-) Dobro a zlo jsou jasně rozpoznatelné jako v pohádkách, a tak to má být!
Filmy jsou proti knize mnohem chudší, tak to bývá vždy.

15 06.08.2022

První díl dočten, trvalo mi to tři večery. Prostředí velmi zajímavé a ve světle současných událostí tak nějak doufám, že se v našem reálném světě neschyluje k podobnému vývoji.
Čtivá a napínavá kniha, kterou nebudete chtít odložit. Českou autorku bych za tímto dílem nečekala. Není to Duna nebo jiná legendární fantasy, ale určitě se vrhnu s nadšením na další díl.

15 06.03.2022

Dostojevského jsem četla před 20 lety, na vysoké, když jsem měla mezi zkouškovými houby co dělat :-) Přečetla jsem skoro celé jeho dílo asi za dva semestry. Jak tady někdo píše, že k Dostojevskému se musí dospět, tak u mě to bylo tak, že mi Dostojevského knihy dospět pomohly. Pravda je, že jsem po přečtení X té jeho knihy začala být trochu depresivní a mimo realitu :-))), ale to se nakonec srovnalo a Dostojevský mě posunul ve vnímání lidské povahy, společnosti, prostě přispěl k poznání sebe sama i okolí v období cca kolem 20 let věku, kdy se člověk většinou tak nějak hledá. Nevím, jestli by mě dnes, jako matku dvou dětí s poměrně náročnou prací a už získanými životními zkušenostmi, Dostojevský takto okouzlil. U psychologických románů už narážím na to, že postavy v nich řeší věci, které já už mám vyřešené :-) Asi si toho Idiota budu muset znovu přečíst a uvidím, jestli a co mi může teď přinést, na to jsem vlastně docela zvědavá :-)

15 28.07.2020

No teda, to byla atmosféra! Úžasně zachycená malebnost místní krajiny zkombinovaná a propojená s životem jednoho člověka bojujícím se svými démony, zejména s odtažitou matkou, posléze s osamělostí a pocity viny. Výborné na postavách v knize je to, že každá z nich postupně prezentuje svůj pohled na věc a čtenář tak dostává možnost pochopit jejich chování a nikoho z nich neodsuzuje.
Micheál mi byl blízký, až mě to trochu
děsilo :-)
Původně jsem se bála, že kniha bude příliš depresivní, ale nakonec ve mně vyvolávala různé jiné emoce.
Rozhodně doporučuji.

14 10.10.2024

Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst už roky, protože magický realismus je můj top žánr. V průběhu čtení jsem váhala, jestli mě to baví, ale pořád mě něco nutilo číst dál. Zpočátku jsem bojovala trochu s tím, že události, včetně těch tragických, jsou vyprávěny takovým nevzrušeným stylem. Toto mi ale postupně přestalo vadit, naopak mi to do rázu knihy zapadlo.
Magické prvky mě okouzlily jako vždy - konverzace s mrtvými, nespavá nemoc a další "nereálnosti" jsou pro mě osvěžující, jedinečné, fantastické.
Každý člen rodu Buendíů je jedinečný, přitom je ale spojuje určitá osamělost, což je zřejmě daň za onu originalitu. Svérázní lidé, svérázné městečko a svérázné události, o kterých si nemůžete být jistí, jestli jsou výplodem mysli nějaké postavy nebo je jiné postavy jen nevidi nebo nechtějí vidět :)
Sečteno podtrženo, Sto roků samoty je velmi originální dílo, na které hned tak nezapomenu. Zároveň musím říct, že někteří jiní autoři toho žánru mě zaujali víc (Rushdie, Murakami,..). Možná je to způsobeno do určité míry i stářím knihy.
Nakonec musím dodat, že mě mrzí, že Odeon tuto jedinečnou knihu odfláknul- nedokážu pochopit překlepy a taky netuším, jaký byl důvod nedat do knihy rodokmen Buendíů, který jsem si musela najít na netu - bez rodokmenu jsem se cca v třetině knihy začala dost ztrácet.

14 07.05.2023

Moc pěkný historický román, který má všechno, co by měl takový román mít - intriky, láska, historické souvislosti, boje. Postavy uvěřitelné, mající kladné i záporné vlastnosti. Navíc těch stránek je tolik, že kniha zabaví na mnoho dní :-) Četbu jsem si užila a chystám se na další díl.

