Kaik komentáře u knih
Důstojné pokračování prvního dílu. Děj je dále rozšiřován a tajemství rozhodně neubývá. Konec mi přišel úžasně akční, zároveň už ale trochu přitažený za vlasy. Stále se však jedná o nadprůměrnou českou fantasy. Těším se na další díl, ačkoliv je třeba vydržet do příštího roku. Kruci.
Originální. Z počátku jsem měl strach, aby nebyl příběh příliš morbidní (chlapec vyrůstá na hřbitově a rodiče mu dělají duchové mrtvých). Přece jenom jsme to četli s puberťáky před spaním.
Mé obavy byly naprosto zbytečné. Gaiman je profík a umí přesně vybalancovat hranici mezi pohádkou a strašidelným příběhem, mezi literaturou pro děti a zároveň pro dospěláky - každý si najde to své. Hezká a dojemná kniha.
Parádní! I když je kniha určena pro mladší čtenáře, našel jsem si v ní úplně všechno. Naslouchač dočista klame tělem - z počáteční středověké fantasy se přes mix sci-fi a téměř až hororu dostáváme do postapo závěru, kdy si člověk uvědomí, že stále stojíme nohama pevně na Zemi. Ty odkazy na současné reálie mě dostávaly, např. Ďatlovova výprava na Horu mrtvých. A hlavně - kniha je k prasknutí nacpaná tajemstvími, která prostě nutně potřebuji rozluštit! Kde je druhý díl?!
Méně ucelené než „Ta přede mnou“, ve druhé půlce mi už hlavní postava lezla trochu na nervy. Přesto knihu hodnotím dobře, z několika důvodů: líbilo se mi herecké a divadelní prostředí, způsob dialogů mi přišel zajímavý (divadelní repliky), a i když jsem leccos tušil, až do konce jsem si opravdu nebyl jistý vůbec ničím. A pak mám ještě jeden důvod pro čtvrtou hvězdu. Věřte mi. Díky, K! ;)
Mám v úmyslu přečíst od Murakamiho všechno a Norské dřevo byl další krůček k cíli. Schéma je opět klasické: samotářský nevýrazný mladík a jeho vztahy k mnohem zajímavějším přátelům, zejména dívkám. Murakamiho intimní styl psaní mi sedí, nicméně jeho "mystičtější" romány mám raději. Některé dialogy v knize mi přišly už trochu za čarou - takhle by, myslím, žádní mladí lidé nemluvili. A když už jsem v té kritice, postavy na můj vkus vykouřili příliš mnoho cigaret. Jinak klasika Murakami.
Zvláštní příběh. Tak nějak nevím, jak ho v komentáři uchopit. Bylo to rychle odbyté, četlo se to hezky a některé myšlenky byly zajímavé. Nejspíš si od autora budu muset ještě něco přečíst.
Páni, tohle bylo děsivé, pár momentů jsem těžko vydýchával. Styl psaní mi sedl a skvělá byla divoká šumavská krajina. A byť některé věci nebyly úplně reálné, i zakončení příběhu se mi líbilo. Poctivé čtyři hvězdy.
Můj první, dobrovolně přečtený Shakespeare (nepočítám povinnou školní četbu). Též v divadle jsem jeho hru nikdy nenavštívil. Pro poezii a jevištní hry nemám vlohy. Přesto... ve mně jeho nejkratší kousek zanechal určitou zvědavost. Zvědavost, která časem dost možná vyklíčí v touhu prozkoumat i další díla. Touhu proklestit se bujnými křovisky vět, které dávají dokonalý smysl, pokud se čtou pozorně. A Martinu Hilskému děkuji za úžasný překlad a doslov, který dodal příběhu širší kontext.
