JosefW komentáře u knih

Čtení o různých oblastech vědy mne bavilo a též se mi i celkem líbil autorův přístup, že od zvoleného hesla odběhl prostřednictvím různých souvislostí k dalším věcem, které bych si sám s daným tématem nespojil. Některé kapitoly bych si představoval delší, ale to jen z toho důvodu, že mne třeba daná problematika zaujala. Co z toho plyne? Samostudium. :-)
Věda podle abecedy si neklade za cíl osvětlit všechno, o čem je v ní psáno. Pan Koubský píše čtivě a je vidět, že ho věda a věci s ní spojené baví. Trochu mne překvapilo množství matematiky, na kterou je velmi často odkazováno nebo je s ní pracováno, ale smysl to dává. Oslovilo mne též i grafické zpracování knihy a spousta odkazů či poznámek při okraji.
Kdybych měl vybrat, jaké kapitoly se mi líbily nejvíce, což je úkol obtížný, tak bych zvolil asi následující jedenáctku: Astat, Černá díra (navíc i tématicky pojaté stránky), Ďábel, Entropie, Fúze, Jaderná bomba, Nekonečno, Radioaktivita, Úrok, Voda a Ypres.

P.S. Co se kapitoly Nula týče, o něco více mne oslovilo povídání v knize Zapomenuté příběhy 2 od Mariana Kechlibara.

29.12.2019

Lákavý název i anotace mne navnadily, ale asi jsem od knihy očekával něco jiného. Námět rozhodně není špatný, ale celkové zpracování mi nějak nesedlo. Asi jsem očekával něco trochu jiného.
Hodně váhám nad tím, zdali dvě nebo tři hvězdičky. No, někdy se ke knize vrátím a třeba hodnocení upravím na vyšší

29.11.2019

Před časem jsem narazil na zajímavou obálku a při návštěvě knihovny jsem si na tuhle knížku vzpomněl.
Příběh ubíhá, záhada se prohlubuje a než se člověk naděje, je se čtením v půlce a najednou na konci. Knížka se mi, i přes nějaké menší výhrady (jež by se našly), líbila a byl jsem tedy spokojen. Autor umí navíc celkem dobře pobavit, takže v příběhu jsou nejen prvky hororu, ale i dobrého humoru.

„Bohužel Dřímota nepatří mezi místa, kde by se dalo vybírat z tuctu obchodů napěchovaných zbožím. Městečko čítající podle mého odhadu nějakých dvě stě, tři sta obyvatel nemá ani vlastní Vietnamce. A město bez Vietnamců prostě není ani město, nýbrž prdel zakopaná!“

24.11.2019

Tip na tuhle knížku jsem dostal náhodou a mám z ní takové smíšené dojmy. Jisté části byly dobré a nepřišli mi vůbec špatné. Naopak u jiných důvodů jsem trochu kroutil hlavou. Kniha se mi však poměrně dobře četla a byla to taková jednohubka. I přesto, a ač mám charakterově blízko k hlavní postavě (nikoli té na páskách), nemohu celkově hodnotit více než třemi hvězdami.

21.03.2019

Zajímavá kniha, která však není určená každému. Čtení mi přineslo spoustu zajímavých mýšlenek a rozšířilo mi obzory, avšak nemohu říci, že by mne kniha jako celek dokázala zcela zaujmout v celém svém rozsahu. Jsem ale rád, že jsem knihu přečet.
Autorovi jsem připsal několik citátů, které mne zaujaly.

"Lidská duše, jakkoli je problematická, není problémem, ale tajemstvím."

13.03.2019

„Nemyslím si, že by to byl dobrý nápad, mlátit plukovníka KGB do ksichtu.“
„Jenomže mně to v tu chvíli jako dobrý nápad přišlo.“

Škola dobrých mravů se mi dostala do rukou tak trochu náhodou. Ze začátku jsem měl trochu obavy, ale stačilo pár stránek a autor si mě získal. Některé vtipné momenty byly vzápětí vystřídány naprosto opačnou situací, takže se mi párkrát stalo, že jsem se u jedné stránky jak zasmál, tak i nechápal. Ústřední dvojici (trojici) si nelze neoblíbit a kromě praktik sovětských agentů, jsou zde vylíčeny i praktiky těch amerických. Výborná kniha, kterou mohu všem jedině doporučit.

„No, já jsem do lesa vyhodil čtyři plechovky něčeho, čemu se říká THX, nějaký nový uspávací plyn...“
„Hajaja.“
„Ano, roztomilý krycí název.“

26.09.2018

Jako základní přehled problematiky veřejné dopravy v ČR je publikace dobrá. Nezabrušuje však příliš do hloubky, což je trochu škoda.

