Josh komentáře u knih

Prvotina s krásným názvem. Jenže. Dlouhé táhlé popisné, jak prostředí, tak úvahy postav. Možná pro někoho "hluboké vnímavé vidění" a literatura pro (hodně) náročné. Kdyby aspoň příběh něčím zaujal…. Třeba se další kniha povede lépe:o))

2 20.02.2021

V této knize je několik na sobě nezávislých příběhů a jsou tak trochu „podivné“. Možná s ohledem na očekávání při srovnání s jinými knihami Astrid Lingren, která píše vždy skvěle. Kniha je označena jako určitá návaznost na Bratři lví srdce, ale nemyslím si to. Pokud mají něco společné kromě autorky:o) pak snad námět - představit určitou formou metafor obě strany reálného života (dětem). Melancholie, trápení, bolest a na druhé straně touha, láska, naděje za každých okolností. Dětem je předestřeno obojí a je víceméně na rodičích, co jim vysvětlí a zda jim ne/budou stavět vzdušné zámky, přiměřeně věku. Život není peříčko a přestože si ho pro své děti takový přejeme, nemůžeme je uchránit před vším. Co můžeme je jim ukázat cestu jak překonávat překážky, starosti, problémy.

3 19.02.2021

Do ČV2021 na téma „Kniha vydaná před 100 a více lety“ byl těžký výběr a mezi tipy se objevil i Viktor Hugo. Jeho kniha dokonce překonala vydání Hrabě Monte Cristo z r.1844 o dalších 13 let, tedy zaokrouhleně 190. To je úctyhodná doba, a co čtenářů po celém světě ji četlo…. Jsem v rodinném stromu též x-tý čtenář:o)

Když „opominu“ Francii a historické zařazení pak mi přijde téma moci, krutosti, bezohledné touhy po někom/něčem dost aktuální. Stále se nemohu rozhodnout, zda více obdivovat charakter a lidskost Quasimoda nebo Esmeraldy. Možná to byl autorův záměr, rovnováha mezi mužem a ženou, jejich hodnoty a city, které prochází zkouškou a jen oni sami ví, jakou mají cenu. Zdá se vám to povědomé?

7 18.02.2021

Knih, kde se prolínají časové linky, často doba 2SV a současnost, a to v různých zemích je hodně. Mají své nedostatky, někdo je spokojený jen s jednou časovou linkou, někdo vůbec kvůli rovnováze nebo ději.

Tento příběh výjimečně odpovídá popisu z obálky: „Autorka věrohodně a poutavě proplétá příběhy jednotlivých hrdinů v různých časových úsecích, dokáže mistrně vystihnout atmosféru doby a udržuje čtenářskou pozornost od první do poslední stránky.“

Za mne vyvážený zajímavý svěží příběh v obou časech, originální propojení, postavy zažívají dramata i pohodu, je tady naivita, odpovědnost, poučení, humor a samozřejmě nechybí láska. Barvitý příběh, kdy začnete číst a nepřestanete až na konci…. a pak se divíte, proč už to nepokračuje:o)))

Už se dívám po další knize této autorky, doufám, že nezklame, laťka je vysoko:o)

11 17.02.2021

Na rozdíl od jiné autorčiny knihy Hluboká modř moře je tady rozsah „akorát“, úměrný příběhu, zvláště pokud musíte dočíst do konce, protože až tam se dozvíte vlastní záhadu. Ta se mi zdála lehce „useklá“ a stejně tak konec děje, ale proč to protahovat:o)

Autorce nelze upřít lehkost a zaujetí, které jsou předpokladem pohodového a dobrého čtení. Žádné hluboké přemýšlení, zásadní úvahy nad životem, i když se zde prolíná současnost a 2SV. Různé časové linky v ději nemusí někomu vyhovovat, ale tady se v nich "neztratíte." Dle mého měla větší pozornost současnost, kde nechyběla jistá dávka humoru a nepřehlédnutelné kouzlo Bretaně. Některé postavy si vás získají hned, jiné až s jejich pochopením hlouběji v ději. Samozřejmě nechybí „záporňáci“, avšak i ti mohou překvapit. Tak proč nedat knize, kterou obalem zařadíte do „romantiky“ přece jen šanci….

3 17.02.2021

Barvitý příběh se vším všudy - záhada, pátrání, obavy, romantika, láska i nenávist, i když někdy zbytečně rozvláčný popis (pár desítek stran méně by prospělo). To vše v rámci prolínání minulosti a současnosti, které někomu nemusí vyhovovat, ale tady byla přiměřená pozornost a rovnováha mezi oběma linkami. Žádný strhující děj ani nudné čtení. Akorát na zimní dlouhé večery, kdy se přenesete do krásné Bretaně.

