kapr komentáře u knih

Cathy Woodman

Právě jsem dočetl třetí knížku. Faktem je, že nad některými životními kroky v rámci každé ze tří knih jsem poněkud trnul, nesouhlasil a někdy mne i mrazilo. Přesto mne nakonec tento životní a nejen životní příběh natolik zaujal, že na závěr přidávám další hvězdičku.
Trošku jsem váhal, kdyby taková možnost existovala, asi bych dal tři a třičtvrtě, ale nakonec jsem přidal tu čtvrtou hvězdičku celou.
Poznámka:
Ke všem třem knihám připojuji tento, ve všech třech případech identický komentář, a současně u první a druhé knihy měním hodnocení ze tří na čtyři hvězdičky.
[Zde následuje původní komentář, se kterým byly spojeny tři hvězdičky,:
Pro čtenáře \"herrioťáky\" trošku moc červená knihovna. Přečíst se to dá, a po dalších dílech sáhnete téměř jistě. Je tu hodně o zvířátkách, příběhy veselé ale i smutné. Takový život prostě je, na tom nic nezměníme. Život lékaře, veterináře, tedy v tomto případě veterinářky, zahrnuje samozřejmě i příběhy na obou krajních pólech jejich praxe, ty úsměvné i ty co vás nepochybně zarmoutí.
Mám v současnosti přečtené první dva díly, a začínám číst třetí.
Moje hodnocení se vzahuje tím pádem k oběma prvním dílům (nevidím mezi nimi rozdílu), a je tedy v obou případech identické. S největší pravděpodobností se to u třetího dílu zopakuje. Milovnice načervenalých příběhů budou tyto knihy jednoznačně hodnotit lépe nežli já, ale to jim samozřejmě nevyčítám.
Knížky jako celek jsou i dobrým studijním materiálem pro začínající podnikatele. Pokytují jim poučení o tom, že pouhé nadšení a dobré nápady nestačí, že občas bývá velice krušno, a že je to úvazek, jak se dnes říká 7 x 24, což o medicíně, i o té veterinární platí dvojnásob.
Mimochodem uklouzl jsem svého času ošklivě v Klatovech na schodech v Černé věži. Celou paži jsem měl tmavou, téměř černou. Po návratu do autobusu nebyl po ruce žádný \"lidský\" lékař, \"JEN\" pan veterinář. A tak se mohu pochlubit, že mne vyšetřoval on. Myslím, že nás s touto zkušeností zase tolik nebude. S vyšetřením jsem byl naprosto spokojen, hlavně se mu podařilo mne uklidnit. A tak jemu i všem ostatním veterinářům chci na tomto místě poděkovat za sebe i za všechna zvířátka.]

6 01.04.2017

Cathy Woodman

Právě jsem dočetl třetí knížku. Faktem je, že nad některými životními kroky v rámci každé ze tří knih jsem poněkud trnul, nesouhlasil a někdy mne i mrazilo. Přesto mne nakonec tento životní a nejen životní příběh natolik zaujal, že na závěr přidávám další hvězdičku.
Trošku jsem váhal, kdyby taková možnost existovala, asi bych dal tři a třičtvrtě, ale nakonec jsem přidal tu čtvrtou hvězdičku celou.
Poznámka:
Ke všem třem knihám připojuji tento, ve všech třech případech identický komentář, a současně u první a druhé knihy měním hodnocení ze tří na čtyři hvězdičky.
[Zde následuje původní komentář, se kterým byly spojeny tři hvězdičky,:
Pro čtenáře "herrioťáky" trošku moc červená knihovna. Přečíst se to dá, a po dalších dílech sáhnete téměř jistě. Je tu hodně o zvířátkách, příběhy veselé ale i smutné. Takový život prostě je, na tom nic nezměníme. Život lékaře, veterináře, tedy v tomto případě veterinářky, zahrnuje samozřejmě i příběhy na obou krajních pólech jejich praxe, ty úsměvné i ty co vás nepochybně zarmoutí.
Mám v současnosti přečtené první dva díly, a začínám číst třetí.
Moje hodnocení se vzahuje tím pádem k oběma prvním dílům (nevidím mezi nimi rozdílu), a je tedy v obou případech identické. S největší pravděpodobností se to u třetího dílu zopakuje. Milovnice načervenalých příběhů budou tyto knihy jednoznačně hodnotit lépe nežli já, ale to jim samozřejmě nevyčítám.
Knížky jako celek jsou i dobrým studijním materiálem pro začínající podnikatele. Pokytují jim poučení o tom, že pouhé nadšení a dobré nápady nestačí, že občas bývá velice krušno, a že je to úvazek, jak se dnes říká 7 x 24, což o medicíně, i o té veterinární platí dvojnásob.
Mimochodem uklouzl jsem svého času ošklivě v Klatovech na schodech v Černé věži. Celou paži jsem měl tmavou, téměř černou. Po návratu do autobusu nebyl po ruce žádný "lidský" lékař, "JEN" pan veterinář. A tak se mohu pochlubit, že mne vyšetřoval on. Myslím, že nás s touto zkušeností zase tolik nebude. S vyšetřením jsem byl naprosto spokojen, hlavně se mu podařilo mne uklidnit. A tak jemu i všem ostatním veterinářům chci na tomto místě poděkovat za sebe i za všechna zvířátka.]

