Kaik komentáře u knih
Magický realismus na jihoamerický způsob. Osudy rodiny Buendíů byly vskutku turbulentní, místy hodně absurdní, protkané přesahem o pomíjivosti a smyslu života. Pro mě to byl také nečekaný vhled do života na opačné straně zeměkoule, kde život běží poněkud temperamentnějšími cestami. Jen jsem se občas ztrácel v postavách, které se stále odkudsi vynořovaly. A nechápu, proč by různé osoby nemohly mít odlišná jména. Bylo to matoucí a přišlo mi také, že kniha je mnohem delší, než ve skutečnosti byla. Trpělivě přečteno v rámci čtenářské výzvy. Nezvyklý zážitek.
Hmm... bylo to, jako kdybyste na YouTube sledovali, jak někdo hraje jakési RPGčko, ale místo koukání na monitor vám to při čtení mozek projektoval přímo v mysli.
Čekal jsem něco ve stylu Ready Player One, ale tohle byl jen slabý odvar. Vadil mi zdlouhavý vývoj postavy a to, jaké měla pekelné štěstí. Rozhodně se z tématu dalo vytěžit víc.
A já už Nesba po posledním Harry Holeovi (Nůž) málem odepsal! Rozhodně jsem se pekelně spletl. Království je plnotučný promyšlený román s takovou spoustou zvratů a překvapení, že jsem nestačil valit bulvy. Nesbo v nejlepší formě. Za mě tenhle hotel září jasnejma pěti hvězdama.
Velmi citlivě popsaná láska dvou mladých lidí za přetěžké doby. Přečteno v rámci čtenářské výzvy a jsem za tuto volbu rád. Povinná strava všech romantických duší.
Je to brak nebo už klasika? Každopádně ohromně zábavná kombinace Dooma, Frostpunku, Matrixu, Star treku, Bonda a Šíleného Maxe plná akce a ujetých nápadů. Mně se to líbilo.
Byť k tomu nemám velké vlohy, impulsivně jsem se pustil do knihy poezie, protože mě zaujal název díla. O to víc mě potěšilo, že je e-kniha k dispozici zdarma a navíc má úžasně pruhovanou obálku, což se mi hodí do čtenářské výzvy. Kniha není dlouhá a některé verše byly docela fajn. Jako proložení paralelně rozečteného Kulhánka ideální.
Skvěle napsáno. Přehledné, napínavé, smysluplné, zároveň zvrácené a brutální. Žádné zbytečnosti, perfektně dávkováno. Strhující, nemohl jsem se odtrhnout.
Poctivě přečteno v rámci čtenářské výzvy. Racek mnou bohužel proletěl, aniž by něco zanechal. V divadle to může být fajn představení, ale čtení těchto stoletých klasik mi zkrátka přijde o ničem. Nedokážu objektivně posoudit, nebudu hodnotit. Každopádně děkuji za půjčení, K.
Detektivka v nezvyklém prostředí. A právě na originalitě prostředí vše stojí i padá. Nad základní premisou jsem zpočátku přimhouřil oči, bavilo mě odkrývat podivné zákonitosti obou měst. Ovšem počet otázek a logických lapsů časem překročil únosnou míru mého vnímání a já si říkal stále častěji: "Proč? Proč tak složitě?"
Námět výborný, ale celkový mix na mě působil překombinovaně a zároveň nevyužitě. A nejvíc adrenalinový sport ve dvojměstí bude nepochybně geocaching.
Svěží a zábavná krimoška plná drsného humoru a vtipných hlášek. Bavilo mě české prostředí a popis policejní rutiny. I díky krátkým kapitolám se to četlo dobře a s dalším dílem nebudu mít žádný problém.
"Profesor Parkhill si musel beze všech okolků přiznat, že pan Kaplan není obyčejný žák. Ba co víc, že není ani obyčejný člověk. Jeho hlad po vědění se prudce střetával s jeho žízní po originalitě. Pedagog si už dokonce začal klást otázku, zda v odvážných inovacích Hymana Kaplana nejsou ztajena semínka nové gramatiky (nemluvě o novém slohu, pravopise a systému výslovnostním). Někdy míval pocit, že jeho svěřenec je apoštolem zbrusu nového způsobu myšlení."
Humorná kniha pro milovníky gramatiky a jazyka jako takového. Škoda, že druhá část snižuje laťku, motivy se už dost opakují a pan Kaplan začíná být krapet otravný. K této četbě mě přivedla audiokniha s Miroslavem Donutilem, kterou jsem kdysi slyšel a uvízla mi v paměti. Jsem rád, že jsem se k ní vrátil, byť by stačila poloviční tloušťka. Rozhodně famózní práce překladatele.