9 16.02.2021

Jedním slovem? Skvělé.
Dvěma slovy?? Prostě kouzelné.
Třemi slovy??? Dotýká se srdce.

Kniha, kterou musíte dočíst do konce sotva jste začali:o)) Autorka má stále schované překvapení v příběhu. Něco se možná dá očekávat, ale na potvrzení si musíte prostě počkat. Do konce. Není to jen o jedné konkrétní generaci, ale je to o životě. Každá generace čtenářů si z této knihy může něco vzít. A měla by. Každá, a zvláště pokud by ji četli mladí, i když by bez zkušeností daných životem možná nevěřili….

Moje sbírka osobních TOP knih je rozšířena! Myslím, že je to skvělý tip na dárek:o))

8 14.02.2021

Snad není dítě, které by nechtělo psa.… dobře tak kočku, no tak zvířecího kamaráda:o)) Většinou zůstává u přání nebo si ho splní až v dospělosti, jako já, ALE něco může malý kluk/holka mít u sebe hned a pořád – knihu. Alespoň něco, ne? A co teprve, když je to krásně napsaný příběh jako živý – o psovi, který má tak nádherné jméno jako je Lassie a je…. prostě pes, resp. fenka:o)) Kamarád, který je tu pro vás vždy, má stále čas, hraje si, směje se i pláče s vámi, nezlobí se na vás, bojí se o vás stejně jako vy, když se mu něco stane…. Je jedno kolik je nám let – takové přátelství chce prožít pravnouče, vnouče, dítě, rodič, prarodič:o))

Jedna z mých osobních TOP knih. Ty, jež se dědí, čtou se několikrát za život:o)

18 14.02.2021

Zajímavých sto českých symbolů, míst, objevů, osobností... Stručně od každého něco tak, abyste si vybrali a až tak nezáleží o co se zajímáte, protože v knize určitě něco nového najdete. Budete nejen chytřejší, ale i mít dost důvodů k hrdosti být Čechem. Mne zaujali - „Ř“, „park tmavé oblohy“ a „sklárna v Tasicích“. Co vás?

3 14.02.2021

Od Jandové Katalpy asi nejlepší kniha. Vrátila se k tématu 2SV – obecně čtenářsky stále in – jako v její dosud nejúspěšnější knize Němci a udělala asi dobře. Přidám se však k těm málo recenzím, že až takový skvost to není.

Jednak záleží, kdo čte žánr o holocaustu v podání jiných a mnohem lepších autorů, nejen českých. Komu vyhovuje její styl psaní, strohé krátké věty. Je to pak rychlé čtení, naše mysl tak funguje, ale přitom přehlédneme, že obemílá totéž. A v neposlední řadě, že holocaust je jen v pozadí, popsaný stroze, aby v člověku byla atmosféra - už jen slovo „Osvětim“ vždy zapůsobí.

Co se autorce nedá upřít je pohled na život od dětství, jak na pozadí rodiny, tak doby. Jinak jednostránkové popisy procházky v lese či pozorování jeden druhého Zuzana - Jan nebo Zuzana - Hanuš nic v ději neposunou. Fakt, že se nemění jméno Zuzana jen dokresluje, že autorka sice staví na jednotlivých „údobí života“ hlavní hrdinky, ale dost zásadních věcí pomíjí. Naivita až hloupost postav, které jednali do určité chvíle jasně a přímo nebo nedotažení vztahů do konce k tomu patří. V knize Němci manipulaci "co je čtenářem oblíbené popíši" se autorce teď po 8 letech umě daří maskovat.

Za mne byla nejlepší část, kdy nahlédneme do světa budování firmy, vztahů a také zodpovědnosti majitele za zaměstnance. Při svém pojetí „údobí života“ autorka zařadila i co bylo v životě postav po 2SV, což se jí povedlo tak na 50 %:o((
Přečtení knihy zabralo pár hodin a dojem vymizel stejně rychle….

