Jossie
komentáře u knih
Dobrá matka
Sinéad Moriarty
Já citové vydírání nemusím a tohle bylo napsané jen za tím účelem.
Věštcův rok
Charles Soule
Náhodou na debut dobré a čtivé, hezky to odráželo, jak to ve světě chodí, včetně náboženství, víry, fanatismu, politiky, snahy o zviditelnění a chamtivosti.
Otázka za deset
David Nicholls
Tohle mě hrozně nebavilo, evidentně nejsem cílová skupina a hlavní hrdina mi většinu času připadal jako totální trotl.
Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
Je to takové milé čtení, jen mě vyděsily předhotdogy pana Backmana.
Císařovy kosti
Adam Williams
Neuvěřitelně zbytečně silná kniha, zkrátit na polovinu a bylo by to fajn. Téma je samozřejmě zajímavé, ale popravdě řečeno se v těch čínských jménech člověk ztrácí a ještě mi přijde, že autor dost nadržuje komunistům.
Za písní Severu aneb Proč bychom se neztratili
Zdeněk Šmíd
Mám ráda humor Zdeňka Šmída a tak mě mile překvapilo, že píše i cestopisy. Je to zábavné, poučné, jen mě zcela odradil z touhy vyrazit na daleký sever - zima, bláto, déšť, sníh, ale jinak tam musí být krásně.
Faja
Petra Stehlíková
Druhý díl mě na ten větší obsah chvílemi nudil, hlavně když stále navštěvovali další sklenařská města, to bylo opravdu zdlouhavé a nudné. Jinak samozřejmě skvělá fantasy, ale kdybych věděla, že to je na pokračování a třetí díl v nedohlednu a kdoví, jestli bude poslední, tak bych to popravdě nečetla. Tyhle věci čtu na jeden zátah, když jsou série uzavřené.
Obsazeno
Věra Nosková
Já na ty básnické obraty nejsem, takže to mě dost rušilo při četbě a jinak je to taková kniha o beznaději.
To prší moře
Radka Třeštíková
Většina těch postav mi lezla na nervy a nejvíc Hanka, ale četlo se to moc dobře a bylo to pořádné psycho. Po dočtení jsem sjela znovu první kapitolu a dobře jsem udělala, protože to bylo jako když se kruh uzavírá - byl tam odkaz na postavu, která se objeví později a už jsem si to nepamatovala.
Letopisy zlomu
Nik Perumov (p)
Hrozně špatně se to četlo, ale Perumova obrovská fantazie mě přece jen uchvátila. Ovšem jestli budu mít dodvahu do pokračování, které bude jistě neméně rozsáhlé, to tedy nevím.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Britt-Marie s její jedlou sodou mi přirostla k srdci, i když někdy jsem měla chuť s ní zatřást, aby se probrala a začala žít a myslet také na sebe. Po dočtení knihy jsem si přerovnala zásuvku s příbory, to dá přece rozum, že tak to má být správně.
Byly jsme tam taky
Dagmar Šimková
Zpočátku mi ten styl vyprávění trochu vadil, ale rychle jsem si zvykla a pak mi přišlo, že se to čte vlastně lépe - protože to trochu zmírňovalo hrozný pocit z utrpení všech těch žen. Nejhorší mi přišlo, že všechny ty vražedkyně na tom byly lépe, než politické vězenkyně.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Ovemu musím dát jen 4* a to ne proto, že by se mi nelíbil, jen se mi prostě Medvědín a Britt-Marie zdály lepší. Tady je moc humoru za každou cenu, ale jinak samozřejmě dobré - jak ovšem jinak od Backmana.
Návrat
Victoria Hislop
Dobrá polovina knihy je neuvěřitelně nezáživná - současnost, popisy tanců - zajímavé je to jen v momentech, kdy se vypráví o minulosti.
Růže ze Sevastopolu
Katharine McMahon
Těšila jsem se hlavně na krymskou válku, takže mě příběh vzorně vychované a nesmírně skromné Marielly spíš vyrušoval, Rosa byla zase až moc ztřeštěná a hlavně první polovina knihy byla k nepřežití nudná. V druhé části už jsme se alespoň dostali na Krym, tam to bylo záživnější, ale to neustálé střídání časů (podle mne dost zbytečné) a odkrývání "hrozných" tajemství minulosti mě moc nebavilo.
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Já jsem zatím Zaklínači nepřišla úplně na chuť - jistě, je to velmi čtivě napsané a nebylo by to vůbec špatné, já jen nedokážu překousnout ty základy z pohádek. Opravdu mám raději autory, kteří mají vlastní fantazii a vymyslí něco od základu sami.
Noční klub. Díl druhý
Jiří Kulhánek
První díl se mi líbil víc, ale tady zase oceňuju, že jsou téměř zcela vynechány podivné citoslovce, naznačující zvuky různých zbraní.
Mistr písní
Orson Scott Card
Mistr písní mě nenadchl tak jako Ender, hlavně první část ještě v Domě písní byla hodně zdlouhavá a ne moc záživná.
Ozvěna viny
Charlotte Link
To se čte samo, velmi napínavé a zároveň i drsné, kvůli vraždám malých děvčátek.
Možná jednou
Colleen Hoover
Celou dobu jsem byla zvědavá, jak to vyřeší s Maggie, nakonec to bylo velmi šalamounské, pochválím ty vášnivé scény, to je popsáno citlivě a hezky, ale jinak celkem nuda - takový románek pro teenagerky - určitě by mě to v tom věku bavilo víc. Soundtrack jsem si poslechla, začátek nevypadal tak špatně, ale pak byla jedna písnička jako druhá.