14 05.06.2021

Ideální kniha pro čtenáře, kteří mají rádi historii, ale ne zas tak moc, aby se mořili s literaturou faktu.
Folletovy romány jsou extrémně čtivé a také poučné. Fiktivní postavy setkávající se s reálnými historickými událostmi umožní pochopit historické události a atmosféru doby. Má to ovšem tu nutnou nevýhodu, že postavy jsou nápadně u všeho podstatného, co se v dané době děje, nepravděpodobně se setkávají a ovlivňují. Pokud chcete popsat politiku v jednotlivých zemích, situaci v různých společenských vrstvách, špionáž, válečnou taktiku jednotlivých národů a desítky dalších faktorů ovlivňujících průběh událostí, není zřejmě možné popasovat se s tím lépe.
A některé sexuální narážky mi přišly nevkusné, nemůžu si pomoct.
Celkově vzato ale velmi dobrá kniha a s radostí se vrhnu na další díl.

13 27.10.2024

Přečteno za jeden večer. Zpracování velmi dobré, mám Dvořákovou čím dál radši. Téma ovšem náročné, kvůli tomu bych knihu znovu nečetla.

13 02.09.2023

Přiznám se, že nevím, jak knihu zhodnotit. Její obsah je brutální. Skoro po každém čtení jsem byla psychicky rozhozená a nemohla třeba hodinu usnout i přes pozdní noční dobu. Autor je dobrý spisovatel, ale kdybych věděla, jak na mě román bude působit, tak ho nečtu a ani ho nemůžu nikomu doporučit, aby z něj neměl těžkou hlavu jako já (s výjimkou voličů SPD a ostatních příznivců ruského státního zřízení, neboť současné jednání Ruské federace se v mnoha ohledech zcela shoduje s postupy nacistického Německa).
Takže bych to shrnula tak, že kniha je jen pro otrlé jedince, kterým nevadí stres před spaním :)

Musím dát plný počet hvězdiček. Knížka je velmi dobře napsaná, propracovaná, téma neotřelé a pro mě poutavé. Přiznávám, že mě občas nebavily dlouhé písemné zprávy těch různých funkcionářů. Ale to je pro mě jediná a
vcelku zanedbatelná vada na kráse.

13 10.09.2022

Dlouho jsem nečetla knihu s tímto tématem. Musím říct, že jsem si připomněla, co je to rasismus v původním, pravém slova smyslu, a rozhodně to na mě zapůsobilo - opravdu ještě před pár desítkami let lidé takto uvažovali? A ptala jsem se sama sebe, jak bych černochy vnímala já, kdybych byla v té době jedna z těch bílých paniček...?
Hvězdičku dolů dávám za černobílost románu v tom smyslu, že hospodyně byly víceméně pouze kladné postavy. Takhle život nefunguje. Nicméně jde o čtivý a působivý román.

13 27.06.2022

Velmi čtivá kniha, nicméně od autorky jsem přečetla tři knihy, a tato se mi zamlouvala nejméně. Asi je to tou negativní atmosférou - koncentrák, nemoci, smrt, pořád dokola.

13 05.05.2020

Kniha je atraktivní pro všechny, kdo mají zkušenost s dřívejším životem na vesnici. Zdůrazňuji minulý čas, v současnosti na vesnici podle mého názoru už tolik pravých vidláků není :-)
Sama jsem strávila část dětství u babičky a dědy na vesnici. Pole, slepice, husy, prase, zabijačky. Moji prarodiče byli sice jednodušší (ve smyslu nevzdělaní, dodržující tradiční role i způsob života), ale velmi milí, srdeční a k nám vnoučatům neskutečně hodní. I když jsme něco provedli, nezlobili se dlouho. Hrozně ráda na to vzpomínám. V knize jsou vykresleny spíš ty negativní vesnické postavy, se kterými jsem se já nesetkala, ale je mi jasné, že závist a drby na vesnici kvetou, protože si tam lidi vidí až do talíře a ne každý je takový jako já, které je úplně jedno, co ostatní dělají, pokud mě to nějak negativně neovlivňuje :-)
Hodně se mi líbilo, jak autorka popisuje události z pohledu více účastníků. Krásně tím ukazuje, že každý vnímá realitu po svém a není záhodno dělat unáhlené soudy.

