Kacatko86 komentáře u knih
Kniha se mi moc líbila, hlavně její začátek. Při čtení ve mě všechno vibrovalo. Naprosto dokonale jsem se díky autorce dokázala vcítit do vztahů, situací a pocitů, které hlavní hrdinové prožívali. Popis toho křehkého, strachu, bezmoci, lásky, odhalování minulosti, vztahů rodičů a dětí, partnerů vůči sobě navzájem, dospívání.... líbila se mi i postava a osud detektiva. Bohužel od určité chvíle už jsem tušila, jaký bude konec a kniha ztrácela své svižné tempo. A moc mile mě překvapilo, že se v knize objevila postava Josepha, o které si čtenář domyslel, kým byl, a přesto autorka nesklouzla ke kýčovitému happy endu.
Kniha je vyprávěna ve dvou časových liniích - Ondine (babička, 1936) a Cèline (vnučka, 2013). Zpočátku jsem se do knihy nemohla začíst, protože šlo o poznávání dvou zcela oddělených a odlišných světů. Postupně jsem si postavy oblíbila a příběh se mi moc líbil. I když mi asi uniklo spoustu detailů, protože často se v knize autorka vrátila k něčemu již řečenému, na co bych si bez jejího připomenutí nevzpomněla. Více se mi líbil příběh Ondine.
Z knihy jsem tak trochu v rozpacích. Moc se mi z počátku líbil příběh i styl jakým autorka vypráví. Ta syrovost, strohost, i ta tajemná rodinná historie, které čeká na čtenáře, aby ji rozpletl. Nicméně později mi to v knize začalo nejspíš vadit. Postupně se v příběhu objevuje tolik postav a jmen, nevěděla jsem, zda se na všechny soustředit, zda budou pro příběh důležité (většina nebyla). K hlavním hrdinům jsem si žádný citový vztah nevytvořila, nebyli mi sympatičtí, nedávali na jevo žádné emoce. Byť byl příběh silný, o neustálých ztrátách a vykořenění, křehkých vztazích, hledání místa pro život, nezanechal ve mě emoční stopu, důvod, proč bych nad hrdiny přemýšlela, jak to s nimi bylo dál, co je k jejich krokům vedlo, proč se zachovali zrovna tak...
Na knize se mi líbilo to postupné odhalování příběhu, jako dílky skládačky, když do sebe konečně zapadnou a před vámi se objeví celý obraz a vy konečně chápete. Líbil se mi ten hořkosladký a bolestný příběh, který nám autorka předložila, příběh o poznání a poznávání, odhalení procitnutí, lásce, bolesti, naději, životě i umírání. Hvězdičku strhávám za závěr knihy, který mi celý dojem z knihy zkazil, pro mě neuvěřitelný happy end.
Vysoké hodnocení vcelku průměrné knihy. Nevadí mi přečíst si erotický román, ale tohle mě jako celek neoslovilo. Všichni tam od prvního setkání tvrdli a vlhli a pak se to naopak přelilo v klasickou romanťárnu. Možná kdyby autorka zvolila jen tu romantickou linku, více se rozvedla rodiné vztahy apod., tak už by byl v knize i nějaký děj. Nejvíc jsem se teď pobavila nad některými komentáři zde, opravdu trefné.
(SPOILER) Autora mám ráda, píše čtivě, ale jak se snaží knihou vyplnit mezery nebo pospojovat jednotlivé rodové větve, dopouští se spousty chyb, které pozornému čtenáři neuniknou. Škoda, za mě jeden ze slabších příběhů, i z důvodů, že děj se odehrává mimo Afriku.
SPOILER
V knize se setkává Tom se svým synovcem Francisem (syn Černého Billyho) a synem Christopherem (nevl. otec je dvojče Guy). Je vidět, že svět je malý a o náhody v něm není nouze.
Bude se mi po nich stýskat... tuhle trilogii mám ráda. A i když z ní léta ubrali jednu hvězdičku, nemění to nic na tom, že ve své době a pro svou cílovou skupinu, to byla naprostá pecka! Eva a Dick forever
Knihy mého dospívání, jak já je hltala a tuhle sérii nejvíc. Tehdy to bylo fantastické, Evě i Dickovi jsem fandila, dnes s odstupem dobrých dvaceti let
vidím jak je příběh krásně naivní... Myslím, že dnešním mladým už tohle neučaruje, žijí v jiné době, hektické, kdy čekat na něco není in, tuhle dobu a tyhle dospívající nemají šanci pochopit.
Dle hodnocení jsem od knihy čekala hodně, asi až příliš. Úplně se mě nedotkla, nějak jsme se nesetkali. Dokonce jsem měla trochu čtenářskou krizi a dala si od čtení úplnou pauzu. Pak jsem se ke knize vrátila a konec se mi četl hezky.
Vzpomínání na studentská léta, partu přátel, válku, život po válce - prostě prožitky jedné generace Američanů, jejich vzlety i pády. Nejvíce mě bavil Georgův rodinný život,tudíž závěr knihy. Dávám 3,5*.
První setkání s autorkou, kniha mě moc neoslovila, asi nejsem detektivní typ. První půlka celkem nuda, od druhé vraždy to bylo akčnější. Zkusím dát autorce ještě jednu šanci..
