Kangarooh komentáře u knih
Prázdninové čtení. Za týden přečteno. Vyloženě nenadchne, ale vzadnem případě neurazí. Několikrát jsem se nasmál.Dobrodruzstvi z přítomné doby. Jak jen by to dopadlo, kdyby stařík nebyl tam kde měl právě být. A sice ve špatnou dobu na špatným místě. Asi by nezachrání svět a přinejhorším by vznikla katastrofa, vlivem obohaceneho uranu.
Ovšem katastrof v této knize vzniklo hned několik ???? Takže záleží z jakého konce se na to člověk dívá a za jaký tým kope.
Autorův jazyk i vtip mě ale moc bavil a už se poohlizim po nějaké jeho další knize... ????
kniha mě nudila a kdyby nebyla tak krátká,asi bych ji nedočetl.
Zabývat se celou knihu tak nijakým případem je minimálně hodně ubohý.Chtěl bych věřit tomu,že inspektor Maigret je schopný,tak jako Joona Lina v Keplerovi,ale bohužel v této knize mi to nepřesvědčilo ani z dvaceti procent.
Ale ještě mu někdy dám šanci v nějakém novějším románu.
Jako prvotina z roku 1931,to nebylo špatné,ale ve srovnání např. s Larsem Keplerem nesrovnatelný.
Ma prvni kniha od Kepleru a vubec prvni detektivka a timto smerem zamerena kniha.Davam plny pocet za mistrovskou atmosferu napeti a vtahnuti do deje.
Příběh Bílé Masajky mě natolik pohltil,že jsem hned druhý den sáhnul do babiččiny knihovny pro druhý díl Zpátky z Afriky,a přečetl jej opět za pár dní s velkým napětím jak se asi Corinna s Napirai ve Švícarsku zabydleli a kam bude směřovat jejich život s hlubokou africkou zkušeností...
I když tento pokračující příběh nebyl tak strhující a napínavý,přesto hodnotím knihu velmi vysoko,jelikoš se čte s lehkostí a komu velmi mě bavilo představovat si jejich odehrávající se životy.
Ten koho zaujal příběh Bílé Masajky,tomu se jistě bude líbit i pokračování.
Corinnu stále velmi obdivuji za statečnost,cílevědomost a lidskost...
Kniha mě bavila.Od začátku do konce se četla velmi svižně,i když možná jednodušeji,ale právě proto se o to více hodí jako prázdninové čtené,které může rozšířit obzory.A hlavně porozumět autorce při jejím vyprávění,kdy láska i hory přenáší,ale jak už je známo,každá mince má dvě strany.
Proto všeho s mírou,a hlavně si udržet svoje já,svůj selský rozum anenechat se strhnout kdejakým poblouzněním...i když...i to je cesta...každý at posoudí sám...
každopádně velký obdiv autorce za to co všechno dokázala,prožila a vytrpěla.
Výborná kniha která umí být především inspirující,umí povzbudit,navnadit a ukázat cestu komukoliv kdo se ptá a hledá...-někdy prostě musíš
Myslím že může přinést užitek každému aktivně žijícímu člověku,především pak sportovcům,ale i vegeteriánům a lidem kteří chtějí překročit vlastní hranice.
A důležité je že i když neděláte žádný sport vrcholově,a prostě jen občas běháte,nebo děláte jakýkoliv sport jen rekreačně pro radost,tak se s touto knihou můžete přiblížit více k vašim cílům...
Neuvěřitelné...
Kniha mě velmi pozitivně nakopla,dala velikou chuť běhat,příjemným a čtivým způsobem mi ujasnila spoustu věcí kolem běhání a zároveň mi otevřela nové možnosti běhání,za což autorovi děkuji nejvíce... :-)
Rozhodně by tato knížka neměla chybět žádnému nadšenci do běhání,který má běh ať už jako příležitostní koníček a radost v jednom,ale i profíkovi nebo člověku,kterýmu se z běhu stává pomalu životní styl,podobně jako mě... :-)
S hlavním hrdinou Vildou Markytánem jsem strávil příjemné necelé dva týdny a putoval s ním po Korsice a Itálii.Zažil jsem s ním jaké to je mít v rukou bohatství,ale v srdci prázdno.A i pravý opak,když nemáme skoro nic,ale nacházíme lásku a tím i vnitřní bohatství...
Krásný příběh nejen o putování,beznaději a lásce vykreslený do detailů lidské duše,okořeněný o dobrodružství lidského osudu.
Rozhodně bych si od tohoto autora rád přečetl i další z jeho více než dvaceti knih.
