Jossie komentáře u knih
Rozjezd je takový vlažnější, I když chápu, že je potřeba trochu představit svět, ve kterém se kniha odehrává, ale pak už je to jedna velká napínavá jízda. Film jsem viděla až po přečtení a velmi mě zklamal.
To je můj první Červenák i když jsem se na něj chystala už dlouho a jsem velmi spokojená - krev teče proudem, pořád se něco děje, ty magické věci jsou zajímavě pojaté, líbí se mi dokonce to sepětí s naší historií a sem tam je to štrejchnuté i humorem. Povídka na konci byla také dobrá.
Červená knihovna jak vyšitá, velmi zkratkovité posouvání děje i ta vzácná úmrtí jsou tam tak odbytá - prostě celkově nic moc. A ty obrázky na obalech knihy už mě také nebaví, to je takový problém zjistit, že hlavní hrdinka byla černovlasá?
Tohle mě moc bavilo, vyloženě jsem se nemohla dočkat, až budu zase číst. Anthony byl moje oblíbená postava i když občas by zasloužil pár facek, aby se probral. A jako bonus moje oblíbené období za vlády Jindřicha VIII.
Raději bych tu knihu nečetla, ale když už jsem byla za půlkou, přišlo mi to škoda - takže kdo nemá rád dojemné sluníčkové americké příběhy, tak to nečtěte, je to opravdová ztráta času. Ale pokud chcete být na každé stránce ujišťováni o tom, že jste skvělí, dokonalí a milovaní, tak do toho.
Výborně se to četlo, příběh je skvělý, dramatický a osudový, jen ta obrovská náhoda - Morgan se objeví právě v tom správném domově pro seniory - to je na mě trochu moc.
Moc ráda jsem se zase vrátila k hlídkám a po tom konci pevně doufám, že to Lukjaněnko nemyslí vážně, že by už nikdy?
Hezký návrat ke všem předchozím hlídkám, jen by to chtělo dobře si je pamatovat (takovou upírku si vybavuji jen hodně matně).
Kniha nad kterou si kladu mnoho otázek - jak by vypadala země po pádu meteoritu a návratu do doby ledové, má člověk, který už jednou zemřel, právo na život a co když je to zločinec? Velmi zajínavá a v druhé polovině i napínavá kniha.
Tanec Maora byl lepší, ale tady zase oceňuji, jak autorka zakomponovala do knihy všechny ty historické události, které se opravdu staly (vlakové neštěstí, supermarket, kiwi, delfíní byznys).
Začátek knihy je neuvěřitelně nezáživný a nudný, ale doporučuji to překonat. Jakmile začne stará maorka vyprávět, je to hned čtivé a napínavé.
To se četlo jedním dechem a ne všechno dopadlo tak, jak by člověk čekal a o to to bylo zajímavější.
Taková malá rodinná sága od Jude Deveraux, zajímavé, bavila mě ta trochu detektivní zápletka a že všichni ti záporáci nebyli zas až tak záporní.
Tak takhle ne Jude, hlavní mužský hrdina je velký svalnatý herec a žena jeho života kuchařka (mimochodem vaří takové skvosty, jako batátová kaše a na ní smažená vejce), která si ani neověří fakta v době internetu. A těch párů, co se dalo dohromady v takovém malém městečku.
Ve druhém díle je téměř vše kolem Lodrika špatně a smyčka se utahuje. Smutné je, že jeho přechod na temnou stranu síly je vlastně pochopitelný.
Tak to mě hodně bavilo, doslova jsem v té knize ležela. Bála jsem se, že to bude jen o úchylce matky, ale dopad toho všeho na všechny členy rodiny a jejich vypořádávání se s vlastními životy byl velmi zajímavý.
První díl série mě u Heitze velmi překvapil, prostě takový historický román, žádné potoky krve a překvapivé mrtvoly - ale pravda je, že na konci už jsou náznaky starého dobrého Heitze a v dalších dílech se jistě dočkám obojího.
Celá trilogie mě moc bavila, ale tenhle díl byl přece jen nejslabší. Všichni pořád jen váhají a hledají sami sebe a to co předvádí junior je už moc velké sci-fi i na mě. A linka s Cary Grantem mě moc nebavila a to je můj oblíbený herec.
Shakespearova bouře převedená do vězeňského prostředí a použita jako nástroj pomsty. Nebylo to vůbec špatné, jen konec mi přišel poněkud naivní, že ve skutečnosti by to vše tak lehce neproběhlo. Ale představa je to hezká.
Kniha se čte dobře a rychle, ale až moc často je přehnaná a postavy jednají hloupě. Ostjering je krutý až moc, znásilňování a vraždění je tu jak na běžícím pásu, Mikael je většinu knihy nesnesitelné ustrašené trdlo, kde moc nechápu, jak mohl být v devíti letech nepolíbený jakoukoli výchovou k rytířství a to jak jsou hlavní postavy důvěřivé a nesmyslně padají do každé léčky, kterou jim někdo nachystá, mi také hlava nebere.
Třetí díl jidášovské série mě moc nebavil - politická linka s lobbistou Davidem byla nejen nezáživná, ale i zcela zbytečná, Ema a kapitoly s ní (cvak, klap a píp) mi lezly na nervy, celá kniha byla zahlcena ohromným množstvím postav - prostě to celé nebylo ono.