6 01.04.2017

Vynikající. Tedy, opět vynikající. Dva večery. První večer jsem přečetl necelou čtvrtinu. Druhý večer, tedy dnes, jsem bohužel už dočetl. Díky panu autorovi, i jeho paní za hezké večery nad mnoha krásnými knížkami. Ano, na samotném začátku jsem zprvu váhal, zda jsem knížku již nečetl, ale to se ale stává u každého plodného autora. Myslím si, že postava královského písaře Jiřího Adama z Dobronína je velice užitečná už proto, že je velice tvárná, a je možné ji snadněji naplňovat stále novými odlišnými příběhy. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu je naproti tomu v tomto směru mnohdy omezován právě svou vysokou funkcí. Možná by se vyplatilo po pečlivém zvážení a důkladné přípravě přivést na světlo boží novou ústřední postavu. V tomto směru by možná pan autor mohl vycházet ze své orientace na historické sklo. Ještě chci při této příležitosti panu autorovi moc poděkovat i za tu část jeho díla, kterou věnuje aktuálním problémům, a konečně bych rád připojil veliký dík i autorově manželce.
Závěrem. Jako detektivka, jako historická detektivka, výborné. Možná by se mnohý čtenář rád při této příležitosti ale dozvěděl něco i o prostředí města té doby, Prahy, kde se příběh odehrává. Vzhledem k tomu, že já sám vybírám v knihovně z regálu především podle tlouštky, a ty knihy, které je opravdu obtížné držet v ruce prostě nečtu, je to ode mne opravdu velké slovo. Přesto bych uvítal mírné rozšíření tak, aby kniha obsahovala mimo samotnou zápletku i to, že by se čtenář přenesl do prostředí středověkého města, jehož současný obraz velice dobře zná, neboť v něm prožil celý svůj život. V současném podání by bylo teoreticky možné knihu bez velkých úprav "přeložit" do kteréhokoliv z okolních jazyků, včetně převedení do hrubých reálií těchto států. Ano vynikající, přesto se domnívám, že by bylo dobré knihu, byť dodatečně dopsat, nic moc by se nezměnilo, zejména výsledek ne, přibylo by jenom pár stránek navíc, ale čtenář by získal určitě lepší pocit.

