kapllu komentáře u knih
Moc hezký příběh, jen mi místy přišly věty trochu kostrbaté a nucené, když se autor snažil sdělovat nové zajímavé informace.
Uvidím Singapur mi přišlo dost rozvláčné a celkově mě moc nezaujalo. Asi mi i unikl smysl tohoto počinu.
Čtvrtky paní Giulie jsou však něco úplně jiného, děj mě vtáhl a příběh jsem si užila. A neotřepaný konec mě překvapil a potěšil!
Tato kniha na mě zapůsobila svou realističností - příběh je lehce uvěřitelný a v mnoha obměnách se stal už tisíckrát. Ukazuje, že v dobách příznivých vedle sebe dokáží lidé různých kultur žít celkem v míru, stačí ale, aby kultura v menšině něco provedla a už tu máme důvod, proč nenávidět všechny její členy... A protože těch odvážných, co si postoj umí udržet navzdory předsudkům, tolik není, je menšina často odsuzována neprávem. To však jen plodí další nenávist a máme tu začarovaný kruh.
Sice jsem už psala, že příběh se stal tisíckrát, ale o japonských Američanech za války a po ní jsem toho mnoho ještě neslyšela, o to více mě kniha zaujala.
Skvělá kniha, vtáhne do děje a už vás nepustí.
Lucemburská zahrada mně tedy vůbec nesedla. Už v první kapitole mi přišlo trapné, když byl jeden překlep roztáhnutý do několika odstavců, jak kdyby byl čtenář trochu pomalejší a potřeboval příručku na to, jak držet knihu... Smysl nevidím ani v yggurštině, vložené pasáže jsou příliš dlouhé a slovník na konci knihy jaksi k ničemu.
Lidi je fajnová série, u které jsem se i zasmála a ze které jsem se dozvěděla pár zajímavých informací, jež v klasických turistických průvodcích nenajdete.
Pohodová knížka na cestování, dýchá z ní radost ze života a láska ke zvířatům.
James Herriot je klasika, jeho povídání je milé, člověka moc potěší a zvedne náladu. Je zkrátka vidět, že svou práci má opravdu rád, jeho cit ke zvířatům z papíru úplně sálá.
Přímo úžasně sepsaný životopis, dlouho jsem se u knížky tak nepobavila. Lidi v čekárně si asi ťukali na čelo, když jsem několikrát vyprskla smíchy :-). Foův dědeček i tatínek byli bezesporu skvělí lidé a jak je vidno, povedl se jim i Dario.
Je lepší žít se ctí nebo snad živořit jako zbabělec? Červi se pustí do nás do všech, někoho však rozežerou už zaživa. Myslím, že starosta dostal co zasloužil, pěkně to poukázalo na jeho duševní rozklad. Uvítala bych trochu kompaktnější zakončení, mně se zdálo moc zbrklé, jako kdyby už to chtěl mít auto co nejrychleji za sebou.
Jak se o Haieyovi říká, znalost prostředí mu nejde upřít. V této knížce mi ale připadalo, že se o své znalosti snaží přesvědčit až moc. Taky mi přišlo škoda, že se Hailey víc nevěnoval Pearsonovi, trochu víc jeho patologického pohledu by se šiklo :-) Ale jinak je to velmi čtivá knížka, stojí za přečtení.
Nápad zajímavý, děj předvídatelný, konec rozporuplný. Trochu mě znechutilo například to, že skoro na každé stránce se musím dozvědět, že si Princ očichal něčí rozkrok. Jo, je to pes, tak proč to pořád tak zdůrazňovat...
Přijde mi, že spoustu témat blo jen tak lehce naťuknutých, že by se dalo napsat mnohem více, což mě trochu mrzí. Rozhodně bych třeba uvítala názory žen, s kterými se autorka setkávala. Nicméně svou roli hraje asi i fakt, že Lydia Laube je primárně zdravotní sestra, ne spisovatelka.
Náchodské vězení Marka nezlomilo, naopak ho vnitřně posílilo a upevnilo v něm čestnost a věrnost. Román si stále zachovává vyváženost mezi osobní a historickou rovinou, což je velké plus. Za další klad považuji i velmi krátce popsané nedůležité epizody (sblížení s Anežkou), protože tím Říha hezky ukázal, jak se asi ve středověku na vztahy dívali.
Moc se mi líbil krásný a přitažlivý jazyk. Nebýt narážek na socialismus a dělnickou třídu, hodnotila bych určitě výš.
Moc pěkná a čtivá knížka, která čtenáře udržuje v napětí až do posledních řádků. Na druhou stranu si nemyslím, že by nějak extra vynikala mezi ostatními svého žánru. Podtrženo a sečteno: doporučuji, kvalitně strávený čas, nudit se nebudete.
Moc mě tahle knížka bavila. Není to klasický cestopis, nýbrž vyprávění lehce plyne a člověk se jen tak mimochodem dozví podrobnosti z života Raroiranů. Největší škoda je, že vlivem komerčního myšlení se ztrácí kulturní bohatství původních obyvatel.
Kniha podává základní všeobecné informace o psech a v tom, myslím, odvádí dobrou práci. Pro někoho, kdo o pořízení psa teprve uvažuje, to je dobrá investice.
Klasika mého dětství. No řekněte, nechtěli byste si taky občas zatelefonovat? Já tedy určitě ano!
Příběh ubíhá bez větších zádrhelů. Samozřejmě že je předvídatelný, ale o to v tomhle žánru nejde :-) Akorát mě občas štval pan právník a také až přehnaná starost o těhotnou madonu.