Výborné. Mám rád tyhle propletence realit a baví mě přemýšlet o možnostech, jež z toho plynou. A obdivuji autory, kteří to dokáží ukočírovat. Blake Crouch to zvládl dobře, navíc úderným a neroztahaným stylem. I přes pár logických nesrovnalostí to byl relativně uvěřitelný a napínavý mix sci-fi, akce, postapo a romantiky. Přehnaná mi přišla pouze Jasonova posedlost Danielou, ale jako hlavní motiv jeho chování to umím pochopit. Za mě plný počet!
Jakub Vandrovec opět řádí. Provádí podobné šílenosti jako v předchozích dílech a většinou je to docela zábava. Některé povídky jsou tedy řádně ujeté. ;)
Informace zajímavé, ale knize by mnohem víc slušel větší formát. Tato brožura se mi nečetla dobře. Hlavně mi bylo líto autorových úžasných kreseb domů a zahrad, které na malém prostoru vůbec nevynikly.
Stařík opět vyráží do světa, aby navštívil globální vládce a rozhodil jejich zdravý rozum...
Jakkoli na mě předchozí díl působil svěže, tento mi přišel poněkud samoúčelný. Autor se zjevně rozhodl, že se prostřednictvím mimózního Alana Karlssona vyjádří k současnému světovému dění, což učinil. Za mě se tedy obtěžovat nemusel.
To byl tedy nářez! První půlku knihy jsem se bavil originální situací v Black Springu a druhou jsem se děsil, jak to všechno dopadne. Za mě skvěle a chytlavě napsáno, se závěrem jsem spokojený. Moc se mi líbil přerod příběhu od téměř humorného, přes klasicky hororový až po naprostý psychologický rozklad postav. Přečteno během tří sezení a klidně bych si od Heuvelta dal i něco dalšího.
Sérii čtu postupně od začátku a u tohoto dílu jsem poprvé přemýšlel o hodnocení tří hvězd. Marná sláva, bylo to roztahané, překombinované a David přehnaně odolný. Avšak... závěr to drtivě zachránil. Byl jednak nečekaný a Weaver se konečně rozjel (a já nemohl přestat číst). Navíc dobrá upoutávka na další knihu - těším se!
Podobně laděno jako předchozí díl se spoooustou hodně černého humoru. Hlavní "boss-fight" mezi Vandrovcem a Ivanovem mi přišel trochu rozvleklý a poměrně málo nápaditý.
Moje první kniha od Pavla Renčína a docela určitě ne poslední. Zápletka je od cca půlky knihy vytušitelná, ale vůbec to nevadí, protože je to skvěle napsáno. Opravdu mě všechny postavy, vtipné hlášky i napínavé hororové momenty bavily, a jen nerad jsem knihu odkládal. Držím palec do dalšího psaní!
Konečně autor, který se nebojí černého humoru! Občas byly situace morbidní až trochu příliš, ale při domácím společném čtení jsme se ohromně bavili. Akční a osvěžující povídky, těším se na další díl.
Čeká mě založení trávníku, takže vylepšení teoretických znalostí není od věci. Kniha naprosto splnila mé potřeby - je sice útlá, ale plná přehledně řazených informací, které pomůžou vytvořit krásný zelený koberec z ničeho. Doplněno fotkami a tabulkami. Ke knížce se určitě ještě vrátím.
Rozečetli jsme s potomstvem, ale nedočetli. V půlce jsme společnou četbu vzdali a zbytek jsem dorazil sám, protože mi bylo líto už stráveného času. Nápad dobrý, ale jinak zdlooouhavé, občas mimózní popisy, až jsem se ztrácel. Srovnání s Harry Potterem je hodně laciné lákadlo. Nevyužitý potenciál, do dalšího dílu se v dohledné době rozhodně nepustím.
Callahana jsem přečetl už před dvěma lety a dal mu tři hvězdy. Nyní se naskytla příležitost ho zopakovat a musím přehodnotit - napodruhé mě to bavilo o dost víc a Chřestýšovým eskapádám přidávám jednu hvězdu. Pokračování bych se tedy vůbec nebránil.