Kalidor komentáře u knih
V rámci mých TOP 10 sci-fi knih zaujímá tato geniální kniha přední pozici.
Děj se postupně vyjasňuje jak zamlžené zrcadlo, vše postupně do sebe krásně zapadá. Nečekal jsem, že na konci tohoto sci-fi budu dokonce i dojat, bravo!
Moje první knížka od M.Urbana a bohužel zklamání. Jediné pozitivum bylo prostředí, ve kterém se to odehrávalo, ale i přes veškeré úsilí jsem se do příběhu nedokázal začíst, prostě mě to nudilo. V příběhu se častěji vyskytovaly pasáže nezajímavé, u kterých se hůř udržovala pozornost. Určitě by knížce více slušelo "proškrtat" a soustředit se více na hlavní dějovou linii. Když je atmosféra prostředí mnohem zajímavější než samotný děj, tak je něco špatně. Věřím, že má M.Urban lepší knížky a ty už mě, jako čtenáře, potěší.
B.W.Aldiss patří k mým nejoblíbenějším sci-fi spisovatelům. Vedle Nonstopu je takhle kniha mým favoritem. Svět nadvlády rostlinstva je neuvěřitelně pestrý a až magicky působivý.
Plně souhlasím s komentářem uživatele Gordonlord. Mně se na knížce nejvíc líbil asi obal. A "oči plné děsu" jsem měl já po přečtení knížky, ze zjištění, že jsem četbě "toho nejlepšího" od A. Bierse a M.R. Jamese věnoval svůj čas. Hororových povídek jsem už četl hodně, ale takhle sbírka patří asi k těm nejnudnějším. Nehledě na to, že autoři často nevytvářeli v povídkách ani náznak hororové atmosféry, a taky že závěr povídek (který by měl vygradovat alespoň nějakou pointou) často vyšuměl do ztracena. Pozitivní bylo, že některé povídky měly alespoň zajímavý námět, který však byl trestuhodně nevyužit do označení alespoň "dobré hororové povídky". Nadšení většiny uživatelů, kteří vysoce hodnotily tuhle sbírku, obdivuji a zároveň nechápu, já osobně bych tuto knihu příznivcům hororů nedoporučil.
Upřímně - bavila mě jen první povídka "Dokonalý robot", příjemně mi připomněla "Já robot" od Asimova, ale do ostatních povídek (které už byly jiného žánru než sci-fi) jsem se nemohl začíst, prostě mě buď vůbec a nebo jen částečně zaujaly, avšak styl nudného vyprávění byl pro mě až příliš ubíjející.
Je to rozhodně zajímavá sbírka více či méně strašidelných povídek. Asi jsem měl velké očekávání hrůzostrašných povídek. Místo toho jsem se dočkal docela poutavého a pestrého čtení, které mi moc husí kůže nenahnalo. Co se týče pestrého čtení na dané téma - spokojenost. Co se týče vlastní hororové nálady - spíše mírné zklamání.
Tohle se četlo opravdu samo. Napínavé od začátku do konce. Trochu jsem se obával, jestli se ta tajuplná Vánoční říše, ke které děj blíž a blíž směřoval, nakonec nestane tak obávanou, ale konec mé obavy rozptýlil. Klobouk dolů.
Aldiss zde zpracovává zajímavé myšlenky, ale celkově jsem z knihy nebyl zrovna paf. Mám radši jiné sci-fi knihy od autora.
Cesta slepých ptáků je dějově jistě zajímavá, avšak přiliš popisná forma deníku mě v tomto případě neskutečně nudila a iritovala, a to mi zkazilo celkový dojem. To mi bohužel i vzalo vítr z plachet v pokračování četby knihy.
Budu za exota, ale tohle mě vůbec nebavilo. Asi jsem měl málo trpělivosti,i když se mi to často nestává. Přitom myšlenka skvělá, ale styl psaní této sci-fi detektivky mě nezaujal.
Vedle Zlomeného meče je to moje druhá nejoblíbenější kniha od Poula Andersona. Už dlouho se mi nestalo aby mě kniha tak vtáhla a já ji přečetl jedním dechem.
Moc hezké fantasy, které bych zřejmě ještě více ocenil býti mladším ročníkem. Ale i tak povedené, vcelku originální a čtivé.