Tentokrát si přijdou na své milovníci mašinek, ideálně volnější sexuální orientace. Líbilo se mi Judovo putování, vznik a epická dobrodružství Železné rady, naopak Oriho krobuzonskou linii jsem lehce protrpěl. Knihu hodnotím čtyřmi ozubenými koly, zejména proto, že jako spisovatel má China Miéville ohromný potenciál a já se těším na jeho další díla.
Po knize jsem sáhl, protože jsem se chtěl něco dozvědět o způsobu myšlení, proč někteří lidé uvažují rychleji než druzí a jak třeba sladit běh myšlenek s verbálním projevem např. při prezentaci. A už během úvodu jsem začal tušil, že to bude bolet.
Knihu už dle mého názoru velmi trefně okomentovala čtenářka Balrog. Na počátku autor vysvětlil zajímavé zjištění svého výzkumu (dva různé systémy myšlení, které každý člověk používá) a po zbytek knihy toto téma více méně rozvíjel a obhajoval.
Nerad věci vzdávám, tak jsem se tím prokousal. Bylo to dlouhé a bolelo to. Zjevně jsem měl od knihy jiná očekávání, proto tentokrát vynechávám hodnocení. A příště se musím lépe podívat, do čeho se pustím.
Nakonec spíše průměrný thriller, při jehož čtení jsem si připadal jako na houpačce. Nevím proč mi hned od začátku připomínal Dívku ve vlaku. Ale kapitoly byly krátké, četlo se to dobře, a to, že jsem knihu sfoukl na tři posezení, také o něčem svědčí.
Ano, i tentokrát si ze mě Murakami udělal svého spojence. Kniha to byla sice dlouhá, tempo vyprávění pomalejší, přesto mě to moc bavilo a čtení jsem si užíval rovněž i díky skvělému překladu. Příběh to byl jaksepatří tajuplný a znepokojivý, přesto mi byl vnitřně i tématicky blízký, a představa pobytu v osamělém ateliéru na vrcholku hory řádně rozehřívala moji představivost. Tak třeba v příštím životě.
Rozpravy s umírajícím profesorem nad důležitými aspekty života. Rozhodně nejsem cílovka, která by si z knihy vytvořila životní mantru. Mnoho názorů mi přišlo tak nějak samozřejmých, vyplývajících ze života, vztahů a zkušeností. Místy jsem měl dokonce dojem, že někeré věci jsou psány vyloženě "na efekt" pro citlivější čtenáře. Přečteno v angličtině v rámci čtenářské výzvy.
Protentokrát postačí prosté prohlášení: pakliže počátkem přijmete prekérní potíže postiženého pána (psychologové přesně popisují podobná pozapomenutí, přičemž právní pomoc prudce pokulhala - právě proto pomohl prohnaný pátrač), poskytuje příběh i poosmé přesvědčivě pětihvězdičkový prožitek. Paráda, pokračování, prosím!
Čirá srdeční záležitost.
Vladimír Neff je verbální génius. Jeho jazykově úchvatný způsob vyprávění a historický přehled nikdy nepřestanu obdivovat. Byla to radost a zároveň výzva rozplétat souvětí, která by leckdo označil za krapítek delší, přičemž nikdy neztrácela smysl, psaná tak nádhernou češtinou, že byl náš nelehký jazyk, myslím, vytěžen až do mrtě.
A hlavní hrdina - Petr Kukaň z Kukaně - pro mě navždy zůstane největším literárním hrdinou všech dob. Mladý muž tak pevného charakteru, výjimečných schopností a morální čistoty, až je to pro něho nezřídka sebezničující, musí být zkrátka vzorem pro každého. Navíc máme společné křestní jméno.
Bez nejmenšího zaváhání hodnotím plnými pěti zrnky Kamene mudrců hromadně celou trilogii, neboť ji mám přečtenou již poněkolikáté. Tentokrát se zapojili i junioři v rámci společné četby před spaním, z čehož mám velkou radost. Bylo to humorné, dobrodružné i poučné čtení, které se mi navždy zapsalo do hrudního svalu.
Přestože je Ladislav sympatický cestovatel, příběhy vtipné, v knize je spousta prima obrázků a téměř každá kapitola obsahuje poučení o dané oblasti... přesto mě tentokrát cesty po Evropě příliš nechytly. Ale jako letní odpočinkové čtení fajn.