Knihu jsem si začal číst jako odlehčené čtení k přemýšlivému Mnichovi,který prodal své Ferrari.Vůbec jsem netušil jak mě zaujme život tohoto neobyčejného hrdiny,velkého Čecha propagujícího nejen Českou Republiku,ale i dobré lidské hodnoty a zároveň pravého mořského vlka...
A zrovna tak jako život Rudy Krautschneidera,mě velmi zaujal samotný jachting a plout jednou nějaký čas v dobré jachtě s partou přátel po moři,se stal jedním z mých životních cílů.
Už jsem si dokonce domluvil se známým co malou jachtu vlastní,projíždku alespon po nějaké z českých přehrad...Toť asi vše.Velice doporučuji nejen jako odlehčené čtivo... :-) O knižní dobrodružství nebudete mít nouzy a ještě se ledacos dozvíte... :-)
Velmi zajímavá inspirace.Roman Žižlavksý má u mě obdiv za odvahu a odhodlání s odloučením od rodiny na několik měsíců,a taky za trpělivost.U knihy jsem se občas zasmál,občas hloubavě zamyslel o meditačních technikách,o životě v takovém kláštěře,o životě vůbec.Kniha rozhodně může posloužit jako prostředník k odhodlání a zapálení pro to čeho chcete dosáhnout.Rozhodně stojí za přečtení,i když bych k ní měl nemalé výhrady.A sice ty,že jsem si docela dlouho musel zvykat na způsob kterým je psána,tj. jako forma deníku a ihned jako pohled z povzdálí,z klidu domova.Občas mi přišla dosti roztěkaná a neucelená.Ale jak jsem napsal,autor této knihy a jistě i dalších knih které napsal,má u mě veliký obdiv.A jsem moc rád že se tahle kniha ke mě dostala a rozšířila moji sbírku duchovní literatury.Je bezesporu velmi originální a přínosná.
První kniha Williema Saroyena je jakýmsi odrazem jeho osobnosti,jeho pohledu na svět,na život,na lidi.V povídkách je zachycena autobiografická stránka obsahující autorův cit,jemnost,dobrotu.
Některé povídky mne zaujali,pobavili a přinutili přemýšlet,jiné mi přišli nezajímavé,ale i tak se mi v mnohém kniha líbila.Nejvíce asi autorův styl života,a sice: SKOČ DO VODY A ZAČNI HNED PLAVAT...
Bravurně napsaný příběh a jedna z nejlepších knih které jsem četl.Autor je mistr slova,který dokáže čtenáře velmi lidským způsobem přenést do děje a ještě ke všemu ho seznámit nejen s velikostí vlastního osudu,ale i se skutečností o Afghánistánu,ať už z dávné minulosti nebo z nedávné minulosti těsně před útoky na světové obchodní centrum.A dokonce ho i nenásilným způsobem seznámí se spoustou arabský,perských a jiných výrazů,což ozvláštňuje čtení ale i přitahuje čtenáře blíže ke skutečnosti.Všem kteří chtějí zažít nejen lásku,přátelství,odevzdání,odvahu,ale i marnost,naléhavost,touhu,krásu a cizí kulturu během několika velmi příjemných večerů.
Stejně jako kolegyně Swatulkaa,jsem i já tuhle knížku dostal jako dárek a také mě příjemě překvapila.
Sám bych si jí nejspíš vůbec nekoupil,vzhledem k tomu že se zaměřuji na zcela jiné žánry knih.
Ale možná právě proto,že jsem od knihy nic neočekával,mě pobavila a jako nenáročné,oddychové čtení ji mohu doporučit nejen pro milovníky upírů.
Jak se věci mají,je uceleně napsaná kniha o pojetí tibetského budhismu.Je zaměřená spíše prakticky,připomínající spíše jakousi učebnici,nebo brožurku která se hodí jak těm kteří se zajímají o východní filosofie,tak těm pro které je buddhismus cestou.
Tato kniha mne velmi inspirovala,a zanechala ve mě hlubokou stopu.Tak jako autorka hledala samu sebe,svoji duševní rovnováhu,tak i já jsem měl podobnou potřebu,a vlastně stále mám,jen díky této knize je tato potřeba více uchopitelná.Uvědomil jsem si jak může pobyt v indickém ašrámu,každodenní meditace a učení víry pozměnit život ke štastnějším a vyrovnanějším zítřkům.S autorkou tedy díky jejímu hledání jsem se velice ztotožnil,a myslím že v tomto ohledu může komukoliv velmi pomoci,a nebo jej alespon nasměrovat,či vzbudit naděje.Kniha také díky své čtivosti a autorčinýmu stylu psaní působí jako povídání si s dobrou kamarádkou o nedělní kávě.