7 12.02.2021

Dian Fossey (DF) popisuje odhodlání a boj za záchranu kousku přírody vůbec a pro budoucí generace. V Africe narazíte skoro všude na věhlas jmen jako Joy a George Adamsonovi nebo DF. Jsem ten, kdo se v ZOO nechodí dívat na opice, mám více v oblibě tygry, lvy nebo nosorožce, ale ZOO pro mne získaly smysl jednak jako možnost vidět faunu či floru, které nebývají dostupné ve svém prostředí a hlavně díky zapojení do mnoha záchranných programů. Na cestě po Keni nás průvodce vzal v Ol Pejeta (bílí nosorožci ze ZOO HrKr) také do útulku Sweetwaters pro šimpanze a ta zkušenost byla velmi silná. Jeden šimpanz si mne oblíbil a já jeho, takže „adopce“ byla jasná. Jeho příběh byl děsivý, sotva přežil a přesto mne k sobě „pustil“ a díval se na mne jako by četl moji duši a srdce…. Někdy mám ten dojem u svého psa a říkám si „nad čím přemýšlíš a co bys mi teď asi řekl, kdybys mohl“.

Získat si důvěru u lidí nám všem dává zabrat, kdo říká, že ne, pak lidi nepotřebuje…. Co teprve důvěra zvířat, která vám dovolí je nejen pozorovat, ale být součástí jejich života!! Vážně si myslíte, že je to tak jednoduché a číst o tom doma v křesle je dobrodružství? Můžete si říkat co chcete - DF byla tvrdohlavá, panovačná, neodbytná, ale co víte o reálné situaci a možnostech, které měla a co vše musela překonat, aby uspěla?? Jak byste se zachovali Vy?

A to nemluvím, že situace je na mnoha místech naší planety stejná, ne-li horší dnes, kdy se považujeme za vyspělejší…. Kritizovat umí každý, tak co děláte pro přírodu Vy, v pohodlí 21.století a evropské země? Recyklujete? Nenecháváte ani jeden odpadek na horách či u vody? Nevyhazujete jídlo? Jezdíte pomalu v době a v místech, kde se přes silnice může pohybovat lesní zvěř? Neničíte rostliny? Nebo aktivně krmíte ptáky v zimě? Chodíte sbírat odpadky do přírody?

Tato kniha nám může otevřít oči, přivést k osobnímu zamyšlení, dát hlubší pochopení divokým zvířatům a přispět k úvaze jaký stav přírody chceme a jaký opravdu máme. Díky lidem jako byla autorka knihy, těm jí podobným nebo nám samým.

6 12.02.2021

Klobouk dolů, pane Cronine!! Poprvé vůbec se mi povídky ne líbily, ale rovnou mne nadchly:o)) Tohle byly nádherné příběhy. Každý každičký!! Autorův kultivovaný styl včetně slovní zásoby dané nejen překladem (díky též) a charakter hlavního hrdiny F byla prostě lahoda číst. Empatický a morálně úžasný lékař, který mne s každým dalším pacientem překvapoval a lidsky zasahoval. Tohle není jen o Skotsku a své době, ale je to o životě, jeho hodnotách a smyslu vůbec.

Knihu vytipovanou pro ČV´21 mi v knihovně museli jako léta nepůjčovanou najít ve sklepě. To mi věřte, že se to změní:o)) Moje sbírka osobních TOP knih je rozšířena!

7 09.02.2021

Tohle bylo originální a skvělé téma – známky, navíc v době anšlusu Rakouska, jež není častým námětem románů. Příjemně postupně odkrývaný příběh, nechyběl kontext doby, napětí, vnitřní boj jednotlivců, sebereflexe, citlivý způsob předání vzpomínek.

Opravdu zajímavá škála postav. Bohužel ta odvážná, které by čtenář rád fandil byla, ze začátku díky mládí také nejagresivnější a nejarogantnější, a to nejen v době 2SV. Těším se na další knižní setkání s touto autorkou:o))

8 09.02.2021

Snad není školák, student, dospělák, jež by neznal verš z Polednice či Vodníka. Není to jen „povinná“ četba, protože Erben jako Pan spisovatel umí být děsivý, ponurý, ale i citlivý, soucitný. Označení klasika, základní kulturní dědictví, národní poklad – nelze u této knihy vynechat, ale proč se takovou stala? Je součástí lidského života….

Verše „Zemřela matka a do hrobu dána“ mne máma trpělivě učila jako dítě do školy, aby ten můj přednes nebyl odříkán stroze bez citů a když se verše změnily v reálný život bylo těch citů tolik, že by stačily na další baladu, ne jednu…..

