Kaik komentáře u knih
"Nejlepší knihy, uvědomil si Winston, jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví."
Neskutečně nadčasové! Když si představím, že to Orwell napsal v roce 1949... Ještě v roce 2017 mi srdce trne hrůzou nad takovou možnou "budoucností". Stále aktuální, stále Inspirativní!
Jak jsem z počátku doufal, že se dozvím Hanin příběh, doufal jsem později, že se ho nedozvím. Nekonečně silné téma psané lehkou rukou. Z knihy je mi hrozně smutno.
Napínavá vesmírná jízda bez výrazně hluchého místa. Přečteno jedním dechem, bavilo mě po literární, dějové, fyzikální i technické stránce. Mnoho skvělých nápadů. A líbí se mi, jak Weirovi hrdinové nevzdávají žádnou šlamastyku.
Nemám rád válečné období. Všechny ty události mi přijdou skličujíci a naprosto nepochopitelné. Do Zlodějky knih jsem pustil kvůli čtenářské výzvě. Ať to mám za sebou.
První kontakt s textem moji nedůvěru potvrdil. Vážně jsem si říkal - kruci, čím to byl ten Australan sjetej, když to psal?! Ovšem už po třetí stránce jsem si na netradiční styl vyprávění zvykal, a po šesté mi připadl dokonale osvěžující. Opravdu - střídání rychlých kapitol s náznaky děje, kombinace vyprávění / myšlenek / pocitů, změny rytmu, vložené kresby, občasný skok v čase, dokončování scén až v následujícím bloku - to vše mě drželo ve střehu a fakt mě to bavilo číst!
A do toho příběh. Samozřejmě těžký a dojemný, přitom současně odlehčený a zajímavý. Ale hlavně velmi lidský a mimořádně citlivě napsaný.
Zlodějka ve mně bude určitě ještě nějaký čas rezonovat.
Limitovanou edici knihy vázanou v kůži Anastázie Pildebrandtové, nositelky Nobelovy ceny za literaturu, jsem sice nesehnal, přesto to byly brutální pekelné orgie.
Myšlenkově nenáročná literatura mi v hektickém předvánočním čase přišla vhod. Textu je sice mnoho, ale je odpočinkově zábavný, hezky odsejpá a obsahuje mnoho popkulturních odkazů na filmy, hry apod. Škoda, že navzdory délce se dějové schéma dost opakovalo - hrdinové se někam museli přesunout, tam se urputně bojovalo, a opět přesun. S tím souvisí moje druhá výtka a tou je totální nezničitelnost hlavních postav. Jejich nesmrtelnost byla tak absolutní, že už mi při čtení bylo jedno, co se s nimi děje, a kniha tak ztrácela napětí. Hrdinové přitom byli skvěle vykresleni, charakterově výrazní a snadno se mi zapsali do paměti (Chorozon!).
Přes svoji délku mi tedy četba rychle utekla (to je dobré znamení) a závěrečné apokalyptické "maso" vytáhlo hodnocení na čtvrtou bulvu. Opět jen škoda použitého přítomného času.
Nesmrtelný román od nesmrtelného autora (trochu paradoxní označení, když knihu používám pro čtenářskou výzvu do tématu "Kniha, jejíž autor už nežije" ;).
Přehledně a napínavě popsané objevování neznáma, pro mne plné nostalgie, byť jsem si z prvního čtení před cca 35 lety už téměř nic nepamatoval. Průzkum vnitřního prostoru Rámy byl fascinující a docela náročný na prostorovou představivost. Fajn vesmírný zážitek.
Parádní! I když je kniha určena pro mladší čtenáře, našel jsem si v ní úplně všechno. Naslouchač dočista klame tělem - z počáteční středověké fantasy se přes mix sci-fi a téměř až hororu dostáváme do postapo závěru, kdy si člověk uvědomí, že stále stojíme nohama pevně na Zemi. Ty odkazy na současné reálie mě dostávaly, např. Ďatlovova výprava na Horu mrtvých. A hlavně - kniha je k prasknutí nacpaná tajemstvími, která prostě nutně potřebuji rozluštit! Kde je druhý díl?!
Opět mě čtenářská výzva vyhnala do míst a časů, kam bych sám asi nezabloudil. Nelituji toho ani trochu, atraktivní prostředí jsem si parádně užil a další příhody nesourodé dvojice Stein & Barbarič si rozhodně nenechám ujít.
(Mimochodem - kapitán pochází z mých končin a jsem docela rád, že se to tu od středověku alespoň o něco zlepšilo ;)
Vyšetřovatelské trio Stein, Barbarič a Jaroš opět v akci, tentokrát v atraktivním prostředí staré Prahy za vlády Rudolfa II. Majestátní paláce, temné podzemní labyrinty, židovské ghetto, tajuplné uličky, divoké hospody, děsivé vraždy... prostě paráda! Je znát, že postavy už našly svoje místo a krásně se doplňují. Příběh byl tentokrát více detektivní se zakončením úplně jako od Agáty.
"Je zřejmě scestné věřit, že neexistuje hranice hrůzy, jakou může lidská mysl zažít."
Moje druhá přečtená kingovka a oproti předchozímu To mi Řbitov zviřátek sedl mnohem více. King je skvělý vypravěč, příběh byl napsán naprosto přirozeně a uvěřitelně. I když jsem Luisovi v duchu mnohokrát říkal "Nedělej to!" a děsil se toho, co zákonitě musí přijít, kdesi hluboko uvnitř jsem ho chápal a jeho motivům rozuměl. Intenzivní čtenářský zážitek, jsem nadšen!