5 22.02.2023

3,4 až 3,6! Dávám tři, až čtyři hvězdy. Tři jednoznačně. Jde o výbornou, velmi čtivou detektivku. Čtyři s výhradou, tedy pouze v případě, že půjde o nejlepší knihu série. (Upravím až po dočtení zbytku celé české série.) Na rozdíl od mnoha vpravdě mistrovských klasických detektivek ženských autorek, tuto autorka mírně naředila červenou knihovnou, a přisypala i špetku současného feminismu. Jako v každé detektivce, narazíme v knize na vraždu. Ta ale není zbytečně rozebírána, proto zmínky o ní nevyvolávají ve čtenáři odpor, který by rušil.
Jednoznačně jde o knihu zaměřenou spíše na ženskou čtenářskou obec. Konkrétně scéna ve které slečna Fisherová svádí krásného mladého blonďatého svalovce, dává stárnoucímu čtenáři docela zabrat. Přesto dobrých detektivek z poslední doby, které se nevyžívají v podrobném líčení násilí, nebo postupného vývoje trestné činnosti, je na trhu celkově spíše nedostatek. Proto si tuto knihu určitě nenechte ujít.
Ještě bych doplnil, že bych uvítal hlubší pohled do osobního života především hlavních postav, což by čtenáře daleko více vtáhlo do děje a citově by jej zainteresovalo. Takto hlavní kladné postavy, i sama hrdinka, působí velmi sympaticky přesto trochu šablonovitě.

5 10.12.2021

Zatím jsem zhruba v polovině knížky, jak procházím komentáře ostatních uživatelů, šlo o tu lepší polovinu.
S autorem jsem se kdysi osobně setkal v úzkém kroužku, čehož si dodnes velice vážím. Nešlo o nic hlubokého. Došlo k tomu spíše mimoděk, a jen na pár minut, prostě na krátkou chvíli. Nejlépe bych to charakterizoval jako náhodné setkání, takřka mezi dveřmi. Za nádherné líčení karelské přírody mu budu navždy vděčen. I díky němu jsem si patřičně užíval cestu Finskou Karélií podél hranic Ruska, byť k ní došlo o mnoho desítek let později. Bylo to bohužel jen po silnici a se zájezdem. Přesto ten pocit hlubokých lesů plných krásné přírody je úžasným zážitkem.
V jedné jeho nádherné knížce mého mládí se už tehdy stopově objevuje motiv špionáže. Za ten jsem jej ani jako dítě nijak nechválil. Přesto celkový dojem z líčení přírody byl tehdy úžasný. I proto tuto knihu dočtu poctivě až do konce, byť po přečtení komentářů ostatních čtenářů tuším, že to pro mne nebude to pravé, pro co jsem si už kdysi dávno zařadil tohoto autora mezi své oblíbené.
Předběžně hodnotím třemi hvězdami, u kterých asi nakonec i zůstanu.
(Bude tomu asi podobně jako s Agátou, dokud psala detektivky byla to paráda. Jak začala aktivisticky zabředat do válečné špionáže, kvalita šla rapidně dolů.)
16/05
Tak jsem dočetl, a poněkud bych zrevidoval charakteristiku knížky. Jde o policejní, špionážní román, nikoliv o detektivku, nebo dokonce knihu o přírodě. Hodnocení jsem snížil ze tří na dvě. Druhou polovinu knížky jsem už často četl jen s obtížemi, občas jsem skákal po prvních větách odstavců, výjimečně i po prvních větách na stránce, k čemuž přistupuji opravdu jen výjimečně. V zásadě velké zklamání.
Kniha je věnována situaci v Karélii mezi oběma válkami, líčenou z pohledu autora, který se vrací zpět již po 2.sv.v. a hodnotí vše v tomto kontextu.
Ke komentáři se snad ještě vrátím a doplním o nějakou ukázku, nebo i charakteristiku.
V zásadě nedoporučuji, byť Luskačomilové, mezi které se počítám, by přečtení knihy zanedbat neměli.