39 07.02.2021

Rytířské časy, dobrodružství, napětí, romantika. Poctivá spisovatelská práce někým snad označena jako obsáhlé popisy, ale kam pořád spěcháte? Kniha byla vydána v r.1819 a za více než 200 let měla čas „dozrát“. A co my, čtenáři 21.století, kteří stále někam spěcháme, 200 stran knihy je až moc, tak místo papírové knihy posloucháme nahrávky, od krimi přes thrillery po sci-fi…. Komu však uškodí se přenést do ticha přírody mezi zelené hvozdy, do doby, kdy slova jako statečnost, věrnost, šlechetnost měli obsah? Do doby soubojů, kdy o srdce žen bojovali muži svými svaly, se ctí a neuměli porušit slovo? Jen zkuste nahlas říci „Ivanhoe“ nebo „Richard Lví srdce“…

Jedna z mých osobních TOP knih. Ty, které se dědí v rodině, různá vydání se čtou s láskou několikrát za život:o)

16 06.02.2021

Příběhy ze života 4 generací - na vesnici - na Valašsku - z pohledu žen - to vše bylo na této knize to, co upoutá.… Dle anotace „velké dějiny“ lépe nekomentovat:o(

Za mne nejzajímavější byl 1.příběh Marýny - nejen že byl daleko v minulosti a tedy oslovil hloubkou historie i tvrdou realitou, kterou už dnes často „zazdíváme“, ale byl velmi hezky předán. Oproti tomu prakticky nezajímavý byl poslední příběh o Fany - ze současnosti, jež mi přišel „ochuzený“ o atmosféru ne kvůli době, ale dané postavě.

10 05.02.2021

Jsou knihy, které mohu zkusit číst v dětství i v dospělosti, pro jistotu, že max pokusů bylo využito, zvláště pro knihy počítané (někým) mezi klasiku, ne-li oblíbené:o)) ALE stále mi nic neřeknou - příběh - jazyk - styl - humor - grafika.... žádné kouzlo:o((

Jsou dětské knihy, které nepochopí ani dospělý, i kdyby měl fantazie na rozdávání. Tato kniha k nim pro mne i její filmová zpracování patří a bude patřit, s autorem se prostě míjíme to se nedá nic dělat.... Štěstí mé, že jsou jiní autoři a jiné knihy:o))

Proč jen ji v Číně zakázali? :o)) /ad 6.téma ČV 2021/

8 05.02.2021

„Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je a nemá být to co není, jak tomu v mnoha případech je.“ (JW 1905-1980)

Hloubka této myšlenky je neuvěřitelná, její člověčenství a pravdivost se nemění. Platí v každé době, ideologii, globální ekonomické nebo virové krizi a pro každého člověka. Někteří, a mnoho jich ji neznají a měli by, občas je pohled na obraz v zrcadle potřeba.

Pan Werich se mi lépe poslouchá a kouká než čte, jeho hlas a slova mne jakoby vždy uklidní, utěší i zároveň „vyhecují“ k zamyšlení - co to děláš nebo co se to kolem děje…. A udiví mne vždy, jak jsou jeho myšlenky aktuální VŽDY. V této knize třeba jen jeho úvaha Kým bych chtěl být - je na virovou dobu jako ušitá. Co by řekl jinak?

6 03.02.2021

Téma „Kniha vydaná před 100 a více lety“ nebylo těžké zadání ČV2021, ale vybrat kterou ano :o) Už jen ta jména autorů – Verne, May, Dickens, Hugo, Němcová, Erben aj. Nakonec vyhrál Hrabě Monte Cristo, jež je díky vězení poměrně aktuální ke stavu lockdownu naší země, tedy spíše Země.

Když „opominu“ Francii a historické události pak kniha nabízí vše o čem je život v jakékoliv době a kohokoliv z nás – láska, zrada, ne/přátelství, boj o život, budování důvěry, rozhodování zda odpuštění nebo pomsta, svědomí, naděje…. Klobouk dolů, dech beroucí, skoro neuvěřitelné, jak se autor při vydání, konkrétně této knihy 177 let zpět tak „trefil“ do člověčenství…. Edmonde znám tě….

15 03.02.2021

Malý princ nebyl kniha pro mne jako malé dítě. Zda jiní malí berou, brali nebo budou mít příběh za něco víc než povídání kluka s liškou nebo růží to nevím. V každém případě se mi doteď nelíbily knihy s obvyklou grafikou a až Markéta Vydrová (díky jiné knize) mne k ní svým vydáním přivedla. Protože její ilustrace a „dospělý“ příběh je kombinace, kterou je škoda si nechat ujít. Proč?

Protože každý dospělý má snít, ale už má také své bolesti, každý dospělý si má přát, ale také už má seznam „nesplnitelné“, protože každý dospělý má věřit, ale také už není moc čemu a komu…. Každý dospělý se s touto knihou může „vrátit“ do dětství a zase být malý…. Spolu s princem:o))

25 01.02.2021