12 22.03.2022

Moc se mi líbil příběh. Ten byl objektivně nepravděpodobný, ale podaný tak, že jsem věřila každé slovo. Vyprávění bylo doslova barvité, popisované věci a události se mi zobrazovaly před očima. V této knize hledíte z blízka do očí smrti, ale i životu.
Neobyčejný obsah, krásná forma - úžasná kniha!

12 19.02.2022

Sci-fi není můj top žánr, ale tohle se mi líbilo.
Je libo štěstí a pohodlí, nebo raději pravda a krása? Je lepší zažívat bolest a osamění, nebo dát přednost životu v neustálé společnosti lidí, kde bolest je něco naprosto nevhodného? Preferovat odříkání a zásady, nebo jednoduché uspokojování svých potřeb?
Docela by mě zajímalo, kolík procent populace by se přiklonilo na jednu nebo druhou stranu :-)

12 17.11.2020

Kniha mě oslovila. Některé myšlenky ve mně vzbuzovaly celkem silné emoce, zvlášť mě zaujaly peripetie mateřství- všichni se snažíme dělat pro děti to nejlepší, ale co to je? Je lepší sešněrovat život do jasných - a otravných- pravidel, nebo být free, ale pořád někam utíkat? Je lepší mít zázemí s milující úplnou rodinou, nebo radši toto všechno vyměnit za život s biologickou matkou, s níž je život přinejmenším nestabilní?
Být matkou je prostě složité a krásné zároveň a toto kniha trefně ukazuje.
Postavy na mě působily mírně schematicky- extrém na jednu i druhou stranu.

11 19.09.2024

Normálně na román pro ženy 5* nedávám, ale tady to nešlo jinak. Nancy jakožto reálná žena byla neskutečně odvážná, dříč až na půdu, podle všeho velmi půvabná a chytrá. Tahle dáma by měla být inspirací pro současné mladé ženy, ne nějaká dnešní tzv. celebrita. Bez takových lidí jako ona by Hitler prostě a jednoduše uspěl.
Autorka si dala záležet na autenticitě příběhu a i když kniha stylisticky není žádný literární skvost (ale také určitě není v tomto směru podprůměrná), tak životní osud Nancy Wake dokázala ztvárnit velmi čtivou formou přístupnou pro všechny - a o to tady jde. Střídání časových rovin bylo osvěžující a nápadité.
Takže ženy, s chutí do toho :-)

11 27.08.2024

Knihy z žánru sci-fi nepatří u mě k těm nejčtenějším, ale teď jsem na nějakou tu "scifárnu" měla náladu a vybrala jsem dobře! Knihu si řadím do osobní kategorie "inteligentní sci-fi", ve které nejde pouze o převyprávění nějaké vymyšlené story, ale má rozhodně přesah. Pokud čtenář chce, může se zamýšlet nad nezlomností lidského ducha, nad různými povahami lidí nebo nad tím, co je člověk schopen fyzicky všechno ustát (na to často při našem super pohodlném životním stylu zapomínáme). Poslední třetinu jsem hltala tak, že jsem četla při každé volné chvilce.
Takže moc pěkná kniha, od autora zkusím časem i něco dalšího, doslov mě docela nalákal :-)

11 22.07.2024

"To vzpomínky dělají. Vracejí se v podobě snů, zrazují a popírají samy sebe, vysmívají se paměti. Ve spánku se mozek proměňuje ve zmatenou telefonní spojovatelku, která strká kolíky s telefonními hovory do nesprávných dírek,, spojuje lidi, kteří spolu nechtěli a neměli mít nic společného. Vznikne zmatek, zašmodrchaný chumel, který nerozluští ani ti nejlepší vykladači snů."

Kniha mě mile překvapila, na českou autorku (bohužel již nežijící) hezký jazyk, příběh z různých koutů světa... pokud by to bylo "jen" o holokaustu, asi bych to ani nečetla. Díky autorce na mě opravdu dýchlo kouzlo Indie. Bohužel se nemůžu ubránit dojmu, že od Ráchel byl návrat a setrvávání v Československu před válkou čirý nerozum... ale asi si ani v nejdivočejších snech nedovedla představit, co ji čeká. Moc jsem si přála šťastný konec.

11 07.12.2023