5 10.05.2021

Mooc váhám, kolikže hvězdiček dát. Marlowe 100%, atmosféra rovněž, stejně tak začátek a první ženská postava. Příběh hodně zamotaný, a po dočtení, (domnívám se, že samotný začátek mi byl poněkud povědomý,) docházím k přesvědčení, že by bylo nutno knížku pročíst ještě nejméně dvakrát tak, abych si dal dohromady která tvrzení jednotlivých osob jsou pravdivá. Život je krátký, a proto nic takového riskovat nebudu. Celkově se této škole detektivek zásadně vyhýbám. Příjemně mne překvapilo, že mimo vražd se autor vyhnul popisování různých nechutných ukrutností, mučení a podobně. Jméno autora jsem považoval za záruku té nejvyšší kvality. Po této stránce mne kniha poněkud zklamala. Příliš mnoho výborného, a příliš mnoho špatného, namíchané v jediném koktejlu. Určitě zajímavé, snad i čtivé, ale doporučit si vám to prostě netroufám.
Kniha si přímo říká o ilustraci citacemi opravdu nádherných odstavců, podobně jak už učinili mnozí ve svých komentářích přede mnou. Snad i kvůli těm stojí za to si tuto knihu přečíst.
- komentář k vydání z roku 2013 -

Dnes jsem si knížku byl vyzvednout. V tramvajích jsem dospěl přibližně na třicátou stránku. Prozatím jsem nadšen. Na rozdíl od několika předešlých knih ze série tentokrát narážím na humor snad v každém odstavci. Samozřejmě vysokou úroveň prvních kapitol bude obtížné udržel v celé knížce.
Tuto knížku bych rád získal i v jazyce originálu, tedy v polštině, a rád bych oba texty porovnával.
Prozatím předběžně hodnotím za 3,51 H, tedy 4H. Jen se modlím, aby kvalita textu vydržela. Knížce chci, (v češtině,) věnovat celé dnešní odpoledne a večer, a jsem docela zvědavý, jak se příběh bude vyvíjet.

5 15.02.2021

Knihu jsem četl před velmi dlouhou dobou, a líbila se mi, ale už se jí před opakovaným přečtením netroufám hodnotit, natož skutečně okomentovat. Právě jsem si uvědomil, že by tento příspěvek patřil spíše do diskuze, kde by jednoznačně zapadl. Díval jsem se na žánrové zařazení této knihy, a zapochyboval jsem o jeho vhodnosti.
Jde skutečně o knihu (jen) pro ženy?, nebo jde snad o knihu naučnou?, nemám ten dojem. Spíše bych řekl, že zdravotnictví by bylo lepší chrakteristikou.

Vynikající kniha. Jedna z těch, které, je-li to možno mimo jiné připisovat právě knihám, nastartovaly události let 1967 - 1968. Pro každého, kdo tuto dobu nezažil, by mělo být povinností si ji přečíst tak, aby se seznámil s tím jak a proč k onomu vývoji došlo. Stejně tak je to kvalitní předloha, ba přímo učebnice, pro každého novináře - jak kriticky přistupovat k aktuálním problémům společnosti.

5 03.11.2020

Velmi uspokojivé. Možno číst v každém věku. Jedna z knih, ke které se neustále vracím, zvláště ve chvílích nejtěžších.

5 01.11.2020

Pokud si chcete připomenout pana Horníčka, a jeho jemný a inteligentní humor, neznám nic lepšího než tuto knihu. Moc mi dnes chybí. Mimochodem, měl jsem jej daleko raději než pana Wericha, kterého si samozřejmě vážím.

5 12.01.2019

Mnohokrát jsem v průběhu čtení zvažoval jak knihu ohodnotit. Faktem je, že častěji to byla 5, 3 snad jen v některých momentech. Kniha líčí zákulisí boje mezi podporovateli dvou císařů, a strázně českých šlechticů, a zejména naší známé trojky při cestě do Cách, kde má proběhnout důležité jednání. Nakonec jsem se rozhodl ohodnotit přísněji, a dávám 4,4999, tedy 4 hvězdy. Knížka vás v každém případě potěší.
Od pana Vondrušky bych ale nepochybně byl čekal o něco více.
Sérii v tomto příběhu určitě prospěl fakt, že oba pomocníci tentokrát řeší problém samostatně, bez pana Oldřicha, byť tento, ač do značné míry zablokován, vyřeší otázky nakonec bez dalšího šetření také. S jeho genialitou by to ale autor neměl příliš přehánět. Jeho postava by tak byla čtenáři bližší a sympatičtější.
Sérii by určitě prospělo rozšíření okruhu pomocníků, přičemž by se v každém dalším příběhu objevovali jen někteří z nich, a tak by docházelo do určité míry k vzájemnému odlišení jednotlivých příběhů. Byla by to cesta z určité nevyhnutelné šablonovitosti, do které autor v některých pasážích napříč jeho pracemi na poli detektivního románu občas upadá. I rozvíjení ženského elementu, doposud jen vzácně využívaného, by dalším příběhům pomohlo.