Jsou detektivky, které přečtete a jsou fajn. A pak jsou detektivky, ze kterých vás při čtení mrazí v zádech a nemůžete usnout.
Stigu Larssonovi se podařilo napsat fascinující děsivý příběh, který zpočátku možná ani tak nevyznívá...
Investigativní novinář v zoufalství přijme zdánlivě marný úkol nalézt informace o téměř 40 let pohrešované (zavražděné) dívce. Zmizení proběhlo na místě toto času neprodyšně odřízlém od okolí (nehoda na mostě), seznam podezřelých je také omezen (průmyslníkova rodina). Zápletka připomíná klasické schéma zamčeného pokoje - vše je zjevně dáno, ale jak už to bývá, ďábel se skrývá v detailu. Počáteční rozpačité vyšetřování postupně nabírá pekelné tempo, při kterém se vám opravdu nebude chtít knihu odložit.
Chytře napsaný thriller vyniká skvělou severskou atmosférou, postupným budováním příběhu, ale hlavně úžasnými a dokonale vykreslenými postavami - Lisbeth je vskutku unikátní charakter. Přečteno jedním dechem!
Vážně zajímavá mystifikace! Přečteno jedním dechem během pár dní. Přestože v otázce "mohlo se něco takového opravdu stát?" mám poměrně jasno, nechal jsem se strhnout gradujícím sledem událostí a užil si tajuplnou atmosféru i s pocity husí kůže a občasným prebíháním mrazu po zádech. Zakomponovat do vyprávění internetové odkazy na stránky podporující důvěryhodnost příběhu považuji za skvělý nápad. A do Tribeče bych se někdy hrozně rád vydal.
Že by třeba v zimě?
Jazykový koncert! Takovou slovní pestrost jsem už dlouho v knize nepotkal. Vyprávění je spíše popisné, ale popis křivolakých uliček, hospod a tajů staré Prahy je brilantní. Děj, řekl bych, je spíše druhotný, nicméně jedná se o kriminálku se sériovým vrahem. Neskutečně mě bavila jména osob, např. takový baron Sulz-Rossoll d’Aspiq mě totálně rozsekal. A ty popisované kulinářské výtvory - úplně se mi sbíhaly sliny. Pochválit musím historickou zdatnost autora i jeho leckdy až zvrhlou fantazii. Velmi osvěžující dílo plné humorné nadsázky, které bych rozhodně nechtěl překládat. Zasloužená Magnesia Litera, tohle byla dobrá volba!
Velmi příjemné pokračování Skály, která na mě zapůsobila ještě o chloupek víc. Největším plusem knihy je opět ucelený až komorní příběh se skvěle vykreslenými vztahy mezi postavami, kde se prolíná současnost a minulost, a tvrdé nelítostné prostředí Vnějších Hebrid, po nichž si tentokrát trochu zacestujeme. Některé momenty a rozmary počasí dokázal May popsat opravdu magicky. Četbu určitě doporučuji, a tak nějak tajně doufám, že bych si někdy na ostrov Lewis mohl naplánovat výlet.
K četbě mě nejspíš zlákala provokativní obálka, která naznačovala, že tohle bude hodně otevřené. Houellebecqovy postřehy ohledně západní civilizace jsou podnětné a vyzývají k zamyšlení, závěr je nečekaný. To celé přehledně zabaleno do krásné jazykové formy - velmi příjemně se to četlo, byť vyznění bylo lehce cynické až dekadentní. Sexuální scény zapadaly do kontextu a nevadily mi, ačkoliv určitý pocit prvoplánovitosti a snahy provokovat jsem cítil. Celkově Platforma příjemně překvapila, čtení bylo osvěžující a svým způsobem i inspirující, vůbec ne hloupé. Pátá hvězda v hodnocení unikla jen o prsa thajské masérky, hlavně kvůli pár hluchým pasážím. K autorovi se ještě vrátím.
Naprosto skvělé sci-fi povídky, o kterých jsem se domníval, že od dob Neffa na něco podobného v české literatuře už nikdy nenarazím. Obálka navnadila, obsah nezklamal a většina povídek mě vyloženě nadchla. Za mě velké překvapení a Pavlu Fritzovi držím palce do dalšího psaní!
Příjemná kniha o hledání lidství, jak z pohledu člověka, který o něho přišel, tak z pohledu robota, který ho nikdy nemůže dosáhnout. Plno zajímavých myšlenek, stálo by za zfilmování.
Možný spoiler !!!
Přesto, že byla kniha napsána v roce 1958, dokázala slušně rozhýbat moji fantazii. Koho by také nechala v klidu představa obří kosmické lodi plující vesmírem, jejíž nekonečný labyrint palub, chodeb a kajut pokrývá neprostupná džungle, a kde přežívají celé generace lidí snažící se najít cestu k bájné Přídi?
Pro mě to byl milý návrat k pilířům science fiction, navíc se závěrečným dilematem, zda je lepší žít v bezpečné nevědomosti, či raději znát bezútěšnou pravdu.
Zábavný cestopis pojatý trochu jinak. Kniha je důkaz, že se správným přístupem lze i dramatické životní situace přežít s nadhledem a humorem. Lehké a inspirativní čtení.
Kniha představuje zajímavý koncept - možnost znovu prožít svůj život, avšak zcela odlišně. Řekl bych, že čtení si zřejmě nejvíce užijí méně ukotvení jedinci, kteří jsou stále na cestě za nalezením svého místa na světě. Putování hlavní hrdinky Nory bylo, bohužel, poněkud šablonovité a občas jsem měl pokušení několik stránek přeskočit. Každopádně se jedná o citlivé téma pátrání po smyslu života a hledání cesty ke štěstí.