Kaspiy komentáře u knih
To byla jízda. Zatím nejlepší z celé série. Jestli příští kniha bude stejně dobrá, tak ať je klidně ještě delší.
Tučková prostě umí. Čtivý příběh, historicky podloženo, vhled do církve a světa řeholnic. Některé pasáže byly náročnější na čtení, ale dostala mě autentičnost dokumentů a dopisů, z toho až mrazilo. Parádní kniha.
To byl tak moc milý příběh! Líbilo se mi pojetí starých lidí, žádné přikrášlení. A to propojení generací - doporučuji ke čtení rodičům, co nepouští své děti k prarodičům.
Velké překvapení! Knihu jsem měla půjčenou a její čtení jsem odkládala. Nicméně do příběhu jsem se hned začetla a knihu jsem nemohla odložit. Ale naopak konec jsem odkládala, abych s hlavními hrdiny byla co nejdéle. Překvapila mě historie dané oblasti, o které jsem moc nevěděla, dostal mě těžký život a pohnuté osudy hlavních postav. Tato kniha ve mně zůstane hodně dlouho.
Kniha mě překvapila. Od této dvojice autorů jsem četla Cizince a to se mi prostě nelíbilo. Ursulu Poznanski a její sérii Beatrice Kaspary mám naopak velmi ráda. A tato kniha se tomu dost přiblížila. Děj byl napínavý, čtivý, postavy zajímavé a Nina mi rozhodně nevadila. Jediné, co bych vytkla, je takový hodně prostý, místy tipuju i nepřesný, překlad. Četla jsem to jako e-knihu a byla tam navíc spousta překlepů.
Souhlasím s komentářem níže - jako vždy vynikající. Jeho knihy jsou takový balíček 2 v 1. Dobrá detektivka a ještě pohled do lidských duší a životů. Dost mi připomíná knihy Fredrika Backmana. Po přečtení jsem o knize a hlavně o jejím závěru ještě dlouho přemýšlela. A tak to podle mého má být, ať už se jedná o složitější díla nebo i o lehké čtení. Kniha by měla čtenáře vždy alespoň trochu obohatit. A to mi knížky H. Nessera splňují.
Tohle se mi moc líbilo! Jak jsem již psala u Muže bez psa, tak se nejedná jen o detektivku či thriller plný napětí a akce. Líbí se mi vykreslení postav a jejich příběhů, autorův humor a normální policajti. Jak někdo psal, že se čtenář nemohl dobrat výsledku, protože vedlejší postava najednou něco objevila - kdepak, všichni (čtenáři i detektivové) jsme měli k dispozici stejný materiál. A možná každý z nás objevil jinou nesrovnalost nebo indicii vedoucí k vrahovi. A není právě tohle na knihách krásné, že rozvíjí naši představivost a v každém vyvolává jiné pocity?
A co musím nakonec pochválit, je překlad. Moc pěkná čeština, není to jen otrocký překlad, který bohužel spoustě knih sráží jejich úroveň.
První setkání s autorem a jsem nadšená. Především chválím jeho smysl pro humor - suchý a dost černý :-) Líbilo se mi, že to spíš než detektivka, byl román o vnímání světa a dané situace z pohledu jednotlivých postav. Jejich vnitřní pochody byly skvěle popsány. A detektiv je normální chlap, žádný superhrdina. Mohu vřele doporučit.
Velmi pěkná knížka, poutavě podaná fakta o jedné velké osobnosti, kterou asi většina lidí vůbec nezná. A není se čemu divit. O lidech, kteří se nechtějí podřídit režimu (v tomto případě nacistům a komunistům) se moc dřív nepsalo. Sama jsem příběh Laty Brandisové neznala, byť mám svět koní moc ráda. Oceňuji autora, jak se příběhu zhostil, nastudoval fakta a zpracoval je. Všem vřele doporučuji i v případě, že se zrovna o dostihy nezajímáte. Kniha krásně ukazuje obrázek našich dějin 20. století.
Mně se to moc líbilo. Kniha byla čtivá, odborné popisy srozumitelné i laikovi a prostředí Hong Kongu podle mého naprosto sedělo. Oproti Zkurvenému příběhu, který na mě působil tak nějak povrchně a ani nebyl moc čtivý, tak toto bylo mnohem lepší a propracovanější. Ale rozhodně nesrovnávám se Servazem, každá kniha má mít jinou atosféru, dynamiku, logiku apod. A to autor dodržel a jsem za to ráda. Pár lidí tu poukazuje na překombinovaný závěr. Vůbec ne. Četli jste předposlední díl Servaze Noc? To je překombinovaný závěr. Ale to se nám na Minierovi líbí, nebo ne?
Jako vždy perfektní - příběh, plno zajímavých informací, propracované postavy. A hlavně opět aktuální téma. Schätzingovy knihy jsou pro mě skvělé v tom, že se odehrávají v současnosti a velmi blízké budoucnosti a zanechávají v hlavě otázku, zda se nám to přeci jen jednou nemůže
stát.
Tiché roky jsou literárním pohlazením po duši. Pro mě nejlepší kniha paní Mornštajnové. Jak jsem již psala u Hotýlku, tak nelze jednotlivé knihy srovnávat. V každé se řeší jiná životní i historická situace, každá je trochu jinak psaná. Co ale oceňuji na všech knihách, je lehkost, žádné dlouhé historické pasáže, ale jen díky skvěle podanému příběhu nasajete atmosféru doby a historické souvislosti člověku pak snadno zapadnou.
Od autora jsem četla jen Skleněný pokoj, ale tato kniha byla dle mého mnohem lepší. Velice oceňuji použití reálií - autor si dobře nastudoval jak historii, tak Prahu a skvěle vykreslil atmosféru té doby. Líbilo se mi prolínání jednotlivých dějových linek a pohled na události očima naprosto odlišných lidí.
Jako vždy super, lepší než poslední kniha. A co oceňuji nejvíc - ani jedna tabule s důkazy. V poslední knize jich bylo snad víc než stránek a příběhem :-)
Hotýlek byl pro mě velkým překvapením. Četla jsem ho až po Slepé mapě a Haně, a také po komentářích, podle kterých se tato kniha rozhodně Haně nevyrovná. Dle mého opak je pravdou. Hotýlek byl pro mě stejně čtivý, plný zvratů, vykreslených postav a pocitů osobní odpovědnosti za tragické události. A především ukázkou toho, co s lidmi dokázal udělat minulý režim. Vřele mohu doporučit a rozhodně nesrovnávat s Hanou - každá kniha je jedinečná, každá popisuje jinou dobu a jiný "boj o přežití".