5 15.07.2018

Asi dva měsíce před tím, nežli jsem poprvé otevřel tuto knihu, jsem četl
https://www.databazeknih.cz/knihy/zajimavi-pacienti-62696
Jde o knihu s podobnou tématikou, jenže čtivější. Autorem v tom případě byl novinář. V tomto případě je autorem lékař, a příběhy jsou zpracovány daleko podrobněji. Podle mne si tato zaslouží o jednu * více.

Nepletu-li se mají obě knihy společný jeden příběh. Jde o velmi úspěšného malíře, který se po autonehodě ze dne na den stal barvoslepým. Protože se o toto téma, o poruchy barvocitu, a vůbec o rozdílné vnímání barev různými osobami, ale i zvířaty, nebo třeba hmyzem velice zajímám, byla tato kniha pro mne jednoznačně přínosem.

Další kapitolou je příběh pacienta, profesí chirurga, s Tourettovým syndromem. O tom jsem toho dosud moc nevěděl. Pamatuji se, že jsem se setkal v blízké nemocnici se sanitářem, který jím jednoznačně trpěl. Zřejmě se svými problémy hledal zaměstnání někde, kde najde potřebné pochopení. Výrazným projevem, který nemůžete přeslechnout je obvykle určitý zvukový projev pacienta, který zpravidla bývá mírně pobuřujícího charakteru. Ten pán co jsem se s ním setkal osobně vykřikoval v té době: "Pomoc, pomoc!", což je ještě poměrně mírná záležitost. Některé projevy bývají údajně daleko pregnantnější.

Třetím v řadě je pak slepec, který po operaci (prvního z obou očí,) poprvé v životě prohlédne, a dokonce uvidí i barvy. Zrak má ale do značné míry poškozený. Ani v jeho případě nejde o happy end. V příběhu je rozebíráno, jak si všichni v dětství postupně vytváříme vazby mezi tím co vidíme a jak to vyhodnocujeme na základě nabývaných zkušeností. Právě to se právě u pacienta, o kterém příběh pojednává, ukáže jako velmi problematická záležitost.

Autor uvádí u každého příběhu i historické záznamy, například kdy byl poprvé podobný jev popsán a vrací se tak například až do 17.století.

V žádném případě tato kniha není beletrií, občas moje čtení trochu drhlo, přesto jsem byl knihou nadšen.

Ve všech těchto případech šlo pro mne o velmi zajímavé informace, a knihu mohu každému, kdo má o tuto problematiku zájem jedině doporučit.

Tyto své dojmy uvádím podle třetího vydání knihy z roku 2015.

5 06.05.2018

PROHLÍŽECÍ KNIHA
Překrásná a velice zajímavá, byť těžká a velkoformátová. Ta krása za to ale stojí. Mnohé mne překvapilo, konkrétně Chotkova.
Ke knize se určitě ještě budu opakovaně vracet.