16.04.2018

K této knize mne přivedl jeden z mých profesorů a rozhodně nelituji. Jak už zde bylo napsáno přede mnou, kdykoli šlápla technika do neznáma, musel někdo zahynout. Toto tvrzení bych však ještě rozšířil tím, že nejen technika sama je příčinou svých nehod. Velkou měrou se na nich podílí lidský faktor, jelikož nad některými příběhy nezodpovědnosti a pochybení zůstává rozum stát.
Knihu jako celek mohu jedině doporučit. Je napsána čtivě a obsahuje velmi mnoho zajímavých informací a to i přes skutečnost, že se většinou jedná jen o "průlet" tím nejdůležitějším. Člověk ani netuší, kolik požárů, srážek, pádů, zřízení,...se muselo udát, aby byla technika dnes tam, kde je...
Z celé knihy jsem nakonec vybral i jeden citát, který jsem zvěčnil na autorově profilu: „Díky předimenzování konstrukcí z doby, kdy se nepoužívalo počítačů se vysoké koeficienty bezpečnosti mohly směle nazývat koeficienty neznalosti.“

26.03.2018

Další případ pro oddělení Q, který se opět vyrovnává předchozím knihám. Příběh Nete byl zajímavý, ale trochu mne mrzelo, že nebylo věnováno více řádků vyšetřování Carla, ačkoli i na něj bylo v průběhu několikrát vzpomenuto. Ve výsledku však hodnotím velmi pozitivně a těším se na další případ, kterého se oddělení Q ujme.

23.03.2018

Knihu jsem objevil při vyhledávání zdrojů pro svou práci a mohu říci, že mne její provedení velmi zaujalo. Je zde srozumitelně popsána historie i problematika trojbusů u nás i ve světě, představena postupně (snad) všechna u nás provozovaná trolejbusová vozidla a vše v celkem příjemném kompaktním formátu.

12.12.2017

K této publikaci jsem se dotal víceméně náhodou při pročítání jedné závěrečné práce na téma vývoje městské hromadné dopravě v Praze v meziválečném období. Sám jsem ji využil ke stejnému účelu, tedy jako jeden ze zdrojů, a ačkoli jsem ji nečetl doslova celou, zaujala mne svým provedením a popsáním snad každého provozu MHD v naší vlasti. Dala by se nazvat asi nejlepším uceleným přehledem provozů městské dopravy u nás.
Zajímavé čtení, které určitě doporučuji všem zájemcům o městskou hromadnou dopravu a její historii.

12.12.2017

Nedávno jsem se delší čas zadíval na poličku v pokoji a padl mi do oka tento titul. Hmm, jak dlouho už jej mám? V rychlosti jsem si vzpomněl, že mi jej před lety věnovala babička s tím, že se mi to bude líbit. Fajn, jakmile bude čas, kouknu tedy konečně oč jde.
Upřímně? Nečekal jsem, že kniha Tajemství špionáže bude tak, cituji, prudce čtivá. Šestice příběhů z období druhé světové války v podání V. P. Borovičky dokáže výborně zaujmout a musím říci, že všechny jednotlivé příběhy jsou dobře napsány. Člověk by ani nevěřil, co vše prošlo bez povšimnutí. Příjemné čtení, které mohu vřele doporučit. Určitě se nejednalo o poslední knihu od tohoto autora.

01.10.2017

Oproti předchozím Drsným snům, u kterých jsem se co stránku musel smát, byla pro mne Síť přízraků jednoznačně slabší. Styl psaní O. Nečase mi prostě nějak nesedl. V příběhu jsem postrádal větší zapojení Nekra, jak jej v předchozím díle tituloval Vincenc, větší množství hlášek a ačkoli některé scény byly povedené (pes, seriálový výběr s Benediktem), ve výsledku prostě tu čtyřhvězdu dát nemohu...

19.09.2017

V pořadí druhá kniha z trilogie, na kterou mne navedla má kamarádka, za což jí tímto děkuji. Pokračování Zlatého kompasu krásně rozvíjí příběh, přidává novou postavu v podobě Willa (mimochodem, co se stalo s doktorkou?) a ke konci nás donutí se s někým zase rozloučit. Příběh ani zápletka sice není stoprocentně můj šálek čaje, avšak něco mne nutilo neustále pokračovat ve čtení a závěr pak naznačil, že Jantarové kukátko slibuje skutečně veliké finále. Inu, mne se kniha líbila a mohu ji doporučit.