Tak jo, od téhle knihy jsem čekala víc. Možná nebyla pro mě, možná si z ní víc vzít neumím... Čekala jsem ucelený román s nějakou dějovou linkou, který řeší rasové otázky. Dějová linka která se ale objevila jen ze začátku a na konci. Aby se mohli řešit rasové otázky, byly jen tak ledabyle do knihy vkládány situace a rozhovory. Z počátku jsem ani nevěděla do jaké doby román zařadit, Ifimelu mi byla od prvních stránek nesympatická o Obinze jsem si myslela, že je mafián. Když se ale děj vrátil do Lagosu, do doby jejich dospívání, ty dva jsem si zamilovala. Bohužel jim bylo společně věnováno tak málo prostoru... A co mi kniha dala - prostor na přemýšlení nad určitými otazkami, byly tam zmíněny věci, nad kterými bych dřív neuvažovala, vyhledala jsem si informace o Nigérii. A moc se mi líbil konec.
Kniha půjčena kvůli synovi, protože má rád koně, ale moc mě neoslovila. Příběh mi přišel bez pointy.
Wilbur prostě umí... i když kniha o Afriku (přírodu) téměř nezavadila, tak to bylo poutavě napsané. Kniha dobrodružná a o náhody v ní není nouze všichni se setkávají se všemi z předchozích dílů, divím se, že neobživl i sir Francis z 16. století. Ale ne,i když to bylo neuvěřitelné, tak se mi román líbil a doufám, že se dozvíme jak to dopadlo se Saffron a Gerhardem.
S touhle knížkou jsem se vrátila do svých -náctin. Trochu jsem se bála, že už jsem mimo mísu, ale já tý Evě prostě fandím! Příběh samozřejmě znám, i jeho pokračování. Pro dospívajících slečny, které jsou zmatené samy sebou, mají komplexy, vedou dívčí války, zažívají první lásky... je to fakt super příběh. A David - kdo by nechtěl takového fajn kluka, který ale zároveň není úplný slušňák...
LL má v každé knížce stejný scénář, krásná a chytrá hrdinka, která si ale vůbec nevěří, pálí za ní půl města a téměř všechny holky ji nesnáší, zažívá romantiku, lásku, ale také trapasy. I když je to na jedno brdo, prostě to funguje!
Tak nevím, jestli se ze mě stal náročný čtenář nebo jestli kniha opravdu za moc nestála.... příběh hrozně roztahaný, celou dobu se tam pomalu nic nedělo, všechno se řešilo a dělo stále dokola. Jediný moment, který mě dojal bylo loučení Margary s holčičkou, jinak nuda. A to mám Jojo moc ráda. Ráda jsem se dozvěděla o Koňské knihovně.
Pěkná kniha, komorní rodinné drama,kdy každý svádí své malé bitvy. Napsáno z pohledu dcery a otce, každý popisuje svůj vlastní život i ten společný, své pocity a odlišné pohledy na stejné věci. Kniha určitě vybízí k zamyšlení - co všechno je člověk schopen z lásky a přesvědčení udělat, obětovat, dá se utéct dostatečně daleko před svým svědomím, dokáže člověk opravdu začít nový život, jak velký vliv mají rodiče na děti, i když se jim snaží vyhýbat.... Samozřejmě že v knize je pár nedotažených věcí, ale určitě nutí k zamyšlení.
Kya si mě získala, postupně a pomalu si mě omotávala kolem prstu. Po začtení do knihy jsem ji nechtěla odložit a když se blížil konec, nechtěla jsem číst dál, protože jsem se nechtěla s Kyou a jejím životem v bažinách rozloučit. Líbila se mi detektivní zápletka i prolínání časových rovin, které potom vyústily do současnosti, krásný jazyk, na který jsem si pravda musela trochu zvyknou. Jediné mínus vidím v závěru, kde je tedy vše vysvětlené, ale už tomu chybí ten kýžený šmrnc, to kouzlo, které celou knihou provází.
Kniha ve mě stále doznívají a rezonuje. Silný příběh, napsaný bez zbytečného patosu. Příběh dvou žen, jejich dětství, dospívání i dospělost, jejich postavení ve společnosti, to vše na pozadí desetiletí válek a bojů v Afghánistánu. Bohužel, stále aktuální téma, které nebere konce a pro nás pro Evropany mnohdy nepředstavitelné, že něco takového se ve světě stále děje. Celý příběh byl dechberoucí! Překvapivé pro mě bylo poznání, že pro ženy a vlastně nejen pro ně by byl komunistický režim lepší než nastolený islám pod taktovkou Talibanu.
Autor píše skvěle, dokáže krásně popsat, přiblížit téma a vtáhnout do děje i prostředí. Určitě ještě vyhledám jeho další knihy.
Hezká smutná kniha, doplněná dávkou sarkasmu. Dle mého je určena YA, ale určitě stojí za přečtení. Připravte si kapesníky... určitě se podívám i na filmové zpracování.
"Život není továrna na splněná přání "
"A já se zamilovala, jako když člověk usíná: pomalu a pak najednou docela."
Mám ráda autora u všechny Courtneyovi hochy, děj byl napínavý. Bohužel pro mě byla kniha taková "vata", protože už jsem díky knize Monzun věděla vše podstatné. A v tomto díle jsem se nic nového a závratného nedozvěděla, spíš mi některé věci neseděli, popřípadě chyběli. Pokud chcete čist chronologicky, doporučuji Dravec, pak Zlatý lev a pak Monzun, takto na sebe knihy navazují.