5 20.02.2018

Tak se mi podařilo získat z mých obvyklých zdrojů další, již druhou, Ransomovku. Mám z toho velkou radost. Samozřejmě jsem se do ní hned zakousnul. Není to sice zas taková paráda jako když ji čtete poprvé, ale pro mne to byl každopádně velký svátek. Na přečtení mi stačily po chvilkách tři dny večer před spaním.
----------- o -----------
„Zrovna moc útulné mi to nepřipadá,“ řekla stará kuchařka, když se zastavila u dveří hostinského pokoje v Jezerce a zadívala se na obrovskou lebku se skříženými hnáty, namalovanou červenou a bílou barvou na dvou velikých kusech papíru a připíchnutých připínáčky nad hlavou postele. …
V Jezerce se připravovaly Nancy a Peggy na návštěvu a vlak k severu, který se bez zastavení řítil všemi stanicemi kromě těch největších, přivážel zatím Dicka a Dorotku.
…
Druhý den začal tak pěkně, že by nikoho ani ve snu nenapadlo, jak skončí. … Listonoš přinesl poštu: „Je tu ještě dopis pro slečnu Lilly Blacketovou“ … „poslouchejte,“ řekla Nancy. „Píše teta Maria. Chystá se sem.“
…
Má milá Lilly, … Děsí mne pomyšlení, že jste s Margaret samy v domě. … Dopravu z nádraží jsem si zařídila telefonicky a předpokládám, že přijedu do Jezerky mezi půl sedmou a sedmou večer. … … Tvá milující teta Maria Turnerová
----------- o -----------
Takto (ve stručnosti) začíná další z kouzelných příběhů skupiny dětí situovaný do Jezerního oblasti (Lake District) severozápadní Anglie.
----------- o -----------
Mohu prozradit, že ten nápad měl svůj počátek před dávnými a dávnými lety, kdy jsme ještě jako děti trávili s bratrem a sestrami skoro všechny prázdniny na hospodářství nad jižním cípem Conistonu. Zbožňovali jsme ta místa. Po prázdninách jsme odjíždeli vždy s takovým pláčem, že jsme pro slzy ani neviděli. … Z těch starých vzpomínek vznikly knihy o Vlaštovkách a Amazonkách. Musel jsem je prostě napsat. Vlastně se skoro napsaly samy.
A.R. - Hawerthwaite 19.května 1958 - (výrazně kráceno)
----------- o -----------
Jak tu knížku jednoduše charakterizovat? Potěší na duši, nemorduje se tam, a svět se zdá být hned o něco krásnější. Rozhodně doporučuji pro všechny generace. V knize je uvedeno pro čtenáře od devíti let. Myslím si, že klidně mohli pár let ubrat. Na druhé straně bych dodal – do devadesátidevíti. Ti mladší v knížce najdou inspiraci, a ti úplně nejstarší si nad ní zavzpomínají na podobné příběhy ze svého vlastního mládí. Knížka rozhodně každého z nich pobaví a potěší. No prostě vás pohladí. Rozhodně doporučuji!