03.08.2017

Knihu jsem začal číst na doporučení mé kamarádky, která si ji nemohla vynachválit (a vlastně celou trilogii). Inu, filmem jsem byl prakticky netknutý, avšak část jeho začátku jsem před lety viděl. Tahle malá část, ač si ji nijak podrobně nepamatuji, mi však v úvodu knihy pomohla k utřídění významu daemona a navíc mne obohatila o Nicole Kidman jakožto paní Coulterovou - jo, ona se na tu roli vážně hodila. Ale zpět ke knize. Velmi mne potěšila zmínka o tom, kde byl alethiometer vytvořen. Lyře člověk nemohl nefandit a celkově se mi svět popsaný ve knize líbil (detaily, zajímavá jména, uspořádání církve,...). Nicméně, kniha si mne prostě nedokázala dokonale získat a na pět hvězd to tedy není. Avšak, hned pokračuji druhým dílem, neb mne zajímá, jak to celé dopadne. :-)

11.07.2017

Po dlouhé době opět setkání s tímto severským autorem. Nuže, kniha pěkně odsýpala a jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Ty čtyři hvězdy budou ideální.

18.04.2017

Mé první setkání s touto knížkou se odehrálo rok nazpět, kdy ji mamka dostala od známých pod stromek. Do té doby jsem o Kafi a cigárku neslyšel a jestli ano, asi to muselo být jen letmo. Nicméně, i tak uplynul skoro celý rok, než jsem se rozhodl ji přečíst.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na styl psaní - přeci jen je z toho cítit, že původně jednotlivé příspěvky nebyly psány pro knihu. Některé historky byly povedené, některé méně. Celkově se mi pak druhá polovina četla lépe, než ta první.
S hodnocením to mám takové na vážkách, jestli se snížit ke třem, anebo dát čtyři hvězdy. Ale co, byla to odpočinková záležitost, i jsem se zasmál a tak dám ty čtyři. :-)

07.01.2017

Tak nějak váhám nad tím, jaké udělit výsledné hodnocení. Celkovému dojmu z knihy, alespoň u mě, uškodilo filmové zpracování, jelikož mi přišlo, no, uvěřitelnější (hlavou se mi honí scéna z konce knihy, kdy Langdon skáče z vrtulníku...a taky, když víte, kdo za vším stojí, když už se zmiňuji o tom filmu...). Na druhou stranu...Vatikán, Ilumináti! Ale zase CERN...
Inu, nemůžu říci, že by mne příběh nebavil, ani nemůžu říci, že by to nebylo čtivé, avšak oproti Šifře - kterou jsem četl předtím, protože Hollywood... - mne Andělé a démoni zaujali méně.
Nuže, abych to ukončil, protože mám podobné záhady rád a knižní Tom Hanks pobíhající po Římě mě ve výsledku bavil, odpouštím některé výše zmíněné nedostatky a ač nedávám plný počet, krásné čtyři hvězdy si tahle záležitost zaslouží. :-)

20.11.2016

Ze začátku jsem pociťoval trochu nedůvěru v to, co čtu. Dva zdánlivě nesouvisející píběhy, nota bene, když je navíc hlavní hrdinkou alkoholička. Nicméně, postupem času se přiběh začal vyvíjet a za chvíli jsem pomalu nemohl odvrátit oči od textu. Ano, jsou i lepší knihy, ale když si člověk zvykne na to, jak je kniha psaná, totiž z pohledu tří postav, tak mohu prohlásit, že mi to ke konci svým způsobem i vyhovovalo (já jak si na něco zvyknu...).
Nuže, ze začátku jsem váhal na usmolenou trojhvězdou, ale nakonec si mě Dívka ve vlaku získala a nemohu jinak, než dát za čtyři. Mohlo to být lepší, ale ve výsledku jsem vlastně spokojený.
EDIT: Po návštěvě kina - vidět Emily Blunt na velkém plátně, to nemohu odmítnout - mohu s klidem říci, že film je sice dobrý, ale kniha je kniha (jak jinak). A jen tak mimochodem, přesunutí příběhu za oceán podle mě nebylo nutné, pane řežisére...

12.10.2016

Při čtení popisu knihy se mi hlavou honily myšlenky, že se bude jednat o zábavné čtení na několik večerů. Jenže... Už po náhodném přečtení několika komentářů se do mě dávaly obavy. Dobře, řekl jsem si, přečtu a udělám si vlastní názor.
Upřímně? Za mě tedy spíše zklamání. Nevím, mé pocity jsou takové rozpačité. Kniha se nečte špatně, ale v průměru jsem se skutečně zasmál tak jednou za kapitolu. A to je myslím málo. Z daného tématu se dalo vytěžit mnohem více.
Váhal jsem tedy nad hodnocením, zda-li ponechat tři hvězdy, anebo ubrat. Když si však vezmu, jak jsem hodnotil některé jiné knihy, musel jsem ustoupit na dvě.
Nicméně, po přečtení jsem se podíval na film a musím říci, že kniha je rozhodně lepší.

29.09.2016