Kaik komentáře u knih
Murakami mě opět dostal. Zjevně mám pro jeho tvorbu slabost. I přes svoji délku mě to bavilo - od začátku až do konce - a jsem opravdu zvědav na třetí díl.
Slušnej úlet! Můj záměr proložit seriózní četbu něčím lehčím se splnil beze zbytku. A bylo to i docela zábavné.
Původně jsem se chtěl rozepsat něco o nejslabším díle a nastavované kaši, ale úplně bude stačit, když napíšu, že mě to vůbec nebavilo.
Úkol - dočíst celou sérii Milénia - je splněn a já pevně doufám, že David Lagercrantz už žádné další pokračování nenapíše.
Zábavný cestopis pojatý trochu jinak. Kniha je důkaz, že se správným přístupem lze i dramatické životní situace přežít s nadhledem a humorem. Lehké a inspirativní čtení.
Přečteno s dětmi před spaním. Stejně jako v obou Minecraftech byla kniha plná bláznivých dobrodružství a zajímavých potvor. Nejvíc se nám líbily humorné puberťácké dialogy a špičkování hlavních hrdinů. Děj nebyl příliš důležitý, taktéž obrázky občas jakoby nepasovaly k textu (Joker, Sparrow?). A rozhodně to není čtení pro klaustrofobiky. ;)
Jak jsem z počátku doufal, že se dozvím Hanin příběh, doufal jsem později, že se ho nedozvím. Nekonečně silné téma psané lehkou rukou. Z knihy je mi hrozně smutno.
Podařená detektivka z mého oblíbeného Londýna. Mezi množstvím zajímavých postav vynikal sympatický vztah samotného Strika s Robin. Další díl si nenechám ujít.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy (téma Man-Bookerova cena).
Některé knihy se nehodnotí lehce. Někdy záleží hlavně na čtenáři - jak to má sám v sobě nastavené, jak je vyzrálý, v jaké je životní situaci, apod. Někdo řekne "blbost", jiný "geniální". Vědomí konce je rozhodně kniha s velkým přesahem, která poskytuje více otázek než odpovědí. Jde o to, v jaké míře jsme ochotni otevřít se sami sobě a přemýšlet o nich.
Možná to zní divně, ale bezprostředně po dočtení hodnotím svůj vlastní výkon na 70%. Druhé přečtení by zde určitě mělo smysl. Možná se ke knize někdy vrátím, už teď je ale jisté, že "příběh" ve mně bude ještě nějaký čas rezonovat.
Budu se opakovat, ale kniha se opět četla moc příjemně. Postavy jsou tradičně sympatické (Healy nezklamal), zápletka řádně napínavá. Líbila se mi atmosféra anglického deštivého venkova, která zajímavě kontrastovala s vyprahlostí mohavské pouště u Las Vegas. Závěr, byť mírně klišoidní, byl jaksepatří překvapivý. Těším se na další díl.
Opravdu hodně podobné Marině. Závěr trochu divoký, ale Zafónův způsob psaní je mi sympatický. Spíše pro mladší čtenáře.
Moje první literární Agáta. S ohledem na dobu vzniku napsáno velmi svižně a psychologicky naprosto věrně. Dost originální zápletka, navíc s výborným zakončením.
Přečteno s dětmi před spaním. Skutečně alternativní pojetí Vánoc. Ježíšek vrostlý do skály v jeskyni. Tři králové se spolu vrhnou do války, ale zachránit vánoční svět bez hvězdy na obloze je ani nehne. Koktající veverka milující jezevce. Zadní vrátka do pekla. Teleportace skrz vánoční ozdoby...
To vše bohužel bez kousku humoru. Trpěl jsem jako tisíc nevinných duší zakletých do špice pekelné vzducholodi.
Když pominu ten šílený název, bylo to opět skvělé. Je záhadou, jak mě Murakami vždy dokáže zasáhnout do duše. Trochu nostalgický, trochu tajuplný, ale především hluboký lidský příběh. A vůbec ne bezbarvý. Škoda jen, že některé myšlenky zůstaly nedokončeny.
Můj první King. Opravdu plnotučné dílo. Byť se to četlo dobře a nenudil jsem se, koncepce Zla v Derry se mi pod kůži úplně nedostala. Bylo to dlouhé a ke konci mi už trochu docházely síly. Ale literárně to bylo bezesporu skvělé, včetně českého překladu. A moc pěkný závěr knihy.
Americká fantasy plná laskavého, inteligentního humoru a skvělých nápadů.
Přečteno s dětmi před spaním. Potomci se dobře bavili a mě samotného při čtení hřálo u srdce.
Přestože je Zaklínač moje srdcovka a je moc hezky napsán, tento díl mě tolik nebavil. Byl ponurejší, neveselejší, plný politikaření a hrozící války. Centrálním tématem je péče o Ciri, která díky své urozené krvi může zamíchat mocenskými kartami. Akce nám zde oproti povídkám ubylo - zřejmě nejzábavnější zde byl souboj s říční žravuchou.
V předchozích komentářích jsem ještě opomněl pochválit skvělý překlad Stanislava Komárka, který se přechodníků opravdu nebojí. A trpasličí "hantec" Yarpena Zigrina a jeho ogarů byl naprosto neodolatelný. ;)
Další díl napínavé kriminálky, od které jsem se téměř nemohl odpoutat. Pro mě navíc s obohacením, že si ještě částečně pamatuji stanice londýnského metra, ve kterých se děj odehrával. Příjemné čtení.
Další Murakamiho svérázné zamyšlení, tentokrát na téma nepotřeby spánku. Ale možná to o spánku vůbec nebylo. Možná to bylo o prázdnotě života, o jeho marnosti a každodenní rutině. O hledání smyslu toho všeho... Kdo ví?
Opět zábavná hříčka na jedno použití.
Oceňuji skvělou práci s jazykem, bláznivě ujeté nápady a rychlé zvraty děje. Spousta situací a historických postřehů byla brilantní (ovšem po Mlýnu na mumie jsem již byl připraven a účinek nebyl tak úderný).
Kritizuji naopak absenci hlubšího děje, jež by cíleně vázal všechny ty absurdní Pérákovy situace do jednotného celku. A nesedlo mi úplně vyprávění v přítomném čase.
Tohle mi opravdu sedlo. Murakami je mistr vztahů a vnitřních pocitů, dokáže je vyjádřit přesně jak je cítím já. Bylo to osobní a intimní. Děkuji.