5 05.01.2018

Vynikající knížka mé oblíbené autorky, co k tomu dodat. Docela příjemné počtení. Příběh probíhá ve dvou rovinách. V té jedné, kterou knížka začíná, se pohybujeme v kurzu tvůrčího psaní. Jednotlivé navazující příspěvky jednoho z účastníků kurzu popisují okolnosti vraždy, a jsou, jak brzo vyplyne, de facto zpovědí vraha. Tedy zpovědí, spíše nevkusným vychloubáním. V té druhé je Kate Ivory, začínající spisovatelka, požádána přítelem o to, aby se ucházela o krátkodobou výpomoc jako praktikantka v knihovně kde on pracuje. Jejím skutečným úkolem ale má být zjistit, zda nedošlo ke ztrátám některých položek knihovního fondu. Důvodem k vyšetřování se stává žádost čtenáře o opakované zapůjčení knihy, kterou nedávno studoval. V okamžiku jeho opakované žádosti ale kniha není fyzicky dohledatelná. Skutečné podezření ale vzniká teprve v okamžiku, kdy je zjištěno, že podle elektronické evidence kniha ve fondu knihovny nikdy nefigurovala.
Druhá hlavní rovina příběhu je dějová. V ní je popisováno kolečko čerstvé praktikantky po jednotlivých knihovnách, které je ve skutečnosti počátkem vyšetřování. Kate zaujme jak bagatelizování celé záležitosti vedením knihovny, tak i to, že často naráží na zmínky o tom, že před časem byla jedna z praktikantek nalezena po výletě zavražděna. Náznaky svědčí o tom, že ta již tehdy měla podezření na to, že se v knihovně děje něco nekalého. Katina zjištění dokonce svědčí i o tom, že její prázdninová cesta do Kalifornie měla s jejími podezřeními možná určitou souvislost. Kate se setkává na všech stranách s tím, že jí pravidelní zaměstnanci knihoven její práci nejen neulehčují, spíše naopak. Začíná pátrat po knihách, ale seznamuje se i se systémem elektronické evidence, a věnuje se čím dál víc i otázkám vyplývajících ze zavražděním praktikantky. Tato vražda přitom bývá nejčastěji spojována s tím, že nejspíše zkoušela autostop, a doplatila na to. Dalším posunem v ději je skutečnost, že Katina přítelkyně, která je v jiném stavu a vede kurz tvůrčího psaní, je náhle z důvodu rizikového těhotenství převezena do nemocnice. Kate proto požádá, aby vedení kurzu za ní převzala.
Tato knížka není vůbec můj oblíbený typ detektivky. Vlastně tím, že začíná zpovědí vraha, není vůbec detektivkou tak, jak ji známe, a jak ji já mám rád. Podle mne se o skutečnou detektivku vůbec nejedná, přesto je to velmi zajímavé počtení. Procházel jsem si ostatní komentáře, a můžu jenom souhlasit s tím, že kniha se dělí v podstatě do třech částí, z nichž ta střední která zaujímá největší rozsah působí přeci jenom poněkud rozvláčně. Naopak samotný závěr knihy mi připadá příliš stručný, uspěchaný, a v některých okamžicích jeho průběh ne zcela logický.
Zatím dávám něco mezi 3 a 4, - přibližně 3,5 - tedy 4 ****. Možná se k hodnocení i ke komentáři, tak jako často, ještě někdy vrátím.
Pokud máte zájem se seznámit s knihovnou o níž román pojednává, další informace a odkazy naleznete v Zajímavostech.

5 22.10.2017

Opět celkové hodnocení 4+, dal jsem tedy 5. Některé z povídek jsou dokonce za 5+, několik mezi 2,5-3. Opět oblíbený autor, snažím se přečíst od něj všechno. Najdou se tu ale i ty, které mne lehce zklamaly.
Sestavovatel výboru (pro mládež) vzhledem ke specifikům autora, tak omezený daným jeho určením, měl při své práci tentokrát skutečně velice těžkou úlohu. [OA]

5 16.05.2017

Lydia Adamson

Váhově vyhovuje, nevypadává mi z ruky, to je téměř jediné plus. Číst se to dá, ale jinak velmi, velmi slabé. Jen stěží se mi to podařilo dočíst. Čeká mi ještě další, ale skoro se toho bojím. V podstatě krásné kočičí téma naprosto rozmělněné, úplně jsem se v tom ztrácel.
Bohužel ani paralelní děje a postavy Vás příliš nezaujmou, ani neobohatí.
Připadá mi to naprosto prázdné a často i nesmyslné.
Dávám palec dolů.
Do tramvaje nebo vlaku asi vhodné, na nic konkrétního co by mému vkusu přímo vadilo jsem nenarazil.

5 08.03.2017

Ocenil jsem především první titul. Jde o všeobecně známou knihu, mnohokrát zpracovanou i ve filmu, dokonce i československém. Mne knížka velice oslovila, z filmových zpracování nejraději vzpomínám na staré, zřejmě ještě černobílé verze se špičkovým obsazením. Dávám pět jednoznačných hvězd.
Druhý titul už pro mne nebyl tak jednoznačný. Mnohdy mne některé partie od pokračování v četbě spíše odrazovaly. Dávám tři hvězdy. Bude-li čas a příležitost doplním komentář později o podrobnosti a citace.
Bohužel jsem poslední rok ještě stačil číst dosavadním tempem, ale k hodnocením a komentářům už jsem se nedostával. Pokusím se to bude-li možno napravit.

4 19.05.2022

Už je tomu moc a moc dlouho, ale přesto se na to pořád hezky vzpomíná. Jméno autora je zárukou těch nejlepších informací, které jsou navíc opravdu pěkně podány.

4 11.12.2020